Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.
Když v devadesátých letech začaly vznikat konkrétní plány na ISS, Rusko počítalo s tím, že jeho segment bude větší, než je v současnosti. První návrhy například počítaly s konstrukcí NEP, která byla navržena pro zrušenou stanici Mir 2 a která si od fanoušků kosmonautiky vysloužila označení Palma. Při pohledu na vizualizace je asi každému jasné proč – NEP měl tvořit hermetizovaný modul, na kterém by byla umístěna příhradová konstrukce s fotovoltaickými panely, radiátory či robotickou paží – právě panely svým rozložením připomínaly palmové listy.
Osm fotovoltaických panelů by vyvíjelo dostatek elektrické energie na to, aby ruský segment ISS přestal být částečně závislý na dodávkách z panelů západního segmentu. Projekt NEP však byl zrušen v roce 2004 kvůli nedostatku financí. Ve stejném roce se pozornost z NEP přesunula na nový modul, který dostal jméno Nauka, ale občas se můžete setkat i s označením MLM (Multipurpose Laboratory Module = víceúčelový laboratorní modul). Nápad to byl v zásadě geniální – jako základ konstrukce se využije nedokončený záložní exemplář modulu Zarja. Nauka se měla stát hlavním ruským vědeckým modulem a navíc by poskytla i dodatečné možnosti pro ubytování kosmonautů.
Na Nauce měly být solární panely, radiátory či robotická paže, které byly navrženy pro NEP. V roce 2010 byly na ISS na novém modulu Rassvět dopraveny náhradní díly pro Nauku, která zatím čekala na Zemi. Její přípravy na start provázely nekončící problémy a zpoždění, především spojené s palivovým systémem. V roce 2013 se objevily netěsnící ventily, které musely být vyměněny, načež následovala důkladná dekontaminace modulu.
V roce 2014 se zjistilo, že vnější potrubí na modulu Nauka bude muset být vyměněno kvůli netěsnostem palivového systému. Motorům zároveň vypršela certifikovaná životnost a musely být vyměněny. V roce 2017 byl uvnitř nádrží modulu Nauka objeven kovový prach. Možnosti jeho odstranění se nejprve testovaly na zkušební nádrži, ale výsledky byly neuspokojivé a proto bylo rozhodnuto, že dojde k jejich kompletní výměně za jednorázově použitelné nádrže odvozené od těch, které se používají na ruském horním stupni Fregat. V současné chvíli počítají harmonogramy provozu ISS se startem modulu Nauka v červnu 2020, stále však hrozí další odklady kvůli zdržením při výměně nádrží.
Připojení Nauky je přitom nezbytné pro další rozvoj ruského segmentu. Druhý nový ruský modul se jmenuje Pričal a dříve byl označován jako Uzlový modul (zkráceně UM). Jedná se o kulovitou konstrukci vybavenou šesti dokovacími porty, která má být připojena na spodní část modulu Nauka. Pričal umožní nejen připojení dalších modulů, ale zároveň nabídne další možnost k připojení lodí Sojuz a Progress. Zatím se zdá, že by Pričal mohl být na ISS dopraven v prosinci 2020 upravenou lodí Progress. Vše ale záleží na vypuštění modulu Nauka.
Třetí chystaný ruský modul se označuje jako SPM-1 či NEM-1. Rusko začalo po zrušení programu NEP navrhovat dva moduly NEM, které měly zajistit úkoly původního NEP. Jelikož tyto moduly byly navrhovány od základů (nemělo se pro ně využívat existujícího hardwaru), mohli pro ně inženýři použít modernější systémy. Do současnosti však přežil pouze jediný modul NEM (konkrétně NEM-1), který je tak trochu podobný původnímu NEP. Má jej tvořit hermetizovaná sekce, která má však být mnohem větší než v případě NEP a také sekce nehermetizovaná.
V hermetizované sekci by se měly nacházet prostory pro posádku, lékařské zázemí, systémy podpory života a také racky pro nejrůznější přístroje. Tyto racky by měly vycházet z univerzálního systému, který je úspěšně používán v západním segmentu stanice. Díky tomu by mělo být možné snadno a rychle vyměnit lékařské, vědecké, nebo cvičební skříně. Nehermetizovaná sekce by měla být vybavena velkými fotovoltaickými panely, družicovou komunikační anténou, radiátory a systémy pro umístění nákladu na vnější část modulu.
Maketa vnitřního uspořádání modulu byla postavena v roce 2014, aby prověřila fungování výše popsaného rackového systému – nyní slouží kosmonautům ke zkouškám a simulacím jejich činností. Kancelář RKK Eněrgija zodpovědná za vývoj všech tří modulů dokončila testy zkušebního exempláře přetlakové sekce modulu NEM-1 25. června roku 2019, přičemž testování exempláře nehermetizované sekce bylo dokončen v únoru 2019.
