O tom, že SpaceX zachraňuje první stupně svých raket Falcon, aby je mohla používat opakovaně, ví asi každý. Méně známou skutečností ale je, že firma patřící Elonu Muskovi podobným způsobem recykluje i kosmické lodě Dragon, které vozí na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby. Celkem již proběhlo pět zásobovacích misí, při kterých letěla k ISS již jednou použitá loď. SpaceX se díky tomu uvolnily výrobní kapacity, které mohla využít pro stavbu nové generace kosmických lodí – Dragon 2 alias Crew Dragon. Již tento týden bychom se měli dočkat dalšího zajímavého momentu – k ISS vyrazí loď Dragon, která již byla na oběžné dráze dvakrát. Něco podobného se zatím ještě nikdy nestalo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Typickým neklamným znamením, že se start Falconu blíží, je statický zážeh na startovní rampě. Nejinak tomu bylo i u příprav na aktuální misi, která je označována jako CRS-18. Na floridskou rampu číslo 40 vyjel transportér s raketou již na začátku minulého týdne, protože v úterý v 17:00 SELČ mělo dojít ke statickému zážehu, jenže nedošlo – ačkoliv už byla raketa natankována. A zážeh nepřišel ani v dalších dnech, kdy Falcon bez vrcholové části, čekal na rampě 40. Tohoto výhledu využili alespoň fotografové a na jejich snímcích bylo vidět, že druhý stupeň Falconu má jakýsi nezvykle šedý povrch.
Podle dostupných informací by se teoreticky mohlo jednat o zkoušku tepelné izolace, která má ochránit pohonné látky před zmrznutím. Letecký petrolej totiž při velmi nízkých teplotách rosolovatí, což samozřejmě komplikuje jeho přívod do motoru. SpaceX zřejmě u minulých misí zjistila, že teplota paliva klesá pod určitou hranici a chce ověřit možnosti, jak tomu předcházet. Ale zpět k přípravám na statický zážeh. Důvody odkladů nebyly upřesněny, ale nakonec jsme se dočkali až přesně o půlnoci z pátku na sobotu 20. července. Tehdy měl Falcon za sebou již kompletní simulaci předstartovních činností, kterou zakončil několikasekundovým zapálením svých devíti motorů na prvním stupni. SpaceX jako obvykle několik desítek minut poté vydala na Twitteru zprávu o uskutečnění zážehu a o plánovaném termínu startu.
Falcon 9 static fire test complete — targeting July 24 launch from Pad 40 in Florida for Dragon’s eighteenth resupply mission to the @Space_Station
— SpaceX (@SpaceX) July 19, 2019
Jak se totiž posouval statický zážeh, odrazilo se to i na termínu startu. Harmonogram je sice nastaven tak, aby drobný odklad statického zážehu neovlivnil termín startu, ale když se zážeh posouvá o několik dní, není jiné východisko. Start měl původně proběhnout už dnes – 22. července, ale nakonec se jej dočkáme až ve čtvrtek 25. července v 0:24 SELČ. Předpověď počasí zatím není vůbec optimistická – momentálně slibuje 70% pravděpodobnost špatných podmínek!
Zdroj: https://farm9.staticflickr.com
Nádrže Falconu byly po zážehu odčerpány a raketa byla sklopena do horizontální polohy, aby mohlo dojít k jejímu odvozu do montážní haly. Tam čekalo na pracovníky ještě hodně práce – kromě připojení lodi Dragon na horní stupeň bylo potřeba provést celou řadu kontrol, zkoušek a ověření. Pokud dopadnou dobře, dostane raketa povolení k vývozu na startovní rampu číslo 40. Tam pak podstoupí mnoho dalších kontrol, na jejichž konci bude zážeh motorů a let vstříc obloze.
Stejně jako u většiny misí s loděmi Dragon, bude mít první stupeň Falconu 9 i tentokrát dostatek pohonných látek na to, aby se vrátil na pevninu. A nepůjde jen tak o nějaký obyčejný první stupeň. Jeho výrobní označení je B-1056 a má za sebou již jednu misi – letos v dubnu vynášel zatím poslední loď Dragon a pak úspěšně přistál na mořské plošině, která čekala jen kousek od pobřeží. Na pevnině se tehdy nedalo přistávat kvůli nedávné havárii CrewDragonu.
