V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá, realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.

Kosmické centrum Tanegašima, ostrov Tanegašima, prefektura Kagošima, Japonsko

Pokud sledujete starty kosmických raket, tak Vám jistě neunikl ani velmi pohledný japonský kosmodrom Tanegašima. Ne nadarmo se o něm říká, že je to nejhezčí kosmodrom světa. Osobně musím říct, že jsem si starty japonských raket nejen z tohoto kosmodromu velmi oblíbil. Jen je škoda, že k nim nedochází tak často jak bych si přál. Tanegašima Space Center se nachází na ostrově nedaleko jižního cípu. Tato poloha komplexu je výhodná pro vynášení nákladů na geostacionární dráhy, nebo na vyslání sond k tělesům ve Sluneční soustavě s malým sklonem, takže se hodí například pro mise k Venuši (Akatsuki) anebo blízké asteroidy (Hayabusa 1-2). Komplex byl vybudován už v letech 1966-1968 jako základna pro vypouštění japonských sondážních, výzkumných a nosných raket a postupně se rozvinul do dnešní podoby. V prostorách je umístěno také muzeum běžně přístupné veřejnosti.

Nejznámější japonské rakety současnosti jsou H-IIA a H-IIB. Do budoucna se počítá s novým nosičem H-III, který již nějaký čas vzniká. Jsou odsud známé zásobovací starty kosmické lodi HTV. V roce 2015 z Tanegašimy na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) raketa H-IIB dopravila celkem 14 holubic (snímkovací družice typu Dove), tedy malých cubesatů společnosti PlanetLab, které poté byly vypuštěny z její paluby.

Kosmodrom Kagošima, prefektury Kagošima, Kjúšú, Japonsko

Toto místo má pro Japonsko velký význam, protože právě odsud odstartovala v roce 1970 první japonská družice Ósumi. Tím se Japonsko zapsalo do historie jako teprve čtvrtá zem, která vlastními silami něco podobného dokázala. Co na tom, že 26 kilo vážící Ósumi fungovala jen asi 15 hodin. Na tehdejší poměry to byl neoddiskutovatelný úspěch. Když už jsme u výčtů, tak nesmím opomenout historicky významný start rakety M-5 s družicí Hayabusa (Hajabusa), která jako první sonda odebrala vzorky z planetky a dokázala je dopravit zpět na Zem. Pouzdro přistálo v Austrálii v prostoru kosmodromu Woomera, který jste měli možnost poznat v minulém dílu. Dnes se tento vesmírný přístav využívá hlavně na vypouštění sondážních a malých raket (Epsilon) z řadou nejrůznějších vědeckých nákladů. Zajímavostí je, že obě japonská střediska jsou po celý rok přístupná veřejnosti, mimo dny, kdy zde probíhají testy.

Guyanské kosmické centrum, Francouzská Guyana

Lidem v České republice je asi nejbližší kosmodrom nacházející se v Jižní Americe, protože právě zde mají své místo rakety, které spolufinancují státy Evropy včetně České republiky, což jim zaručuje nezávislý přístup do kosmu. Podobné záležitosti mají hlavně strategický a politický význam. Rakety Ariane nejsou nejlevnější na světě, ale jejich důležitost je pro Evropské státy obrovská. Navíc v minulosti patřily rakety Arianespace k nejvyužívanějším kosmickým nosičům pro komerční náklady. Jejich výhodou nebyla závratně nízká cena, ale možnost sdílených startů, což byl ve své době celkem lišácký krok, který umožnil společnostem se o cenu rakety podělit.

Poloha tohoto kosmodromu je nejblíže rovníku, což z něj fakticky dělá nejvhodnější vesmírný přístav pro geostacionární dráhy na světě. V současnosti je zde ve výstavbě zázemí pro novou raketu Ariane 6 a jednou se zde možná odehrají i první zkoušky znovupoužitelné rakety. Na kosmodromu jsou v současnosti aktivní tři startovací rampy (ELA-1, ELA-3, ELS) a čtvrtá se připravuje pro nosnou rakety Ariane 6 (ELA-4). Některé části nové rampy pocházejí dokonce z České republiky.

