Ani přes vánoční svátky se dění v kosmonautice nezastavilo a tak je nejvyšší čas, si takhle při neděli shrnout, co nám kosmonautika v posledních sedmi dnech přinesla. V pravidelném Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na start největší čínské rakety CZ-5 a náklad, který vynášela, ale i na plány, které s raketou Čína má. Podíváme se také na poslední start malé ruské rakety Rokot, anebo oslavíme s posádkou ISS Vánoce. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. Protože je to zároveň poslední Kosmotýdeník roku 2019, tak vám přeji i dobrý vstup do roku nového a těším se s vámi u dalších rekapitulací dění v kosmonautice v roce 2020.

Kolos CZ-5 se vrací do služby

V pátek úspěšně odstartovala nejsilnější čínská raketa Dlouhý pochod 5 (dále jen CZ-5) a vynesla technologickou družici SJ-20. Tento start nebyl jen jedním z mnoha čínských startů, které v poslední době vynášejí řady telekomunikačních a vojenských družic. Tentokrát šlo o to, aby raketa dobře splnila svůj úkol. Byl to teprve třetí let CZ-5 a po dvouleté odmlce způsobené havárií, se vrací nejsilnější raketa Číny zpět do hry. Závisí na ní hodně ambiciózních čínských plánů. Od budování vícemodulové stanice, až po čínské plány s Marsem a Měsícem. Pojďme se na start podívat podrobněji. Podobně jako u jiných čínských startů a nákladů, ani zde není k dispozici mnoho informací. Přesto se však podařilo sehnat několik zajímavých detailů, které stojí za zmínku.

Poté, co raketa CZ-5 v roce 2017 selhala, bylo třeba s nápravou přijít rychle. Dva roky úsilí, při kterém zřejmě došlo k přepracování motorů prvního stupně YF-77, se v pátek završily úspěchem. Jak asi tušíte, chyba, která raketu v roce 2017 uzemnila, byla opravdu závažná. Pokud byla závada skutečně přímo v motorech rakety, těžko bychom hledali větší problém. Znovuobnovení letů do roku 2020 však bylo prioritou, protože v roce 2020 čeká nosič několik očekávaných a pro čínský vědecký výzkum vesmíru nesmírně důležitých startů. Jednak se na svoji cestu vydá lunární mise Chang’e 5, která má jako první čínská mise vůbec přivést z Měsíce vzorky. Předně se však očekává start první čínské marsovské sondy, která se usadí na oběžné dráze Rudé planety a navíc vysadí na povrchu malé vozítko. Startovat k Marsu je tak možné buďto v létě roku 2020, kdy je Mars k Zemi ve vhodné přeletové pozici, anebo až o dva roky později. Páteční mise tak byla rozhodující pro čínský marsovský a lunární program.

Budoucí varianta rakety CZ-5 je také připravována pro zahájení stavby čínské vícemodulové kosmické stanice. Mezi marsovskou a lunární misí, si tak raketa má ještě střihnout start, při kterém bude na testovací let vynesena nová generace čínské kosmické lodi určené pro lidskou posádku. Tento start, který by se měl odehrát v druhé polovině roku 2020, bude také debutem vylepšené varianty rakety CZ-5, která jíž bude připravena pro budoucí vynášení modulů nové stanice. Nová loď pro lidskou posádku nahradí současné lodě Shenzhou, které vycházejí z ruských Sojuzů. Na přelomu 2020/2021 by pak měl být ještě vynesen základní modul nové stanice. Raketa tak bude mít v roce 2020 napilno a je otázkou, kolik z plánovaných letů se podaří uskutečnit.

CZ-5 s 57 metry na výšku, je nejtěžší čínskou raketou a jednou z nejsilnějších raket současnosti. Má být schopná vynést 14 tun těžký náklad na dráhu přechodovou ke geostacionární. Na LEO je raketa schopná vynést 25 tun a na přeletovou dráhu k Měsíci až 8,2 tuny. Motory YF-77 bychom našli v centrálním prvním stupni a jedná se o motory na kaplné pohonné látky. Spaluje se v nich tekutý vodík a tekutý kyslík. Postranní urychlovací bloky pohání také motory na tekutá paliva, avšak tentokrát s označením YF-100 a spalují letecký petrolej a tekutý kyslík.

Páteční start proběhl z kosmodromu Wenchang, z odpalovací rampy LC-1. Nákladem byla již zmíněná technologická družice Shijian 20 (SJ-20), která byla vynesena na dráhu přechodovou ke geostacionární. Pokročilá družice, která testuje řadu nových technologií, se pak pomocí vlastního pohonného systému vydá na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů nad rovníkem. Při tomto letu byl vlastně zopakován plánovaný letový profil z neúspěšného letu v roce 2017. Družice SJ-20 také nahradí všechny úkoly, která měla provést během zmíněného nevydařeného družice SJ-18.

