Obsluha pozemních systémů floridského kosmodromu EGS (Exploration Ground Systems) v uplynulých měsících tvrdě pracovala na dalším významném milníku k misi Artemis 1. Konkrétně je řeč o zkušebním vývozu mobilní odpalovací plošiny ML-1 na rampu 39B na Kennedyho středisku. Jde o významný krok k finální fázi integrace a testování kombinace obslužných ramen a samotné konstrukce. Kolos, ze kterého bude startovat raketa SLS zatím čeká v montážní hale VAB, kde strávil několik posledních měsíců. Během dnešního dne by se však měl vydat na několikahodinovou cestu, kterou budete moci sledovat v tomto článku ve vloženém okně.

Společně s potvrzením, že byla dokončena instalace všech systémů od špičky věže až po základnu mobilní plošiny, začala v montážní sekci High Bay 3 haly VAB fáze zkoušek. Jejich úkolem je prověřit, že středisko řízení startu bude schopno řídit systémy na plošině. Jde o nezbytný krok pro zahájení sestavování prvního letového exempláře rakety SLS a lodi Orion, která má na nepilotovanou cestu k Měsíci vyrazit nejdříve na konci roku 2020. Ještě minulý týden se na plošině prováděly nejrůznější testy – od datových přes elektrické, až po mechanické zkoušky. Na rampě pak budou tyto testy pokračovat doplněné o propojky kapalin a pohonných látek.

Raketa SLS bude při montáži, vývozu i před startem stát na plošině ML-1 a obslužná ramena se postarají o všechny služby, které raketa i kosmická loď potřebují. Jelikož raketa SLS ještě nikdy neletěla, je potřeba před první misí vše důkladně ověřit a vyzkoušet – právě dnešní vývoz na rampu ukončí celou jednu fázi zkoušek, které probíhaly v hale VAB. „Do haly VAB jsme zajeli vloni v září a tehdy nás čekala ještě instalace některých systémů. Poté jsme se dostali do fáze označované jako Ověřování a verifikace mnoha prvků alias MEV&V (Multi Element Verification and Validation). Šlo o vůbec největší testy mezi halou VAB a mobilní plošinou,“ vzpomíná Cliff Lanham, projektový manažer mobilní plošiny v rozhovoru pro web nasaspaceflight 10. června.

Když jsou na mobilní plošině všechny systémy a subsystémy, mají zkoušky MEV&V všechny ujistit, že všechny prvky splňují jejich funkční a další požadavky – ať už v samostatném provozu nebo po připojení k systémům haly VAB. Zkoušky také prověřily infrastrukturu řízení a ovládání plošiny z centra řízení startu komplexu 39 nedaleko montážní haly. „Některé z provedených sérií testů se opakovaly pro každý z našich elektrických systémů,“ vysvětluje Lanham a dodává: „Prošli jsme kompletním testováním, při kterém jsme v podstatě v mnoha případech fungovali lokálně. To znamená, že můžeme subsystém ovládat ze systému mobilní plošiny, nebo elektrický systém na konci obslužných ramen. Nakonec jsme si byli jisti, že jsme připraveni na „vzdálené testování“, při kterém otestujeme naše systémy z řídicího střediska startu. Jde o kompletní testování celé cesty – od VAB, přes mobilní plošinu až na konec ramen. Také jsme v uplynulých měsících zkoušeli pohyby ramen CSFSU (Core Stage Forward Skirt Umbilical), CSITU (Core Stage Inter-Tank Umbilical) a ICPSU (Interim Cryo Propulsion Stage Umbilical). Všechny prošly sérií několika pohybů.“ Když se prováděly zkoušky strukturální dynamiky, pracovalo se i na noční směny.