Rocket Lab Launch Complex 1, Mahia Peninsula, Nový Zéland

V posledních letech se doslova roztrhl pytel s komerčními společnostmi, které vyrábějí malé kosmické nosiče. Některé po určitém čase končí v propadlišti dějin, ale to není případ Rocket Lab. Tato poměrně nová a progresivní společnost úspěšně provozuje raketu Electron, která má svůj „přístav“ na krásném poloostrově Mahia Peninsula na Novém Zélandu. Zajímavostí je, že tento kosmodrom je fakticky jediným aktivním na jižní polokouli. Pro toto místo jsou typické krásné výhledy na oceán a starty odtud jsou velmi pohledné. Tento nejmladší kosmodrom světa se nachází na konci jednoho z útesů poloostrova a je doslova splněným snem zakladatele a ředitele společnosti Petera Becka, který již od útlého věku snil o tom, že jednou bude stavět vlastní kosmické rakety. Prostor kosmodromu není velký a obsahuje pouze to nejnutnější k obsluze rakety Electron. Například skladovací nádrže pro pohonné látky, potrubí a samozřejmě rampu LC-1A. Ovšem v současnosti již opodál vzniká zcela nová, druhá rampa LC-1B a kosmodrom se dočká rozšíření.

Nosič Electron není zrovna největší, ale je to technologicky propracovaná, moderní raketa. Na výšku má 17 metrů a průměr jen asi 1,2 metru. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dopravit 230 kg nákladu za cenu okolo 5 milionů dolarů, což je méně, než nabízí většina současné konkurence na trhu.

Kosmodrom Šríharikota, Andhrapradéš, Indie

Říká se, že Indie je zemí kontrastů a platí to i v kosmonautice. Stačí, když se podíváte na fotky z jakéhokoliv startu. Celý kosmodrom hraje barvami, obslužná ramena připomínají mnohorukou Šivu a rakety při správném úhlu zase hinduistické chrámy. Kosmodrom Šríharikota zpravuje Indická kosmická agentura ISRO. Můžete se setkat také s názvem Satish Dhawan Space Center, který odkazuje na třetího předsedu agentury a leteckého inženýra jménem Satish Dhawan. Indové jsou mimo jiné i velmi hrdý národ a na svůj kosmický program nedají dopustit. Není divu, protože agentura ISRO fakticky zlepšila život i těm nejprostším lidem na venkově. Šríharikota se i nadále modernizuje a krom dvou aktivních odpalovacích ramp FLP (First Launch Pad) a SLP (Second Launch Pad) se budují další dvě. Jedna pro malé nosiče SSLV (SSLC) a druhá by měla hostit v budoucnu i pilotované lety – TLP (Third Launch Pad).

Minulý rok v březnu se v prostoru kosmodromu otevřela tribuna pro širokou veřejnost, odkud lze sledovat starty. Je nutná pouze povinná registrace. Návštěvní galerie pojme až 5000 diváku a další fáze by mohla tento počet ještě navýšit.

Kosmické centrum Naro, provincie Jižní Čolla, Jižní Korea

Téměř neznámý kosmodrom v očích veřejnosti a vlastně ani není divu, protože odsud byla do kosmu dopravena zatím pouze 1 družice. Jednalo se o třetí start rakety Naro-1 společnosti KARI. Proběhl v roce 2013 a do kosmu byla dopravena demonstrační družice STSAT-2C. Druhou raketou, která zatím využila tento kosmodrom, byla dvostupňová KSLV-II TLV, tedy testovací raketa plánovaného třístupňového nosiče Nuri (svět) nebo chcete-li KSLV-II, se kterou se počítá někdy okolo roku 2021. Nutno poznamenat, že Jihokorejský kosmický program se moc nezamlouvá sousedům ze Severní Koreji, kteří ho velmi bedlivě sledují. Pro obě země má raketový program významný politický význam. Areál kosmodromu je poměrně roztahaný. Najdeme na něm dvě odpalovací rampy, zázemí pro stavbu a zkoušky raket, řídící věž nebo přistávací dráhu.

