sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

TraCSS

Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).

Neptun

Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.

European Launcher Challenge

Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.

PTS-R

Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.

Johnston

Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.

DARPA

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hera využije služeb amatérských astronomů

Hera má nést i cubesaty.

ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.

Hera bude muset po startu srovnat svou oběžnou dráhu s dráhou, po které obíhá Didymos. Ten krouží kolem Slunce po dráze, na které jeden oběh trvá 770 dní. V nejbližším bodě (perihelu) se nachází jen deset milionů kilometrů od oběžné dráhy Země, v bodě nejvyšším (afelu) se nachází daleko za oběžnou drahou Marsu – skoro 2× dál, než kolik činí vzdálenost Země od Slunce. Při cestě k cíli tedy Hera proletí kolem několika planetek z Hlavního pásu planetek.

Oběžná dráha dvojplanetky Didymos.
Oběžná dráha dvojplanetky Didymos.
Zdroj: http://www.esa.int/

Středisko ESOC (European Space Operations Centre) vytipovalo seznam parametrů, které by měly objekty splňovat, aby představovaly vhodný cíl. „Pro objekt o velikosti 2 – 5 kilometrů bychom při využití hlavní kamery Asteroid Framing Camera na sondě Hera cílili na vzdálenost průletu. Blízká přiblížení jsou užitečná, jelikož umožňují pozorování planetek z úhlů, které jsou ze Země nedosažitelné,“ říká Michael Küppers, vědec pracující na misi Hera.

Umělecká představa dvojplanetky Didymos.
Umělecká představa dvojplanetky Didymos.
Zdroj: http://www.esa.int/

Přesné zamíření se bude hodit už v den startu, bude důležité, kolik pohonných látek bude k dispozici po jemných úpravách dráhy. Bude důležité i to, jak přesně bude sonda schopna upravit svou dráhu pro případné průlety. Velkou roli na výsledek bude mít samozřejmě nosná raketa Ariane 6, která Heru vynese do meziplanetárního prostoru.

V ESOCu se profesor Fitzsimmons a jeho tým pustili do analýz mnoha možností průletů, až se dostali k výčtu sedmi kandidátů (planetky s označeními 10278, 69330, 114139, 115401, 203894, 513286 a 203276). A právě těchto sedm objektů by nyní měli amatérští astronomové pozorovat. „Pouze u třech těchto objektů známe jejich průměr a albedo (odrazivost povrchu),“ říká Fitzsimmons a dodává: „U žádného z nich neznáme rotační periodu. Tohle je něco, o co se amatéři mohou pokusit a pro nás tyto hodnoty změřit, hlavně u těch jasnějších objektů.

Planetka Lutetia během maximálního přiblížení.
Planetka Lutetia během maximálního přiblížení.
Zdroj: http://www.esa.int/

Pro evropskou kosmonautiku nepůjde o první zkušenost s průletem kolem planetky na cestě k hlavnímu cíli. ESA si to už vyzkoušela u mise Rosetta, která v letech 2008 a 2010 proletěla kolem planetek Šteins a Lutetia, když mířila vstříc kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda tehdy dostala vítanou možnost vyzkoušet si fungování všech palubních přístrojů nanečisto ještě před příletem ke kometě v roce 2014.

Dva rozdíly by tu však byly – velikost a délka cesta. Rosetta byla s rozloženými fotovoltaickými panely dlouhá jako nákladní auto a její přelet od Země k cíli trval deset let. Hera bude mnohem menší – ESA přirovnává její rozměry k obyčejnému stolu a k cíli zamíří mnohem přímější cestou, takže k cíli dorazí už dva roky po startu. Průlety kolem planetek nemohou být zaručeny, ale po vědecké stránce by to byl příjemný bonus – zvlášť když je možné zapojit komunitu amatérských astronomů, kteří mohou pomoci vybrat potenciální cíle.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/2018/06/testing_deflection/15359917-7-eng-GB/Testing_deflection.jpg
http://www.esa.int/…/images/2019/02/didymos_orbit/19243541-1-eng-GB/Didymos_orbit.jpg
http://www.esa.int/…/19659981-1-eng-GB/Didymos_and_Didymoon_pillars.jpg
http://www.esa.int/…/9980345-2-eng-GB/Lutetia_at_Closest_approach_fullwidth.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
MilAN
MilAN
5 let před

Zajímavé jsou maximální jasnosti těchto asteroidů , které dosahují jen na velmi krátkou dobu :

1 ks do 17. mag
3 ks 17.-19. mag
2 ks 19.-20. mag
1 ks nad 20. mag

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  MilAN

Díky za informaci!

John Peri
John Peri
5 let před

Původně jsem se chtěl zeptat,proč bude sonda směřovat přes pás planek,když by se k asteroidu mohla přiblížit při nejbližším průletu u Země.
Ale,pak jsem našel toto vysvětlující vidoe:
https://www.youtube.com/watch?v=uIKpSKZ5HAs
Potom mi to už je jasné.Takže kdyby někoho napadlo to co mě,tak je tu to video.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.