NASA se drobnými krůčky posouvá vstříc prvnímu startu rakety SLS, která má při třetím startu v roce 2024 pomoci dostat na Měsíc první ženu a dalšího muže. Jedním z významných testů, který je i vizuálně velmi atraktivní, je zkouška vodních chrličů na mobilní odpalovací plošině, ke které došlo na floridské rampě 39B. První test systému proběhl už v červenci a inženýři při něm sbírali informace. Ty pak využili k drobným úpravám, které ověřovali v pátek 13. září. Test měl za úkol prověřit systém pro eliminaci hluku z raketových motorů, který se poprvé v ostrém provozu dostane ke slovu u startu mise Artemis I.
Během 30 sekund dlouhé zkoušky bylo do kanálu pro odvod spalin vystříkáno stěží představitelných 1 700 000 litrů vody. V době maximální špičky bylo dosaženo průtoku 3 750 000 litrů za minutu! „SLS vytvoří při startu hluk 176 decibelů, což je mnohem hlasitější než tryskové letadlo,“ vysvětluje Nick Moss, projektový manažer prvků rampy a dodává: „Proudy vody sníží tento hluk o pár decibelů.“
Zdroj: https://www.nasa.gov
Když se budou raketové motory rozbíhat na plný výkon, začnou horké spaliny silně tlačit na stísněný prostor mobilní plošiny. Tyto tlakové vlny mohou způsobit vibrace, které by mohly potenciálně plošinu poškodit a to samé hrozí i startující raketě. „Systém pro eliminaci hluku funguje jako tlumič, který pohlcuje akustickou energii a snižuje intenzitu tlakových vln,“ popisuje Cliff Lanham, projektový senior manažer mobilní plošiny a dodává: „Vytváří tak ochranné prostředí, které zajistí bezpečný start.“
K aktivaci systému dojde zhruba 20 sekund před časem T-0. Motory začnou chrlit plameny a kouř o nějakých 10 sekund později. „A tady přichází naše úloha – zajistit, že dalších 10 sekund proběhne bez problémů a raketa bezpečně odstartuje,“ uvedl Moss. Páteční zkouška s sebou přinesla i první použití softwarového sekvencéru pozemního vybavení. Tento program se bude používat i při skutečném startu, přičemž jeho úkolem bude řídit systémy podporující start na rampě 39B. Inženýři však netestují jen optimální průběh. O víkendu se zkoušela jak nominální situace, tak i stav, kdy je jeden z ventilů poškozen, aby se ověřilo chování systému za mimořádné situace. V současné době provádí odborníci analýzu naměřených dat, která se budou hodit před závěrečným testem vodního systému, který přijde za pár týdnů. Jeho součástí bude i zapojení dalšího subsystému do komplexní skládačky – konkrétně půjde o zapalovače systému pro spálení přebytečného vodíku.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/west_flow_test_1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/west_flow_test_2.jpg
K poslední větě úvodního odstavce:
Nejen ve zdrojovém článku, ale obecně v názvech článků NASA byla v posledních dnech číslice 1 přepsána na římskou I, viz články v tomto odkazu:
https://www.nasa.gov/artemis-1
A vida, díky, toho jsme si nevšiml. Díky moc, opraveno.
To se nechytne
Aha, takže třicátá devátá mise bude opravdu Artemis XXXIX? Asi jako Super Bowl?
Nebylo by vhodnější s Artemis rovnou používat řecké číslice?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Řecké_číslice#Tabulka_hodnot_znaků
Mám obavu, že se nedojde dál, než k číslovce III a pak vše zastaví kongres pro nehorázné plýtvání prostředky. Ale uvidíme, třeba taky ne a budou pumpovat dále. 🙂
Vypalovače vodíku? Nebylo by lepší spíš spalovače vodíku?
Použít se dají oba výrazy. Ale pokud projeví zájem i někdo další, klidně to změním.
Polozim jinou otazku, k veci. Mam si to prelozit tak, ze pred startem bude SLS horet jak Delta IV 🙂
Systém bude podobný spíše raketoplánům. 😉
Delta IV, pokud vím, vypalovače vodíku nemá a proto taky tak hezky hoří. Jak psal výše Dušan Majer, bude to jako u Raketoplánu. Ostatně SLS je v podstatě jen trochu jinak sestavený a posílený Raketoplán.
O chrličích jisker pro SLS máme tento starší článek.
https://www.kosmonautix.cz/2015/05/chrlice-jisker-pro-sls/
Odborný český termín existuje, zde sice použit nebyl, ale to nijak nesnižuje srozumitelnost textu.
Já bych ta marketingově vzatá biliardová čísla čísla průtoku přepočítal na představitelné číslo.
Je to průtok asi 62,5 m3/s (asi 8 klasických středních fekálů za sekundu), což je 43 % dlouhodobého průtoku ve Vltavě nebo průtok 2x větší než v Berounce.
