Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Od příletu ke svému cíli v prosinci 2018 sonda OSIRIS-REx mapovala povrch asteroidu Bennu. Když byl zmapován celý povrch, začala analýza snímků a hledání nejbezpečnějších a nejpřístupnějších pro odběr vzorků sondou. Nyní známe čtyři kandidátská místa, ale odborníci budou pro další rozhodování potřebovat dodatečné informace. Čtyři lokality tedy čeká podrobnější průzkum, aby bylo možné v prosinci letošního roku vyhlásit dva finalisty. Jedna oblast bude hlavní, druhá záložní.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Koláž: Dušan Majer
Původní plány přitom hovořily, že v této fázi mise bychom se už měli dočkat výběru finálové dvojice. Vědci totiž vycházeli z pozorování pozemskými teleskopy, na jejichž základě se usuzovalo, že povrch Bennu pokrývají velké „rybníky“ jemnozrnného materiálu. Dnes už víme, že to není pravda. Už první fotky ze sondy OSIRIS-REx odhalily mimořádně kamenitý terén. Od té chvíle bylo jasné, že balvany posetý terén bude představovat velkou výzvu při hledání bezpečné oblasti, kde by byl materiál vhodný k odběru. Ten totiž musí obsahovat úlomky menší než 2,5 cm v průměru, aby mohly projít odběrným mechanismem.
„Věděli jsme, že nás Bennu překvapí a proto jsme se připravili na všechno možné, co tam může objevit,“ říká Dante Lauretta, hlavní vědecký pracovník mise University of Arizona v Tucsonu a dodává: „Jako u každé jiné objevitelské mise je při řešení s neznámem potřebná flexibilita, zdroje a vynalézavost. Tým kolem OSIRIS-REx prokázal tyto vlastnosti, které jsou nezbytné k překonání nečekaných překážek, které pro nás Bennu připravil.“
Harmonogram mise od začátku počítal s možností vyhradit více než 300 dní navíc pro řešení podobných nečekaných výzev. Jako příklad flexibility a vynalézavosti pozemního týmu můžeme považovat už jen samotný proces výběru kandidátských lokalit. Místo toho, aby v létě oznámili dvě finálová místa, věnují raději další čtyři měsíce dodatečné podrobné analýze čtyř vybraných lokalit. V této fázi se odborníci zaměří hlavně na hledání odebíratelného materiálu. OSIRIS-REx se již chystá na pozorování každého místa ve vysokém rozlišení.
Mapa balvanů, kterou vytvořili dobrovolní pomocníci na internetu pomohla vědcům při výběru těchto čtyř lokalit – měli najednou přesné informace o bezpečnosti přistávacího manévru na jednotlivých místech. Navíc se dá očekávat, že budou hrát důležitou roli i při závěrečném rozhodování o dvou finálových lokalitách.
Kameny posetý povrch Bennu si vynutil i úpravy v procesu hledání vhodných lokalit. Původní plány totiž počítaly s tím, že se budou hledat místa, kde je bezpečná oblast o průměru 25 metrů. Bohužel se však ukázalo, že tak velká plocha bez balvanů se na Bennu nikde nenachází. Specialisté na to reagovali zmenšením velikosti hledané oblasti – z původních 25 metrů se tak dostali na současný průměr 5 – 10 metrů. Jenže navedení sondy do menší oblasti není jen tak. Pozemní tým musel podrobně vyhodnotit, zda je tohoto úkolu sonda vůbec schopná a udělali maximum, aby v rámci možností maximalizovali její schopnosti.
