Je neděle a tedy ideální čas na pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky za posledních sedm dní. Kosmotýdeník má i tentokrát mnoho zajímavých témat, která korunuje schválení plnění RTG generátoru pro Mars Rover 2020. Podíváme se také na první neupoutané poskočení Starhopperu, nebo na pěchování písku na Marsu lopatkou landeru InSight! Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Začalo plnění radioizotopového zdroje pro MR 2020
Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecké mise NASA, vydal tento týden důležité předběžné rozhodnutí. Nejednalo se o nic jiného, než o pokyn pro započetí plnění radioizotopového termoelektrického generátoru (MMRTG) pro misi Mars Rover 2020. Kýžený zdroj energie pro nástupce vozítka Curiosity bude zajišťovat dodávku elektřiny během celé mise. Výrobu samotného generátoru nemá na starosti NASA, ale vzhledem k jeho podstatě se o něj postará ministerstvo energetiky.
Mimo jiné toto předběžné rozhodnutí říká cosi pozitivního o stavbě samotného roveru. „Postup stavby a finalizace Mars Roveru 2020 jde podle plánu,“ řekl Zurbuchen. „Rozhodnutí zahájit plnění MMRTG je dalším důležitým milníkem v souladu s naším časovým plánem, který počítá se startem vozítka v červnu 2020.“
MMRTG je v podstatě „jaderná baterie“, která bude vozítku na počátku svého letu poskytovat 110 wattů. Elektřina se bude získávat z tepla, ale ne všechno teplo bude takto zpracováno. Přebytečné odpadní teplo bude využito pro termoregulaci interiéru vozítka a jeho přístrojů. Ze Spojených států už odstartovalo celkem 27 misí, které RTG využívaly. Od použití na landerech Viking, přes Voyagery, které se pohybují na hranicích sluneční soustavy, až po New Horizons, který nám odeslala spoustu cenných dat od trpasličí planety Pluto.
MMRTG fungují tak, že přeměňují teplo z přirozeného rozkladu radioaktivního materiálu na elektřinu. Generátory se skládají ze dvou hlavních prvků: tepelného zdroje, který obsahuje plutonium-238 (Pu-238) s poločasem rozpadu 87,7 roku, a termočlánků, které přeměňují rozkladnou tepelnou energii plutonia na elektřinu. Proces plnění plutonia do MMRTG, který obstará ministerstvo energetiky (DOE), je načasován na datum zahájení mise. Tento proces byl zahájen hlavně díky časovému harmonogramu pokračujícímu vývoji konstrukce roveru, štítu a sestupového zařízení. Zkrátka celá výroba roveru není ve výrazném skluzu, ale postupuje takřka podle plánu. „Pokročili jsme na všech frontách – včetně dokončení přeletového stupně, který obstará cestu k Marsu a přistávacího systému se zařízením Sky crane, který má vozítko jemně spustit na povrch,“ řekl projektový manažer John McNamee z Jet Propulsion Laboratory NASA, který řídí přípravu mise v Pasadeně v Kalifornii. „A rover nejen vypadá stále více jako rover, ale působí již jako jeden celek. Což je ohromně motivující.“
Nyní se dá také konstatovat, že s výjimkou ACA (Adaptive Caching Assembly) – místa pro uchovávání odebraných vzorků, je interiér roveru ze 100% dokončen. Je však nutné podotknout, že jisté vrásky na čele dělají konstrukčnímu týmu potíže při výrobě a dokončování dvou z vědeckých přístrojů a systému na odběr a skladování vzorků. Jedná se o přístroje „Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry“ (PIXL) a o „Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals“ (SHERLOC). Ještě v dubnu vykazovala stavba těchto komponent významný skluz, který se však v dalších měsících dařilo výrazně zmenšovat. Díky dodatečnému financování a přidaným směnám byly nakonec přístroje PIXL a SHERLOC úspěšně přidány na konec robotické paže a se zpožděním, ale v limitu nainstalovány. Připomeňme ještě, že součástí mise bude i malý dron, vůbec první zařízení tohoto typu, které bude zkoušet technologie, které by se jednou mohly využít v plánované misi na měsíc Titan. Na letošní podzim je pak připravena akce pro americké školáky na pojmenování vozítka nějakým rozumnějším jménem.