Ověřovací zkoušky byly úspěšné a potvrdily, že modul zvládne přečkat plánovaných 15 let na oběžné dráze. Oba testovací exempláře nebudou po zkouškách vyhozeny – dojde k jejich drobným úpravám, aby mohly sloužit pro nácvik posádek v obřím bazénu. Pokud se podaří dodržet aktuální harmonogram prací, měl by být NEM-1 připojen k modulu Pričal v roce 2022. O vynesení tohoto modulu se postará raketa Proton a NEM-1 pak sám domanévruje k iSS.
Jelikož půjde o poměrně velký modul, bude potřeba pro něj vyrobit aerodynamický kryt Protonu přesně na míru. Kryt budou tvořit dvě části – spodní válec pokryje nehermeizovanou část modulu a kuželovitá sekce zakryje vrchol dokovacího portu. Boční stěny hermetizované sekce zůstanou nezakryté. Toto řešení je pro někoho možné překvapivé, nicméně zkoušky modelu takového krytu byly ve větrném tunelu provedeny už v roce 2014.
Až bude k ISS připojen modul NEM-1, bude rozšiřování ruské části dokončeno. V minulých letech se sice občas hovořilo o tom, že Rusko odpojí svou část, ze které udělá nezávislou stanici označovanou OPSEK, ale Rusové v roce 2017 sami uvedli, že tuto variantu již nezvažují. Všechny tři nové moduly se postarají o zvětšení vnitřního objemu ruského segmentu ISS o zhruba 60 %. Nauka a NEM-1 umožní významné rozšíření výroby elektrické energie v ruském segmentu, který by již měl být po této stránce samostatný.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1901/31744329228_4e9105e7e0_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/ISS_Science_Power_Platform.png
http://upload.wikimedia.org/…post_Nauka_launch_(3D_rendering).jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/space_stations/iss/node/silo_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2011/07/NSF-2019-07-03-18-59-51-715.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/07/D9_r85BWkAAT-yH.jpg-large-585×660.jpg
Užitečné shrnutí a zopakování ruských představ. Co mi osobně u Rusů chybí, je solidní informace o aktuálním stavu Nauky. Za poslední 2-3 roky jsou to pouze strohá konstatování o dalším a dalším posunu startu. Bez Nauky je v případě možného rozšiřování ruského segmentu pouze přání otcem myšlenky…
Já bych jim to bez jakékoli ironie přál, už jen kvůli té vědě, co v nových modulech může probíhat. Tak snad už to půjde.
V prípade Rusov človek nevie či sa má smiať alebo plakať. Nie len že chýbajú peniaze ale aj s tohto mála časť zmizne. Korupcia a plytvanie je tam určite. Ďalej nedostatok schopných ľudí a nový neprídu pretože platy sú slabé. A aj tu určite úraduje rodinkárstvo a tie najlepšie pozície sú nedostupné. A šance že by sa to malo zmeniť sú mizivé. Ich najväčšia sláva už pominula a už ani ako partneri ne sú veľmi spoľahlivý. Lenže si to nechcú priznať a radšej budú predstavovať bombastické projekty ktoré ani papier neopustia.
No, ne vždy je bastlení ze zbylého materiálu zrovna nejrychlejší a nejlevnější cestou k úspěchu. Což Nauka zcela splňuje a, abych byl spravedlivý, SLS též vrchovatě. Nakonec se to dotáhne, ale …
Jinak se zdá, že se konečně ruský program stabilizuje. Holt méně je často více, že.. Ty moduly jsou zajímavé a jejich využití povzbudí ruskou pilotovanou kosmonautiku, která to hodně potřebuje. Bude důvod létat…a to je dobře.
Teď ještě dostavět Vostočnyj, postavit Federacija a doladit Angaru. To je splnitelné. Samozřejmě, záběr SSSR nebude, ani číně nebudou za pár let konkurovat.. Ale snad zbyde i na sondy a astronomii. Tedy, doufám.
Článek se mi líbil a docela potěšil. Což je na mém psaní vidět.
Nezbývá než věřit. 😉
To srovnání SLS a Nauky mi nesedí. Ano SLS použije pár kusů modernizovaných motorů SSME, které zbyly po raketoplánech, ale to je vše co jej s nimi spojuje. A navíc dočasně. I ty SRB se liší, pokud se nepletu segmenty těch z raketoplánů se nepoužijí. Rozhodně mi SLS nepřijde jako „bastlení ze zbylého materiálu“.
Ale hlavně příčiny zpoždění a prodražení SLS a Nauky jsou zcela jiné a nesrovnatelné.