Pokud se ptáte, co za nové technologie nese SJ-20, tak je to zejména vylepšený a výkonnější iontový motor LIPS-300, který při spotřebě 2,2 až 4,8 kW, dokáže vyvinout tah na iontový motor úctyhodných 80 až 175 mN. Testovat se bude také vysokokapacitní laserová komunikace s přenosovou rychlostí 4,8 Gbit/s (ve frekvenčním pásmu Q / V). Testovat se bude také experimentální zařízení pro kvantovou komunikaci. Družice má hmotnost 7 600 kg.

Kosmický přehled týdne:

Americká astronautka Christina Koch, která nyní pobývá na Mezinárodní kosmické stanici, v sobotu překonala ženský rekord v délce trvání nonstop pobytu v kosmickém prostoru. Dosavadní rekord držela veteránka letů Peggy Whitson s 289 dny, 5 hodinami a 2 minutami. Dnes v neděli se Koch dostává na 290 dní a do přistání jí dle aktuálních plánů zbývá ještě 39 dní. Připomeňme, že Christina Koch byla vybrána do oddílu astronautů v rámci skupiny číslo 21 v roce 2013. Jedná se o její první let a rovnou misi prodlouženou z klasického půl roku na téměř rok. V současnosti má za sebou již také rovnou čtyři EVA v celkové délce 27 hodin a 48 minut.

Šestnáctého května 2000 poprvé odstartovala raketa Rokot ve službách kosmonautiky. Vyřazená balistická střela ze sovětské éry, tak započala nový život. Během své operační služby uskutečnila celkem 31 startů, kdy vynášela ruské vojenské družice, evropské družice pro pozorování Země, anebo několik družic původního Iridia. Během dvou letů raketa selhala. K 31 operačním misím je pak potřeba připočítat ještě tři zkušební starty v devadesátých letech. No a v pátek ráno došlo k poslednímu startu z kosmodromu Pleseck, který byl pro tuto raketu derniérou. Nákladem byly tři komunikační vojenské družice Gonets (24, 25 a 26), každá o hmotnosti 280 kilogramů.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice i tentokrát naleznete přehled všech článků, které jsme za uplynulý týden vydali. Vydáváme dva články denně a tento přehled se dá využít pro ty, kdo nás nestíhají sledovat každý den a chtějí si nyní vybrat jen to, co je opravdu zajímá. Na začátku jsme se podívali na to, jak byla družice Sentinel 5P využita pro sledování následků výbuchu v USA. V pondělí jste se dočkali pokračování monumentálního opusu, který každý měsíc mapuje pokroky, změny a výrobu stanice Gateway. Evropská kosmická agentura nás zase potěšila ukázkou toho, jak testuje spolupráci dvou roverů určených pro výzkum jiných těles. Na Štědrý den jsme pro vás netradičně připravili pár sci-fi povídek o tom, jak se tráví Vánoce ve vesmíru v budoucnosti. Po našem přání hezkých Vánoc přišlo i přání pěkných svátků přímo z Mezinárodní kosmické stanice. Potěšila nás také zpráva, že problémové padáky evropské marsovské mise ExoMars 2020 jsou na tom už lépe. Vánoce – i když jen z pohledu Evropy, protože v Rusku se Vánoce v našich termínech neslaví – oslavili i v Rusku, když na Štědrý den úspěšně odstartoval Proton. Přinesli jsme vám také rozhovor s Michalem Václavíkem o tom, jak vidí práci stanice ISS v roce 2019. Sonda Parker Solar Probe se pomalu chystala na svůj druhý průlet kolem Venuše. Opravdu science Vánoce budou slavit i v USA, kde na rozbalení čekají dobře uložené vzorky z Měsíce z dob programu Apollo. V pátek jste se již tradičně dočkali Pokecu s Kosmonautixem. 3Dtisk přináší řadu možností, jak jej využít ve vesmíru. Mohl by být například neocenitelným pomocníkem při letech dále od Země. Nakonec jsme se ještě podívali na texaskou základnu Boca Chica – Elon Musk totiž přinesl nové informace o novém prototypu lodi Starship.

Snímek týdne:

Ve snímku týdne se tentokrát podíváme na dva velmi podařené snímky startů dvou raket. Proton a nová čínská těžkotonážní raketa CZ-5 totiž mnoha povedenými snímky zatím příliš nedisponují. CZ-5 je nová, Proton trpí menším počtem fotografů a trochu uzavřenějšími sítěmi, kde se jeho fotky šíří. Proton i CZ-5 v tomto týdnu startovaly. Na Štědrý den startoval Proton-M a můžeme se pokochat krásným záběrem na jeho motorovou sekci a stejně tak i na motorovou sekci CZ-5, která startovala 27. prosince.

Video týdne:

Videem týdne se tentokrát stává vánoční vzkaz posádky Mezinárodní kosmické stanice. Posádka je sice bez ruských kosmonautů, ale ti, jak určitě všichni víte, slaví Vánoce později.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/EMwx2sMXYAAzuJF.jpg
https://wx2.sinaimg.cn/mw690/572cc8bfgy1gablq4i70ej21jk2bcb29.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/27894/5231293983.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMo85gvVUAAAmIe.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMRsozVUwAI_Q1i.jpg
https://i.imgur.com/ueAbQ7Z.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/12/lm5b_y3.jpg