ŽIVĚ A ČESKY: Únik Starlineru z rampy

Než začnou soukromé kosmické lodě vozit na ISS astronauty, musí projít celou řadou zkoušek. Jednou z nich je test záchranného systému, který má za úkol dostat loď do bezpečí, pokud by došlo k havárii rakety. Dnes se dočkáme zkoušky lodi Starliner od firmy Boeing, která otestuje únik z rakety stojící na rampě. Ke zkoušce by mělo dojít dnes v 15:00 našeho času na základně White Sands v Novém Mexiku. Podobné testy bývají vždy velmi vizuálně atraktivní a proto si jej nenecháme v rámci našich komentovaných přenosů ujít.

Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před únikem, tedy okolo 14:45 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Ve vloženém okně naleznete i záznam vysílání, který by měl být díky novému vylepšení k dispozici několik desítek sekund po ukončení vysílání. V těchto dnech ale systém Mall.TV prochází komplexní modernizací. Je tedy možné, že se vyskytnou některé nesrovnalosti, ale bude to pouze dočasné.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…t/uploads/2018/01/NSF_20180104_191300.jpg

ŽIVĚ A ČESKY: Únik Starlineru z rampy, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 9 312 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 9 312 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


139 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Únik Starlineru z rampy”

  1. casso napsal:

    Medzitym SpaceX testovalo padaky pre crew dragon. na twitteri zanechali velmi pekne video https://twitter.com/SpaceX/status/1191067348914098176

  2. Jirka Hadač napsal:

    Moc hezky BFRC :-), myslím ten oblak okysličovadla. 🙂

  3. Tomas napsal:

    No ta kamera nic moc teda.

  4. jirka4000 napsal:

    Koukal jsem se na test a nelíbilo se mi, že servisní modul plný zbytků paliva spadl poblíž kabiny a vyvalil se z něj oblak oxidů dusíku zasahující až ke kabině, takže astronauti by museli i v případě nouze čekat, až se ten jedovatý mrak rozptýlí. Divím se, že NASA s něčím takovým souhlasila. Znečištění životního prostředí muselo být podobné jako při výbuchu Crew Dragonu a tam se říkalo, že dekontaminace bude trvat týdny. Musím konstatovat, že řešení přistání SpaceX je mnohem environment friedlier než řešen í Boeingu.

    • Jirka Hadač napsal:

      Jo, to se mi teda nezdálo taky, to se přiznám. A je jedno, jestli při testu dopadne do moře, toto je myslím dost za hranou. Lovit astronauty z vody po úniku z rampy a muset začít tím, že musím očistit kosmickou loď od zbytků toxického paliva.

    • Dušan Majer napsal:

      Je pravda, že pokud by došlo k aktivaci záchranného systému při skutečném startu, tak by kabina i servisní modul dosedly do vody. Ta by šíření oblaku značně eliminovala. U CD se muselo důkladně dekontaminovat hlavně proto, že na to místo sedají první stupně Falconů a nikdo nechtěl riskovat nějakou nepříjemnost.

      • Jirka Hadač napsal:

        Já jsem ještě dumal, jestli šíření paliva z Dragonu tehdy nezabránily i ty uzaviratelné ventily a to, že Dragon dosedl na padácích, tedy náraz jinou rychlostí (cca 20km/s), než servisní modul Starlineru, který sebou třísknul daleko vyšší rychlostí, a od určité rychlosti je přeci i hladina vody beton. i fakt, že má dragon nádrž paliva i motory jako integrální součást kabiny zde může být výhoda.

        • Dušan Majer napsal:

          O tom samozřejmě není sporu, servisní modul dopadne mnohem tvrději, navíc zde na pevninu, kam bude padat i při normálním přistávání. CD má výhodu, že nádrže nese s sebou na padácích.

          • Radim Špetík napsal:

            No já myslím že při normálním přistavaní bude odhozen před vstupem do atmosféry a shoří.

          • Dušan Majer napsal:

            Jo, jasně, zamotal jsem se do toho. Spojil jsem dvě věci do jednoho a vytvořil kočkopsa. Máte samozřejmě pravdu. Při běžném přistání Starlineru na pevninu bude servisní modul odhozen ještě před vstupem do atmosféry. Při nouzovém aktivování záchranného systému nedopadne na povrch, ale na hladinu.

  5. Medak napsal:

    Popravdě řečeno, to co testuje SpaceX, tedy únik z rakety za letu, to je úplně jiný šálek čaje.

    • Dušan Majer napsal:

      Obě zkoušky mají něco do sebe. Za letu sice bojujete s aerodynamickým odporem, ale z rampy musíte nabrat výšku, aby se mohly aktivovat padáky a je na vše málo času.

  6. Gendibal napsal:

    Zajímalo by mě, jak to teda je, selhal ten jeden padák, anebo ne? A jestli ano, tak to asi bude znamenat další zpoždění…

  7. RiMr napsal:

    Díky za přenos.
    Ohledně záběrů – zdá se mi, že kameramanům a režii vozu řekli, že budou točit svatbu a najednou tam něco začalo lítat, tak se to pokusili taky aspoň trochu vzít…

  8. maro napsal:

    Boeing hodně dobře drží krok se SpaceX v přitažlivosti svých moderátorských mluvčích. Jessica Landa je prostě top 😉

    • Vít Blahouš napsal:

      Jsem rád, že si toho někdo všiml a souhlasím 🙂 Skoro jsem kvůli ní ani nedával pozor, co se při testu vlastně dělo 😀

    • bohyn napsal:

      U SX více oceňuji, že to jsou techničtí lidi a občas prozradí i nějaké zajímavé info. Jessica je sice hezká holka, ale je “jen” PR/marketing.