Vozítko MarsRover 2020 bude vypuštěno z Cape Canaveral Air Force Station na Floridě v červenci 2020 a v kráteru Jezero by mělo přistát 18. února 2021. Bude to první sonda v historii planetárního průzkumu se schopností přesně řídit svůj sestup a cílové místo přistání bez zásahu ze Země – jedná se o technologii, která by se mohla posloužit při budoucích pilotovaných misích na Měsíci a Marsu.
Dodejme ještě, že ministerstvo DOE pro jadernou energii vyvíjí, vyrábí, testuje a dodává energetické radioizotopové termoelektrické systémy pro průzkum vesmíru a pro mise s vojenským určením a nese odpovědnost za jadernou bezpečnost ve všech aspektech těchto misí. Program Radioisotope Power Systems NASA, spravovaný Výzkumným střediskem NASA Glenn Research Center v Clevelandu, řídí a investuje do aktivit využití těchto technologií ve spolupráci s DOE pro vědecké použití.
Kosmický přehled týdne:
Tým landeru InSight, toho času řešícího problémy se svým přístrojem HP3 na Marsu, se rozhodl přikročit k plánu, jak vyřešit to, že krtek si kolem sebe vykotlal prostor, díky kterému nemá oporu pro další zahloubení. Lopatka na robotické paži IDA tak poslouží k tomu, k čemu slouží lopatky na pískovištích na Zemi. Pomocí lopatky se udusá písek kolem sondy a napěchovaný materiál poskytne krtkovi oporu pro další zahloubení. Připomeňme, že krtek by mohl proniknout až 5 metrů pod povrch a bude měřit tepelnou vodivost okolí. Pro správné fungování potřebuje proniknout alespoň tři metry pod povrch. Připomeňme, že krtek obsahuje mechanismus, který uvnitř vytváří malé nárazy, které posouvají tepelnou sondu hlouběji. Ke správnému fungování je potřeba zmíněná opora okolního materiálu. Po odstranění krytu přístroje bylo zjištěno, že je kolem krtka otvor, který mu oporu neposkytuje. Pokud byl otvor vytvořen proto, že se v okolí nacházel jiný než očekávaný materiál, je řešení přitlačení lopatky okolního materiálu do díry ideální. Pokud však krtek narazil na velký kámen, toto řešení nepomůže. Přístroj je navržen tak, aby se v případě nárazu na kámen odchýlil a pokračoval dále na šikmo. Pokud bude kámen příliš velký, není možné jej přesunout jinam a experiment skončí nezdarem.
Podívejte se na pěkné fotografie z úspěšného startu rakety Falcon 9 z mysu Canaveral. Nákladem byla zásobovací mise automatické lodi Dragon CRS-18. Pro tento konkrétní exemplář lodě to byl již třetí let k Mezinárodní kosmické stanici, což bylo také poprvé, kdy loď Dragon letěla ke stanici třikrát. Start proběhl nominálně, přičemž došlo také k úspěšnému přistání prvního stupně na přistávací pozemní plošinu LZ-1. Loď Dragon byla v sobotu úspěšně připojena ke spodnímu portu modulu Harmony. V nehermetizovaném trunku lodi je uschován dokovací port IDA-3, který bude na stanici sloužit k připojování soukromých pilotovaných lodí. O dalších zajímavostech tohoto startu a o testování nových technologiích na druhém stupni rakety a na tepelném štítu Dragonu už podrobněji píše ElonX.
