Dvě družice s velmi významnou českou účastí budou vyneseny v pátek spolu s meteorologickým satelitem a další téměř čtyřicítkou malých zařízení na oběžnou dráhu okolo Země. První z nich je cubesat s názvem Lucky-7 pražské firmy SkyFox Labs a druhý pak cubesat Socrat, který nese unikátní české zařízení pro studium kosmického záření. V pátek 5. července 2019 v 7:41 našeho času vynese z ruského kosmodromu Vostočnyj ruská raketa Sojuz-2.1b/Fregat velkou meteorologickou družici Meteor 2-2 a 32 malých družic cubesatů. Mezi nimi budou dvě družice s výraznou českou účastí.
Cubesaty jsou poskládané z jedenácticentimetrových stavebních kostek. Umožňují do standardizovaného prostředí umístit vlastní přístroje a jejich standardizované umístění na nosiči. Velmi často lze pak takové satelity vynášet i ve větším počtu jako doplněk při startu velké družice. Zajistí se tak efektivní využití nosiče a laciné vynesení zařízení pro širokou škálu zákazníků. Je to cesta pro menší výzkumné instituce i různé technologické start-up firmy. V současné době tak cubesaty přibývají velice rychle, jejich počet překročil tisícovku a roste po stovkách.
Družice Socrat-R bude monitorovat kosmické počasí a radiační pole v okolí Země. To je velmi důležité hlavně v době, kdy by se měly zvýšit aktivity ve vesmíru a chystá se návrat člověka na Měsíc a cesta na Mars. K tomu účelu je vybaven dozimetrickým zařízením, které umožňuje detekovat částice kosmického záření a zjišťovat i případnou dávku, kterou by obdržely kosmonauté. Důležitou součástí jsou unikátní monolitické pixelové detektory, které byly vyvinuty na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a PIN-diodovým open source dozimetrem vyvinutým v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži. Česká část aparatury byla připravena konsorciem složených ze zmíněných dvou institucí a firmy esc Aerospace s.r.o. Stejné konsorcium vyvinulo a připravilo ovládací hardware a software i kompletaci celého zařízení.
Stejná raketa vynese i český cubesat Lucky-7 z jedné kostky (tedy CubeSat-1U) s hmotností 1,5 kg, který byl společně připraven na ČVUT, tentokrát šlo o Fakultu elektrotechnickou, a v pražské firmě SkyFox Labs. Družici s volacím znakem OKoSAT budou moci sledovat i radioamatéři. Jde o malou laboratoř, která slouží k testování miniaturizovaných radiačně odolných kosmických technologií. Kromě vysílače, přijímače a navigačního zařízení obsahuje i dozimetr, experimentální gama spektrometr a kameru s rozlišením VGA. Na plášti je zlatem vyvedená česká vlajka.
Raketa vynese družice na slunečně synchronní kruhovou dráhu ve výšce 530 km. Ta je zvolena tak, aby zajistila dostatečně dlouhou životnost družice a zároveň aby nejpozději za čtvrt století shořela v atmosféře Země a nevytvářelo se tak smetí na orbitě. Vypuštění nosiče Sojuz-2.1b bude možné sledovat on-line v pátek 5. července 2019 v 7:41 hod. SEČ zde. Pokud proběhne vše úspěšně, půjde o velmi významný krok Česka do kosmického prostoru a etablování našich vědců, techniků i firem v oblasti vesmírných technologií. Držme palce.
#Видео: вывоз ракеты-носителя «Союз-2.1б» на стартовый комплекс космодрома #Восточный 2 июля. На ее борту — спутник #МетеорМ №2-2 и 32 космических аппарата в качестве попутной полезной нагрузки.
🚀 Пятый пуск с Восточного — в 08:41 мск 5 июля 🚀 pic.twitter.com/0fpQy1SnIO
— РОСКОСМОС (@roscosmos) July 2, 2019
Až prekvapivo čisto a sterilne pôsobí celé video.
Otázka, prečo sú pri transfere napojené tie mohutné hadice? Kvôli chladeniu?
„Hadice“ slouží k zajištění vhodných vnitřních podmínek uvnitř aerodynamického krytu, nejde jenom o chlazení, ale v zimě třeba naopak o vytápění, tedy zajištění vhodného rozsahu teploty, dále pak vlhkosti, čistoty prostředí (možno volit ISO 7 nebo 8, tj. třída 10 000 nebo 100 000), výměny vnitřní atmosféry apod.