      • maro napsal:

        Ale ne. Ona je perfektně informovaná. Jen si ji pořádně poslechněte. Ona do toho už vidí docela dost. Nakonec v tom dělá tři roky. Napřed pro NASA a teď pro Boeing.

  9. edemski napsal:

    Ten mrak toho paliva, nehořely jen tři motory? A proto takový mrak? Co koukám na záznam, tak to tak vypadá…

    • Dušan Majer napsal:

      Zajímavý postřeh. Koukám se na záznam a není to úplně průkazné.

    • Gendibal napsal:

      Ty brďo, to snad ne! Že se urval jeden ze tří padáků, to je hodně blbý, ale pokud ještě k tomu nenaskočil jeden ze čtyř motorů, tak to by měli v Boeingu (s letadly mají taky problémů nad hlavu) radši pouštět draky.

      • Radim Pretsch napsal:

        S jakými “letadly” kromě 737 mají u Boeingu “problémů nad hlavu”? Já jsem teď například zaznamenal jejich rekordní let se 787, mimo jiné.

        • atlas napsal:

          787 malo problemy s bateriami a bolo uzemnene kvoli tomu, a plus maju velke problemy ktore stale nie su doriesene s motormi(tiez je ich kopa kvoli tomu dole), aj ked to je chyba rolls royce, ale nepridava to na doveryhodnosti.
          To iste aj nova 777x sa stale odklada kvoli motorom.
          737NG tiez nedavno uzmenili kopu kusov kvoli mikro trhlinam.
          Dalej mali problemy s armadnymi lietadlami kvoli nekvalite vyroby, zakaznik nachadzal zbytky bordelu v lietadle.
          Rekordny let s 787 je trochu podvod kedze to nie je linka, a lietadlo bolo takmer prazdne. A letelo iba o 800km viac ako robi airbus a350 singapur-new york.
          A qantas ktory tento let robilo si dost pravdepodobne vyberie pre trasu londyn sydney(kvoli ktorej sa uskutocnil aj tento testovaci let) airbus.
          Boeing moze ponuknut 777x ale ci quantas bude ochotny cakat 5 rokov kym sa zalieta to neviem.
          Cize maju dost problemov.

          • Radim Pretsch napsal:

            Nic nad rámec toho, co řeší ostatní výrobci letadel (ale taky aut nebo „obyčejných“ mobilů). Nejsem žádný fanda Boeingu, ale tenhle věčný negativismus anonymních diskutérů mi přijde smutný. Už jen ty exaktní jednotky „spousta, kopa, atd“. Ve srovnání s počtem letů, které Boeingy denně odlétají by tak „děsivě“ nevyzněly. I s tou důvěryhodností to pak vypadá jinak.

            A ten komentář k letu 787… Co to je „trochu podvod“? To to letadlo někdo poponesl? Nebo Boeing tvrdil, že to nebude testovací ale zcela standardní let? A navíc jakýpak rekord že. Vždyť byl JEN o („trapných“) 800 km delší. A MOŽNÁ to bude lítat Airbus. V podstatě by se za to měl Boeing nejspíš stydět, zavřít krám a jít „stavět ty draky“, jak mu radí další expert. Ach jo.

          • atlas napsal:

            OK, tak studuj.
            737NG problemy
            https://simpleflying.com/boeing-737-wing-crack-checks/
            777x problemy
            https://simpleflying.com/boeing-delay-to-777x-program/
            787 nekvalitna vyroba
            https://samchui.com/2019/08/09/airlines-reveal-shocking-boeing-787-production-issues/
            787 problemy s motormi
            https://www.reuters.com/article/us-rolls-royce-hldg-trent-1000/rolls-royce-hit-by-further-setback-to-fixing-boeing-787-engines-idUSKBN1W50MP
            kc-46 problemy
            https://www.cnbc.com/2019/10/29/boeing-has-more-problems-than-the-737-max-rep-john-garamendi-warns.html
            project sunrise, kvoli ktoremu qantas ten let s 787 uskutocnil.
            https://simpleflying.com/qantas-project-sunrise-2023/
            Ano, boeing ma teraz ovela viac problemov ako airbus.
            A pozor, ja netvrdim ze boeing je na pokraji krachu a jeho lietadla su odpad, aj airbus ma podobne problemy aspon s motormi, aj ked o dost mensie.
            Len ze firma ma viditelnych problemov celkom dost.
            Minimalne to ze este nikto ani len nedostal vypoved za zlyhanie pri certifikacii Maxu je tiez zaujimave, kvoli dieselgate lietali hlavy, a to nikto nezomrel.
            Nie je to podvod, ale skor tvoje tvrdenie ze sa jedna o nejaky uspech boeingu je zavadzajuce. To lietadlo bolo standardne, akurat prazdne.
            A okrem toho boeing drzi rekord so 747 ktora letela 20 hodin v roku 1989. Cize terajsi let prazdnej 787 nie je rekordny.

          • Radim Pretsch napsal:

            Já nikde nezpochybňuji ani nebagatelizuji problémy, se kterými se Boeing potýká. K čemu tedy ty odkazy?

            Nikde jsem nenapsal nic o tom, že bys “tvrdil něco o Boeingu na pokraji krachu”.

            Nejdřiv napíšeš že “je to trochu podvod”, pak hned že “není to podvod”. Co z toho platí? A v čem to tedy byl podvod?
            Naznačil jsem že let (nikoliv letadlo, jak mi podsouváš (?)) nebyl standardní dopravní (obsazenost+náklad, atd.).