Výsledkem jsou třeba mnohem přísnější požadavky na navigaci sondy při sestupu k povrchu, nebo nově vyvinutá metoda odběru nazvaná „Bullseye TAG“. Ta spoléhá na snímky povrchu asteroidu ve vysokém rozlišení, které mají zajistit navedení sondy k povrchu s velkou přesností. Potěšující je, že dosavadní zkoušky potvrzují, že sonda bude těchto nových kousků schopná.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
„Ačkoliv byl OSIRIS-REx navržen pro odběr z oblasti, která měla připomínat pláž, tak její mimořádné schopnosti ukazují, že si dokáže poradit i s výzvami, které před ni postavil rozeklaný povrch Bennu,“ říká Rich Burns, projektový manažer mise OSIRIS-REX z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland a dodává: „Tyto mimořádné výsledky zahrnují nejen sondu samotnou a její přístroje, ale i tým, který neustále přijímá každou novou výzvu, kterou před nás Bennu postaví.“
Pro lepší zapamatování dostaly čtyři kandidátské lokality svá jména – vybírat se tedy bude mezi oblastmi Nightingale, Kingfisher, Osprey a Sandpiper, což jsou všechno ptáci, kteří jsou v Egyptě původní. Tato tématika souzní s celou misí – asteroid a sonda mají jména po egyptských božstvech a bájní ptáci zase dali jména povrchovým útvarům na Bennu. Kandidátské lokality se od sebe liší jak geografickým umístěním, tak i geologickými vlastnostmi. Ačkoliv ještě bude potřeba upřesnit množství odebíratelného materiálu na každém z míst, tak už teď byla všechna místa posvěcena z hlediska bezpečnosti sondy při sestupu k povrchu a odběru vzorků.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Nightingale (Slavík) je nejsevernější oblast ze všech čtyř vybraných. Našli bychom ji na 56. rovnoběžce bennupisné šířky. V této lokalitě je hned několik míst, ze kterých by bylo možné odebrat vzorky, přičemž všechny se nachází v malém kráteru, který je součástí velkého kráteru o průměru 140 metrů. Jedna z těchto oblastí má průměr 10 metrů a nachází se v severovýchodní oblasti kráteru. Druhá oblast s průměrem také 10 metrů leží západně od středu kráteru, třetí má průměr 16 metrů a dosahuje od severního okraje kráteru směrem k jeho středu. Čtvrtá oblast je největší – má průměr 20 metrů a zahrnuje téměř celý malý kráter. Podle dosavadních údajů se zdá, že by tato lokalita měla být tvořena především jemnozrnným materiálem tmavé barvy. Za zmínku určitě stojí i fakt, že lokalita Nightingale má ze všech čtyř vybraných nejnižší albedo. To znamená, že odráží nejmenší procento dopadajícího světla. Kromě toho je zde ze všech oblastí také nejnižší teplota. Z hlediska barevnosti tato oblast nejpestřejší, což by mohlo naznačovat přítomnost rozličných materiálů.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Kingfisher (Ledňáček) je oblast nacházející se v malém kráteru a pokud bychom ji hledali, pak musíme zamířit směrem k rovníku. Konkrétně jde o 11. rovnoběžku severní bennupisné šířky. I v tomto případě se jedná o malý kráter, jehož průměr je osm metrů. Tento kráter je sice obklopen balvany, ale samotná vytipovaná oblast je naštěstí bez kamenů. Jestli má Kingfisher nějakou silnou stránku, pak je to skutečnost, že mezi všemi čtyřmi lokalitami nenajdete žádnou, u které by byly silnější spektrální náznaky přítomnosti hydratovaných minerálů. Vědce láká i fakt, že zdejší kráter je relativně mladý útvar ve srovnání s jinými krátery na Bennu (kde leží třeba oblast Sandpiper). Mladší krátery mohou obsahovat čerstvější a méně zvětralý materiál.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Osprey (Orlovec říční) je lokalita umístěná v kráteru s průměrem 20 metrů. Shodou okolností se Osprey nachází stejně jako Kingfisher na 11. severní rovnoběžce. V této lokalitě jsou dvě místa vhodná pro odběr vzorků. Jednu bychom našli ve východní a druhou v západní části kráteru, přičemž obě mají průměr 10 metrů a vědce tahle oblast právem hodně láká. Snímky totiž ukázaly, že skladba zdejších kamenů je poměrně pestrá a tak se dá očekávat, že regolit v této oblasti může být také různorodý. Vědci předpokládají, že by se v něm mohly mísit vzorky pocházející jak ze severní tak z jižní polokoule planetky. A také Osprey se může pochlubit jedním prvenstvím. Ze všech čtyř lokalit je právě zde nejsilnější spektrální stopa materiálů bohatých na uhlík. Z hlediska intenzity odrazivosti je lokalita Osprey na druhém místě odshora, ale pozornost budí oblast zhruba uprostřed lokality obsahující tmavší materiál.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Sandpiper (Sluka) je jediné místo ze čtyř vybraných lokalit, které se nachází na jižní polokouli Bennu, konkrétně na 47. rovnoběžce. Jedná se o relativně rovinatou oblast s průměrem 10 metrů, která je v podstatě stěnou většího kráteru o průměru 63 metrů. Vybranou oblast obklopují prudké svahy a velké kameny, které jsou rozházeny po okolí. Nedaleko lokality Sandpiper se nachází dva mladší krátery, které jsou pro vědce velmi atraktivní. Není tedy vyloučeno, že do této oblasti byl při jejich vzniku vyvržen mladší materiál. Dosavadní analýza ukazuje, že by se tu měly nacházet hydratované minerály a vědci se domnívají, že by tu na ně mohly čekat velmi atraktivní vzorky. Vyloučena není ani potenciální přítomnost původních nezměněných materiálů bohatých na uhlík. Tato oblast má také druhou nejvyšší proměnlivost albeda.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/
Koláž: Dušan Majer
