V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Americké firmy z kosmického průmyslu všech velikostí se připojují k programu Artemis,“ řekl administrátor NASA Jim Bridenstine a dodal: „Rozšíření skupiny společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na měsíční povrch pohání inovaci a snižuje náklady pro NASA i americké daňové poplatníky. Předpokládáme, že poskytneme příležitosti dopravy širokého spektra vědeckých a technologických užitečných nákladů. Díky nim uděláme z naší vize měsíčního průzkumu realitu a posuneme blíž našemu cíli poslat lidi prozkoumat Mars.“
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Nově vybrané firmy jsou:
- Blue Origin
- Ceres Robotics
- Sierra Nevada Corporation
- SpaceX
- Tyvak Nano-Satellite Systems Inc.
V červenci NASA vyhlásila výzvu pro americké firmy, aby navrhly a nabídly lunární landery schopné doručit na povrch Měsíce i těžší náklady. Pět vybraných firem (společně s devíti vybranými v listopadu 2018) se nyní může ucházet o zakázky od NASA. Agentura již dříve udělila kontrakty pro dopravu 14 vědeckých a technologických experimentů. Dvě vybrané firmy začnou plnit své závazky v roce 2021.
Zdroj: https://www.blueorigin.com/
„Program CLPS byl navržen, aby využil odbornost a inovace soukromého sektoru, abychom se na Měsíc dostali rychleji,“ říká Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor direktoriátu vědeckých misí NASA a dodává: „Připravujeme stálou kadenci dodávek, rozšiřujeme naše schopnosti provádět na lunárním povrchu nové výzkumy, vyvíjet nové technologie a podporovat cíle lidského průzkumu.“ Mezi budoucími náklady by měly být třeba rovery, zdroje elektrické energie či experimenty, nebo technologické demonstrátory. Těchto služeb by mohl využít i nedávno oznámený rover VIPER.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Objednávání dopravy nákladů na Měsíc od soukromých firem za účelem provádění vědeckých výzkumů a testování nových technologických systémů namísto vývoje a provozování vlastních doručovacích prostředků umožňuje NASA dělat mnohem více projektů. Ty se navíc uskuteční rychleji a za nižší náklady. Přitom je naše agentura jen jedním z mnoha zákazníků našich obchodních partnerů,“ doplnil Steve Clarke, zástupce přidruženého administrátora direktoriátu vědeckých misí NASA.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ceres_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/tyvak_clps_lunar_lander.jpeg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/snc_stp_lunar_lander_clps_013a.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex_1.jpg
Tak snad Spacex dostane víc než teď Boeing.
Když tak koukám na množství návrhů všech „lunar landerů“: to vše zůstane na Měsíci, po skončení každé mise? Jsou to vše jednorázové prostredky, s výjimkou Starship? Mě to tak připadá…
Nelíbí se mi to – těch tun materiálu co nenávratně zmizí ze Země, a naopak navždy zůstanou bez naděje na úklid na Měsíci. Nenaplňuje mne to dobrým pocitem.
Pokud má mít lander pouze za úkol dopravit náklad na povrch, pak tam samozřejmě zůstane. Pro návrat by bylo potřeba hodně pohonných látek a dalších systémů.
A co se Vaší teorie týče – nebudou to stovky kusů, takže těch tun zase tolik nebude. A vzhledem k tomu, o kolik řádů víc materiálů máme na Zemi nás to opravdu pálit nemusí. A kdo ví, třeba jednou na Měsíci bude základna, která tyto zdroje recykluje a využije.
Tak dneska se shodneme, buď se to zrecykluje a nebo to třeba půjde do měsíčního muzea, kdo ví. 🙂
Ona to zase taková invaze všemožného hardware nebude, to se ztratí. A spíše bychom měli být rádi, že bude Měsíc využíván. Je to přirozená výspa a já říkám konečně a čím více, tím lépe a hlavně trvale.
…ten úplně poslední odstavec..citace NASA…to je fakt nenapadlo třeba dřív?
Musíme si uvědomit, že ještě před nějakými deseti lety nebyly soukromé firmy tak smělé, aby pomýšlely na lety k Měsíci. Doba se ale začala měnit v jejich prospěch.