            Všechny komentáře, které jsem k tomu četl, hodnotily let jako úspěch a některé jeho parametry jako rekordní. V čem je zavádějící, že s tímto hodnocením souhlasím?
            Můžu se mýlit, ale zavádějícího na tom není opravdu nic. Narozdíl od výše zmíněného tvrzení “je to podvod-není to podvod”, či oněch “kop” a “spoust”.

          • Dušan Majer napsal:

            Pánové, všimli jste si, že se vaše diskuse nejen točí v kruhu, ale navíc je i OT?

    • Gendibal napsal:

      A mimochodem, čím to bylo, že při odpočtu došli k nule – a nic? Pak jsem napočítal do plus tří vteřin, a až teprve potom nastartovali, jenže kdyby při startu bouchla nosná raketa, tak při tomhle prodlení by ze Starlineru byly cucky.

    • Radim napsal:

      Nemyslím, žeby bylo možné stabilizovat modul jen se třemi funkčnimi motory, podle mého názoru by taková situace skončila havárijí…
      R.

  10. Alois napsal:

    Přiznám se, že ztrácím orientaci v tom, jak jsou na tom Space-X a Boeing co do splnění podmínek pro první pilotovaný let. Prohlášení NASA, že se první pilotovaný let uskuteční v prvním pololetí příštího roku je dost mlhavé a zejména neodpovídá na stěžejní otázku která z obou společností by to měla být. Já od počátku sázím na Boeing, ovšem pokud se dnes utrhl jeden z padáků, tak nevím. Na druhou stranu se na kosmodromu již připravuje nosič pro bezpilotní let Boeingu k ISS, jako snad poslední podmínku pro certifikaci. Pokud se to Boeingu povede a Space-X provede úspěšně test záchranného systému za letu měly by být šance vyrovnané.

    • Dušan Majer napsal:

      Zkusím to shrnout. Dnešní test neměl mít vliv na chystanou nepilotovanou misi OFT. Je nutný pro pilotovanou CFT, která je ale trochu dál. Nepilotovaná mise OFT není posledním bodem certifikace. Tím bude až pilotovaná CFT. Pokud se oběma firmám podaří splnit do konce roku avizované mise, tak na začátku roku 2020 budou obě lodě vyrovnané – k dokončení certifikace jim bude chybět jen pilotovaná mise k ISS. Je jasné, že v současné chvíli ještě není jasné, kdo to bude.

    • Jirka Hadač napsal:

      Přidal bych ti obrázek, kde je napsané, jak na tom kdo je. S tím, že je tam pár bodů, které už splněny jsou, například obě mají vyrobené rakety, Boeing má hotové padáky a Boeing má “hotový” pad abort.
      https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/10/NASA_Commercial_Crew_milestones_crop.jpg

      • Alois napsal:

        Jak může mít Boeing hotové padáky, když při testu jeden selhal ?

        • Jirka Hadač napsal:

          Prosím, pokud si pamatuju, je to obrázek z dubna nebo května. A testy dokončily v červnu, jestli se nepletu. Nepletl bych tedy dvě věci, dokončení padákových testů a selhání padáku při pad abortu. To jsou dvě různé věci a rozsoudit to bude muset NASA.

        • Dušan Majer napsal:

          Když systém projde certifikací, tak to neznamená, že nikdy neselže. Pouze se při zkouškách prokáže, že dosahuje dostatečně vysoké spolehlivosti.

  11. maro napsal:

    Ty airbagy jsou super. Vypadá to jako ideální řešení. Super utlumení a současně i plováky na vodě.

    • Radim Pretsch napsal:

      Nespočívá funkce airbagů v tom, že se při nárazu vyfouknou a tím tlumí/ pohltí energii? Pak si totiž nedovedu představit, jak by mohly fungovat jako plováky.

      • Libor napsal:

        Airbagy se po nárazu vyfukují aby se lidi neudusili.

      • maro napsal:

        Samozřejmě můžou úplně jinak regulovat nafukování a vypouštění podle módu přistání, tedy jestli padají na zem nebo do vody. A i při tom přistání na zem se nevyfukují úplně. Vyfukují se úplně minimálně. Může mít vnitřní a vnější komory a vyfukují se třeba jen ty vnější. Však to vidíte na tom přistátém stroji.

    • Tovy napsal:

      Připadá mi, že na vodě to moc ideální není. Pokud jsem pochopil konstrukci, tak nárazem vypadnou “zátky” na vrcholu vaků a ty se začnou vyfukovat podobně jako airbag v autě.
      Ve vodě by naopak mohly začít nabírat vodu a táhnout kabinu pod hladinu. Ale kdo ví, třeba je i na to pamatováno.

      • maro napsal:

        Když se podíváte na ten přistátý stroj, tak vidíte, že nejsou úplně vyfouknuté. Vypadá to, že jsou dělené a část se vyfoukne a část ne.

    • Vojta napsal:

      Na vodě by airbagy zespodu kabiny byly dost na obtíž – mohly by způsobit její převrácení. Navíc, jak už bylo řečeno, aby se Starliner neodrazil jako míč, musejí se při dopadu řízeně vyfukovat. Ale třeba je mají víceúčelové – při přistávání na pevninu se nafouknou předem a při dopadu z nich vyletí “zátka” a při přistávání do vody se nafouknou až po dopadu s jiným (vyššími) ukotvením, aby loď stabilizovaly. Pokud ano, je to opravdu chytré řešení, ale spíš bych čekal jednodušší variantu s nezávislými plováky, která by pokryla i neplánované dosednutí do nějakého jezera. Sojuzu už se to stalo.

