Osud nám někdy chystá pěkně nečekané změny – včera odpoledne jsme Vám přinesli článek s fotografiemi, který rekapituloval postup prací na testovacím prototypu lodi Starship Mk 1, který SpaceX buduje v jižním Texasu na základně Boca Chica – jen o pár hodin později se firma pustila do další tlakové zkoušky, kterou však konstrukce nevydržela. Došlo k explozi, která výrazně poškodila spodní část prototypu a je otázkou, jaký bude další osud tohoto konkrétního exempláře. Náš článek vychází jen pár desítek minut po události, přesto se pokusíme celou událost zrekapitulovat a podíváme se i na možný další vývoj.
Tlakové zkoušky prováděla SpaceX už u testovacího zařízení Starhopper a jejich úkol je jasný – prověřit, že svařená konstrukce nádrží a těla rakety v jedno, je dostatečně těsná a že udrží očekávaný vnitřní tlak. Z logických důvodů se nečeká až na skutečné pohonné látky. Pokud by totiž byla v konstrukci nějaká netěsnost, bude lepší ji odhalit něčím, co nehoří. V nádržích Starship má být při ostrém provozu kapalný kyslík a kapalný metan, ale pro tlakové zkoušky se používá s největší pravděpodobností kapalný dusík.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
U Starship Mk 1 proběhla před osudným výbuchem minimálně jedna tlaková zkouška, která vyhladila některé povrchové nerovnosti povrchu. V době exploze byla ještě Starship Mk 1 rozdělena na dvě části – horní část s kachními křídly je zatím v montážní části, na startovním stole stála pouze spodní část prototypu. Včera pozdě večer našeho čase se SpaceX pustila do další tlakové zkoušky. Zatím nevíme, zda byl tlak vyšší než v prvním případě, netušíme ani, zda nešlo o záměrné hledání hranice pevnosti. Ve hře je samozřejmě i možnost špatného svaru, který způsobil destrukci, nebo je špatný rovnou návrh nějakého konkrétního konstrukčního prvku. Nic z toho ale zatím není jisté.
Na výše přiloženém videu je vidět, jak z horní části spodního dílu Starship velkou rychlostí odlétává horní kopule nádrže pro kapalný kyslík. Z odkryté nádrže se okamžitě vyvalil bílý oblak, což byla vzdušná vlhkost, která zkondenzovala na chladném obsahu nádrže. Chviličku po výbuchu v horní část se podobný oblak vyvalil i ze spodní části Starship, kde budou jednou motory Raptor.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Na hledání příčin je zatím příliš brzy. Pojďme se však podívat do budoucna, co nás pravděpodobně čeká. Spekulovalo se o možnosti, že by Starship Mk 1 mohla do konce roku vyletět do výšky 20 kilometrů a pak se pokusit o přistání. To je po aktuální nehodě již téměř s naprostou jistotou vyloučené. Je tu sice nepoškozená horní část s kachními plochami, ale spodní část je jistě výrazně poškozena. Není tedy pravděpodobné, že by se SpaceX pokoušela o její opravu.
Elon Musk již stihl na aktuální zprávu reagovat. Na Twitteru zodpověděl dotaz popularizátora kosmonautiky vystupujícího pod přezdívkou Everyday Astronaut. Musk potvrdil jeho spekulaci, že SpaceX v testování pokročí vstříc novému exempláři (Starship Mk 3), který se má již více podobat finální verzi. Šéf SpaceX zároveň přiznal, že ačkoliv Starship Mk 1 selhala, měla pro firmu určitý význam a přínos.
Absolutely, but to move to Mk3 design. This had some value as a manufacturing pathfinder, but flight design is quite different.
— Elon Musk (@elonmusk) November 20, 2019
V současné době má SpaceX k dispozici ještě Starship Mk 2, která se staví na Floridě a do které byla před pár dny instalována horní kopule kyslíkové nádrže. Podle dostupných informací je na Floridě i materiál pro stavbu Starship Mk 4. To znamená, že Starship Mk 3 se začne stavět na texaské základně Boca Chica, ale termín jejího sestavení zatím neznáme. Je také možné, že se SpaceX z aktuální nehody poučí a provede na dalších modelech příslušné změny – možná již na postavené Starship Mk 2, ale zcela jistě na Mk3 a 4, které se teprve začnou stavět.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Po včerejší nehodě se zdá, že pomyslný závod o první zkušební skok prototypu Starship vyhraje floridský tým. Texaská skupina těžila z toho, že má k dispozici rampu téměř připravenou pro start – stačilo udělat jen pár drobných změn oproti startu Starshopperu. Naopak floridský tým si musí rampu teprve vybudovat – již pár týdnů se proto pracuje v těsné blízkosti rampy 39A.
Exploze Starship Mk 1 nám ukazuje i několik dalších věcí, o kterých se dříve poměrně dost mluvilo. V první řadě jsme svědky toho, že inovativní cesta není snadná a nejdete po ní vyšlapanou stezkou. Právě naopak – kdo se rozhodne dělat věci jinak, musí počítat s tím, že spoustu věcí musí sám na vlastní kůži vyzkoušet. A to se bohužel nedá udělat bez selhání. SpaceX tímto způsobem pracuje již několik let – chyby pro ni nejsou něco, čeho se musí za každou cenu vyvarovat.
