Čínska kozmonautika bola v roku 2019 úspešná. V tomto roku bolo uskutočnených v Číne 34 štartov, z toho dva boli neúspešné. Tým sa podarilo splniť agendu 30+ (v roku bolo plánovaných min. 30 štartov). Jeden neúspešný štart mala na svedomí raketa CZ-4C (družica Yaogan 33) a druhý raketa OS-M1 (družica Lingque 1B) súkromnej spoločnosti OneSpace. Kozmonautické top udalosti v Číne roku 2019 boli dve. Prvou bolo úspešné pristátie sondy Change´4 na odvrátenej strane Mesiaca a jej spoľahlivé fungovanie (až do súčasnosti) a druhou návrat do služby najťažšej čínskej rakety súčasnosti CZ-5.
Rok 2019 bol v znamení mesačnej sondy Chang´e 4. Sonda síce odštartovala ešte v roku 2018 (7.12.2018) pomocou rakety CZ-3B, ale na odvrátenej strane Mesiaca mäkko pristála 3.1.2019 ako prvá sonda vôbec. Roveru Yutu-2 sa podarilo zísť na mesačný povrch a všetky vedecké prístroje sa podarilo úspešne aktivovať (na landeri aj roveri). Jednoznačne ide o obrovský technický a technologický úspech Číny. Navrhovaná životnosť landeru je jeden rok a roveru tri mesiace. Po prvom roku fungujú oba bez obmedzení. Rover prešiel dokopy 345,059 m a prekonal doterajší rekord sovietskeho Lunochodu-1, čo sa týka času fungovania. Táto misia by nebola možná bez retranslačnej sondy Queqiao (štartovala v roku 2018), ktorá je umiestnená v L2. To ešte podtrhuje komplexnosť celej misie.
Na konci roku sa v Číne uskutočnil úspešný štart rakety CZ-5 s technologickou družicou SJ-20. Družica bola vynesená na GTO (193 x 68017 km; sklon 19,54°) a pomocou vlastného raketového motoru sa dostala na GEO. Čo sa týka samotnej rakety, tá sa vrátila do služby po cca 900 dňoch, ktoré boli potrebné na realizáciu jej úprav po neúspešnom štarte. Tým sa otvorili dvere na uskutočnenie pripravovaných misií, ktoré by bez tejto rakety neboli možné.
V tomto roku sa prvýkrát uskutočnil aj štart z morskej plošiny. Nosičom bola rakety CZ-11H (upravená raketa CZ-11). Jej výrobca je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Ako jej užitočné zaťaženie bola družica určená na DPZ Jilin-1 Gaofen 03A, dvojica experimentálnych družíc Bufeng 1A a 1B, experimentálny cubesat Xiaoixiang 1-04, experimentálna družica Tianqi 3 a dvojica technologických družíc Tianxiang 1 a 2.
V premiérach pokračovala čínska raketa Jielong-1 (Smart Dragon-1). Jedná sa o 4-stupňovú raketu na TPH. Jej dĺžka je 19,5 m, priemer je 1,2 m a má štartovnú hmotnosť 23,1 t. Aerodynamický kryt má dve varianty – 1,1 m x 1,5 m a 1,5 m x 2,0 m. Jej nosnosť je 200 kg na SSO o výške 500 km, resp. 150 kg na SSO o výške 700 km. Výrobca je taktiež CASC. Ako užitočné zaťaženie boli vynesené tieto družice – Qiancheng 01 a Xingshidai 5 určené na DPZ a experimentálna družica Tianqi 2.
A nakoniec mala premiéru aj čínska raketa Hyperbola-1 súkromnej spoločnosti iSpace. Jedná sa o 4-stupňovú raketu, pričom prvé tri stupne sú na TPH a štvrtý je na KPH (hypergolické palivo). Jej dĺžka je 20,85 m, priemer 1,4 m a má štartovnú hmotnosť 31 t. Aerodynamický kryt má rozmery 1,2 m x 2,2 m. Jej nosnosť je 300 kg na LEO. Raketa vyniesla družicu CAS 7B pre rádioamatérsku komunikáciu, experimentálnu družicu Hangtian KKG Fazhang sat a družice, resp. reklamné predmety rôznych súkromných spoločností.
Pokračovalo budovanie globálneho čínskeho navigačného systému Beidou. Na MEO o výške cca 21 000 km tento rok boli vynesené družice Beidou-3 M19, M20, M21, M22, M23, M24 pomocou rakiet CZ-3B. Na GEO boli vynesené družice Beidou-3 I1, I2, I3 taktiež pomocou rakiet CZ-3B a družica Beidou-2 G8 pomocou rakety CZ-3C, čo je spolu 10 družíc.