      • maro napsal:

        Samozřejmě může nafukování airbafů fungovat úplně jinak v módu přistání na zem a v módu přistání na moři. Stejně je musí nést vždycky, protože normálně přistávají na pevnou zem a současně musí mít i něco co je nese na hladině, protože při abortu padají do moře.

        • Radim Pretsch napsal:

          Kabina plave i bez plováků. I u ostatních lodí instalovali nafukovací prstence až záchranáří a to především kvůli stabilitě, pokud se nemýlím.

          Technicky to řešitelné bude, ale přijde mi to jako dost složitý systém – různé módy, různé typy airbagů. Ale je pravda, že detaily neznám.

  12. Petr napsal:

    OK, takže padák se může utrhnout? A když se může utrhnout jeden, tak se mohou utrhnout i dva, že?
    Pro testování bezpecnosti byl tento test super, ne tak už pro termín rereálného asazení:/

    • Dušan Majer napsal:

      Jde o pravděpodobnost. Padáky Starlineru se už testovaly a občas něco selže. je to o pravděpodobnosti – proto je tam jeden padák navíc, aby se dalo přistát i se dvěma. Pravděpodobnost selhání obou není velká.

      • Tovy napsal:

        Zajímala by mne “přistávací obálka” působení sil na kabinu při přistání na dva padáky. Nechtěně se vyzkoušela kritická varianta, tak jak by s posádkou skutečně zamávalo přetížení, jestli by nehrozilo zranění a na kolik to odpovídá výpočtům.
        Asi to Boeing nevydá, ale i tak by stálo za to třeba porovnání se Sojuzem. Ten sedá celkem drsně.

      • Petr napsal:

        no to je právě to co mne hodně překvapilo. V dnešní době řešení, které spoléhá na to že vyhodí padáky a pak spoléhají, že se s nějakou pravděpodobností správně otevřou a když ne tak mají zálohu se zdá až neuvěřitelné. Byl jsem hodně překvapen, že nikoho nenapadlo v době automatických přistání lodí, automaticky řídit i otevření padáků. Spoléhání se na statistiku je hodně zastaralé. Vážně mne hodně překvapilo, když až po problémech napadlo lidi v SX, že by možná stalo za to proces vystřelování padáků detailně sledovat a otvírat je postupně dle situace, napětí v lanech atd. a nespoléhat se na předem dané časování, která statisticky možná dopadne většinou dobře, ale někdy také ne protože loď je zrovna špatně otočená lana se překřížila a pak třeba zbytečně přetrhnou. Protože pokud existuje předem kalkulovaná pravděpodobnost, že se utrhne jeden padák, tak existuje nezanedbatelná pravděpodobnost, že se utrhnou dva resp. potom pravděpodobně všechny a je jen otázka počtu akcí než se to skutečně stane.

  13. bill napsal:

    Děkujeme! 🙂

  14. PeterK napsal:

    Kozmonauti, ktori budu letiet na oboch pilotovanych misiach su zamestnanci Nasa alebo zamestnanci Space X/Boeingu?

  15. Tomáš Kratochvíl napsal:

    Tak to jsem si myslel, že dva padáky byly vytaženy schválně. A ono ne. Jedná se o anomálii, kdy se při uvolnění utrhl jeden ze 3 vytahovacích padáků a příslušný hlavní zůstal zabalen a nevytažen. Dovolím si při této příležitosti jednu poznámku k padákům. Z mého pohledu není pro padáky v moderní kosmonautice místo. Je to zastaralý komplikovaný systém, jak zpomalit a přibližně přistát. Noční můra konstruktéra lodi. Padáky se skládají ručně, jistě to trvá značnou dobu a každá chyba může být fatální. Je to choulostivý materiál, který nemůže být dlouho skladován ve složeném stavu. Jak je vidět z testů obou amerických soukromníků, padáky pro ně teď jsou jako osina v zadku. I když vše zafunguje, jak má a celá padáková sekvence dopadne OK, loď se houpe na padácích a kormidlo má v ruce atmosféra. Nevím, jaký mají limit pro vítr, ale počítám, že moc to nebude. Dopravní letadla přistávají s bočním větrem i 15m/s. Každopádně přesné přistání je vyloučeno. Padáky pokud vím nejsou znovupoužitelné, po přistání je můžete vyhodit. CD a STL si s tím budou muset ještě poradit, teprve Starship je první loď, co se tohoto anachronismu zbaví.

    • maro napsal:

      Vše je jen otázka ceny. To palivo, které spálíte místo použití padáků jste taky “vyhodil”. A ty nervy kosmonautů letících šílenou rychlostí k zemi, věřících, že v tom posledním kilometru motory bezpečně zafungují, zatímco kolegové vedle se už bezpečně houpou na padácích, taky určitě budou “něco stát”.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Zkuste si porovnat cenu paliva a celkovou cenu toho padáku pro danou misi.

        • maro napsal:

          Nejen cenu paliva, ale i cenu za vynesení hmotnosti navíc a cenu za ty nervy cestujících. Takže ta cenová funkce nemusí být tak jednoznačná.

    • Jiný Honza napsal:

      Padáky používá každý den mnoho tisíc lidí, ať už jako normální padák, paraglide nebo kite. Jsou lehké, levné, relativně spolehlivé. A co se týče přesnosti přistání, ta se měří za normálních podmínek v centimetrech.

      Proč tak dlouho používanou jednoduchou technologii nejsou schopny opakovaně zvládnout špičkové firmy, které staví kosmické lodi? Fakt netuším.

      • RiMr napsal:

        ” A co se týče přesnosti přistání, ta se měří za normálních podmínek v centimetrech.”

        …a to soudite na zaklade ceho? Ty cm? Vlastni zkusenosti to zjevne nebudou…

        • maro napsal:

          Sportovní parašutismus: přistávání “do terče”.