Dokud je technologie ve vývojové fázi, jsou chyby potřebné, aby se vychytaly mouchy a finální produkt už byl co nejbezpečnější. Ostatně právě proto se všechno tak důkladně testuje. SpaceX si zcela jistě vzala velké sousto, ale snaží se ho „co nejlépe rozkousat, aby šlo dobře polknout“. Když pak během zkoušek dojde k havárii, je potřeba se z toho poučit a příslušně změnit konstrukci, aby se podobné selhání už neopakovalo. Každý test dává poučení – i ten, který selže. A v neposlední řadě se také ukázalo, že uzavírky silnic v okolí mají svůj význam. Starship je konstrukce, která se vymyká zažitým představám o kosmické technice a proto si zaslouží odpovídající úroveň opatrnosti a bezpečnostních opatření.
EDIT 21.11. 9:50
SpaceX vydala k celé události prohlášení. Zde je překlad nejdůležitější části: „Úkolem dnešního testu bylo natlakování systémů na maximum, takže výsledek nebyl úplně nečekaný. Nikdo se nezranil a ani to nezpůsobí velké zdržení.“
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1197265917589303296
https://pbs.twimg.com/media/EJuoyNqWoAAJNyZ?format=jpg&name=large
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…75144a7590383b87e14b454fec759b21&oe=5E48833F
https://pbs.twimg.com/media/EJrN97uWsAAtShq?format=jpg&name=4096×4096
Ach jo. Neměli do toho mlátit tou palicí.. Vypadá to, že to prdlo v tom svaru kolem víka. Alespoň, že infrastruktura zůstala nejspíš nepoškozená.
Palicí tloukli (pokud se nepletu) do Starship Mk 2 na Floridě.
Ano, taky myslím, že to bylo na Floridě. A je z toho i zábavná fotka. 🙂
Tak to je škoda, myslel jsem, že MK1 se alespoň odlepí od země. Spodní část je do šrotu, křídla budou použitelná. Děkuji za článek Dušane, shrnul jste to velice pěkně a ihned po události.
Co se týče příčiny selhání – nerad bych spekuloval – nicméně evidentně problematický vidím způsob, který Spacex zvolila pro stavbu těchto prototypů. Kroutíme nad tím hlavami již docela dlouho, ale až čas ukáže, zda to byla dobrá cesta. Zatím jsem optimista, zdaleka není nic rozhodnuto. Tak uvidíme.
Další věc, nad kterou zůstává rozum stát, je doslova raketové tempo výstavby. Spěch při práci není nikdy dobrý společník a tady mám již nějakou dobu obavy, zda Elon příliš netlačí na pilu.
Buď jak buď, ať žije rychlá iterace, krok zpátky, trochu se zamyslet a hurá na MK3!
O zadny krok zpatky se nejedna.
SpaceX uz vyvyji Mk3, coz neni ten samy prototyp, jenom novejsi, ale jde o dalsi vyvojovou verzi, jinak svarovanou, jinak sestavovanou.
Navic vubec nejde jenom o tlakove tesnost nadrze, ale i o bezpecnostni prvky, infrastrukturu ..
Neco mi rika, ze ten valec s poklopy je na tom vsem to nejjednodussi i nejlevnejsi.
A jak se ukazuje, tak jste kroutili hlavami zbytecne. Elon uz napsal, ze zkouska sla daleko nad nominal. A slo o test, co to vydrzi. Takze destrukce byla uz nad 100% budouciho tlaku uspech. Nema to nic spolecneho s tim jak to vyrabeji. A vase zpochybnovani to vubec nepotvrdilo.
V tomto by som Elonovi uplne neveril.
SpaceX ma zvladnuty marketing velmi dobre. A vie, ze takyto neohlaseny „vybuch“ im spravi negativnu publicitu. Verim, ze keby planovali ze pojdu az do vybuchu aby zistili hranice pevnosti konstrukcie, ze by to v nejakych spravach zverejnili dopredu.
Alebo viete niekde, ze ten test prezentovali aj s tym ze i to buchne? Ak ano, tak beriem spat. Ale podla toho, ako sme tu vsetci prekvapeni, tak asi nikto zvonku o takom plane nevedel.
Hlavně, pokud by počítali s destrukcí při testu, nedává smysl montáž aerodynamických prvků.
Ale dávalo. Oni se učí, jak to v tomto měřítku i dávat dohromady. Je to testování všech nových postupu a technologii. Nikdo to ještě nedělal v takovém měřítku a u Mk.3 už budou vědět víc. atd atd. I ty aero prvky nemají moc obdobu i když bychom to mohli srovnat s leteckou dopravou.
Neuvedl to sice konkrétně u této zkoušky, ale už dříve se vyjádřil, že při vývoji Starship očekává několik selhání či explozí.
Samozrejme. A nechcem ho zhadzovat.
Len si myslim, ze tato skuska nemala ten koniec planovany takto. Bol to asi variantny vysledok ale asi test nebol s cielom ist az na vybuch (kam to dojde). To som chcel povedat.
Výbuch nebol plán, plán bol len 150-200% optoti nominálu. Podľa neoverených informácií ale kvôli chybe tlak rástol nad plán a potom to strelilo.