Dostavět Vostočnyj (který Putin už přeřadil z kategorie Národní kosmodrom do kategorie Odloučené pracoviště Bajkonuru), postavit Federaci, odladit Angary (tj. rozhodnout jestli ruský program pojede na nich nebo na PDFkovém Sojuzu 5)… Každý jeden bod je sám o sobě (příliš) velkým soustem pro současné Rusko.
Je to bastlení. Daleko větší než u Nauky. Původní zadání totiž s použitím zbylých dílů počítaly. A po pár letech se ukázalo, že to nejde … Já pamatuji Saturn 5. Tehdy nebyly k dispozici žádné zkušenosti, žádná součástková či výrobní základna, jen chabé teoretické podklady …
Rád bych zarazil rozvíjení úvah založených na chybných předpokladech. Letové segmenty SRB pro Artemis 1 i 2 totiž vznikly renovací segmentů ze zásob z programu STS. Zásoby z STS vystačí celkem pro osm letů SLS.
https://www.kosmonautix.cz/2018/05/sls-bude-potrebovat-dalsi-urychlovaci-motory/
Aby nedošlo k omylu. Moje reakce se týkala hledání paralel v osudu SLS a Nauky. Na to je, podle mě, potřeba hodně velkou fantazii. Eufemisticky řečeno.
Pokud se týká poznámky o Saturnu. Kosmonautika se vyvíjí, staví na předchozích projektech. Pokud tedy budete srovnávat 60. léta se současností, pak ano, dnešní projekty jsou „pouhé bastlení“…
Taky si myslím, že hledání paralel ve stavbě Nauky a SLS vyžaduje hodně velkou fantazii. Když pominu rok 2004 jako rok návrhu konverze FGB-2 do Nauky, tak příslušná smlouva o dokončení modulu byla mezi Roskosmosem a RKK Eněrgija podepsána 3. listopadu 2006 s předpokládaným startem v roce 2009. Aktuální skluz činí JEDENÁCT roků. Program SLS vznikl v roce 2011 a odhad NASA na datum prvního startu byl rok 2017. Aktuální skluz činí TŘI roky.
K hledání paralel v „bastlení“ – netěsnosti, kontaminace a prošlá certifikace STARÝCH dílů MLM je popsána v článku. Největším viníkem skluzu SLS byla kontaminace NOVÉHO palivového potrubí určeného pro motorovou sekci centrálního stupně neodstraněným parafinovým voskem, použitým při výrobě trubek. Trubky musely být demontovány a odvezeny z MAF do Boeingu k dodatečnému vyčištění. To už je ale minulost, a motorová sekce má být brzy připojena k centrálnímu stupni (aktuálně ji hodlají připojit místo plánovaného srpna již na konci července).
Tak to si ten Saturn 5 pamatujete špatně. Například motory prvního stupně, tedy F1, byly vyvíjeny již od roku 1955 (pro letectvo) a první statický zážeh přišel v roce 1959 (NASA). Přičemž rodina raket Saturn byla navržena až po roce 1960(MSFC).
Pokud se podíváte na Saturn I tak to je totální Bastl. Motory H-1 upravené z S-3D které byly upraveny z centrálního motoru Atlasu. První stupeň ,,svařený“ z nádrže z Jupiteru obaleného s osmi nádržemi z Redstonů (vyřazených).
TO jsou jen příklady ale je toho mnohem víc.
Bastlení není ovšem nic hanlivého. Je to prostě způsob dát dohromady dostupné součástky nevyužité či pocházející s rozebrání již vyřazených strojů či vozidel pro stavbu dalšího. My starší jsme často využívali této metody pro stavbu na trhu nedostupných věcí. Třeba stavby sekačky na trávu s motorku z vysavače a pod… Podobně jsem si třeba stavěl loď nebo vozítko pro děti. Z toho co jsem našel, rozebral, vyměnil (další metody uvádět raději nebudu, že) … a moc jsem si přitom užil.
No a někdy to prostě nevyjde. Nic víc v tom není. A metody práce srovnatelné jsou, ne že ne. Protože bastlení je staré jako lidstvo samo. Howg.
Slovo „bastlení“ bylo převzato z němčiny (sloveso basteln) a je ekvivalentem slov „neodborně podomácku něco kutit“.
Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6725
Jistě, ale život tomu dal jiný význam.
Musím konstatovat, že se mi nepodařilo na internetu dohledat nic, co by podpořilo Vámi naznačený význam.
Přijde mi to trochu jako „s křížkem po funuse“. V době kdy bude všechno nahoře (pokud vůbec) bude se ISS likvidovat. Jinak zajímavé čtení a pěkné shrnutí.
Kde jste došel k názoru, že se ISS bude brzy likvidovat?
A díky za pochvalu článku. 😉