Nová evropská raketa Ariane 6 má za sebou další významný milník na cestě k prvnímu startu. Její motor Vulcain 2.1 na kapalné pohonné látky úspěšně dokončil fázi kvalifikačních testů, což znamená, že mohou začít kombinované zkoušky. Motor Vulcain 2.1 vyvine tah 135 tun, což s pomocí dvou či čtyř pomocných motorů na tuhé pohonné látky dostane raketu Ariane 6 během osmi minut od startu do výšky zhruba 200 kilometrů. Minulý týden se hodnotící proces dostal do finále fáze, která probíhala po dobu 15 měsíců. V jejím rámci se na dvou demonstračních modelech během dvou kampaní prováděly statické zážehy. Dějištěm těchto zkoušek bylo středisko německé agentury DLR v Lampoldshausenu.
Zdroj: http://www.esa.int/
Poslední kvalifikační statický zážeh motoru Vulcain 2.1 proběhl v červenci letošního roku a trval téměř 11 minut (přesně 655 sekund). Tímto zážehem se souhrnná délka testovacích zážehů dostala na hodnotu 13 798 sekund, což jsou téměř čtyři hodiny stabilního provozu raketového motoru s využitím pohyblivých částí, které se staraly o jeho naklánění (gimballing). Tento motor je pokračovatelem odkazu motoru Vulcain 2, který létá na Ariane 5. Nově připravovaná verze je unikátní tím, že v ní najdeme 90% méně dílů oproti původní verzi a její výroba má být o 60% levnější a o 70 % rychlejší.
„Tyto velmi pozitivní výsledky potvrzují funkční a mechanické chování motoru Vulcain 2.1. Nadcházející kombinované testy mají za úkol kvalifikovat subsystémy Ariane 6 na úrovni jednotlivých stupňů i celé rakety,“ popisuje Guy Pilchen, projektový manažer rakety Ariane 6 z ESA. Zkušební motory budou ještě využity pro dynamické a vibrační zkoušky. Samotné kombinované testy využijí plně reprezentativní kus centrálního stupně Ariane 6. Na kosmodromu v Kourou bude následně celý centrální stupeň kvalifikován pro let.
Zdroj: https://www.esa.int
Dokončení kvalifikační fáze motoru Vulcain 2.1 je významným milníkem celého projektu Ariane 6. Restartovatelný motor Vinci, který bude pohánět její horní stupeň, svou kvalifikaci získal vloni v říjnu. V současné době je integrován do horního stupně, aby mohly pokračovat jeho testy v Lampoldshausenu. Dalším očekávaným milníkem bude statický zážeh finálního kvalifikačního modelu pomocného urychlovacího motoru P120C na tuhé pohonné látky, ke kterému dojde také na kosmodromu v Kourou. Při této zkoušce bude přesně určen profil zrychlení rakety, což inženýrům pomůže připravit se na blížící se lety.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://ct24.ceskatelevize.cz/…/2246417-space-where-is-ariane-6-.jpg?itok=vSHwDBgx
http://www.esa.int/…/10/vulcain_2.1/17217857-1-eng-GB/Vulcain_2.1.jpg
https://www.esa.int/…/18939475-1-eng-GB/Vinci_engine_qualified_in_tests.png
https://www.esa.int/…/Hot_firing_of_P120C_solid_rocket_motor_for_Vega-C.jpg
Omlouvám se ale ta přerostlá kobilka co vyrostla v Boca Chica se mi líbý víc než Ariane 6 😀 je víc sexy
Myslím si, že v budoucnu bude prostor pro všechny – Ariane 6 se jistě neztratí. 😉
Dušane, u podobných článku by bylo dobré připomínat, že se jedná o evuluci Vulcanin 2 z Ariane 5, kde verze 2.1 má o 90% dílů méně, má stát jen 40% původního motoru a výroba bude trvat jen 30% časů výroby původní verze. (zdroj wiki – https://en.wikipedia.org/wiki/Vulcain)
Dobrý nápad, můžu to tam dát. Mám pocit, že už jsem to někde psal, ale opakování je určitě matka moudrosti.
Ber to tak, že sem chodí lidi i nepravidelně, a ne každý si to dohledá a pak se divý, k čemu je nový motor, když předchozí je spolehlivý a vyzkoušený na Ariane 5 a nový má stejné výkonové parametry.
Jasný, rozhodně díky za podnět. 😉
Tak jestli má fakt desetkrát míň dílů, tak to nebude evoluce, ale naopak těžká revoluce.
Myslim, ze hodne dilu jenom spojili diky jine technice vyroby. Krabice a na ni na prirubach 4 zahnute trubky da snadno 73 dilu (po zapocitani sroubu, matic, podlozek, perovek a tesneni) a da se nahradit jednim 3D tisknutym dilem.
Sice to asi nebude pristavat, jako Falcony, ale musim rict, ze tak vyrazne snizeni ceny a poctu dilu me opravdu zaujalo a potesilo. Jen tak dal.
No ono tam asi bude hrat velku rolu napriklad konstrukcia regenerativne chladenej trisky. Ak sa povodne triska vyrabala zvaranim velkeho mnozstva tenuckych trubiek, a teraz hu vyrabaju 3D tlacou v celku tak to samozrejme dost drasticky znizi pocet pouzitych dielov 🙂
Zhodou okolnosti som narazil na pekny dokument kde je aj ukazka vyroby:
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20160008869.pdf
strana 30, 31.
Ach jo. Jedná se o porovnání trysek, ne celých motorů. Zkuste si ten odkaz aspoň přečíst, když už ho sem dáváte.