Vyjádření Spacex a Elona Muska po nehodě, odpovídají běžné strategii v podobných případech, typu nic moc se nestalo a defacto podle plánu. Bylo by naivní čekat něco jiného a brát ta vyjádření doslova. Každý, kdo není blázen by to udělal stejně, mistři v oboru jsou u mě rusové. Spacex má situaci značně stíženou tím, že jim každý kouká na dílnu.
V reálu, pokud by někdy chtěli dělat potenciálně destrukční test, udělali by to hned po svaření nádrží a ne s téměř dokončeným kusem. Tlakové nádoby musí vydržet daleko větší tlak, než nominální a to bez destrukce. Byl to prostě test, zda konstrukce nádrží vydrží namáhání při letu. Evidentně ne.
To nemusí byť nutne pravda že to nevydržalo letový tlak. Mali ísť na 150-200% nominálu pre jednorázové oveenie no. Údajme podľa niekoho z Boca Chica toto splnili no nastala chyba a tlak „masívne“ prekročil letový tlak 3 Bar. Čo z toho a či to je pravda neviem, no dáva to zmysel keď vidíme ako vysoko letela prepážka celkom pochybujem že 3 Bar vystrelí nie zrovna ľahký kus ocele okolo 100-150m do vzduchu, plus to musí mať kvôli ploche obrovský odpor vzduchu.
Díky za pochvalu. Informací nebylo mnoho, ale věděl jsem, že je to velká událost a čtenáři budou chtít nějaké shrnutí. Těší mne, ež to nedopadlo tak špatně.
Diky za souhrn
Rádo se stalo. 😉
Podle některých záběrů to vypadá, že opravit by se to dalo, když seříznou tak horní čtvrtinu válce. Ale věřili by ještě té konstrukci? Vyplatilo by se to? Půjdou do toho? Skoro určitě se dá na všechno odpovědět, že ne. Testy Mk.1 tímto předčasně skončily a s nimi i celý stupeň.
EM už tweetu naznačil, že se posunou k Mk3. Pro testy s touto verzí mají ještě floridský prototyp, takže má tento kousek se nemusí upínat. Pro Mk3 již jistě mají spoustu vylepšení a oprava Mk1, pokud je vůbec možná, by byla spíše brzda.
Diskutovali jsme to na fóru a koukám, že na jiných fórech je také nyní stejný amatérský závěr. Prasklo to v problémovém místě onoho problémového posledního prstencového sváru, kde na sebe poslední a předposlední prstenec nelícovaly a opravovali to až jako poslední. S tím, že to tam muselo zůstat drobet zkrabatěné. Takové místo je pak při vysokém natlakování v každém místě okolo sváru rozdílně zatěžováno a nevydrželo. Tedy jedno tvrzení EM, že je potřeba nebo se naučili větší přesnost při konstrukci, je zde relevantní. Tým na Floridě pracuje konstrukčně čistěji.
Jak koukám, kromě víka uletělo i jedno okruží
Dobrý postřeh, to by znamenalo, že nebyl problém tam, kde si všichni myslí.
Ovšem to okruží bylo přidáno až po instalaci víka, takže to, že se utrhlo víko ve svaru je stále nejpravděpodobnější varianta.
Dle fyziky selhalo nejslabší místo. Kde je největší tlak s nejsnadnějším unikem energie.
– Kopulovité víko tlačí do stran s vzrustajícím tlakem.
– na bočnice válce plačí plyn samotný
– v místě spoje se sčítají tlaky kopule a tlaky plynu.
Nejsnadnější místo otevření sváru je tam.
Takže povolil jeden vertikální svár na druhém prstenci zhora zřejmě + v horizontálním spoji, tyto dvě rozevření nasledovalo odtržení víka. Poslední obruč, která měla bránit v pohybu kopule směrem vzhuru a určitě tam byly i navařené podpory to vzalo sebou. Tam by víke zřejmě neuniklo a je to konstrukčně silné místo.
Utrhlo posledný prstenec s prepážkou, nie prepážku samotnú. Prepážka už bola v prstenci keď prstenec montovali na prototyp.
Možná to tlakovali opravdu hodně, aby simulovali dynamické zatížení při letu. No a holt se ukázalo že konstrukce nádrže není dostatečně robustní. Pak je ovšem otázka co je vedlo že postupují právě takto, asi je ta zbastlená konstrukce tak levná že nevadí když ji rozbijí a jen si na ní vyzkouší nějakou tu montáž části prvků.
Dle vyjádření EM to tak je. Konstrukce byla určena hlavně pro naučení se postupu takovýto kolos stavět. Takže je to asi „moc“ nestalo.
Málokterá firma na světě by řekla něco jiného – než to, že to co se jim zničilo vlastně zas tak už moc nepotřebovali.
Levně postavili, pár testů určitě zvládli, to roztržení je taky určitě významným přínosem z pohledu, kde byla chyba.
Pobavila mne mimoděk ta zmínka o uzavírání silnic – z tohoto úhlu pohledu zřejmě proběhnou příští zkoušky u nás v Brně 🙂
Jo. Konecne dava Svobodak i s tou cernou veci smysl.
Konec Vašeho příspěvku mne opravdu pobavil. 😀
Nic zvlastniho se nestalo, v tatko rannych fazich projektu se neco podobneho drive ci pozdeji da cekat.
