„Supersprcha“ rampy 39B

NASA se drobnými krůčky posouvá vstříc prvnímu startu rakety SLS, která má při třetím startu v roce 2024 pomoci dostat na Měsíc první ženu a dalšího muže. Jedním z významných testů, který je i vizuálně velmi atraktivní, je zkouška vodních chrličů na mobilní odpalovací plošině, ke které došlo na floridské rampě 39B. První test systému proběhl už v červenci a inženýři při něm sbírali informace. Ty pak využili k drobným úpravám, které ověřovali v pátek 13. září. Test měl za úkol prověřit systém pro eliminaci hluku z raketových motorů, který se poprvé v ostrém provozu dostane ke slovu u startu mise Artemis I.

Během 30 sekund dlouhé zkoušky bylo do kanálu pro odvod spalin vystříkáno stěží představitelných 1 700 000 litrů vody. V době maximální špičky bylo dosaženo průtoku 3 750 000 litrů za minutu! „SLS vytvoří při startu hluk 176 decibelů, což je mnohem hlasitější než tryskové letadlo,“ vysvětluje Nick Moss, projektový manažer prvků rampy a dodává: „Proudy vody sníží tento hluk o pár decibelů.

Zkouška vodních chrličů, které budu eliminovat účinky hluku při startu rakety SLS.

Zkouška vodních chrličů, které budu eliminovat účinky hluku při startu rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Když se budou raketové motory rozbíhat na plný výkon, začnou horké spaliny silně tlačit na stísněný prostor mobilní plošiny. Tyto tlakové vlny mohou způsobit vibrace, které by mohly potenciálně plošinu poškodit a to samé hrozí i startující raketě. „Systém pro eliminaci hluku funguje jako tlumič, který pohlcuje akustickou energii a snižuje intenzitu tlakových vln,“ popisuje Cliff Lanham, projektový senior manažer mobilní plošiny a dodává: „Vytváří tak ochranné prostředí, které zajistí bezpečný start.

K aktivaci systému dojde zhruba 20 sekund před časem T-0. Motory začnou chrlit plameny a kouř o nějakých 10 sekund později. „A tady přichází naše úloha – zajistit, že dalších 10 sekund proběhne bez problémů a raketa bezpečně odstartuje,“ uvedl Moss. Páteční zkouška s sebou přinesla i první použití softwarového sekvencéru pozemního vybavení. Tento program se bude používat i při skutečném startu, přičemž jeho úkolem bude řídit systémy podporující start na rampě 39B. Inženýři však netestují jen optimální průběh. O víkendu se zkoušela jak nominální situace, tak i stav, kdy je jeden z ventilů poškozen, aby se ověřilo chování systému za mimořádné situace. V současné době provádí odborníci analýzu naměřených dat, která se budou hodit před závěrečným testem vodního systému, který přijde za pár týdnů. Jeho součástí bude i zapojení dalšího subsystému do komplexní skládačky – konkrétně půjde o zapalovače systému pro spálení přebytečného vodíku.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/west_flow_test_1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/west_flow_test_2.jpg

„Supersprcha“ rampy 39B, 5.0 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 3 319 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (15 votes cast)
(Visited 3 319 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


34 komentářů ke článku “„Supersprcha“ rampy 39B”

  1. Jiří Hošek napsal:

    K poslední větě úvodního odstavce:
    Nejen ve zdrojovém článku, ale obecně v názvech článků NASA byla v posledních dnech číslice 1 přepsána na římskou I, viz články v tomto odkazu:
    https://www.nasa.gov/artemis-1

  2. lvy napsal:

    Vypalovače vodíku? Nebylo by lepší spíš spalovače vodíku?

  3. Vladimír Todt napsal:

    Já bych ta marketingově vzatá biliardová čísla čísla průtoku přepočítal na představitelné číslo.
    Je to průtok asi 62,5 m3/s (asi 8 klasických středních fekálů za sekundu), což je 43 % dlouhodobého průtoku ve Vltavě nebo průtok 2x větší než v Berounce.