Střelnice a kosmodrom Sohae, severní Pchjongjang, Severní Korea

Kontroverzním kosmodromem je zajisté ten v Severní Koreji, protože zde probíhají mimo kosmických startů také zkoušky balistických raket dlouhého doletu, což západní svět vnímá jako hrozbu. V roce 2012 se do kosmu měla vydat meteorologická družice Kwangmjongsong-3 (Unha-3). Devadesát sekund po startu ale raketa explodovala. Dodnes se ovšem spekuluje, že ve skutečnosti šlo o zkoušku vojenské rakety. K druhému pokusu došlo koncem stejného roku a byla prý vynesena náhradní družice Kwangmjongsong-3. Podle některých zpráv však vynesený objekt několik dní po startu vykazoval známky poškození a vypadalo to, že silně rotuje. Severní Korea však zprávy popřela a družice prý plnila úkol, pro který byla postavena, dodnes je však situace nejasná. Mnoho států světa se později k tomuto startu vyjádřilo kriticky s obavami o bezpečnost a považovalo ho za provokaci. Každopádně situace ohledně severokorejského vesmírného programu je velmi nepřehledná.

Startovací komplex Kodiak, ostrov Kodiak, Aljaška, USA

Tento kosmodrom patří k těm novějším. Nachází se na ostrově Kodiak nedaleko Aljašského zálivu a vznikl v roce 1998 a ještě stejný rok odsud startovala první raketa (suborbitální let). Kosmodrom je vhodný zejména pro polární dráhy a do konce roku 2019 odsud proběhlo celkem 24 startů. Většina byla pro vládu Spojených států. Rakety, které zde mají zázemí, jsou většinou upravené balistické rakety, které využívají mobilní odpalovací zařízení (Arrow III) a hovořilo se o tom, že zde měla najít své zázemí v budoucnu také raketa Electron společnosti Rocket Lab, ale zdá se, že k tomu nedojde. Prostor je hojně využíván i pro nejrůznější raketové testy. První orbitální let se odsud uskutečnil v září 2001, kdy raketa Athena-1 vynesla několik malých družic Kodiak Star. Tento snímek byl pořízen 11. srpna 2019.

Základna Wallops, Virginie, Spojené státy

Wallops je menší americký kosmodrom dnes známý pod označením Mid-Atlantic Regional Spaceport (MARS), který je součástí mnohem většího výzkumného komplexu Wallops Flight Facility. Kosmodrom proslavily v posledních letech zejména starty rakety Antares se zásobovací lodí Cygnus, která létá k ISS, ale svůj „domov“ zde má i celá řada sondážních raket a z minulosti jsou známé testy v rámci programu Mercury. Své zázemí zde nově buduje také společnost Rocket Lab. Faktem je, že k orbitálním startům zde dochází již od roku 1961, kdy došlo k vynesení vědecké družice Explorer 9. Příběh kosmodromu se ovšem začal psát mnohem dříve a fakticky stál u zrodu kosmonautiky a dodnes láká návštěvníky místní kosmické středisko kvůli celé řadě unikátních exponátů, jako je třeba pravý skafandr Rusty Schweickarta (Apollo-9). Asi stojí za to uvést, že se odsud k Měsíci vydala sonda LADEE. Což bylo v dějinách USA vůbec poprvé, kdy nějaká měsíční sonda startovala z jiného místa než z Floridy a nesmím opomenout ani start, při kterém byl vytvořen nový Guinessův světový rekord pro největší počet zapálených raketových motorů během jednoho letu. Ke startu došlo 16. září 2015 a podařilo se zažehnout 44 motorů. Součástí mise byl experiment CARE II pro studium plasmatu. Kosmodrom zaměstnává asi 1400 pracovníků z různých institucí. Je zde i významná letecká základna odkud jsou známé starty upraveného letounu Lockheed L-1011 Tristar přezdívaný Stargazer (Hvězdář), který slouží jako výzkumná platforma a hlavně vynáší rakety Pegasus. Střelecký sektor, kam dopadají odhozené stupně raket, míří na východ nad Atlantský oceán.