Spise si myslim, ze Elon temi sibenicnimi terminy vzbuzuje prehnana ocekavani a tim mozna trochu Spacex ublizuje. Misto aby na rovinu rekl, ze to bouchne jeste mockrat a prvni start na LEO probehne by oko nekdy ve 30tych letech.
tuhle strategii si pamatuju kolem prvniho startu falcon heavy, kde rikal, ze to nejspis vybouchne kratce po startu a jen by rad aby se sestava dostala dost daleko a neznicila rampu. fanousci vybuchu byli zklamani a poskodilo to u nich povest spacex.
Myslím si to samé, nic zvláštního se nestalo. Nevím jestli ty termíny jsou součástí motivace zaměstnanců, reklama, nebo obojí. Ale v očích řady lidí (kromě skalních fanoušků) jsou opravdu spíš naškodu, zvlášť když se toho chytají média a někteří to prezentují pomalu jako hotovou věc.
Podle mne především reklama a zároveň lákání investorů na věc, která je prezentovaná jako rychle hotova – bude jim tak brzy vydělávat jim peníze.
On neraz povedal že očakávajú výbuchy.
Náhodou to byl zatím nejvyšší let 2. stupně lodi Starship. Původně měla být sice jednostupňová, ale vývoj nezastavíš :-). To by mě zajímalo do jaké výšky to vyletělo a jestli už to dopadlo..
Na jednom z videí je dopad zřetelně vidět.
Které je to prosím video a v jakém čase? Tady z těch 2 na stránce jde vidět jen na tom horním, že kupole letí přímo nahoru a část pláště doprava..
V krátkých správách. 2. video-možná.
Děkuji. Už to vidím. Dopadlo to po 10 sekundách. Určitě to bylo víš jak Starhopper 🙂
podla odhadov okolo 150 metrov vysoko. ta kupola je dost lahka, takze ma dost nizku medznu rychlost. odpor vzduchu velmi rychlo zvytazil.
Stalo se, co se dalo čekat -práce kvapná houbec platná. Za každou cenu se to muselo stihnout na listopadovou předváděčku a tak to dopadlo. Mám obavy, že z té havarie si Musk to hlavní ponaučení (zejména pro SH/SS) nevezme – spolehlivá raketa vyžaduje precisní práci.
Navíc je tu druhé podstatné riziko – konstrukce rakety, kde válcová část nádrží je současné pláštěm rakety. To sice snižuje hmotnost konstrukce, ale násobně zvyšuje riziko, zejména u tak velkých konstrukcí. Zde na rozdíl od „dvoupášťových“ raket musí plášť Starshipu odolávat statickým a dynamickým silám při letu rakety a vysokým teplotám při návratu a zároveň vnitřnímu proměnlivému přetlaku a nízkým teplotám kryogeního paliva.
Prosím, ukažte nám, která raketa na světě je dvouplášťová, děkujeme.
Napřiklad ruský Proton http://www.russianspaceweb.com/proton-light.html nebo Sojuz
„Napřiklad ruský Proton http://www.russianspaceweb.com/proton-light.html“
Zobrazuje se nám oběma stejná stránka!? Já tam totiž čtu:
„Structure type: Monocoque“
Možná mi něco ušlo, ale „monocoque“ je podle mě přesný opak dvojího pláště.
Me se tam zobrazuje rez raketou s nadrzemi a v barve u ktere je napsano N204 a UDMH http://www.russianspaceweb.com/proton-light.html
Zde vidite dalsi priklad dvouplastove konstrukce. 3 stupen Sojuzu 2 http://www.russianspaceweb.com/soyuz_lv_stage3.html
No a co má dvojsložkové palivo podle vás do činění s tím, že jsou ty nádrže samonosné?
Dvojplášťová raketa je absolútne nepraktická vec a ani sa nepoužíva. Dokonca ani ten Proton či Soyuz… Obrázky sú blbo kreslené že to tak môže vyzerať no tie faktami niesu. Faktom je že proton je štrukturálny typ monocoque teda jednoplášťová nosná konštrukcia. Soyuz je rovnako jednoplášťpvý tlakom stabilizovaný monocoque. To že proton je monocoque máš napríklad aj v tom linku na ktorý sám odkazuješ, stačí len čítať. Druhý obrázok boostra sojuzu je z užívateľskej príručky a tam je tak isto napísané o aký štrukturálny typ ide.
Soyuz obrázok kde to je popísané:
Užívateľská príručka ak mi neveríš:
https://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2015/10/Soyuz-UsersManuel-issue2-Revision1-May18.pdf
Brožúra od ILS k protonu M:
https://mk0ilslaunchupbj5chy.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/07/Proton-Breeze-M-Brochure.pdf
Monocoque: https://en.wikipedia.org/wiki/Monocoque
Opravdu hodně se mi líbí, že zdejší diskutující opraví rádoby vykřikující “já vám to říkal že to nejde“ Takhle krásně civilizovaně, logickými argumenty. Škoda že se to neděje i na jiných stránkách. Kde hlavní argument je, kdo vymyslí větší nadávku.
Skvělá práce! Díky.
„Narychlo“ se dělal jen tzv. fit check, tedy cvičné sestavení, zda vše sedí, jak má. Pak se stroj rozebral a instalovaly se do něj všechny systémy. Tím pádem na to předchozí spěch zřejmě nemá vliv.
Zajímalo by mne, zda ty sváry kontrolují rentgenem. U tlakově namáhaných je to nezbytné.