  4. Tommy napsal:

    Také se přimlouvám za vhodnější jednotky m3/s…

    • Dušan Majer napsal:

      Ohledně jednotek se vždy najde někdo, komu zvolený formát nevyhovuje. Už jsme to řešili u rychlostí, teď u objemů. Čtenáři, kterým převody nedělají problémy, to zvládnou levou zadní a my jsme popularizační web pro širokou veřejnost. A právě pro ně jsou litry mnohem více vypovídající. Jsou věci, o kterých nediskutujeme. A tohle je jedna z nich. Pokud patříte mezi čtenáře, kteří preferují metry krychlové, pak máte s největší pravděpodobností dostatečné znalosti na to, abyste si daný údaj převedl. Běžný člověk se s litry setká mnohem častěji než s metry krychlovými. A pro takové píšeme. Nechceme se stát portálem jen pro pokročilé čtenáře. Chceme krásy kosmonautiky ukazovat i začátečníkům a proto usilujeme o nízkoprahový přístup.

    • Jura napsal:

      To já bych se přimlouval za nesystémovou veličinu 8 fekálů/s.
      Článek by se odlehčil a snad přitáhl i nadšence ze zemědělství. :-))

      • Pavel napsal:

        Kolik soucasne jedoucich fabii vyloudi zvuk 176 dB?

        • Jura napsal:

          Myslíš 1.2 MPI nebo HTP?

          • Pavel napsal:

            To se budeme muset zeptat redaktoru idnes.cz. Ale to sem uz nepatri a nebylo by to ani vtipny.

        • Havec napsal:

          Tolik aut Skoda nikdy nevyrobila a ani nikdy nevyrobi.

        • pave69 napsal:

          Tak čistě výpočtově to bude asi 4,3 miliardy Fabií (tj. 2na32 pro rozdíl hluku 176-80 = 96 dB) – samozřejmě vzhledem k tomu, že takové množství aut nejde fyzicky umístit dost blízko sebe, tak by ani tento počet vozidel takové hlučnosti v žádném prostorovém bodě nedosáhl.

          • havec napsal:

            Ve skutecnosti o 300 milionu mene. 10*log(2) se nerovna 3 uplne presne.
            Je uzasne si spocitat akustickou intenzitu. Pro 120 dB to je “pouhy” 1 wat na metr ctverecni. Pro 176 dB pak 400 kW/m2. Tady je videt, ze to muze mit nezanedbatelny vliv na sve okoli (raketu).

  5. Vašek napsal:

    Mám takovou otázku, co se děje s použitou vodou po startu? Odteče do moře nebo se někde zpětně zachytává? Je to nepředstavitelné množství, takže by se dalo i říci, ze recyklace ny stála za úvahu, ale předpokládám, že zde bude roli hrát i znečištění pohlcenými spalinami..

    • Jura napsal:

      Další otázka se týká složení použité vody. Nepředpokládám, že se jedná o surovou mořskou vodu pro její korozivní působení. Tipoval bych vodu destilovanou, aby se minimalizoval její korozivní vliv na zařízení rampy. S ohledem na ten objem by se možná vyplatilo ji recyklovat opětnou destilací. Navíc při spalování paliva v urychlovacích blocích SRB dochází určitě ke kontaminaci použité vody jedovatými látkami. Nepředpokládám, že by takovou vodu prostě vypustili do moře.

      • Vojta napsal:

        Destilovanou vodu bych tam nehledal. Koneckonců je korozivnější než normální sladká voda, kterou nejspíš používají (předpokládám vyčištěnou na úroveň užitkové vody) a hlavně hrozně drahá.
        Jak fungují ekologická opatření kolem ramp, by mě taky zajímalo, ale nemyslím si, že by byla kontaminace vody takovým problémem. Tak jako tak se zplodiny dostanou do vzduchu a spadnou buď na zem nebo do moře. Ta trocha, co se smíchá s vodou z chrličů, bude v celkovém objemu zanedbatelné množství. Nepil bych to, ale v moři se to rychle rozředí na neškodnou koncentraci. Raketa navíc nebude startovat každý den, tak můžou vodu pomalu odpouštět třeba měsíc a ředit vodou z řeky, aby se ani lokálně nedostala nad limity.

    • Dušan Majer napsal:

      Takto velké množství vody by se recyklovalo jen stěží.

  6. bill napsal:

    Aby byla nějaká cca představa, tak sekundový výkon těch chrličů vody je jako 2 Berounky. Dvě roury a z každé jedna Berounka. 🙂

    https://www.google.com/maps/place/Soutok+Berounky+a+Vltavy/@49.9944205,14.3973627,1825m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x470b97cda698c211:0x8638ffd8c00d7643!8m2!3d49.9951406!4d14.4010786

    A Berounka je vlastně ta menší 🙂 polovina Vltavy.
    Omlouvám se za nekosmické doplnění.

Zanechte komentář