21. června došlo na nízké oběžné dráze k velmi zajímavému momentu. Vůbec poprvé v historii byl proveden koordinovaný systém manévrů dvou cubesatů na dráze kolem Země. O tohle prvenství se postaraly cubesaty v rámci mise Optical Communications and Sensor Demonstration pod hlavičkou NASA. Dvojice identických družic (1,5 U) se na oběžnou dráhu dostala 12. listopadu 2017 s osmou zásobovací lodí Cygnus. V průběhu roku 2018 otestovaly třeba první vysokorychlostní přenos dat pomocí laseru mezi cubesatem a pozemní stanicí, nebo první optickou komunikační linku mezi dvěma cubesaty. Pro lepší představu dokáží tyhle malé krabičky s využitím pozemního teleskopu o průměru 30 cm přenášet data rychlostí 200 Mb/s. Dnes se však zaměříme na jejich jiný úspěch.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Družce se na oběžné dráze letos v červnu nacházely ve vzdálenosti necelých 9 kilometrů, když jim pozemní středisko dalo za úkol navázat mezi sebou radiovou komunikaci. Zjednodušeně řečeno si spolu tyto cubesaty začaly povídat. Jeden cubesat pak vydal druhému pokyn k aktivaci trysek, aby se zmenšila vzdálenost mezi oběma objekty. A tady se dostáváme k další neobvyklé technické zajímavosti. V nádržích obou cubesatů bychom našli prachobyčejnou vodu. Ta je při manévrech převedena na páru, která se následně postará o změnu parametrů letu.
„Zkoušky, jako byla tato, nám umožní vylepšit technologie, které by nám v budoucnu umožnily lepší a širší využívání malých družic i mimo zemskou oběžnou dráhu,“ popisuje Roger Hunter, programový manažer programu Small Spacecraft Technology. Zkouška byla jištěná řadou kontrolních systémů, které zajišťovaly, že dojde jen k předem plánovaným a schváleným manévrům. Ačkoliv byla celá choreografie řízena pozemními pracovníky, můžeme tuto zkoušku považovat za demonstraci schopností plánovat navazující série manévrů s využitím palubního zpracování a přitom vše provádět společně skupinou malých družic.
„Tým kolem projektu OCSD je velmi potěšen pokračujícími úspěchy technologických demonstrací nových možností, které jsou součástí prodloužení mise více než rok a půl od uvolnění družic,“ říká Darren Rowen ředitel oddělení malých družic v The Aerospace Corporation, která zajišťuje provoz obou cubesatů a dodává: „Je úžasné přemýšlet o možnostech, které jsou s tím spojené v hlubším vesmíru – sníme o autonomně organizovaných rojích malých družic.“
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ocsd_02_v02.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sstp_ocsd_integration.jpg
Jestli můžu malou otázku, tak bych se zeptal, jak asi může být efektivní voda k pohonu takovýchto cube-satů. Musí se jistě udržovat v tekutém stavu, což spotřebovává energii a spousty další musí být potřeba k převodu na páru.
Jaký má takový motor tah a je nějak lepší oproti „standardním“ manévrovacím tryskám. Pokud by měli létat mimo zemskou oběžnou dráhu jak říkají, nebude už spotřeba energie problém?
Pokud to budu brát jako parní raketu, tak ta může dosahovat Isp kolem 160s, což už není málo (ale, pravda, ani moc) při teplotě páry 300-600 °C.
Také by mě zajímalo, jak konverze probíhá, jestli se ta voda zahřívá, nebo je prostě vystavena vakuu, čímž se odpaří. V našich končinách by toto možné bylo, od pásu asteroidů dál by ta voda vystavená vakuu ztuhla.
Dušan asi neví.
Škoda. Zajímalo by mě to více, než synchronizované plavání 2 cube-satů. :/