Nějaká kontrola tam prý probíhá, ale metodu neznáme.
„Dvouplášťová“ je většina např. i F9, SLS apod. Tento název uvádím úmyslně v uvozovkách, poněvadž, jak je z kontextu předchozího příspěvku zřejmé, myslím tím vnější válcový plášť rakety a válcovou část nádrží (pro zjednodušení).
„Dvouplášťová“ byla V-2 /A-4 a několik přímo odvozených raket. Potom už nic…
Smysl užití uvozovek u slova dvouplášťová mě ve vašem příspěvku naprosto uniká. Buďto jsou nebo nejsou. A poválečné rakety tedy opravdu nejsou.(dvouplášťové)
Prosím byl byste tak laskav a rozvedl tuto vaši teorii více. Děkuji. Já totiž něco takového slyším poprvé a tak by mě zajímalo jak to tedy vlastně je. F9 jsem viděl pouze zvenčí, takže nemám vlastní ověřené informace a dodnes jsem si bláhově myslel, že je tam pouze jedna vrstva materiálu.
Můžu vás uklidnit, bláhový byl evidentně někdo jiný. Válcová část nádrží tvoří zároveň plášť rakety. Navíc se dnes hojně používá technika společné přepážky nádrže paliva a okysličovadla, známá z 2. stupně Saturnu V.
O tom, že F9 má nádrže se psalo na Kosmonautixu nebo Elonu, bohužel odkaz jsem už nenašel. Jinak mohu poskytnout citát z anglické Wikipedie v popisu „Falcon 9 and AMOS 6 Destroyed in Pre Launch Test“ – „SpaceX subsequently determined that the cause was sudden overpressurization of the second stage liquid oxygen (LOX) tank due“ takže asi tam nějaká nádrž „tank“ na kyslík bude.
V článcích o SLS se ukazovaly fotografie na nádrž na tekutý vodík – viz např.: https://www.kosmonautix.cz/2018/03/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-centralnim-stupni-sls/. Bohužel, i když se v článku jednoznačně píše o nádržích, které mají být z venku opatřené tepelnou izolací, není z nich zřejmé, jestli budou takto přímo použity v konstrukci rakety či vloženy do pláště rakety.
Takže poctivě řečeno tedy nevím jak to je s těmi „dvouplášťovými“ raketami, mohu se mýlit.
Slovo nádrž se používá i když je tato část přímou součástí konstrukce trupu – třeba i v letectví…
Téměř výhradné používání(u nosných raket)se pak odráží v tom, že se o tom ani nemluví…
Panejo, z tohohle text vyvozovat, že je to dvouplášťové, to jste teda střelec
samozřejmě, že tam je nádrž, každá raketa ji má, dokonce dvě v každém stupni, to ale neznamená, že kolem ní je další nezávislý plášť, to není u žádné v současnosti provozované rakety
plášť u všeho, co jste jmenoval tvoří stěny nádrží
naposledy by se o dvouplášťové konstrukci dalo s výhradami hovořit u N1, ale tam to bylo tím, že nádrže byly koule
Dvouplastovost je u ruskych raket zcela bezna. Je to hezky videt treba na tomto rezu http://www.russianspaceweb.com/proton-light.html
Viktor Brada, určite nie ako som ti písal vyššie.
V tomto případě se jednalo o nádrže na helium, které jsou uvnitř nádrží na kapalný kyslík. Nádrž na kapalný kyslík tvoří horní část prvního stupně a je jednoplášťová.
Myslim ze nemate pravdu. V popisu obrazku je jasne pise ze je to nadrz s N2O4 a pod ni je nadrz s UDMH http://www.russianspaceweb.com/proton-light.html
Viktor Brada, to že sú nádrže nad sebou neznamená že sú dvoj plášťové, to znamená iba to že majú/nemajú spoločnú prepážku.
http://www.russianspaceweb.com/soyuz_lv_stage3.html
Tady je take 2 plastovost myslim jasne zretelna
Právě naopak, je jasně vidět, že válcový plášť LOX nádrže tvoří i nosný plášť těla, to že nádrž na kerosin je už tak malá, že je kulovitá a vložená do trupu na tom nic nemění, jde o to, že u malé nádrže už to ani jinak nejde udělat, aby šla tlakovat
primárně ale jde o první stupně, a tam je stěna nádrže vždy nosná
Možná by stálo za to, kdybyste sem napsal co si jako představujete pod tím dvouplášťová. Pokud je to jen o tom, že se používá pojem nádrž, tak pak je to pro vás vždy dvouplášťová a pro zbytek světa jednoplášťová raketa.
Teď jsem se podíval na článek v Kosmonautixu „Cesta Apollo 12 na Měsíc (2)“ na zobrazení rakety Saturn V a tam je zřetelně vidět, že nádrže na palivo a okysličovadlo jsou u všech stupňů vloženy do pláště jednotlivých stupňů rakety. Nevím, zda je to skutečnost, nebo omyl grafika, bylo by proto zajímavé si to to ověřit u jiných zdrojů.
Je naprosto zcestne si myslet, ze se v letectvi a kosmonautice nekde pouzivaji interni nadrze vlozene do vnejsiho plaste. Vsechna (!!!) dopravni letadla maji nadrze provedene tak, ze vnejsi plast kridla slouzi zaroven jako nadrz pro palivo. Vsechny rakety jsou konstruovany tak, ze nadrze jsou integralni soucasti vnejsiho plaste a to jak nadrze na okyslicovadlo, tak palivo.
