V neděli 14. července měla odstartovat nejsilnější indická raketa GSLV Mk III a na oběžnou dráhu dopravit indickou lunární sondu Chandrayaan-2, ale odpočet byl zastaven 56 minut před plánovaným zážehem motorů. Indická kosmická agentura není ohledně problémů příliš sdílná a proto se často o příčinách spekuluje. Skutečnou příčinu zastavení předstartovních příprav nám popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře. „Ukázalo se, že důvodem byl pokles tlaku v jedné ze šesti heliových nádrži tlakujících pohonný systém posledního stupně nosné rakety GSLV Mk.3. K úniku došlo špatným provedením fitinky. Bohužel se nepodařilo zatím zjistit, proč k tomu došlo a je tedy zvýšené riziko, že se stejná závada může projevit znova.“

Pokud se nestihne odstartovat do konce července, hrozí odklad startu až na září. Zpoždění by s sebou neslo i velmi nepříjemná rizika. „Indičtí vědci se bouří a pokud start neproběhne do 20. července (což neproběhne), hrozí významné snížení vědecké hodnoty mise a také zvýšené riziko neoddělení přistávacího modulu od mateřské sondy,“ říká Michal Václavík a dodává: „Jiný profil příletové trajektorie k Měsíci může vést k vyšší spotřebě pohonných látek, které sníží životnost orbitální části. Přistávací modul Vikram navíc musí přistát do oblasti mezi krátery Simpelius N a Manzinus C, a tedy i toto bude na úkor pohonných látek mateřské sondy. Delší přeletová trajektorie zvyšuje riziko selhání pyrotechnického systému oddělení landeru od orbitální části. Tento systém je bohužel navržen tak, že je velice citlivý na změny teplot. Zvýšená spotřeba pohonných látek tedy povede ke snížení primární vědecké mise orbiteru, případné neoddělení přistávacího modulu znamená také ztrátu veškerých vědeckých pozorování který měl Vikram a Pragyan udělat.“

Kromě toho je potřeba pamatovat i na faktor, který se na první pohled nemusí jevit jako výrazný, ale přitom může mít rozhodující vliv. „Celkově také dochází ke stárnutí celé sondy, jejíž start byl odkládán od roku 2018 a to opět může vést ke zvýšení rizika selhání některého z palubních systémů. Nominální životnost sondy je totiž jeden rok a ta vlastně již uběhla, pravda nebyla po tu dobu vystavena působení kosmického prostředí,“ upřesňuje Michal Václavík. Indická agentura ISRO při odkladu oznámila, že oznámí nový termín startu, ale k tomu zatím nedošlo. „Dnes by mělo být potvrzeno nové startovací okno. Ve hře je také urychlení mimo ideální okno a start v okně 21.-22.7,“ dodal Michal Václavík.

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/07/chandrayaan2_5.jpg
https://www.isro.gov.in/…/04aviewofgslvmkiii-m1vehicleonitswaytothesecondlaunchpad.jpg