Jelikož loď Dragon není schovaná v žádném aerodynamickém krytu (pouze dokovací port kryje malá odhoditelná čepička), nemůžeme čekat nasazení lodi Go Ms. Tree (dříve známé jako Mr. Steven), která chytá aerodynamické kryty. Necelých deset minut po startu už bude loď Dragon usazena na nízké oběžné dráze Země a začne pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. K ní by měla dorazit zhruba za dva dny – přesný čas není v době psaní článku (neděle 21. července odpoledne) k dispozici, ale určitě se jej včas dozvíme. Samotné připojení ke stanici bude stejné jako v případě všech zásobovacích lodí Dragon. Loď zastaví zhruba deset metrů pod stanicí a posádka ISS pomocí ovládacího pultu domanévruje s robotickou paží k úchytovému bodu lodi a provede zachycení.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Po nezbytné kontrole pevnosti záchytu převezmou řízení staniční paže pozemní týmy, které v průběhu několika hodin připojí Dragon k ISS. K dispozici je jediný dokovací port – konkrétně dolů směřující uzel na modulu Harmony. Ale zastavme se ještě u tohoto exempláře lodi Dragon. Jak jsme již nakousli v nadpisu a prvním odstavci, tenhle kus se zapíše do dějin.
Pro Dragon s výrobním označením C108 to bude již třetí kosmická mise. Premiéru si tato loď odbyla při misi CRS-6 v dubnu 2015 a druhé použití zažila při misi CRS-13 v prosinci 2017. Zatím všechny lodě Dragon byly na oběžné dráze maximálně dvakrát – třetí použití tohoto exempláře tedy můžeme považovat za další drobný historický milník.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Dragon dopraví na ISS jako obvykle vědecké experimenty, jídlo a další potřeby pro posádku i stanici samotnou. Vědecké experimenty si můžeme nechat na nějaký samostatný článek, ale dnes se podrobněji podíváme do nehermetizovaného nákladového prostoru. V něm budou umístěny dva náklady. Tím prvním, větším (a upřímně řečeno i významnějším) je adaptér IDA-3 (International Docking Adapter). Adaptéry IDA jsou navrženy k tomu, aby se na ně mohly automaticky připojovat nové americké pilotované kosmické lodě Crew Dragon (od SpaceX) a Starliner (od Boeingu). Na ISS už jeden adaptér IDA (konkrétně IDA-2) je, jinak by nemohla letos v březnu proběhnout nepilotovaná testovací mise Crew Dragonu DM-1, ale NASA chce, aby byla stanice vybavena dvojicí těchto adaptérů, aby u ISS mohly současně kotvit lodě obou soukromých firem.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Někoho možná zmátlo, proč je na ISS umístěný adaptér IDA-2 a teď se chystá start IDA-3 – kam se poděla IDA-1? Odpověď je jednoduchá – stačí se vrátit do roku 2015 na start Falconu 9 se zásobovací misí CRS-7. Tehdy došlo dvě minuty a dvacet sekund po startu k explozi horního stupně Falconu (šlo o vůbec první selhání této rakety v historii).
Dragon sice explozi přežil, ale jeho programové vybavení nevědělo, jak na situaci reagovat a tak nevystřelil padáky a nebrzděně se roztříštil o mořskou hladinu. Hádáte správně – v nehermetizovaném trunku této lodi se nacházel adaptér IDA-1.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Na Zemi se naštěstí nacházelo nemalé množství náhradních dílů, které zbyly po stavba prvních dvou adaptérů a tak bylo možné po nehodě IDA-1 postavit neplánovaný exemplář. NASA sice mohla sáhnout k přeznačení adaptérů – z dvojky by se stala jednička a z nového adaptéru by byla dvojka – ale nakonec se agentura rozhodla nedělat v tom zmatek a adaptérům IDA nechala původní pořadová čísla.
IDA-2 se na ISS dostala v rámci mise CRS-9 v červenci 2016 a nachází se v čele stanice – na tunelu PMA-2 v přední části modulu Harmony. Aktuální IDA-3 má být umístěna na tunelu PMA-3 – ten se nachází také na modulu Harmony, jen míří směrem od Země.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/
Druhým nákladem v nehermetizovaném nákladovém prostoru aktuálního Dragonu je 3U cubesat RTFSat-1 (Radio Frequency Tag Satellite), za kterým stojí Northwest Nazarene University. Dragon zůstane u stanice jako obvykle zhruba měsíc – konkrétně termín odpojení závisí na mnoha faktorech včetně počasí v přistávací oblasti. Oddělení lodi od stanice pak opět zajistí robotická paže, Dragon odletí od ISS a v bezpečné vzdálenosti provede svými motory Draco zážeh, který sníží jeho rychlost – nejnižší bod jeho oběžné dráhy klesne do atmosféry. Po odhození již nepotřebného trunku se návratová kabina (naplněná stovkami kilogramů dokončených vědeckých experimentů) zorientuje tepelným štítem vpřed, aby byla připravena na ohnivý vstup do atmosféry. O závěrečné zpomalení nad vodami Tichého oceánu se postarají padáky – nedaleko bude čekat loď, která Dragon vyloví a doveze do přístavu. Tam bude možné vyjmout z útrob kabiny časově citlivý náklad, který by třeba mohl podléhat zkáze. Postupem času dojde i na vyjmutí zbylého nákladu, čímž bude mise SpaceX CRS-18 definitivně ukončena.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://engineering.nnu.edu/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/CRS-6_Dragon_from_ISS_%28ISS043-E-122200%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_nRiT1WkAEMIQC?format=jpg&name=large
https://farm9.staticflickr.com/8784/17076243136_0d92eb0847_z_d.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=45401.0;attach=1485642;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46970.0;attach=1569404;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46970.0;attach=1567263;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46970.0;attach=1569406;image
https://upload.wikimedia.org/…/a/aa/IDA_planned_locations_on_ISS.png
Bude mit nakladni dragon na trunku nalepene solární panely jako pilotovana verze?