        • Jiný Honza napsal:

          No pokud jako zkušenost uznáte, že jsem to kdysi viděl na vlastní oči, tak jo. 🙂

          Stačí se porozhlédnout po výsledcích soutěží přistání na přesnost. Ono i videa z jiných parašutistických disciplín napoví.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Bavíme se o padácích pro lidskou posádku s nominální hmotností nákladu 5t v těsně podzvukových rychlostech. Ano, padáky se používají denně se slušnou bezpečností, v kosmonautice jsou však padáky nesrovnatelně větší.

        • Jiný Honza napsal:

          Ano, ale i takové “velké” padáky se minimálně pro armádu vyrábí, testují a občas i používají.

          Ještě snad dovedu pochopit problémy SpaceX se strefováním se při přistávání velkého lehkého krytu. Ale utržený padák? Po všech výpočtech, simulacích a reálných testech? To nějak nechápu.

      • Radim Pretsch napsal:

        A taky se pár desítek, možná stovek, lidí ročně na padácích zabije, protože selžou. U několikatunového podvěsu je pak situace o to náročnější.

        Souhlasím s marem, že svou roli může sehrávat psychologie. Ale nemyslím si, že by se astronauti nějak stresovali myšlenkou, že takhle otestovaný systém selže. To by mohli být v depresi z nosné rakety, systému podpory života, systému orientace. Pokud bych vypíchnul jen ty nejrizikovější.

        Tu situaci co popisuje maro jde i obrátit. Zatímco ti kolegové, kterým selhal padák se řítí vstříc jisté smrti a poslední minuty života jsou pro ně peklem (viz Komarov), astronauti s funkčním motorickým přistáním bezpečně dosedli. Ale to prosím neberte jako argument! Jen jako poznámku, že i tato mince má dvě strany.

        Po Apollech 1 a 13, Sojuzu 1 a 11, Challengeru i Columbii astronauti lítají do kosmu nadále a žádný z nich neskončil na psychiatrii.

        • maro napsal:

          Tak je pravda, že kdyby třeba udělali dvacet motorových přistání bez jediného selhání, tak by to asi důvěru mělo.

          • Radim Pretsch napsal:

            Tak to má SpaceX díky přistávání I.stupňů splněno.

        • Racek napsal:

          A to jako kteří přistáli motorově? Nějak mi žádní nenapadají.

          • Jaro Pudelka napsal:

            Predsa lunárne misie.

          • Radim Pretsch napsal:

            Samozřejmě tady s marem nastiňujeme hypotetickou situaci… Reálně pak motorické přistání můžeme pozorovat zatím jen bez posádky u SpaceX. Ale Apollo sem taky patří, to je pravda.

    • KarelTv napsal:

      Váš názor, osobně bych zase řekl, že u přistávacích kapslí jsou padáky naopak výrazně bezpečnější než padat jak šutr a modlit se že přistávací motory nebudou mít sebemenší poruchu, motoricky se brzdí celkem nízko. Jakýkoliv výpadek nebo jiný tah i jednoho z motorů znamená ztrátu symetrie brzdných sil a co s tím pak chcete dělat, nehledě na to že už to nemusíte ubrzdit. Oni konstruktéři a lidé kteří o tom rozhodují nejsou určitě hloupí. Jinak Sojuz a Šenčou mají dva nezávislé padákové systémy, což je úplně ideální. Moderní a bezpečný by mohl být malý raketoplán viz. SNC, ten nepadá jak šutr. Jenže zase by musel mít nějak vyřešený abort při startu a to bude obtížnější než u kapsle. Padáky nelze pochopitelně používat u velkých těles, to je jejich hlavní omezení.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        CD měl zapalovat motory v takové výšce, aby jejich při selhání bylo možné použít padáky jako záložní řešení. Pokud bych byl astronaut a mohl si vybrat, dám přednost motorickému přistání s měkkým přistáním na pevninu, něž sebou fláknout na padácích o zem nebo o vodu. Ale jak píšete, otázka názoru.

        • maro napsal:

          To měl být ale jen nějaký test motorů, ne? Pokud by zapaloval motory už v nějakých dvou či třech kilometrech, tak by to bylo hodně neefektivní.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Ano, zvažoval se test v určité výšce a rozhodnutí na základě výsledku.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Ještě doplním, že tah každého z 8 motorů na CD je přesně řízen a jakákoliv nesymetrie je kompenzována, v krajním případě až vypnutím protilehlých motorů. Přistání s polovinou motorů by nebyl problém, neboť každý motor Superdraco je schopen vyvinout maximální tah okolo 73kN = 7,3t při 1g. Rozhodně bych si přál, něco takového vidět při nějaké misi, třeba až začne Spacex vozit v CD turisty, najde se nějaký “dobrodruh”, který si takové přistání vyžádá a v Sx na to kývnou. Samozřejmě nejdřív se motorického přistání dočkáme u SS Mk1, to bude ještě úplně jiná liga. Taky se těšíte jak malí kluci?

        • bohyn napsal:

          Spíše se to nestane. CD s motorickým přistáním by musel projít certifikací u FAA, tedy zhruba totéž jako u NASA (nejspíš by tu certifikaci dělala NASA na vrub FAA). Tipuji, že pro turisty SX bude jen Starship, která má být navíc pohodlnější a levnější.