Že NASA vybrala S-X, to tedy žasnu. Zejména mi není jasné, jak by Jejich superloď pomohla Artemisu. Pokud by S-X dokázala, o čemž silně pochybuji, do roku 2024 postavit superloď i superraketu, tak Celý program Artemis bude zbytečný. Musk do svého plavidla naloží 100 cestujících, přistane na Měsíci a zase odletí zpět k Zemi.
Těch 100 lidí berme s rezervou. Na obrázku je vidět, že by Starship mohla dopravit třeba velká vozítka nebo jiné objemné a těžké systémy.
Celý den žádná zmínka o zprávě,
říkal jsem si že bude asi článek,
aje tu, díky 🙂
Rádo se stalo. 😉
Ano, ale ta těžká vozidla musí někdo vyvinout a vyrobit, problémem bude zdroj energie apod. Stejné to bude se stroji pro výstavbu stálé základny a vlastním zařízením „velké“ základny. To vše bude velmi nákladné a časové zdlouhavé. Dále pak přistoupí nemalé náklady na udržování této stálé „velké“ základny. A to nezávisle na tom, zda budou náklady na vypouštění Starshipu tak nízké jak uvádí Mask? Bude na to mít NASA vůbec peníze? Neovlivní jiné programy NASA? Nebude nakonec Starship „Danajsý dar“ pro NASA?
Starship se bude nabízet jen pro zakázky, které jí budou odpovídat. Pokud pro ni nebude využití, NASA si ji neobjedná – nemá žádnou povinnost.
Myslím že pokud se ten projekt SpaceX vůbec povede v příští dekádě dovést do použitelného stavu, nebude stejně ještě hodně dlouho pilotovaný. Ovšem i jako nákladní by byl zásadní plus, vynášt lidi budeme umět, ale opravdu velké náklady kromě budoucího velmi drahého SLS neumíme.
Vzhledem k plánovanému počtu osob 1. pilotované mise Spacex na Mars (6+6) není těžké se dovtípit, že Starship dočasně využije systémy podpory života z Crew Dragonu. Ty budou tou dobou vychytané. To řádově zjednodušuje situaci. Takže já věřím, že pilotované mise Starshipu v příští dekádě budou.
Problém ale může být přistání na nerovný a nezpevněný povrch a to jak na Marsu, tak i na Měsíci.
Space-X by měla Starshipem dopravit na Měsíc kosmickou loď o váze kolem 100 tun, možná až 150 tun. Podíváte-li se na postavičku astronauta vedle lodi tak loď je kolos. NASA a její čtyři ostatní dodavatelé se stěží dostanou někam na 30 tun, včetně paliva pro přistání. Kolos bude přistávat na neupraveném terénu a zatížení povrchové vrstvy bude enormní, aby se udržel v kolmém stavu bude muset mít terén nulový sklon.
Proti reálným návrhům ostatních čtyř působí v tomto zrcadle, alespoň na mne, jako sci-fi z příštího století.
Ten pocit z obrázku chápu, ale pravda je taková, že je mylný.
Na Měsíci je šestinová gravitace, tj. skutečná zátěž povrchu bude výrazně menší, asi jako třeba vytváří pásové bojové vozidlo pěchoty u nás na Zemi – to přitom dokáže projíždět duny i podmáčený terén.
Zkuste si představit, že ten objekt na obrázku je z balzy – pak to bude pro naši pozemskou zkušenost pravdivější.
Som veľký fanúšik kozmonautiky, hlavne pilotované a na revolúciu v nej čakám viac menej od detstva už mi tiahne na 40r. Preto fandím aj SPX a celému jej konceptu znovu použiteľnosti. Čo mi ale nieje jasné je to, ako majú vyriešené pristávanie na Mesiac a Mars a následne štart z týchto telies. 1.Problém s nerovným povrchom-nikde na vizualizáciach ani od SpX ani teraz od NASA nevidím žiadne „pomocné nohy“ či iné štruktúry, ktoré by raketu stabilizovali po pristátí.
