Startovní rampa, ze které budou startovat nové evropské rakety Ariane 6 je vybavena 90 metrů vysokou obslužnou věží z kovu. Minulý týden prošla tato konstrukce prvním zkušebním přesunem o 97 metrů, což bude mimochodem dělat před každým startem. Po kompletním vystrojení bude tato věž vážit 8200 tun, což je pro milovníky neobvyklých přirovnání o zhruba 1000 tun víc, než kolik váží známá Eiffelova věž v Paříži. Její patra umožní přístup k nosné raketě, což je nezbytné kvůli skládání nosiče. Po dokončení příprav se otevřou její obří dveře a pět hodin před startem celá věž odjede dozadu. Mobilní věž spočívá na 16 podvozcích, přičemž každý z nich je vybaven osmi koly – každé kolo má svůj vlastní elektromotor. To ve výsledku činí 128 elektromotorů, které musí fungovat synchronizovaně, aby se kola správně pohybovala po kolejích.
„Příprava je klíčová, ale skutečný pohyb je již automatický a v podstatě jednoduchý,“ vysvětluje Jean-Michel Rizzi, manažer Evropské kosmické agentury zodpovědný za rampu Ariane 6 a dodává: „Jen si zvolíte, zda chcete věž posunout vpřed nebo vzad a pak zmáčknete tlačítko start. K dispozici jsou tři rychlosti – první a poslední metr pohybu je na nejnižší rychlost – metr za minutu. Tato rychlost se pak zvyšuje až na 7,6 metru za minutu na vzdálenost 130 metrů, načež dojde ke zpomalení na 3 metry za minutu na vzdálenost devíti metrů.“
Během příštích pěti týdnů se tato zkouška ještě několikrát zopakuje a po každém testu bude věž posunuta zpět do své původní pozice. zatím ještě není možné provádět přesun po celé délce, kvůli dodatečným činnostem, které probíhají dále na dráze. Ty by však již měly být brzy hotové a věž se tak bude posouvat na kompletní vzdálenost. Inženýři už mají připravená měřidla pro sledování rychlosti, odběru elektrické energie při přesunu a také synchronizace všech 128 motorů.
Samotná stavba rampy je již prakticky dokončena a aktuální závěrečné zkoušky kompletní infrastruktury ukazují, že celá konstrukce je připravena na předání od stavebních firem francouzské agentuře CNES. Testovací posuny věže jsou součástí tohoto ověřovacího procesu., na konci roku by měly být všechny systémy již plně integrovány. Jakmile rampa projde zhodnocením technické kvalifikace, předá ji agentura CNES agentuře ESA.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/19646884-2-eng-GB/Ariane_6_mobile_gantry.jpg
https://www.esa.int/…/19640148-3-eng-GB/Bogie_under_Ariane_6_mobile_gantry.jpg
Dobrý večer, děkuji za krásnou animaci. Všechno v ní běží přehledně a jako na drátkách. Pevně věřím, že takto krásná bude i ta realita.
Ta malá česká vlajka na trupu ukazuje, že se stáváme součástí něčeho velkého. Jsem moc rád, že i zástupci naší země příspívají svými odbornými znalostmi a dovednostmi. Vlastně mě to naplňuje takovým těžce popsatelným krásným pocitem. 😉
Vystihl jste naprosto přesně i mé dojmy. Moc se těším na první start A6.
Teda mne se ta hmotnost nezda. Vazne je to tak tezky? Eifelovka mi prijde mohutnejsi. Jeji spodni cast je celkem monstrozni. U tohoto hangaru si nedokazu predstavit proc by mel byt tak tezky. Taky se mi dost nezda ze by jedno kolo melo prenaset hmotnost 64 tun. To je jako by hmotnost lokomotivy byla na jednom kole. Tlak na kolejnici by byl pro ni po par odvaleni devastujici..
No, je to nějaké divné. Když odhadneme styčnou plochu mezi kolejí a kolem nějakých 12 cm2, tak tam vychází tlak 530 MPa. A to je tak mez pevnosti té oceli.
Ta hmotnost mi přehnaná nepřijde. Eiffelovka je v prvním přiblížení jehlan, tohle spíš kvádr.
Preco nie ?
Eifelovka nie je cela oplastena, nie je pohybliva, neobsahuje vnutorne pohyblive casti, ktore budu pravdepodobne posuvane hydraulicky. Eifelovka tiez nema 1 ci 2 mostove zeriavy.
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/07/Bogie_under_Ariane_6_mobile_gantry
Ked sa pozriete na originalny obrazok v plnom rozliseni je videit, ze kolajnice a kolesa maju s tymi z vlaku spolocny len nazov 🙂
Eifelovka obsahuje vnitřní pohyblivé části. Výtahy do prvního patra s velkými kabinami. Jejich pohon je hydraulický.
https://www.youtube.com/watch?v=8u2ABhN7mng
Otazka je, ci hmotnost strojovne vytahov zapocitavaju do hmosnosti Eiffelovej veze ? Kedze su v podzemi pod vezou.
Obsluzna veza ma vytahy tiez, ale cela strojovna je vo vezi samotnej. Tiez tie pohyblive plosiny nebudu nejake lahke. Oplastovanie, ktore sa vo vetre chova ako plachta, mostovy zariav, ktory ma nejaku nosnost. Preto si myslim, ze vsetko dokopy, ked bude veza plne vystrojena moze kludne vazit tych 8200 t.
No, možná bysme se mohli zeptat v Uničově, když ty podvozky vyráběli v tamním UNEXU. Ale asi jo. Jen těch 16 podvozků z Uničova váží 810 tun.
„http://www.unex.cz/cs/aktualne/unex-vyrobi-podvozky-pro-odpaliste-vesmirnych-raket-ariane-6“
Díky za odkaz, z toho článku jsem čerpal informace pro psaní článku vloni v únoru.