V křídlech letadel jsou ješte pryžotextilní vaky. Takze 2 plaste 🙂
Nie úplne väčšina veľkých dopravných lietadiel používa systém „wet wing“ teda nosné štruktúry a krídla ktoré sú len utesnené. Pryžo-textilné vaky používajú najmä vrtuľníky a malé lietadlá.
V anketě vpravo chybí: Na další výbuch Starship/SuperHeavy
Kdyz si predstavim to mnozstvi dusiku, tak v okoli musela byt naraz pekna zima.
Vi se, jak daleko je pri tankovani servisni tym? Jsou v nejakem bunkru pod zemi v okoli, nebo odjedou nekam za kopec?
Příjemně tam nebude, ale větší škody by mohla napáchat tlaková vlna. I když tady šla většina energie nahoru. Stanoviště operátorů a úkryt servisního týmu bude dobře chráněný i před výbuchem plně natankované lodě, což by bylo naopak hodně horké a o poznání ničivější. Tohle byl oproti tomu relativně neškodný pšouk.
Bunkr tam asi ani nemají, stačí evakuace dostatečně daleko. 😉
To množství dusíku nemuselo být moc velké. Na videu je vidět bílý tenký proužek námrazy ve spodní třetině Starship, z toho je patrné, že kapalného dusíku nebyla plná nádrž, ale bylo jej jen „trochu“ (jednotky až nižší desítky m3) na dně. Jinak by námraza byla na podstatně větší ploše trupu.
Já myslím, že toho paliva tam bylo docela dost… ve druhém videu vidíte vpravo na zemi, jak se pohybuje proud dusíku, což by ukazovalo na to, že je kapalný a kudy teče tudy mrazí. To nebyl dobrý den pro nižší živočichy.
https://www.youtube.com/watch?v=d9HjoLSaFpw
zjevně jednoplášťové zařízení
Mně se na tomto webu líbí, že se tu člověk poučí i zasměje. Díky za Váš příspěvek 🙂
Tak palivo nebo dusík? Měl byste se rozhodnout.
Svým způsobem, je to dobře. Tohle nikdo nechce vidět na Marsu, nebo na Měsící. Připomíná mi to 60 léta a dobu pionýrských konstruktérů. Bez jejich tehdejších nesčetných výbuchů bychom nebyli dnes tam kde jsme na LEO.
Elon is going Where No One Has Gone Before..
60. léta mám velice rád. Nyní jsme o půlstoletí dále, neměli bychom to umět o dost lépe, než tenkrát?
Ale my (lidi) to samozřejmě umíme lépe než tenkrát, pokud do toho dáte i stejně peněz. Jenže my se to dnes učíme dělat stejně nebo i líp než tenkrát za daleko míň peněz.
Ad maro:
Ano ano!
Z jiného soudku na stejné téma: moje oblíbená P-38, letadlo z WW2, prý nemá k dispozici „blueprinty“, výkresy pro výrobu, ztratily se. Takže i když je doba o 80 let dál, nejde ji přesně a jednoduše vyrobit.
Předpokládám,že exploze asi nebyla předmětem zkoušky.Chudáci ptáci.
Pane bože,akú vedu z toho robíte,veď oni skúšajú len nejaký zlepenec a nie prototyp funkčnej lode so všetkým.Bohvie,či to plánovali či nie,ale ten nadpis článku ako keby vybuchol naozaj prototyp lode,čo má už zajtra letieť Mesiac/Mars.Pritom je to len pozváraná maketa určená len na testovanie,to nech si vybuchuje,nech len vychytávajú chybičky,na to to je určené.
Ale chápem,že ste chceli napísať nejaké zhrnutie,že sa niečo stalo.Netreba paniku.
Btw. ak by som sa mohol spýtať,ako tu bude s tým letom do 20 km?Len nech ho zabehne ten Starship,potom by sa v podstate SLS stal zbytočným.Len bohvie kedy Starship bude a NASA dovtedy čosi musí mať.
Při psaní článku jsem se snažil shrnout přesně to, co píšete – něco se stalo, ale není důvod panikařit.
Don’t panic! Tento citát známe od Spacex velice dobře, s tím se dá souhlasit. Ale ať se vám to líbí nebo ne, ať tomu budete říkat slepenec nebo jinak, Mk1,2,…. jso funkčními prototypy Starship.
A o startu Starlink II z 11. listopadu ani slovo???
Jakto???
Já nemohu za to, že místo psaní tří otazníků nezalistujete o pár stránek dozadu, abyste viděl tento nebo tento článek.
vybuch nemal nic spolocne so zvaranim na plazi, tempom vyroby, buchanim kladivom, ani nic ine z teorii co sa tu hned vyrojili. Islo o komunikacnu chybu pri tlakovani, nasledkom ktorej tlak prekrocil horny limit pevnosti nadrze.
„RUPTURE UPDATE:
Through back channels it has been revealed that MK1 suffered an accidental overpressure to failure. Fuel and oxidizer would typically be loaded to 3 Bar or 43.5 psi~ for densification purposes and flightworthy tanks may be tested to 1.5-2x that value for single time structural proofing. In the case of what happened today the story is that communications errors between the pumps/sensors and remote controls allowed the tanks to be massively and erroneously overpressured to the point of failure, leading to catastrophic rupture.
