23 listopadu, 2019 
Jméno kosmonauta Alexeje Leonova bude navždy spjato s počátky pronikání člověka do vesmíru. Pokud se chcete seznámit s jeho neuvěřitelným životním příběhem nebo dramatickými situacemi zvláště při prvním letu Voschod 2, doporučujeme přečíst vynikající texty Ondřeje Šamárka: zde nebo zde. Alexej Leonov nás minulý měsíc navždy opustil. Pojďme si jej teď připomenout ne zcela standardním způsobem – jeho podpisy na fotografiích a dalších materiálech, které s jeho životem souvisí. (Všechny jsou z osobní sbírky autora.)
Pohlednice s oficiálním portrétem podplukovníka Alexeje Archipoviče Leonova (1965)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Historický okamžik – Alexej Leonov právě se stal prvním člověkem vystoupivším do otevřeného prostoru
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Obálka se známkou oslavující první výstup člověka z kosmické lodi – všimněte si zavádějícího ztvárnění lodi i „potápěčského“ skafandru
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Poštovní obálka s přítiskem a podpisem Alexeje Leonova (sovětští kosmonauti se podepisovali nejčastěji právě na poštovní ceniny: v USA naopak na litografie formátu A4). Na známce je podpis i druhého člena posádky, Pavla Běljajeva
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Obálka s příležitostným razítkem k prvnímu výročí letu Voschodu 2; podepsáni jsou oba členové posádky
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Jednorublový aršík zobrazující „něco jako kosmickou loď Voschod 2“ a podepsaný oběma členy posádky
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Příležitostná obálka a známka, které k letu Voschodu 2 vydala v dubnu 1965 Československá pošta
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Takový zvláštní předmět, který jsem kdysi získal z jedné historické sbírky: na tvrdém kartonu formátu A4 jsou vylepené dobové výstřižky z novin plus na stroji psané popisky – a k tomu všemu je přilepených několik kartiček s podpisy kosmonautů z Voschodu 2
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Podpis Alexeje Leonova na poštovní obálce: zajímavé je, že známka vznikla na motivy jeho malby
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Nenaplněný sen Alexeje Leonova: cesta na Měsíc (aneb sovětský lunární modul)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Fotografie původní posádky lodi Sojuz 11 (Alexej Leonov, Valerij Kubasov a Pjotr Kolodin). Jedenáct hodin před startem nahradila tyto tři muže posádka záložní
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Alexej Leonov a Valerij Kubasov před startem lodi Sojuz 19 (15. července 1975)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Poněkud formálnější portrét posádky lodi Sojuz 19
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Alexej Leonov a Valerij Kubasov se vrací do Moskvy po přistání z mise Sojuz 19
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Overal Alexeje Leonova z letu Sojuz-Apollo: snímek jsem pořídil v roce 1995 v National Air and Space Museum (Washington D.C.)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Alexej Leonov na kongresu ASE ve skotském Edinburghu (2007). Za povšimnutí stojí, že fotografie je pořízena z „podhledu“ jakoby z perspektivy čtyřletého dítěte…
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Alexej Leonov na kongresu ASE v Praze (2009)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Alexej Leonov na kongresu ASE v Kolíně nad Rýnem (2013)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Kniha „Two Sides of the Moon“, kterou Alexej Leonov napsal společně s americkým astronautem Davidem Scottem
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
To nej(osobnější) na konec: osobní setkání, osobní věnování – kongres ASE v Praze (2009)
Zdroj: Sbírka Tomáše Přibyla
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Moc sympatický pán, klamající tělem. V reálu byl velký tvrďák a skvělý kosmonaut. A slušný malíř, jako Alan Bean. Tak jsem si pustil Vremja pěrvych. No jo, hrdinové mládí odcházejí …
Měl dvakrát neobyčejné štěstí. Poprvé : pokud by letěl z Sojuzu-11, určitě by zahynul a podruhé : pokud by se mu nepodařilo vstoupit do nafukovací komory Voschodu, nebo na pokusy dostat se tam rezignoval a oznámil to Zemi, byl by i s komorou odstřelen a zahynul též.
Jo byl to takový ruský analog amerického Guse Grissoma. Hodně zkušeností, riskantní akce. Jen měl více štěstí než ten Gus.