Také se přimlouvám za vhodnější jednotky m3/s…
Ohledně jednotek se vždy najde někdo, komu zvolený formát nevyhovuje. Už jsme to řešili u rychlostí, teď u objemů. Čtenáři, kterým převody nedělají problémy, to zvládnou levou zadní a my jsme popularizační web pro širokou veřejnost. A právě pro ně jsou litry mnohem více vypovídající. Jsou věci, o kterých nediskutujeme. A tohle je jedna z nich. Pokud patříte mezi čtenáře, kteří preferují metry krychlové, pak máte s největší pravděpodobností dostatečné znalosti na to, abyste si daný údaj převedl. Běžný člověk se s litry setká mnohem častěji než s metry krychlovými. A pro takové píšeme. Nechceme se stát portálem jen pro pokročilé čtenáře. Chceme krásy kosmonautiky ukazovat i začátečníkům a proto usilujeme o nízkoprahový přístup.
V tomto případě 62500 litru za sekundu je přece jen lépe představitelný údaj.
Víc se mi líbí ta Vltava, nebo Berounka.
🙂
To já bych se přimlouval za nesystémovou veličinu 8 fekálů/s.
Článek by se odlehčil a snad přitáhl i nadšence ze zemědělství. :-))
Kolik soucasne jedoucich fabii vyloudi zvuk 176 dB?
Myslíš 1.2 MPI nebo HTP?
To se budeme muset zeptat redaktoru idnes.cz. Ale to sem uz nepatri a nebylo by to ani vtipny.
Tolik aut Skoda nikdy nevyrobila a ani nikdy nevyrobi.
Tady už se trochu odchylujeme od tématu, díky za pochopení. 😉
Mně ten rámus taky zajímá.
🙂
Našel jsem tohle video (v češtině):
https://m.youtube.com/watch?v=mj6JlmFDXEg
v čase od 2:10.
Tak čistě výpočtově to bude asi 4,3 miliardy Fabií (tj. 2na32 pro rozdíl hluku 176-80 = 96 dB) – samozřejmě vzhledem k tomu, že takové množství aut nejde fyzicky umístit dost blízko sebe, tak by ani tento počet vozidel takové hlučnosti v žádném prostorovém bodě nedosáhl.
Ve skutecnosti o 300 milionu mene. 10*log(2) se nerovna 3 uplne presne.
Je uzasne si spocitat akustickou intenzitu. Pro 120 dB to je „pouhy“ 1 wat na metr ctverecni. Pro 176 dB pak 400 kW/m2. Tady je videt, ze to muze mit nezanedbatelny vliv na sve okoli (raketu).
Mám takovou otázku, co se děje s použitou vodou po startu? Odteče do moře nebo se někde zpětně zachytává? Je to nepředstavitelné množství, takže by se dalo i říci, ze recyklace ny stála za úvahu, ale předpokládám, že zde bude roli hrát i znečištění pohlcenými spalinami..
Další otázka se týká složení použité vody. Nepředpokládám, že se jedná o surovou mořskou vodu pro její korozivní působení. Tipoval bych vodu destilovanou, aby se minimalizoval její korozivní vliv na zařízení rampy. S ohledem na ten objem by se možná vyplatilo ji recyklovat opětnou destilací. Navíc při spalování paliva v urychlovacích blocích SRB dochází určitě ke kontaminaci použité vody jedovatými látkami. Nepředpokládám, že by takovou vodu prostě vypustili do moře.
Destilovanou vodu bych tam nehledal. Koneckonců je korozivnější než normální sladká voda, kterou nejspíš používají (předpokládám vyčištěnou na úroveň užitkové vody) a hlavně hrozně drahá.
Jak fungují ekologická opatření kolem ramp, by mě taky zajímalo, ale nemyslím si, že by byla kontaminace vody takovým problémem. Tak jako tak se zplodiny dostanou do vzduchu a spadnou buď na zem nebo do moře. Ta trocha, co se smíchá s vodou z chrličů, bude v celkovém objemu zanedbatelné množství. Nepil bych to, ale v moři se to rychle rozředí na neškodnou koncentraci. Raketa navíc nebude startovat každý den, tak můžou vodu pomalu odpouštět třeba měsíc a ředit vodou z řeky, aby se ani lokálně nedostala nad limity.
Takto velké množství vody by se recyklovalo jen stěží.
Aby byla nějaká cca představa, tak sekundový výkon těch chrličů vody je jako 2 Berounky. Dvě roury a z každé jedna Berounka. 🙂
https://www.google.com/maps/place/Soutok+Berounky+a+Vltavy/@49.9944205,14.3973627,1825m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x470b97cda698c211:0x8638ffd8c00d7643!8m2!3d49.9951406!4d14.4010786
A Berounka je vlastně ta menší 🙂 polovina Vltavy.
Omlouvám se za nekosmické doplnění.
Za nic se neomlouvejte, je to moc pěkná souvislost. 😉
Já bych poprosil o přepočet na počet Svratek. V těch veletocích u vás na západě se moc nevyznám. 🙂
cca 4 Svratky 🙂