We expect SpaceX in good time to reveal the details, they may explain it was deliberate as big changes in airframe and control surfaces in the succeeding MK series variants are coming“
vybuch CD bola anomalia
vybuch SS Mk1 je zas komunikacna chyba 🙂
kde ten musk chodi na tie frazy?
a len tak by ma zaujimalo, ze ci tam na tej bandaske nemali poistne ventily, ktore by nedovolili prekrocit maximalny stanoveny tlak
ak chceli odskusat na 3*1.5(2) tak tam mali by takto dimenzovane poistne ventily aby sa im pri „komunikacnej chybe“ nepodarilo vyhodit bandasku do luftu 🙂
nikto netvrdi ze sa nestala chyba. Iba su naznaky, ze to nesuvisi s kvalitou zvarania, ako tu hned vsetci automaticky predpokladaju.
Tu spravu som pochopil tak, ze zlyhali dialkove povely na zastavenie tlakovania. Poistne ventily by samozrejme mali zabranit vybuchu, ale je otazne ci tam vobec boli namontovane, ci nezamrzli apod.
Predsalen je to narychlo zbuchnute testovacie udelatko za co najmensie naklady. Da sa ocakavat ze tam nedaju to, co tam nutne nemusi byt. Pripadne to tam daju, ale pri prvom pristati to odpadne 🙂
Při tlakovych zkouskach se pojistne ventily bezne vyrazuji. Pojistne ventily jsou urceny na nominal.
Jenomže tohle těžko byla tlaková zkouška jakou máte namysli, ale jen zvýšení tlaku tak aby odpovídalo dynamickému namáhání při letu a při tom by pojistné ventily vyletět neměly. Není důvod aby na té bandasce schválně zkoušeli něco zbytečně drsného, když byla vybavena na zkušební let.
Oni tam ty pojistné ventily nejspíš mají, ovšem nejsou samozřejmě stavěné na boj proti plnícím čerpadlům, které budou mít zřejmě dostatečnou sílu na to, aby zvítězily.
Poistné ventily kvôli ab-nominal skúške tam nebudú a preto boli tie na moninal pravdepodobne vyradené ak tam boli tie pasívne. No skôr predpokladám že SpaceX používa automatizované riešenia teda senzory a ventily kde bola podľa neoverenej informácie práve ta komunikačná chyba. Zo senzoru sa neposlalo to čo malo kontroléru ktorý neotvoril ventil na uvoľnenie tlaku a bum.
Zdá se mi to trochu zvláštní. Tlakování muselo probíhat z externího systému a dost bych se divil, kdyby na to nikdo nedohlížel osobně s rukou na stop tlačítku, kdyby se hodnoty začaly vymykat těm navrženým pro test. Leda by operátor dostal špatné údaje nebo si spletl bary s psi. Ale pravdou je, že záměna jednotek by nebyla příčinou havárie poprvé a to ani v kosmickém průmyslu. Taky mohl selhat systém ventilů a i když tlakování přerušili, nádrž se prostě uvařila jako papiňák se zablokovanou pojistkou. I tak trochu dost náhod, když jinak jako nejpravděpodobnější vypadá selhání svaru.
Pro někoho odborněji vzdělaného: Dal by se podle videa alespoň zhruba odhadnout tlak v nádrži v okamžiku výbuchu? Chápu, že to není jednoduché, když neznáme hmotnost víka a poměr kapalného a plynného obsahu nádrže.
no ved ale prave o tom ta sprava hovori – zlyhanie dialkoveho odladania.
Cize zrejme tam aj mali niekoho (alebo nieco) s rukou na tlacitku, lenze to je samozrejme vsetko na dialku. Pocas skusky priamo na rampe nie je ani nohy.
Cize papinak sa vam plni, uz ste na maximalnych hodnotach, tak stlacite tlacitko ze dost. A ono nic. Cerpadla stale bezia. Proste to nereaguje – to predsa nie je vobec tak nepredstavitelne, ja doma mixlujem kablami v jednom kuse 🙂
Samozrejme, nasledne papinak povoli v najslabsom mieste. Ale to uz je len nasledok.
Rozeznat stupeň na KPH kde stěna nádrže je současně pláštěm stupně rozeznáte velice snadno. Na jejím povrchu jsou mimo profil vystupující kryty pro kabelová vedení po celé délce stupně. Pokud tam nejsou jedná se o stupeň s nádržemi zavěšenými v plášti. N-1 s kulovými nádržemi byla slepá ulička vyžadující masivní plášť aby nádrže unesl.
Prvními nosiči kde stěna nádrže byla současně stěnou trupu byl americké střely Thor a Atlas.
Ano má chyba, zafixoval jsem si, že nádrž je prostě nádrž, nedošlo mi, že se může označovat jako nádrž i když je součástí konstrukce rakety a to přesto, že jsem věděl, že je taková konstrukce možná (to opravdu není výmluva, prostě jen myšlenková zkratka).