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Jak již bylo uvedeno, sonda OSIRIS-REx bude během podzimu provádět detailní analýzu kandidátských míst, která bude součástí průzkumné fáze. V jejím rámci sonda provede přelety nad každým ze čtyř míst, přičemž se počítá se vzdáleností 1,29 km – tyto přelety mají definitivně potvrdit bezpečnost a navíc přinést informace o odběratelnosti materiálu. Sonda provede také blízké snímkování, díky kterému vzniknou mapy povrchových útvarů nezbytné pro následnou autonomní navigaci směrem k povrchu.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Získané informace navíc pomohou týmu k vybrání primární a záložní lokality, což bychom se měli dozvědět letos v prosinci. Druhá a třetí průzkumná fáze začnou v roce 2020 a sonda se během nich zaměří na obě finálové lokality. Při nízkých průletech vzniknou snímky v ještě vyšším rozlišení, které odhalí třeba i malé skupinky kamínků, které sonda opět využije při navigaci k odběrnému místu. Odběr samotný je zatím plánován na druhou polovinu roku 2020 bez bližšího upřesnění. Pak přijde odlet od Bennu a 24. září 2023 by mělo návratové pouzdro se vzorky vstoupit do zemské atmosféry.
Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/
https://www.asteroidmission.org/
https://www.asteroidmission.org/
https://www.asteroidmission.org/
https://www.asteroidmission.org/
Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/20190613-Orbital-B-Insertion.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/4744_Bennu_Hires.gif
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/FinalFourSitesTile.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-Main-Image.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-20190412.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-20190404a.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-20190404b.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-20190225.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Stereopair_Nightingale.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Anaglyph_Nightingale.jpeg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/BoulderCount_Nightingale_8M.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/…/2019/06/BoulderCount_Nightingale_10M.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/…/2019/06/BoulderCount_Nightingale_Central.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/…/2019/06/BoulderCount_Nightingale_North.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Nightingale-Parking-Lot.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Sample-Site-Map-Nightingale2.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Kingfisher-Main-Image.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Kingfisher-20190226.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Kingfisher-20190321.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Kingfisher-20190328.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Kingfisher-20190412.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Stereopair_Kingfisher.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Anaglyph_Kingfisher.jpeg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/BoulderCount_Kingfisher.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Kingfisher-Parking-Lot.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Sample-Site-Map-Kingfisher2.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-Main-Image.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-20190321.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-20190328.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-20190411.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-20190404.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Stereopair_Osprey.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Anaglyph_Osprey.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/BoulderCount_Osprey_East.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/BoulderCount_Osprey_West.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Osprey-Parking-Lot.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Sample-Site-Map-Osprey2.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-Main-Image.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-20190411a.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-20190411b.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-20190224.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-20190429.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Stereopair_Sandpiper.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/07/Anaglyph_Sandpiper.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/BoulderCount_Sandpiper.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/08/Sandpiper-Parking-Lot.png
https://www.asteroidmission.org/wp-content/…/2019/08/Sample-Site-Map-Final-Four-dark.png
Mapovaniu povrchu som sa zucastnil aj ja, pridam zopar udajov a postrehov.
Aktualne je k analyze 4509 fotografii.
Cca 3900 je uz spracovanych, zvysok stale stoji vo fronte – mapovanie stale prebieha.
Kazdy obrazok je 451×450 pix velky.
Na jeden obrazovy pixel pripada 5cm. cely obrazok tak odpoveda 22.5 metrom.
Obrazky sa ciastocne prekryvaju – podla empirickej skusenosti zhruba v polovici, takze kazdy bod je pravdepodobne na 4 obrazkoch. Aby sa znizilo mnozstvo chyb, kazdy z obrazkov sa analyzuje viacerymi ludmi – konkretne 15 ludi.