Na GEO boli vynesené telekomunikačné družice ChinaSat 6C a ChinaSat 18 pomocou rakiet CZ-3B. Štart bol v oboch prípadoch úspešný, bohužiaľ v prípade družice ChinaSat 18 neskôr na nej došlo k takej poruche, že sa musela odpísať.
Taktiež na GEO bola vypustená komunikačná družica TL-2A určená na spojenie medzi družicami na nižších orbitách ako GEO a pozemnými stanicami (ekvivalent amerického systému družíc TDRS, resp. ruského LUČ) pomocou rakety CZ-3B. Na GEO bola vypustená aj komunikačná družica TJSW-4 pomocou rakety CZ-3B (je ale nejasné či je vojenská alebo nie).
Na GEO zamierila aj čínska vojenská komunikačná družica ChinaSat 2D.
Na polárnu orbitu bola vypustená meteorologická družica Yunhai 1 02 raketou CZ-2D.
Možnosť dopravy na orbitu čínskymi raketami využili nasledujúce družice.
Družica SRSS 1 je prvá sudánska družica, ktorá je určená na DPZ a bola vynesená pomocou rakety CZ-4B. Jej hmotnosť je cca 100 kg.
Družica ETRSS 1 je prvá etiópska družica, ktorá je taktiež určená na DPZ a bola vynesená raketou CZ-4B. Jej hmotnosť je 70 kg.
Čína vypustila dve nemecké experimentálne komunikačné družice KL-Alpha A a B pomocou rakety KZ-1A. Ich hmotnosť je 70, resp. 90 kg.
Čína vypustila brazílsku družicu CBERS 4A určená na DPZ, ktorá bola vynesená pomocou rakety CZ-4B. Jej hmotnosť je 1980 kg.
Družice určené na DPZ:
-Yaogan 30-05-01 až 03 – CZ-2C;
-Jilin-1 Spectrum-01 a 02 – CZ-11;
-Jilin-1 Gaofen 02A a B – KZ-1A;
-Jilin-1 Gaofen 03A – CZ-11H;
-Zhuhai-1 OVS 3A, Zhuhai-1 OHS 3A až 3D – CZ-11;
-Gaofen 7 – CZ-4B;
-Gaofen 10R – CZ-4C;
-Gaofen 12 – CZ-4C;
-Ningxia-1 01 až 05 – CZ-6;
-Tianhui 2-01A a 01B – CZ-4B;
-Qiancheng 01 a Xingshidai 5 – Jielong 1 (SD-1);
-ZY-1 02D – CZ-4B;
-HEAD 2A a 2B – KZ-1A.
Technologické a experimentálne družice:
-cubesat Xiaoxiang 1-03 a Lingque 1A – CZ-11;
-Bufeng 1A a 1B, cubesat Xiaoxiang 1-04, Tianqi 3, Tianxiang 1 a 2 – CZ-11H;
-CAS 7B, Hangtian KKG Fazhang sat – Hyperbola-1;
-Tianqi 2 – Jielong-1 (SD-1);
-Taizhi 1, cubesat Xiaoxiang 1-07 – KZ-1A;
-BNU 1, Taurus 1 – CZ-4B;
-Huangpu 1, cubesat Xiaoxiang 1-08 – CZ-4B;
-Tianqi 4A a 4B, TY 16 a 17 – KZ-1A;
-Tianqin 1, Weilai 1R, Tianyan 01 a 02, Yuheng, Shuntian, cubesat FloripaSat 1 (BRA) – CZ-4B.
Na niektoré z nich by som rád upozornil. Úlohou družice Taizhi 1 je overiť technológie potrebné k realizácii detektoru gravitačných vĺn. Ide o laserový interferometer s presnosťou 100 pm, mikroelektrické trysky s presnosťou regulácie ťahu 1 µN, bezodporovú zmenu polohy a iontové Hallové motory. Družice Xiaoxiang 1-07 a Taurus 1 sú cubesaty, ktoré majú slnečnú plachtu.
Teraz nám už neostáva nič iné ako sa tešiť na úspešný rok 2020.