Možná, že měl toto štěstí i potřetí : těsně před letem Apolla-8 k Měsíci stála na ruském kosmodromu loď Zond připravená pro oblet Měsíce, pro technické závady musela zpět do montážní haly a nepilotovaná stejně počátkem roku 1969 explodovala.
Rusové sice tvrdí, že se od samého počátku jednalo o nepilotovaný test, ale kdo ví?, Rusové svá kosmická prvenství časovali dle letového kalendáře Američanů a Leonov byl kandidát č. 1 jak na oblet tak i na přistání na Měsíci. Pokud by do stroje v listopadu či prosinci 1968 vstoupil, šlo mu potřetí o holý život.
Ale kdež. První let je vždycky bezpilotní. Ovšem kdyby ten první let vyšel tak v tom následujícím Leonov mohl sedět. On to risknout chtěl. Mohl letět v úspěšném Zondu 5 v září 69, tedy o tři měsíce dřív než Američani. Mohl být prvním tvorem, který oblétl Měsíc a bezpečně přistát zpátky na Zemi. Místo něj jsou těmi prvními obratlovci co se bezpečně po obletu Měsíce vrátili zpět na Zemi právě ty dvě želvy ze Zondu 5.
Úspěšný Zond 5? Projděte si tu improvizovanou hrůzu, kterou by Leonov musel během letu zpět k Zemi absolvovat. No proč ne, v Apollu 13 si taky užili. Ovšem neprožili balistický vstup do atmosféry s 25G. A to kvůli nefunkčnímu motoru, takže museli cestou k Zemi vytrvale brzdit orientačními tryskami. Bez toho by loď shořela. Úspěšná byla až sedmička.
Není to pravda, bezpilotní let nepředcházel raketoplánu / americkému / a ani Apollu-8, tj. obletu pilotované americké lodi kolem Měsíce či k Měsíci, dokonce, pokud se nemýlím ani CM/SM Apolla na LEO před Apollem-7 vůbec nebyla.
Alois: To je nedorozumění. Nepsal jsem o Apollu (s tou třináctkou je to jen tak na okraj), ale o Zondu 5. Ten musel brzdit orientačními tryskami kvůli nefunkčnímu motoru, v atmosféře sestupoval balisticky s pro člověka asi smrtícím přetížením. A že plně úspěšná byla až sedmička, to jsem měl na mysli samozřejmě taky Zond. Napsal jsem to trochu zmateně.
O.K.
„Brzdit orientačními tryskami“. No tak to teda muselo fakt „moc“ pomoct. A želvičky to v pohodě přežily.
Viděl jsem o něm dobrej film https://www.csfd.cz/film/58088-vremja-pervych/prehled/
Pak taky doporučuju ze stejný série film o Gagarinovi
Ta známka na motivy Leonovovy malby mě vrátila do dětství, kdy jsem je sbíral. Právě tuto mám z nějakého důvodu zafixovánu v paměti hodně. Pokud si to celkově vybavím, tak v sérii byl mimo jiné ještě Lunochod a sonda Mars na Marsu. Určitě jsem ale nevěděl, že jde o Leonova. Prostě kosmonaut poletujícící vesmírem na špagátu 🙂
Vůbec bych nebyl proti, kdyby pan Přibyl občas připravil nějaký třeba jen kratší článek o tom, jaké podpisy mu přibyly do sbírky nebo jakého kde potkal kosmonauta a jaké to bylo, jako to dřív dělával na svém blogu.
Díky za tip§ Budu nad tím přemýšlet. Domníval jsem se, že tyto informace patří spíše (právě) na osobní blog, kolem nějž vznikla jistá komunita – nikoliv na přece jen serióznější informační server s mnohem širším záběrem. Ale: nikdy neříkej nikdy…
Zaujala mě ta známka s „něco jako Voschod“. Do kdy byl vlastně design lodí Vostok a Voschod tajný? Viděl jsem víc takových napodobenin.
Do Veletrhu v Paříži v roce 1967. Utajování se nelze divit, jednalo se o upravenou špionážní družici a v případě nosiče, který tam byl též odtajněn o vojenskou ICBM. Navíc u Voschodu, který měl stejný konstrukční základ jako Vostok a do něhož našlapali tři kosmonauty v teplácích, tajili zprvu i váhu, což invokovalo fámy, že mají třímístnou loď třídy apollo, kterou Američané ještě v operačním stavu neměli.
Ten malej Přibyl je dokonalej.
Dal jsem si záležet…