No, zrovna o N1 se tvrdí, že měla dosud nepřekonaný poměr pohonných látek k suché hmotnosti rakety. Takže její koncepce byla hmotnostně naopak velmi výhodná.
pri raketach hra velku rolu ich velkost, kedze plocha plasta rastie s druhou mocnicou, ale objem nadrze rastie s tretou mocnicou. Inak povedane s velkostou rakety vam vychazaju lepsie cisla tak nejako „sami“
Takze ak mate raketu velkosti N1 bez vodikoveho paliva, tak by ste museli nieco dost pokazit aby vam nevysli dobre cisla
Já se nehádám, jen odpovídám na p. Aloise.
Not a big deal… Have you seen videos of how many times NASA screwed up? GO ELON… This is only a small bump in the road to greatness.
Failure is an opportunity to learn from your mistakes. Without it we would never advance.
Ve zprávách na TV Prima uvedli že po výbuchu uniklo palivo do okolí.
No vidíte, takže máte jistotu, že tam žádné palivo neuniklo. 😀
Nějak nechápu, proč používají jako testovací médium plyn (ještě k tomu snad podchlazený), a ne normální vodu. Nebo nějakou jinkou kapalinu, co nejméně stlačitelnou. Například pro testy potápěčských lahví se používá obyčejná voda, natlakovaná na několik set atmosfér. Výhodou je, že když to praskne, neproběhne exploze plynu, která by poničila okolí.
Řekl bych, že je zajímá právě i jak se to chová při kryogenních teplotách.
Voda????
Dovedete si spočítat, jaký by byl rozdíl mezi tlakem nahoře a dole? Toto nemá rozměry potápěčské lahve!
Nevím, proč se divíte. To palivo a i ten dusík je přece v těch nádržích také v kapalném stavu.Hydrostatický tlak působí nejvíce na spodní části nádrže, to je přeci normální.
Díval jsem se do tabulek, kapalný O₂ má hustotu mezi 1306 až 1142 kg/m³ (podle teploty), tedy o něco víc než voda. Kapalný metan sice jen 422 kg/m³, ale už při zrychlení 3 g to bude efektivní hustota třikrát větší, tj. 1266 kg/m³. A při startu musí Starship 3 g určitě vydržet. Spíš 5, možná i víc. Takže musí vydržet i statický test při 1 g, kdy by se do nádrží napumpovala voda. Tlak způsobený vodním sloupcem u dna nádrže při 1 g bude určitě nižší než tlak způsobený metanovým sloupcem při 3 g, i než tlak způsobený sloupcem kapalného kyslíku při 3 g.
Víte kolik by stálo tam dovézt takové množství destilované vody? Jak to skladovat? Jak pak nádrže vysušit? Proč dělat věci složitě, když to jde s dusíkem jednoduše.
Nízká teplota je shodná s pohonnými látkami. Takže se to rovnou otestuje i pro chlad.
Ve zprávách na TV Prima uvedli že po výbuchu uniklo PALIVO do okolí.
Na té zprávě je nejvíce překvapující, že Musk reagoval na účtu, který nedávno po x-té zrušil…
Tak mně právě napadlo, že SpaceX může klidně udělat Starship ze silnějšího plechu. Zní to jako rouhání, ale nějakých 10 tun oceli navíc nemusí být žádný problém.
Na Marsu totiž bude ocel nedostatkový materiál č. 1. Nějaké ty tvárnice se vylisují a spečou, minerální tepelné izolace se vyrobí bez problémů, písek na výrobu skla tam je, i hliník bude celkem v pohodě, organické hmoty se dají syntetizovat z rostlinného odpadu (celulóza, metanol apod.) Ale ocel bude velký problém. Elektrolýza taveniny za velmi vysokých teplot a ještě k tomu dost mizerná ruda. Poptávka po oceli bude možná taková, že bude výhodnější nákladní lodi na místě „zrecyklovat“ (třeba na stavební armatury), než je posílat prázdné a opotřebené zpět na Zemi. No a ty osobní lodi nepotřebují mít nosnost celých 100 tun. A pro vynášení satelitů ze Země je Starship stejně brutálně předimenzovaná.
V podstatě i první lodi, pokud při pokusu o přistání na Marsu havarují, budou mít pořád ještě solidní cenu, zejména pokud povezou jako náklad ocel. V atmosféře Marsu nic neshoří, takže jen bude nutné ty plechy posbírat na větší ploše. Možná, že ten přechod z hliníku na ocel má víc důvodů… A že se Elon chystá být nejen dopravcem, ale i významným dodavatelem ušlechtilé oceli na Marsu 🙂
Možná jste to nečetl celé, ale ono se naopak bude na hmotnosti ubírat a ne přidávat. Smyslem dopravy na Mars není tam dopravit ocel.
Možná jste to nečetl celé, ale vysvětluje velice dobře, proč vlastně nevadí, že se na Mars dopraví nějaká ta ocel.
Bohužel začínám mít mírný dojem, že si z nás dělá někdo srandu. Nechť mi bůh a fanoušci odpustí….
Co to je: “ co nejmene stlacitelna kapalina“ ? Diky za vysvetleni
> Dokud je technologie ve vývojové fázi, jsou chyby potřebné,
> aby se vychytaly mouchy a finální produkt už byl co
> nejbezpečnější.
Toto je caste nespravne vysvetlenie.
Chyby nie su potrebne.
Potrebne je odhalovanie chyb „aby se vychytaly mouchy…“
Ano, chyby můžete odhalit mnoha způsoby – včetně selhání. Ale jak píšete, hlavní je se z nich poučit ať už se k nim dostaneme jakkoliv.