Evropská družice Aeolus, která nese vůbec první lidar sledující vítr pomocí Dopplerova jevu, funguje na oběžné dráze již téměř rok a poskytuje cenná data. Ale laserový transmiter začal pomalu ztrácet výkon. Odborníci se proto rozhodli přepnout na druhý laser, který je součástí přístroje a Aeolus se díky tomu vrátil do špičkové formy. Jedná se o další důkaz toho, že vývoj kosmické techniky je velkou výzvou a i přes celou řadu zkoušek provedených v různých fázích vývoje si inženýři nikdy nemohou být naprosto jistí, že bude ve vesmíru všechno dlouhodobě fungovat. A obzvlášť to platí u misí, které vyšlapávají cestu novým technologiím, mezi které Aeolus zcela jistě patří. Používá totiž zcela nový přístup k měření pohybu vzdušných mas z oběžné dráhy.
Palubní přístroj Aladin není tvořen jen laserovými transmitery, ale i jedním z největších teleskopů, jaké ESA umístila na oběžnou dráhu Země a také bychom v něm našli citlivé senzory přijímačů, které měří posuny vlnových délek světla způsobené pohybem molekul a částic v atmosféře. Aladin vysílá k Zemi silné pulsy ultrafialového světla a na malém množství rozptýleného světla, které se vrátí k družici, měří Dopplerův jev. Díky tomu zvládne zmapovat situaci v různých výškách od povrchu do 30 kilometrů.
Meteorologové byli nadšeni získanými daty, ale inženýrům dělal vrásky na čele výkon laseru. V červnu poklesl pod úroveň, u které už hrozilo zhoršení přesnosti vědeckých výsledků. „Kvůli poklesu výkonu prvního laseru jsme se rozhodli jej vypnout a aktivovat druhý exemplář. Ten je tam právě kvůli případům jako je tento,“ uvádí Tommaso Parrinello, manažer mise Aeolus a doplňuje: „Přepnutí na druhý laser pomohlo a sonda je opět plně funkční. Jsme si jistí, že přístroj bude v dobrém stavu ještě několik let.“
Jeho slova potvrzuje Denny Wernham, manažer přístrojového vybavení sondy Aeolus: „Dobrá zpráva je, že druhý laser je zatím velmi stabilní, což jsme čekali, protože tenhle laser je v podstatě lepší než ten první. Je to tím, že máme více možností k jeho nastavení na oběžné dráze, abychom dosáhli požadovaných parametrů. Chtěl bych zdůraznit, že navzdory poklesu výkonu prvního laseru Aeolus fungoval téměř rok – poskytoval zúčastněným stranám spolehlivá a důležitá data. Celkem provedl téměř jednu miliardu pulsů. Pokud budeme později potřebovat, můžeme se k němu vždy vrátit.“
Zpráva o tom, že je Aeolus opět ve formě potěšila i odborníky z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF. „Data získaná po přepnutí nás potěšila. Když uvážíme, jak jsme zlepšili předpovědi s daty z prvního laseru, tak očekáváme ještě lepší výsledky z nového nastavení,“ přiznává Michael Rennie z ECMWF a dodává: „Na konci roku chceme integrovat data z družice Aeolus do našich předpovědí v reálném čase.“
Tato evropská mise už svým významem přesáhla hranice Starého kontinentu, což potvrzuje Anne Grete Straume, vědecká pracovnice mise: „Velmi se těšíme, že na setkání odborníků v září uvidíme různá posouzení dopadů předpovědí počasí evropskými, americkými a asijskými meteorologickými středisky. Tato hodnocení porovnávají dopad dat z družice Aeolus s dopady měření jinými družicemi, či pozorováními v globálním systému Světové meteorologické organizace.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://marcthiebaut.com/images/admaeolus2.jpg?crc=39367922
https://www.esa.int/…/lidar_concept/8554114-9-eng-GB/Lidar_concept.jpg
https://www.esa.int/…/Wind_measurements_from_Aeolus_second_laser.jpg
https://www.esa.int/…/Aladin_equipped_with_two_lasers.jpg
Nemohu si pomoci, ale jsem z těch „silných ultrafialových pulzů“ trošku nervózní. Je tu někdo, kdo se v tom více vyzná, a dokáže vyhodnotit pravděpodobnost zásahu tím pulzem a jeho efekt na živé tkáně?
… i bych čekal, že nějaká studie vlivu toho laseru proběhla v rámci designu mise…
V době, kdy puls zasáhne Zemi, má za sebou už několik set kilometrů dlouhou cestu a je tedy rozšířen na poměrně velký průměr. Tím pádem klesá jeho bodová intenzita.
Som trochu zmätený…
Prečo sú na družici Aeolus dva rôzne lasery? Ale mám na mysli ich kvalitu.
Domnívám se, že existují dvě vysvětlení. Prvním je, že si na tom prvním vyzkoušeli, jak s laserem pracovat a tak u druhého tímhle procesem procházet nemusí, což mu prodlouží životnost. Druhou možností je, že použili dvě odlišné konstrukce laserů, aby ověřili, která z nich si povede lépe. První byla třeba tradiční, druhá inovativní. Nejprve zkusili tu inovativní a teď zkusí klasiku – ostatně celá mise je technologickou demonstrací. Ale chci zdůraznit, že obě varianty jsou jen a pouze moje úvahy a spekulace, které nejsou ničím podloženy.
Díky za odpoveď! 🙂
Aj keď sú to len úvahy, myslím že by to tak ozaj mohlo byť… 🙂
Ešte to vyjadrím lepšie:
-Tie úvahy majú svoje rácio.
Díky, ale je možné, že je tam nějaký jiný důvod, který mne nenapadl. 😉