Současný Dragon je má rozkládací viz foto výš.
Budoucí co bude vycházet z Crew
Dragonu bude mít nalepené.
Nie, nakladny Dragon sa uz menit nebudu. Nemalo by to zmysel, vratane CRS-18 tuto verziu Dragonu cakaju uz len 3 starty.
…tuto verzi…jen 3 starty…? Nákladní Dragony čeká modernizace? Měl jsem za to, že jejich vývoj už je ukončen.
Potom se na cargo budou používat jednou letěné crew dragony.
Začnou se používat Dragony 2 – ty budou mít dvě verze – nákladní Dragon 2 a pilotovaný Crew Dragon.
Ohledně připojení k ISS,na modulu Unity už není volný port,na posledním je stále připojen Cygnus,nebo se pletu?
Pravda, pravda, na Cygnus jsem zapomněl, díky za upozornění.
Tak třeba ho už brzy(do startu Dragonu)odpojí.Ale pro vyložení IDA-3 bude schůdnější Harmony.
Odpojení v blízké době nečekám.
Od urcitej doby sa standartne Cygnusy a HTV dokuju na spodny port modulu Unity. Je to z dovodu, ze lietaju len raz rocne a vzajomne sa na stanici nestretaju.
Pre Dragony, ktore lietaju castejsie a zostavaju pripojene kratsie „vyhradili“ port na Harmony. Pripojenie aj vykladka nehermetizovaneho nakladu je potom jednoduchsia.
NG-11, ktory je teraz pripojeny k Unity je tam od aprila. V maji letel Dragon na misiu CRS-17 a situaci bola uplne rovnaka.
Potřetí poletí do kosmu pouze návratová část Dragonu, při každém návratu se loď rozdělí a servisní část, se slunečními bateriemi, shoří. Při dalším letu na orbitu se musí vyrobit nová servisní část.
I tak je to lepší než ostatní lodě. Trunk Dragonu není plnohodnotný servisní modul. Nádrže, orientační systém, zajištění vnitřních podmínek… To všechno je v návratové části. Na trunku jsou solární panely, radiátory a uvnitř adaptér na náklad. Teď si nejsem jistý, jestli tam nejsou i akumulátory, ale pořád je to oproti třeba servisnímu modulu Sojuzu mnohem jednodušší kus.
To s tou izolací se mi nezdá. Když dam izolaci z venku, tak podle mě akorát tak zabráním ohřívání paliva. Ale těžko zabráním jeho podchlazení. Zvenku dovnitř totiž může jít akorát tak teplo. Ale zvenčí dovnitř nikdy zima nepůjde, to mi přijde, že jaksi odporuje zákonům termodynamiky.
Podchlazení zabránit jaksi nemůžu, protože jediné, co RP-1 může ochlazovat, je LOX v horním a spodním stupni.
Termoska i lednice mají tepelnou izolaci. V jendom případě izolace prání oteplování vnitřní řásti, v druhém ochlazení vnitřní části.
to jsem to zase psal horkou jehlou
*brání
*části
Já s tebou souhlasím, termoska zabraňuje ochlazení obsahu (např. teplého čaje) a lednička ohřevu obsahu. Já bych však řekl, že náš příklad je spíš lednička než termoska. Ikdyž podle článku je to spíš termoska. Ale pokud dáš izolaci zvenku, jak zabráníš ochlazení vnitřku? Vycházím z toho, že povětšinou je okolo rakety tepleji než uvnitř rakety. Nebo se pletu?
Já si myslím,že je to termoska.Palivo má nějakých -6 při tankování a ve vakuu se bude dále ochlazovat.Při dlouhé prodlevě mezi zážehy horního st.,třeba několika v průběhu hodin,by došlo k rosolovatění a ucpání ventilů.Myslím,že proto zkouší tu izolaci,pro dlouhé a několika násobné zážehy.I když se jim to už několikrát podařilo,zřejmě to nebylo podle představ a potřeb.