2.ako budú riešiť štart? Loď podľa tu zverejného obrázku dosadne viacmenej na motory, veľa miesta pod nimi nebude a ešte okolo bude plášť,siahajúci ešte nižšie… pri štarte teda môžu unikajúce plyny z motorov vymrštiť nejaké kamene, ktoré môžu zasiahnuť konštrukciu v spodnej časti (nohy/kormidlá), ktorá je predsa kritická pre návrat.na zem.Vieme čo spravila taká odpadnutá pena na raketoplánov a čo potom zvládne odmrštený kameň plynmi z motorov pri štarte… tiež mám obavu z toho, či nemôže nastať situácia kedy by mohol odletujúci kameň trafiť motory…viem,že tryska z vnútra je chránená unikajícími plynmi,ale na malú chvíľu pri štarte môže byť tlak nad motormi nižší a tlak pod motormi ešte nie natoľko silný aby ich dostal mimo priestor a či nenastane efekt ako keď priložíme prst pred trysku s unikajícím tlakovým vzduchom(v určitom momente ho to pricucne)… hlavnú obavu mám z toho trafenia tých nôh/kridielok,lebo tie sú pre pristátie kritické…alebo počítajú stým,že všetko sa odfúkne už pri pristátí? Lebo to nemusí byť celkom vždy tak… určite nad tým premýšľali a len by ma zaujímalo ako to vyriešili..
Tak, jak je nastíněn obraz SS na měsíci by to dle mého názoru také nefungovalo, z důvodů popsaných výše. Ono takto studovat rendery, které vytvořila sekretářka ve fotoshopu, během pauzy na kafe, nemá moc smysl. SS na obrázku má podvozek myšlený na přistávací plošinu. Tento druh podvozku bude společný flotile operující na LEO – tankery, dopravní a výletní provoz. Lodě určené pro meziplanetární lety budou mít „terénní“ podvozek. Bude těžší, ale schopný poradit si se stabilizací lodi i na nestabilním povrchu. A pokud ne, vkrádá se mi do mysli obrázek šikmé věže v Pise.
Kolem motorů mají být výsuvné nohy. U testovacích prototypů jich má být tuším šest.
Dr. Zubrin tvrdí, že Starship startující z měsíce by byl docela problém (rychlost a množství odletujícího regolitu.) Každopádně s ním souhlasím, že přistávat se Starship na měsíci je ohromě neefektivní.
Pokud má Dr. Zubrin nápad, jak dostat na Měsíc 100 tun nákladu levněji, něž Spacex se svou SS, rád si ho poslechnu.
Ano, přesný komentář. Děkuji.
Buď dr. Zubrin a Jirka vědí… a pak doufám, že Elonovi poradí, nebo to je jen mlácení prázdné slámy.
Protože na Měsíci nejde Starship dotankovat, tak cenově to možná v daleké budoucnosti (až se vychytají mouchy a zaplatí vývoj) vyjde lépe, ale na jeden start to vychází na jednotky tun. Pokud myslíme loď co se bude vracet.
Dotankování na orbitě bude pro lety mimo LEO životně nutné a dnes ani Musk netuší nakolik to bude časově a logisticky náročné.
Jen palivo pro jeden start Starship (teď zcela pomineme amortizaci hardwaru) bude stát jednotky milionů dolarů. Na dopravu těch vašich 100 tun na povrch Měsíce budete potřebovat až desítky tankovacích misí (loď s nákladem bude parkovat na co nejvyšší orbitě země, aby šetřila palivo).
100 tunová mise tedy nikdy nebude levnější než 100 milionů dolarů.
A logisticky to bude peklo ! Protože i kdybyste posílal jen náklad (co pár týdnů počká), tak palivo je kryogenní a vy ho budete doplňovat i do hůře izolovaných hlavních nádrží.
Na světě se dají spočítat na prstech ruky strojírenské firmy které budou mít vůbec odvahu zkusit postavit Muskovi u kosmodromu produkční zařízení na zkapalňování kyslíku ze vzduchu a na čištění zemního plynu na metan o kapacitě X tisíc tun denně ! (stavba „na klíč“ může trvat pět let nebo i déle).
Viete postnúť link na zdroj informácií od Dr.Zubrina? Rád si robím celkový obraz sám a chcem si vypočuť argumenty aj z tejto strany.