Kazdy obrazok v priemere obsahuje okolo 200 kamienkov a 60 balvanov. kratery su pomerne vzacne. Vzhladom na mnozstvo objektov na jednom obrazku som pri kazdom stravil odhadom 10-20 minut v zavislosti od poctu kamenov. Na niektorych je vela kamenov, na niektorych este viac 🙂
Mapovaniu som sa venoval hravne v praci ked som mal volnu chvilku, takze denne som vedel spracovat 2-3 obrazky. aktualne mam spracovanych 69 obrazkov.
Mapperi bennu sa mozu pripojit na discord kanal kde obcas prebiehaju zaujimave debaty a live streamy.
Par dni dozadu bol zverejneny leaderboard obsahujuci vsetkych, ktori zmapovali aspon 50 obrazkov. Leaderboard bol vytvoreny az takto pred koncom, kedze dolezitejsia je kvalita, nie kvalita. Su tam ludia, ktori maju spracovanych niekolko tisic obrazkov. velky respekt…
Gratuluji k tak pěknému číslu. 69 obrázků je moc hezký výsledek. Sám jsem se mapování taky věnoval, abych měl informace pro článek, který jsem psal, ale zvládl jsem jen asi deset obrázků. Takže smekám před každým, kdo se do toho zapojil a navíc s tak pěkným výsledkem. Díky moc za upřesňující informace.
Velmi zajímavý článek.
Ty fotky s autíčky jsou skvělé, hned je lepší představa o tom místě.
„Bennupisné“ je sympatický novotvar.
Je zajímavé, kolik běžně používaných slov v kosmu mění význam.
Při průzkumu takových těles přestává být na místě třeba i slovo „geologie“, nebo „zvětralý“.
🙂
Ano, stejně tak i některé jiné fotky mají desetimetrové měřítko pro lepší představu. Jsem rád, že jsou tyhle informace v originálu. U nás se na to často lidé ptali, ale bohužel jsem jim nemohl nijak vyjít vstříc. Když jsem viděl, že jsou tahle měřítka v originálních obrázcích, zajásal jsem.
Musím se přiznat, že jsme chvíli váhal, zda výraz bennupisná mohu použít, abych tím někoho nepodráždil. jsem rád, že tohle slovo zaujalo a že nevadí. 🙂 Jinak máte pravdu, mnoho slov se nyní používá v přeneseném významu.
Pane Majere, opet precizne a skvele zpracovany clanek, velka pochvala :-). Pane casso, diky za prispevek, trochu Vam ted zavidim, taky jsem uvazoval, ze se zucastnim, ale vzdal jsem to. Mate muj obdiv. Mne osobne se nejvice zamlouva „Lednacek“. Jaky je vas osobni tip pro odberovou lokalitu?
Díky moc za pochvalu, ale v podstatě stačilo vycházet z originálních informací, které má tahle mise zpracované luxusně.
Můj osobní tip je Osprey, ale Kingfisher je hned v závěsu. Musím ale říct, že to není lehký výběr. 🙂
Mne sa najviac pozdáva Nightingale.
A čo tak urobiť anketu ? Myslím že by bolo dosť záujemcov, a k tomu nejakú peknú cenu, napr. tričko či fotku v Kosmonautixe ?
pb 🙂
Nápad zajímavý, anketu možná uděláme. Jen to chce vyřešit, zda jde do anketní otázky vložit odkaz na článek.
Bolo by to fajn. Myslím, že pre šikovného programátora by to nebol byť problém. Držím prsty. 🙂
Sandpiper tiež nie je na zahodenie, najviac žltej robí česť menu oblasti.
pb 🙂
Z tých čo sa trafia vylosovať jedného víťaza.
Ceny bych do toho asi nemontoval, udělal bych to jako klasickou anketu. 😉
Moc díky za perfektní článek a i anketu. Tak si přesně představuji popularizaci kosmonautiky…vtáhnout do toho lidi a tím líp že se musejí článkem poctivě prokousat aby mohli hlasovat.
Jsem se pousmál, když jsem zjistil, že jsem se nezávisle trefil do stejné volby. Bral jsem to spíš z pohledu inženýrů, kdy uvedené lokality jsou všechny vědecky hodnotné a tak jsem spíše řešil bezpečnost přistání a z toho mě vyšlo že jako primární cíl Osprey a sekundární Kingfisher a díky anketě jsem o to více zvědavý která lokalita bude zvolena.