Zajima me, kolik to stoji dostat 1,5kg na heliocentrickou drahu, kdyz je to teda levne?
Někde jsem četl, že vynesení stojí cca 2 miliony Kč, jinde že 50-100 tisíc dolarů.
Cena té družice je snad kolem půl mega, i když to mi přijde až podezřele málo. Další peníze bude stát zajištění spojení a přenos dat.
Má jít o běžné součástky koupené na trhu nikoliv nějaké speciální. A rychlost přenosu dat cenu taky jistě dost ovlivní.
Mě to zas tak málo proto nepřijde.
A zřejmě v tom asi není započítaná cena lidské práce.
Zde je i video:
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/nejmensi-ceska-druzice-lucky-7.A190702_143224_tec_vesmir_mla
http://www.lucky7satellite.org/mission
Tak ještě jsem našel cenu 200 tisíc. To by mohlo být bez té práce.
Ono by bylo asi hodně těžké ty personální náklady počítat, když Ti dva hlavní tvůrci dělají zároveň ve vědeckých ústavech a ve své firmě na stejné věci.
Podle těchto parametrů se musí hodnotit náročnost provedení vysílače:
Frequency: 437.525 MHz
Output Power: 27 – 30 dBm (0.5 – 1 W)
Polarization: Linear (quasi-omni, V-dipole 120°)
Modulation: GFSK, BT = 0.5
Downlink Bitrate: 4800 bps
Zařízení stejných parametrů (i s větším vysílacím výkonem) si běžně radioamatéři staví doma svépomocí (netvrdím, že vždy provedením vhodným ke startu do vesmíru).
Právě přesně těmto parametrům odpovídá i cena družice.
Celkem správně, ale hodnotíte pouze jeden z mnoha systémů, nebo chcete-li, částí družice. Na tomto základě vůbec nemůžete odvozovat celkovou náročnost či finanční náklady. Teda můžete, ale samozřejmě úvaha je chybná.
Jen drobnost: satelit nebude na heliocentrické, ale heliosynchronní dráze !
To video je nádherný. Jak je to čistý, když je to nový 🙂
Vzpomněl jsem si v té souvislosti na film První člověk, kde horlivci dali všemu takovou patinu, že neinformovaný divák musel předpokládat, že tam letěli ojetým Apollem, koupeným kdesi v bazaru…
Přitom nejen to Apollo bylo již jaksi z principu téměř nepoužité…
Ach jo. Krásný film a lidé bez technického rozhledu jej takto do značné míry zkazili. Nechápu, proč je poradci v té horlivosti nezarazili 🙁
Ta Lucky-7 se mi líbí. Antény vyrobené ze svinovacího metru, jejich rozložení je zajištěno přepálením vlasce, pozlacený povrch. Sice to není oficiální potomek Magionů, ale původ nezapře.
Mimochodem, ten titulek článku je dost podivný.
Proč nebude živě česky ? je to zajímavý projekt není to obyčejný F9 s telekomunikační družici.
Vaše otázka (hlavně tedy její konec) mi nepřijde formulovaná správně. Víte, výběr startů, které budeme a které nebudeme komentovat, není jednoduchý. Při rozhodování hraje roli celá řada faktorů – v první řadě, zda máme vůbec čas na realizaci přenosu a zda termín startu nekoliduje s nějakou jinou akcí v naše reálném životě, dále je potřeba zvážit atraktivitu nákladu, atraktivitu nosné rakety a v neposlední řadě i spolehlivost originálního přenosu. Mimochodem právě poslední bod právě u startů z kosmodromu Vostočnyj rozblikává varovnou ikonku v mé hlavě. V živé paměti mám totiž náš přenos z premiérového startu z tohoto kosmodromu, u kterého nebyl přímý přenos.
Z Vašeho komentáře to vypadá, jako kdyby byly starty F9 obyčejné, ale to ani zdaleka nejsou – právě díky pokusům o přistání prvních stupňů. Ostatně stačí se podívat na zájem čtenářů / diváků a je na první pohled jasné, že si to nemyslím sám. Ale přijde mi veselé, že se najde někdo, kdo starty nejpokročilejší rakety, která umí motoricky přistávat, označuje za obyčejné. je to krásná ukázka toho, že SpaceX uspěla ve své snaze udělat z recyklace prvních stupňů běžnou věc.
Ale abych odpověděl – Řekněme, že je to na dobré cestě, ale zatím nechci nic slibovat.
To video je super. Dobre to tam majú vymyslené. Držím zajtra palce.