        • KarelTv napsal:

          A je to někde uvedené nebo spočítané že to při výpadku poloviny motorů opravdu ubrzdí ? Nějaký přistávací profil s údaji ? On by motoricky mohl přistávat nákladní Dragon, jenže ten zase nemá mít motory SuperDraco a museli by dořešit přistávací nohy. Přitom jeden z důvodů proč dostali SNC peníze a objednávku na dopravu nákladu je právě přistání na pevnině poblíž infrastruktury a možnost na rychlé vyzvednutí vzorků.
          A jinak tedy nevěřím že v dohledné době (10-15 let) bude existovat pilotovaný Starship. Samozřejmě i nákladní by byl velký úspěch a přínos, pokud se to vůbec povede.

  16. maro napsal:

    S tou pravděpodobností utržení padáků se dostáváme k zajímavým matematickým počtům. Pokud bysme vyšli jen z této zkoušky a řekli si: “Pravděpodobnost utržení PRÁVĚ jednoho padáku je 0,33”. Jaká je pak pravděpodobnost, že se utrhnou dva nebo tři, tedy, že to dopadne špatně? Vyjdou nám přímo šílená čísla, tedy, že ta tragédie nastane s pravděpodobností 0,58. Ale to je samozřejmě nesmysl a je v tom slově “právě”.
    Lepší způsob chápání toho co včera viděl by mohl student matematiky formulovat jako: “Pravděpodobnost utržení NĚJAKÉHO (tedy JEDNOHO A VÍCE) padáku je 0,33”. Pak by nám pravděpodobnost tragédie, tedy utržení dvou a více padáků, vycházela na 0,044 tedy 4,4 procenta. Ale to je samozřejmě zase jen hypotetické číslo pro úlohu z matematiky, protože vychází jen z jednoho jediného pokusu. Ale jako zadání pro středoškolskou úlohu výpočtu pravděpodobnosti je to zajímavé.

    • Jiný Honza napsal:

      Tak to jste to zamotal, že by to ani profesionální statistik nerozmotá.
      🙂

      • maro napsal:

        Copak tam vidíte zamotaného? Prostě jsem jen vytáhl dvě možná zadání dané úlohy a z toho pak vycházející výsledky. Máte snad nějaká jiná čísla? Rád porovnám.

        • Jiný Honza napsal:

          Je to špatně už od začátku. Už od toho:

          “Pravděpodobnost utržení PRÁVĚ jednoho padáku je 0,33”

          S pravděpodobnostmi je to složité, a ještě hůř se to vysvětluje, zkusím to napsat večer, jestli bude čas.

          • maro napsal:

            Jenže to špatně čtete. To není “od začátku” jedna věc. Píšu o dvou různých zadáních a taky píšu, že to první může studentovi naskočit nejdříve a pak z toho vychází šílené číslo.
            A proto tam píšu i to druhé zadání. A jemu odpovídající výsledek. Ale můžete zkusit i nějaké třetí. A tak mě zajímá, jestli máte pro to DRUHÉ zadání nějaký jiný výsledek. Případně, jestli vyrobíte i nějaké třetí zadání.

          • bohyn napsal:

            Počítat statistiky na jednom vzorku je úplná blbost. Pravděpodobnost udržení jednoho padáku je 1 a pravděpodobnost udržení dvou padáků je 0. Teď už je snad patrnější, jaký je to nesmysl.

    • Vladimir Todt napsal:

      Jsem z takto napsaného jelen. Bez přemýšlení bych řekl, že pokud je pravděpodobnost selhání 1 padáku ze 33,33 %, pak je dle té samé logiky pravděpodobnost selhání 2 padáků 10,89 % ne? Neříkám, že je původní logika správná.

      Ovšem v reálu že selže 1 padák ze 3 lze vyhodnotit až s určitým vyšším n počtem testů se 3 padáky s tou samou konfigurací za stejných podmínek. ale prd tomu rozumím, měl jsem statistiku jen 1 semestr a dost jsem zapomněl resp. mám zamlženo.
      Reálně může být po 100 testech pravděpodobnost selhání 1 padáku třeba 5 % (v 5 testech ze 100 selhal 1 padák ze 3). Pokud by selhání dalšího padáku nebylo zcela nezávislé na selhání 1. padáku (např. při selhání 1. padáku je vyšší pst selhání dalšího např. díky něčemu společnému v padákovém systému), tak bez detailního statistického posouzení a výpočtů by laik řekl, že pst selhání 2 padáku dle odhadu ze 100 testů kdy selhal 1 padák v 5 % je pro 2 padáky 0,25 % Ale reálně by bylo lepší mít již např. 10 000 testů a zhodnotit v kolika z nich opravdu selhaly 2 padáky, ale reálně je takové množství testů nesmysl.
      Ale jak píšu, je to jen bez zahloubání se do statistiky. Něco tam k tomu je.
      Nasaďte nám někdo koleje!

      • maro napsal:

        No, to je vlastně třetí zadání. Tedy jako bychom testovali třikrát po jednom padáku a tedy pravděpodobnost, že se jeden konkrétní padák utrhne je p=0,333.
        S našimi 3 padáky máme 8 různých vůči sobě výlučných kombinací utržení či neutržení padáků z nichž jsou pro nebezpečí tragedie podstatné tyto 4:
        1. utrhnou se všechny padáky: p^3 = 0,037
        2. utrhne se první a druhý, třetí se neutrhne: p*p*(1-p) = 0,074
        3. utrhne se první a třetí, druhý se neutrhne: p*(1-p)*p = 0,074
        4. utrhne se druhý a třetí, první se neutrhne: (1-p)*p*p = 0,074
        A protože jde o vzájemně výlučné jevy, je celková pravděpodobnost součtem, tedy 0,037+0,074+0,074+0,074 = 0,26
        (Samozřejmě pokud si dopočítáte zbývající 4 kombinace, které dopadnou dobře, bude součet pravděpodobností všech 8 výlučných kombinací dělat 1, tedy 100 procent).
        Tedy s pravděpodobností 26 procent se utrhnou dva a více padáků pro třetí zadání (tedy že pravděpodbnost utržení padáku je 0,33).