Díky za pochvalu, jsem moc rád, že se Vám líbí jak článek, tak i anketa. Ale je potřeba říct, že nápad na anketu není můj, inspiroval jsem se tady v diskusi. Vím, že v anketě bude mnohem méně hlasů než bývá běžné, protože, jak jste sám napsal, je potřeba projít si článek. Ale i tak si myslím, že to může někoho zaujmout. Velmi mne těší, že to vnímáte stejně.
ja fandim vsetkym styrom lokalitam, kazda ma nieco doseba. z vedeckeho hladiska su zaujimave vsetky, takze pravdepodobne budu mat rozhodujuce slovo inzinieri zodpovedni za pristatie. nechajme sa prekvapit ake argumenty nakoniec rozhodnu o vybere.
Zpětně jsem se podíval jak vlastně vypadá odběrový mechanismus a musím říct, že to bude opravdu výzva z tohoto povrchu něco „nasát“ a netrefit kamínek větší než 2,5 cm :-O Držím palce!
Výzva to určitě je, ale hodně nám pomůže analýza detailních snímků, které vzniknou v dalších měsících.
Jeste mam obecny dotaz (prominte pripadnou naivitu). Pominu-li objektivni nebezpeci cleniteho povrchu, ma vliv na vyber lokality take jeji „zemepisna“ sirka – tzn. kolik stupnu se nachazi od rovniku nebo od polu? Myslim tim energetickou a obecnou narocnost manevru priblizeni sondy k odberu, s ohledem na rotaci Bennu…
Vzhladom na velmi nizku hmotnost asteroidu je jeho gravitacne pole natolko slabe ze energeticka narocnost manevru je velmi podobna na akekolvek miesto. sonda dokonca ani nie je nutena obiehat po orbite a jeho trajektoria vzhladom na bennu je znacne „zubata“ – lieta tam, kam potrebuje.
Bennu má tak slabé gravitačné pole, že rozdíl v potřebném delta-V pro přistání v rovině dráhy sondy nebo kolmo na tuto rovinu bude minimální. Zeměpisná šířka (pardon, bennupisná) ve výběru lokality nebude hrát významnou roli. Větší problém bude ve správném načasování manévru, vzhledem k minimálním vzájemným rychlostem a dobou rotace planetky cca 4h 20m.
Napadá mě paralela s Philae, ale ten neměl možnost manévrovat a 67/P má přece jenom nesrovnatelně rozeklanější povrch.
Diky Dane a casso za odpoved. Clanky tohoto typu a nasledne diskusni forum mam proste rad 🙂 Pan Majer ma pravdu, finalni misto vyberou nejspise letovi operatori a inzenyri s ohledem zejmena na riziko (dokazu si predstavit pod jakym tlakem ze strany vedcu se nachazeji uz ted). Pokud se mise podari (drzim vsechny 4 palce) bez ohledu na misto odberu to bude proste jeden z nejvice bezprecedentnich projektu. Jen pro odlehceni: moje zena pred casem, prochazela kolem mne vecer u pocitace – „Proc prosim te, porad ziras na ty hromady kameni, co te na tom tak fascinuje?“ „Jsou to prece kameny z jineho vesmirneho sveta!“ „Aha, a jaky je v tom rozdil, hromada kameni na Zemi a nejakem asteroidu prece vypada uplne stejne…“ 🙂
Tiež sa prikláňam k inžinierom hoci som voľakedy bol vedcom. Je dôležité na začiatok získať vôbec nejaké vzorky aby sme mali aspoň akú-takú predstavu s čím máme do činenia. A nemyslím si že by to bola pre vedcov „prehra” ! Dôležitejšie je aby mali vôbec čo skúmať.
pb 🙂
Mne sa stále viacej pozdáva SandPipper.
Nevím co bych k tomu rozumného napsal. Snad jen to, že jsem se při čtení zase nadřel. Krásně nadřel. Díky.
Díky moc, to mne opravdu těší.
Jsem moc rád za takové vysvětlující články. Díky ním jsou i takoví absolutní amatéři, například jako já, schopni pochopit mnohé nejen astronomie, ale i z fyziky a dalších spřízněných oborů.
Jsem velice rád, že se Vám článek líbil a byl přínosný.