Vandenbergova letecká základna, Kalifornie, Spojené státy

Mezi nejznámější americké kosmodromy patří bezesporu letecká základna Vandenberg. Slouží zejména k pokrývání startů družic, které míří na polární oběžné dráhy. Je tedy místem startů celé řady družic NASA pro dálkový průzkum Země (Aura, Terra, Landsat, Agua a jiné), ale startovala odsud poměrně nedávno i mise InSight na Mars, kterou vynesl silný Atlas V 5. Května 2018. I když se to možná nezdá, tak právě z tohoto kosmodromu se uskutečnilo nejvíc kosmických startů z území USA. Svou rampu i přistávací plošinu zde má i společnost SpaceX, ale jsou méně využívané než ty na Floridě. V minulém roce došlo i na přesun přistávací plošiny Just Read the Instructions, sloužící pro návrat prvních stupňů raket Falcon-9 na Floridu, zejména kvůli nedostatku startů z této základny v nadcházejících měsících. V uplynulých letech tu ovšem startovala již celá řada nosičů jako typu Thor, Delta, Pegasus, Atlas, Titan, Falcon, Scout, Minotour, Athena, Taurus a nesmím zapomenout zmínit ani na plánovaný vypouštěcí komplex pro raketoplány, od kterého se ale po havárii Chalengeru upustilo. K realizaci se nedostal ani projekt vojenských laboratoří MOL, které měly do kosmu startovat právě z této základny pod vojenskou správou.

Kosmodrom Kwajalein, ostrov Omelek, Spojené státy

V podstatě neznámý kosmodrom, který u veřejnosti proslavila až společnost SpaceX, která odsud v minulosti uskutečnila všechny starty raket Falcon 1. Faktem ovšem je, že ostrovy, kam patří také Omelek, jsou součástí Maršálových ostrovů a jako raketové střelnice se využívají již od konce Druhé světové války. Ovšem SpaceX zařízení na ostrově patřičně modernizovala a vybudovala jednoduší rampu pro raketu Falcon 1. Ta odsud startovala celkem 5krát a z toho dvakrát úspěšně. Dnes již víme, že na úspěchu tohoto nosiče závisela budoucnost SpaceX a proto i toto místo bude mít v historii kosmonautiky své místo. S koncem letů SpaceX se areál uzavřel a v současnosti již není využíván pro kosmické lety.

Mys Canaveral, Florida, Spojené státy

Kdo by neznal asi vůbec nejznámější kosmodrom světa, který se nachází u městečka Titusville. Toto místo má pro Američany zvláštní význam, protože prakticky všechny důležité pilotované mise proběhly právě odsud a nejen to, svou cestu zde započala celá řada dnes již legendárních kosmických nepilotovaných sond, mezi které patří Cassini-Huygens, New Horizons, Voyager-1,2 a další. Mys Canaveral je rozlehlý komplex, ke kterému patří i ostrov Merrit, který je také součástí areálu kosmodromu a hlavně Kennedyho vesmírné středisko. Opravdovým lákadlem pro turisty je právě Kennedyho vesmírné středisko, kde se mimo jiné nachází celá řada zachovalých neletěných raket včetně měsíčního Saturnu V a raketoplánu Atlantis, který zde tráví zasloužilý „důchod“. Kosmodrom má i přistávací plochy pro rakety Falcon-9 společnosti SpaceX, která zde využívá nejznámější rampu LC-39A. Nemá cenu zde vypisovat všechny legendární mise, které se odsud podařilo realizovat, protože jich bylo opravdu hodně. V několika bodech si tedy shrňme alespoň některé z nich.