        • Jiný Honza napsal:

          No vida, tohle vaše “třetí zadání” je spočítané dobře. Takový výpočet ovšem můžete provést pouze za předpokladu, že jde vlastně o tři nezávislé testy úplně stejného padáku. To že jsou padáky stejné by se dalo s přimhouřením oka připustit, ale nezávislé reálně určitě nebudou. Selháním jednoho se úplně změní namáhání dalších dvou a tím i pravděpodobnost jejich selhání. Ale jako školní příklad se to brát dá.

          A je to i pěkná ilustrace toho, že když je padák mizerný, použití trojice může vést ke stejně mizerným, nebo ještě horším, výsledkům.

          A teď teď k těm prvním dvěma přístupům. Předpokládáte, že to co proběhlo je jeden pokus se soustavou tří padáků. Ty tak ani nemusí být stejné a mohou být na sobě různým způsobem závislé. Výsledky toho pokusu můžete definovat různě. Například čtyři výsledky, kdy selžou právě 0,1,2 nebo 3 padáky. Proběhl bohužel jenom jeden pokus. A ten dopadl tak, že selhal právě jeden padák. Pravděpodobnost, že selže právě jeden padák se tedy spočítá jako 1/1, tedy 100% ne 1/3. Ano z jednoho pokusu toho opravdu víc nezjistíte.
          A úplně stejně je to s tím vaším druhým přístupem. Pravděpodobnost, že selže aspoň jeden padák je zase 1/1. Z jednoho pokusu nastal jednou.

        • Petr napsal:

          nic proti ale ty selhání se vzájemně ovlivňují. Pravděpodobnost selhání dvou padáků není daleko od pravděpodobnosti selhání jednoho a to čistě proto, že nejde o samostatný jev. K selhání dojde většinou interakcí padáků vzájemně a tím i přetržením lan. Pokud k takové situaci dojde a utrhne se jeden padák tak je nezanedbatelná pravděpodobnost, že dojde k nechtěné interakci s dalším padákem, který se také přetrhne.
          Pravděpodobnost, že se utrhnou tři padáky bude pak téměř shodná s pravděpodobností, že se utrhnou dva, jelikož na jeden padák to není konstruované a ten to neudrží už téměř jistě.

    • Radim Pretsch napsal:

      Matematická pravděpodobnost ovšem neznamená, že daná situace skutečně dříve nebo později nastane. I při vysoké pravděpodobnosti nemusí nastat vůbec a naopak. Pak se většinou mluví o štěstí či smůle, což už ovšem s matematikou nesouvisí. Je to, jak název napovídá, matematická kategorie, nikoliv okno do budoucnosti.

      • maro napsal:

        To je pravda. Jenomže pak je zarážející ten bohorovný klid a radost z “jasného” úspěchu všech komentátorů a dokonce i posádky přítomné na místě. Samozřejmě chápu, že jde o hodně, takže oni museli zachovat povinný korporátní optimismus. Tedy, utrhl se padák, no a co, to je normálka, žádná anomálie. Jenže pokud by to byla fakt normálka a pokud by ta pravděpodobnost dokonce byla ta 1/3, pak je to samozřejmě obří průšvih, protože pravděpodbnot, že se utrhnou dva nebo tři bude 26 procent. A to už je jedna čtvrtina. To je horší než ruská ruleta. Tam je to 1/6.

        • Dušan Majer napsal:

          Před touto zkouškou proběhly několikanásobné zkoušky padáků. Z aktuálního selhání jednoho padáku není možné vyvozovat pravděpodobnost. Je potřeba započítat i ty předešlé testy.

  17. Majo napsal:

    Tie padáky sú zastarané a komplikované pri dnešnej pilotovanej kozmonautike,tie rýchlosti a váhy.Veľa vecí môže zlyhať.Jedine SpaceX so Starship to hádam ukončí.

    • bohyn napsal:

      někdy stačí padák, někdy tryska a občas se hodí i běžná interpunkce 😉

    • maro napsal:

      Jenže motorické přistání je zase větší antiekologická prasárna, protože pokud budete chtít superspolehlivé řešení ve stylu superdraco od SpaceX, pak musíte použít hypergolické palivo. A to je neskutečně toxické svinstvo, které byste fakt neměl nikde “rozlít”.

  18. Věcný kritik napsal:

    Moment, v úvodu článku se píše, že to proběhne dnes. Ono to ale proběhlo včera. Co je za problém napsat: “Ke zkoušce by mělo dojít dnes, tj. 4. listopadu 2019, v 15:00 našeho času? Všude ve světě je toto standardem a to právě proto, že pokud data uvádíte neúplná, čtenář si primárně myslí, že je to aktuální. Tohle je poslední, co sem kdy napíšu a co sem kdy vlezu. Sbohem!