Přehled z Kosmonautixu:
I tento týden jsme vám na Kosmonautixu přinášeli minimálně dva články denně, přičemž Tomáš Přibyl se postaral, že článků bylo opět více a to díky seriálu Týden s Jedenáctkou. Pojďme si je shrnout. Začali jsme stylově a to Živě a česky komentovaným přenosem ze startu indické rakety GSLV Mk III, která vynesla indickou lunární misi Chrandrayaan 2. Tento týden byl také ve znamení příprav a startu další zásobovací mise lodi Dragon od společnosti SpaceX. Nejdříve jsme se však podívali na samotnou loď, která jako vůbec první poletí ke stanici již potřetí. Seriál Týden s jedenáctkou nás dovedl až k dobytí Měsíce. Přeložili jsme pro vás také zajímavé interview s Elonem Musekm. Další díl seriálu Svět nad planetou vás tentokrát vzal do zlomových okamžiků, kdy USA začala spolupracovat s Ruskem na stanici Mir. Podrobně jsme také rozebrali trenažér pro lunární přistání, s kterým si své užil i Neil Armstrong. Týden jsme načali úspěšným startem indické mise Chandrayaan 2, který však nebyl tak úplně přesný, jak se očekávalo. Vyšel také očekávaný pravidelný měsíční souhrn o pokrocích v přípravě stanice Gateway. Další zajímavé detaily o programu Apollo nás tentokrát vzaly za příběhem záchranného vrtulníku 66 a hledáním toho, který je zaručeně pravý. Během týdne jsme také zažili jeden odklad, který má na svědomí špatné počasí při přípravách na start Falconu 9 na misi Dragon CRS-18. Ohlédli jsme se také za oslavami padesátého výročí letu Apolla 11, které probíhaly v Praze. Další díl seriálu Týden s Jedenáctkou vás vzal za příběhem o tom, jak jsme se (ne)chránili před vetřelci z Měsíce. Druhý pokus o start už počasí nezhatilo a Falcon 9 se s lodí Dragon CRS-18 vydal k Mezinárodní kosmické stanici. Start a úspěšné přistání prvního stupně jsme vysílali Živě a česky. Letní seriál TOP5 si tentokrát na paškál vzal pět nejlepších přistání Neila Armstronga. Týden s Jedenáctkou se také podíval na to, jak vypadal život po Měsíci, anebo co následovalo. Jelikož přišel i poslední pátek v měsíci, připravili jsme pro vás již tradiční Pokec s Kosmonautixem. Tomuto týdnu se nevyhnula ani jedna smutná zpráva, legendární Christopher Kraft zemřel. I v sobotu vyšel další díl seriálu Týden s Jedenáctkou, který se i přičiněním vás – čtenářů, poněkud rozrostl. Proto se zaobíral tématy, která vzešla z diskuzí pod předchozími články. Na závěr týdne jsme pozorovali, jak se svoji paží poprvé rozcvičilo vozítko Mars Rover 2020.
Snímek týdne:
Malá solární plachetnice LightSail 2 rozvinula svoji plachtu 23. července. O den později jsme se dočkali prvních snímků rozvinuté plachty pořízené kamerou přímo na družici. Ve vlákně na Twitteru najdete i gif z rozvinutí. LightSail 2 je malý cubesat společnosti Planetary Society, který vynesla raketa Falcon Heavy v rámci mise STP-2.
Video týdne:
Videem týdne se poměrně očekávávaně stává historicky první neupoutaný let zkušebního zařízení Starhopper, které společnost SpaceX testuje v jižním Texasu na své základně Boca Chica. Zařízení poháněné jedním motorem Raptor se vzneslo do výšky přibližně dvacet metrů a horizontálně se posunulo o deset metrů. Test dopadl dle prvních vyjádření dobře a krom požáru v okolí rampy se nevyskytla žádná technologická chyba. Alespoň tak můžeme soudit z vyjádření Elona Muska, který slibuje let do výšky 200 metrů už v dalších dvou týdnech. To, že je toto prohlášení myšleno vážně, dokazuje aktuální sobotní snímek z Boca Chica, kde chystají přepravní plošinu pro Starhopper, aby jej co nejdříve doručili zpět na odpalovací místo. (Rampa tomu raději říkat nebudeme, protože chybějící odvod spalin z rampy spíše dělá univerzální podpalovač okolí).
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23312-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23305-16.jpg
https://www.flickr.com/photos/spacex/48380511527/in/photostream/
https://mars.nasa.gov/…/D000M0235_617391302EDR_F0000_0817M_.PNG
https://www.slashgear.com/wp-content/uploads/2019/05/mars-2020-rover-1280×720.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/603351main_2011-07-12_1600_946-710.jpg
Stále běží v ČT a ZOOMu pořady k výročí Apolla. Jsou tam zajímavé věci, ale i legendy a nesmysly. Po padesáti letech prostě legendy vznikají, současníci událostí mizí a při pohledu do minulosti se málokdy podívá objektivně aniž by jeho pohled nebyl zkreslen současností, či osobními postoji, jak soukromými, tak politickými.
Adaptive Caching Assembly (ACA) je zařízení pro úschov vzorků, ne počítačová „vyrovnávací paměť“. Cache znamená „skrýš“, nemusí to být „cache memory“ tj. vyrovnávací paměť.
Nojo, to jsem ale udělal hloupou chybu, vždyť to vím a už tak dlouho se o tom mluví… Díky za upozornění, jdu to hned opravit.
Pane Houška, skvělá práce. A dokázal jste, že máte i smysl pro humor – viz závěr: univerzální podpalovač okolí :-))
Děkuji za přečtení i pěkná slova 🙂