Já měl celou dobu na mysli, že to je něco ve stylu tepelné ochrany krytu rakety proton, čili pozemní ochrana. Pokud je tím myšlen nátěr do vakua, tak je to samozřejmě jiná písnička a beru zpět, co sem napsal.
Šedý nátěr pojme víc tepla od Slunce než bílý – takže se stupeň od slunce víc ohřeje.
Tak to mě fakt nenapadlo, že pod slovem tepelná ochrana je myšlen nátěr. Pak to dává samozřejmě smysl.
To je právě to – my ani nevíme, jakou podstatu ten pruh má – zda jde o nátěr, nebo něco jiného.
Mám dotaz. NASA nepřemýšlí o zrychleném přeletu k ISS tak jak to dělají rusové?
Crew Dragon by toho mohl být schopen – DM-1 dokovala jen den po startu a SpaceX tvrdila, že by to šlo i rychleji.
No, v případě zásobovací bezpilotní lodi by rychlá trajektorie asi neměla žádný praktický smysl, kromě toho je navigačně a asi i energeticky náročnější. Snad jenom kdyby šlo o nebezpečí z prodlení.
Ahoj, jen otazka, neplanuje nekdy v budoucnu SpaceX prejit na automaticky dokovani Dragonu tak jak to je v pripade Crew Dragonu ?
Samozřejmě že ano, v rámci CRS2.
Diky a nejakej casovej plan kdy by se mela uskutecnit prvni mise CRS2 ? Koukam na planovany starty a nejak to tam nemuzu najit…
V plánu startů je to například pod názvem CRS-21. V rámci CRS1 bylo nasmlouváno celkem 12+3+5 startů, další rozšíření zatím není. Všechny další patří do CRS2.
Já jen doplním, že v rámci CRS 2 se nebudou používat současné Dragony, které se automaticky připojit neumí, ale Dragony 2, ze kterých vychází Crew Dragony.
Nie, neplanuje.
Sucasny Dragon (program CRS) toho nie je schopny kvôli portu, CBM. Ten nie je konstruovany ako dokovaci port a k spajaniu týchto portov je potreba roboticke rameno.
Automaticky sa bude pripajat CrewDragon, ktory sa bude pouzivat aj ako nakladna lod (program CRS2).
Aha, takze samostatna zasobovaci lod uz nebude a bude se litat jen s CD ? Neni to pro CRS mise zbytecny nebo bude CD ocesan na minimum ?
Dá se říct, že nákladní Dragon 2 a Crew Dragon budou sourozenci – ne jednovaječní, ale budou si podobní. Přesto každý z nich bude mít pár rozdílů, aby přesně odpovídaly požadované misi.
V programe CRS si NASA objednala 20 zásobovacích misii pomocou lodi Dragon. Momentalne nas caka 18, 19 a 20. Potom pojde lod Dragon do dochodku.
Co sa CrewDragonov tyka, tam je to komplikovaniejsie. NASA momentalne pozaduje pre kazdy pilotovany let novy CD. SpaceX potom planuje letene CrewDragony vyuzivat ako nakladne lode. Takto to ale zo zaciatku asi nepojde, lebo SpaceX nebude mat dostatok lodi. Pilotovana misia je planovana 1 rocne a zasobovacie 3-4. Takze niektore CrewDragony poletia hned pri svojom prvom lete ako „nakladiak“.
Tipujem, ze CrewDragon je navrhnuty tak, ze ak pojde o pilotovany let, bude „plne vystrojeny“. V pripade nakladnej verzie sa vyhodia nepotrebne systemy ako WC, kuchynka, sedacky, ovladacie prvky, … Hmotnost, ktoru takto usetria nahradia nakladom.
Pokud si to dobře vybavuju já, tak je v plánu jedna pilotovaná a dvě zásobovací ročně, nikoliv 4. V rámci CRS2 budou tři kontraktoři, takže logicky každý dostane méně prostoru než doteď. Navíc NASA má kapacitu lodí využívat naplno a nikoliv jen na cca 2/3, jako to bylo v případě dragonu.
Jo, ty úpravy CD si popsal docela dobře.
WC, kuchyňka? To tam fakt je?
Samozrejme, ze to tam je.
Kludne sa moze stat, ze dojde po stare k zmene z rychlej trajektorie na pomalu a na ISS sa nepoleti 6, ale 48 hodin. Poprípade po odpojeni od stanice nepojde hned pristat kvôli pocasiu, poruche, … a pristavat budu dalsi den.
Pri Soyuzoch, alebo amerických Shuttloch sa neraz stalo, ze kvôli pocasiu pristavali o den, ci dva neskor.