    • Dušan Majer napsal:

      Nezlobte se na mne, ale datum vydání je v článku dobře vidět a není problém si ho přečíst už když se mi stránka načte. To datum tam není pro nic za nic, má svůj důvod, je součástí článku, má nějakou vypovídací hodnotu. Chci věřit tomu, že naši čtenáři jsou dost inteligentní na to, aby tuto informaci vnímali jaksi automaticky. Explicitní uvádění data přímo v textu, tedy opakování výše uvedené informace) mi přijde jako vodění dítěte za ručičku do školky. Chceme čtenářům přinášet zajímavé informace, vycházet jim vstříc a vysvětlovat. Ale opravdu si myslíme, že vše má své hranice a tohle už mi přijde skutečně jako zbytečnost. Proto na tomto trendu nehodláme nic měnit.
      Něco jiného by bylo, kdybychom tam uváděli místo výrazu dnes či zítra například den v týdnu – tedy v úterý či v sobotu. To by mohlo být matoucí, protože pak by člověku nestačilo datum vydání článku, ale musel by otevřít i kalendář. To uznávám, že by byla pro čtenáře komplikace. Ale podívat se na datum článku a zjistit si, ke kterému datu se výraz dnes či zítra váže, zvládnou už děti na nižším stupni ZŠ. Nechceme přispívat k prohlubování pohodlnosti internetové veřejnosti, která potřebuje mít vše jako na stříbrném podnose, jen aby nemusela přemýšlet. Věřím, že pro naše čtenáře není tato slovní úloha žádným problémem. Díky za pochopení.
      A pokud nás chcete opustit jen kvůli podobné prkotině, tak je to vaše volba, kterou respektuji. Jen si tak říkám, že možná o takové čtenáře ani nestojíme. Snažíme se psát pro lidi, kteří zvládnou myslet sami. Pro někoho je to ale těžké, chápu.

      • Pavel Riedl napsal:

        Tady bych se ‘Věcného kritika’ zastal. Taky mě to mate a nejen na vašem webu. A taky už jsem viděl, že po aktualizaci, či opravách, článku se toto datum změnilo…

        • Dušan Majer napsal:

          Nejste sám, psalo nám to už dříve víc lidí, ale máme na to jasný názor a měnit jej nechystáme. Aktualizace po události je práce navíc, na to bychom zapomínali.

          • Pavel Riedl napsal:

            Špatně jsem se vymáčkl…
            Chtěl jsem říct, že na některých webech se datum mění, (asi) automaticky, při aktualizaci články. Takže vnitřně tomu datu tak nějak principiálně nevěřím.

          • Dušan Majer napsal:

            Jo takhle. Automatické oprava by dávala smysl, ale nikdy jsem o ničem takovém neslyšel. Ale technologie mohla pokročit.

  19. Majo napsal:

    Tie padáky sú zastarané a komplikované pri dnešnej pilotovanej kozmonautike,tie rýchlosti a váhy.Veľa vecí môže zlyhať.Jedine SpaceX so Starship to hádam ukončí.SpaceX má oveľa namakanejšiu skúšku a zvládne ju!Nemá konkurenciu!ELON MUSK AND HIS SPACEX IS FUTURE!

    • Dušan Majer napsal:

      Zase bych trochu brzdil to bezmezné nadšení. Ono motorické přistávání má taky svá rizika. Padák se může utrhnout, motor se nemusí zapálit. Všechno má své klady a zápory.

      • Tovy napsal:

        Přesně tak. Přece jen ještě nikdo neprovádí motorické přistání z oběžné dráhy. Není to sranda a je tam pořád dost neznámých.
        Padáky jsou ze své podstaty vyzkoušené a jednoduché. Kolik jich selhalo Sojuzu po vyřešení dětských nemocí?
        Uvidíme, jak se s tím popere SpaceX, ale selhání jednoho motoru ve špatné fázi přistání by mohlo být daleko závažnější. Je třeba tu sci-fi část sebe sama v reálu trochu tlumit, i když to jde blbě 🙂

        • Radim Pretsch napsal:

          SpaceX se s tim už poprala. Pokud se nemýlím tak motory při přistání I.stupňů doposud neselhaly.

          • maro napsal:

            Ano, neselhala. A to právě proto že je používaná superjednoduchá varianta raketového motoru, která je superbezpečná, ovšem “vyvážená” jedním obrovským negativem. A tím je šíleně toxické hypergolické palivo. Jeho použití někde na Měsíci nebo oběžné dráze je celkem v klidu. Ale v blízkosti zemského povrchu to už taková paráda není. V tomhle jsou zlaté čisté padáky.

          • maro napsal:

            A jo. Vy píšete o prvních stupních. Ale to jsou zase trochu jiné motory a dokonce s velkou redundancí. Oni si můžou před přistáním vybrat, který jiný z těch devíti použijí, pokud by nějaký z nich selhal.

    • KarelTv napsal:

      Ano, padáky není možné použít na velká tělesa. Něco tak velkého jako byl STS na padácích přistávat prakticky nemůže. Ale jinak přistávací profil Starship je myslím výrazně nebezpečnější než byl u STS. Proto na pilotovanou verzi v dohledné době nevěřím. Ono v jiných firmách co staví rakety jako třeba BO nejsou taky žádní hlupáci.

      • Tovy napsal:

        Já zase přemýšlím o nějaké “safe verzi” s menší posádkou, která bude sedět v jakési “záchranné kapsuli” s únikovým motorem a padáky.
        Nechme se překvapit, za deset let si popovídáme 🙂

  20. Majo napsal:

    Veď ja viem,som len veľký nadšenec SpaceX :).Ja mám rád tento web,aj keď sa tu niekto nad nami rozčuloval kvôli blbostiam :D.

  21. Libor napsal:

    Dobrý den,
    chtěl jsem sledovat ze záznamu start na mall.tv ale z nějakého důvodu je tam nepříjemná chyba, že na appleTv není možné pořad “posouvat”. Je tedy nutné sledovat vše včetně různých prodlev atd. Je to trochu otrava a asi je to problém jen ve spojení s Kosmonautix (ostatní porady posouvat lze). Pls dokážete s tím něco udělat? Nebo to na mallTv někde nahlásit? Děkuji!

Napište komentář k Dušan Majer