Zdroje informácii:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://gbtimes.com/
https://gbtimes.com/
https://space.skyrocket.de/
https://space.skyrocket.de/
Zdroje obrázkov:
https://pbs.twimg.com/media/ENaha5mUEAA1QSd.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EM1Wjn8U0AA4QyD.jpg
https://i.imgur.com/3MxuCoP.jpg
https://i.imgur.com/kTBvw4G.jpg
https://i.imgur.com/ppPRZm8.jpg
Ohledně nosiče Jielong-1 – domnívám se, že 500 km není SSO, ale LEO. Jen to druhé číslo, 700 km, je skutečná SSO. Zajímavostí je, že málo zploštělé planety nemají vůbec SSO, přesněji řečeno, družice by zde musely měnit směr za pomoci vlastního pohonu.
Jinak obdivuji Yutu-2. Představte si výrobek, který je dva týdny hluboce zmazený, a pak ho na dva týdny dáte do trouby, a tak pořád dokola. Je třeba si uvědomit že Američané sice dobyli Měsíc, ale teplotním extrémům se chytrým naplánováním času misí vyhnuli. A tahle výzva teď čeká na všechny, co chtějí zůstat na Měsíci víc než pár dnů.
Pilotované přistání na Měsíci na několik dní za noci, byť by na obloze zářila Země zhruba 10x jasněji než Měsíc, byl před padesáti lety nesmysl, který snad ani nikoho nenapadl.
Proč nesmysl? Pokud chcete zůstat na Měsíci delší dobu, tak musíte měsíční noc přežít ve zdraví, resp. lépe ještě i za ní pracovat.
Před padesáti lety se jednalo o krátké návštěvy v rámci programu Apollo a z každé návštěvy byla tendence získat maximum poznatků, tedy se přistávalo za optimálních světelných podmínek, což by v noci jistě nebylo. Krom toho polovina kosmické lodi po dobu pobytu byla ve vlastním stínu vystavená kosmickému chladu a druhá polovina se pekla na Slunci což jsou jistě extrémní podmínky.
Reaguji pouze na to slovo „nesmysl“. Prostě na delší pobyt Apollo nebylo, to není odsudek, to je jen konstatování faktu.Prostě nás to ještě čeká, Čína tímto jejím prvním krokem úspěšně získává zkušenosti.
Děkuji za zajímavý článek. Zajímavá byla zmínka o čínském detektoru gravitačních vln Taizhi 1. Připravují nějaký ucelený projekt, obdobu připravovaného evropského ?
To Jan Jančura:
Jednoduchá odpoveď by bola áno. 🙂
Čo by som ale mohol ešte doplniť, je to, že by sa malo jednať o konšteláciu troch družíc a mali by byť vypustené v 30-tych rokoch. Takže informácii veľa nie je.
Proč by nemělo jít dosáhnout oběžné dráhy typu SSO při výšce oběžné dráhy 500 km? Výška přece není jediný rozhodující parametr oběžné dráhy. A to že se typicky používají oběžné dráhy vyšší (oněch 700/800 km) neznamená, že to jindy nefunguje. Z poslední doby např. družice sady Flock-4p, jsou důkazem, neb jsou na SSO dráze ve výšce okolo oněch 500 km.
Těšil jsem se na tento souhrn čínské kosmonautiky a je to ještě lepší, než jsem mohl doufat 🙂
Tak to som veľmi rád! 🙂
Vynikajúci prehľad Libor, díky zaň. 🙂
To ma teší! :):)
Široký záběr výzkumu, tři malé nosiče se zajímavými satelity, Yutu a zpět CZ5, pro niž existuje nebo se připravuje několik opravdu kvalitních nákladů. No, myslím že mají dobře nastartováno. Do vědy a výzkumu vesmíru opravu hodně investují.
Pěkný a dobře ilustrující přehled.
Som rád, že sa článok páčil. 🙂
Inak, s vaším komentárom súhlasím…
Bude článek o budoucnosti? Jak je daleko příprava stanice a nové lodi?
Zatiaľ nechcem nič sľubovať… 🙂
Už se těším
Díky za přehled, ale mám připomínku:
Nebylo by možné napsat nějaký podrobnější článek o misi Yutu 2? Snad je toho za en rok známo víc, než jenom celková ujetá vzdálenost a snad existují i nějaké záběry. Nebo snad Čína skrblí s informacemi a není z čeho čerpat?
Děkuji
Tak začnem od konca. Záberov je veľa. A veľmi pekných. Napr. tu:
https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-czcxrbV
O roveri Yutu-2, resp. sonde Chang´e 4 sa nejaké informácie nájsť dajú…