• První americký let s posádkou (Alan Shepard v roce 1961)
• První průlet kolem jiné planety (Mariner-2, Venuše)
• Všechny mise programu Apollo, první člověk na Měsíci, celkem 13 startů (1968–1972)
• Všechny mise k vnějším planetám (Pioneer 10 a 11, Voyager 1 a 2, Galileo, Cassini-Huygens, Juno a New Horizons, Pluto byl tehdy stále planetou)
• První lidské artefakty, které kdy cestovaly do mezihvězdného prostoru (Voyagery 1 a 2)
• Všech 135 startů raketoplánů, (NASA po katastrofě Challengeru odstoupila od plánovaného místa na základně Vandenberg), stavba ISS, vynesení Hubbleova teleskopu.
• První start nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy společnosti SpaceX, na palubě třešňový roadster Tesla Elona Muska, návrat raketových stupňů zpět na kosmodrom.

  

  

  

Kosmodromů je samozřejmě víc, než se nám vešlo do našeho výčtu, ale doufám, že se podařilo vybrat ty nejzajímavější a zároveň nejpoužívanější vesmírné přístavy. Na závěr si dovolím trošku zafantazírovat, protože si myslím, že v budoucnu bude potřeba vybudovat zázemí i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Lze očekávat kosmodromy na Měsíci nebo Marsu. Budou samozřejmě odlišné od těch pozemských a minimálně v začátku o hodně prostší, ovšem pevně věřím, že naše generace by se mohla dožít startujících lodí z povrchu rudé planety nebo budování první základny na Měsíci. Nevím jak vy, ale já už se na ta nová dobrodružství moc těším a pokud to nevyjde, nevadí. Po nás přijdou další generace, které to jednou určitě dokážou a vesmírné přístavy se skutečně přesunou i za hranice Země.

Zdroj informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Bajkonur
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Vosto%C4%8Dnyj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Si-%C4%8Dchang
https://www.militarytimes.com/news/pentagon-congress
https://medium.com/planet-stories/what-goes-up-must-look-down
https://en.wikipedia.org/wiki/Pacific_Spaceport_Complex
https://en.wikipedia.org/wiki/Kwangmy
https://www.dlr.de/content/en/images/2017html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kodiak_Launch_Complex
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_%C5%A0r%C3%ADharikota
https://en.wikipedia.org/wiki/Naro_Space_Center

Zdroj obrázků:
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Spaceport-view.png
https://miro.medium.com/max.jpeg
https://twitter.com/deimosimaging/status/1055796457482186753
https://miro.medium.com/max/1920/1*9my9l-CajDAbwWpDcF4iWw.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*aU_MBkgoehTlERv1yH6TDg.jpeg
https://www.dlr.de/content/en/images/2017.jpeg
https://twitter.com/rocketlab/status/867221704799662080
https://miro.medium.com/max/1920/1*XNRxQjMDfAu2_JqbALdS2A.jpeg
https://i2.wp.com/www.spacelegalissues.com/wp
https://miro.medium.com/max/1920/1*t7tlmLSOxGQiPfQxltuKzA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*rbdJzuTrYvlI4jxzUCl3Gw.jpeg
https://commons.wikimedia.org/wiki.jpg
https://miro.medium.com/max/1920/1*qYJ3oeM473aKEx8oQW2jeg.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*7Ut1NhurszPtn9BjWDjbVA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*dKphVtK_URRmNmLrxLs3Ng.jpeg
https://twitter.com/deimosimaging/status/1067340869383131136
https://miro.medium.com/max/1920/1*W2JXPlpYrytVRr2DhnhRWA.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*_mvPz2m6xhUKbLc-8GiUQw.jpeg
https://miro.medium.com/max/1920/1*xYm7qAED2r77zDggSpMMtg.jpeg
https://twitter.com/ESA_EO/status/1152971904401268736