Ve finální fázi došlo i na další ramena – OSMU (Orion Service Module Umbilical) a TSMU (Tail Service Mast Umbilicals) a díky tomu byla plošina připravena k výjezdu na rampu. Při samotné cestě, která bude trvat několik hodin zkoušky nepřestanou, právě naopak. „Během transportu budeme měřit důležité údaje o vibracích jednotlivých systémů,“ popisuje Lanham a dodává: „Je to dynamická kontrola, jak jednotlivé systémy reagují během skutečného přesunu. Budeme kontrolovat jak základnu, tak i věž plošiny.“ NASA TV by mohla celý několikahodinový vývoz pokrývat. Pokud chcete tuto akci sledovat, připravili jsme pro Vás okno s vloženým přímým přenosem. Pokud by NASA TV vývoz nevysílala, zkuste jako alternativní řešení některou z těchto kamer.

Až plošina dorazí na rampu, setrvá zde celé tři měsíce. Ne nadarmo se o téhle fázi hovoří jako o létu plném zkoušek. Na plošinu čeká nácvik předstartovního odpočítávání včetně transportu paliva nebo aktivace vodní stěny pro tlumení hluku. Je to také naposledy, kdy se na rampě 39B objeví plošina bez nákladu – příště sem totiž vyjede se sestavenou raketou pro misi Artemis 1 na kompletní zkoušku systémů. Až se za několik týdnů plošina vrátí z rampy do haly VAB, začne oficiálně fáze sestavování hardwaru.

„Vývoz chceme zahájit přesně minutu po místní půlnoci (6:01 SELČ – pozn. aut.),“ upřesňuje Lanham. O přesun dlouhý šest kilometrů se postará pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter-2). Na rampě nejprve otestujeme vodní systém IOP/SS (Ignition Over-Pressure / Sound Suppression), který při startu chrlí vodu pro eliminaci škodlivých následků hluku. „Půjde v podstatě o čtyři samostatné zkoušky při kterých se bude kontrolovat devět vodních proudů,“ doplnil Lanham. V minulosti už zkoušky vodního systému na rampě 39B proběhly bez připojené plošiny. Nyní je tedy čas ověřit jeho součinnost s plošinou.

„Je to jedna z prvních věcí, které chceme udělat. Zatím si nejsme jisti, zda v závislosti na datech ze zkoušky budeme muset změnit clony, které jsou v chrličích plošiny, případně správně nastavit jejich toky. Je důležité, abychom to udělali co nejdříve,“ vysvětluje Lanham. Další testy mají ověřit kombinované chování vodního systému. „Budeme dělat zkoušky tlumení hluku, ale i hašení, nebo činnosti související s nouzovou evakuací,“ doplnil Lanham.

V plánu je ověřit i cestu pohonných látek ze skladovacích nádrží až na odpalovací plošinu. Kapalný kyslík a vodík potečou potrubím až do ramen TSMU (pro centrální stupeň) a ICPSU (nahoře na věži pro horní stupeň). Tyto testy poslouží jako základ pro podrobnější testy se sestavenou raketou SLS pro Artemis 1. Aktuální zkoušky ale mají prověřit správné fungování potrubí až na posledních pár desítek centimetrů. Ke slovu se dostanou systémy pro hlídání bezpečných koncentrací nebezpečných plynů ve vzduchu, které by nás upozornily na případné úniky.

Na rozdíl od raketoplánů nebude centrální stupeň SLS recirkulovat kapalný vodík pro motory RS-25 během jejich chlazení. Jakmile dojde k tankování kyslíku a vodíku do nádrží rakety, bude malé množství odkloněno do motorů, aby se jejich díly tepelně připravily na podmínky při náběhu. U raketoplánů pak byl vodík pomocí čerpadel v orbiteru vháněn do krátkého recirkulačního okruhu. Centrální stupeň SLS  však tyto pumpy nemá a vodík tedy bude po průchodu motory odveden skrz vodíkový konektor TSMU pryč od plošiny. Zde poslouží i vodíkový separátor, ve kterém se má kapalný vodík vypařit, než bude spálen ve fléře.

Ale zpátky k aktuálním zkouškám. „Máme v plánu i testy zahrnující nedostatek a výpadek elektřiny, které prověří naše schopnosti zajistit aktivním systémům dostatek energie,“ říká Lanham a pokračuje: „Uděláme také test vyklopení ramene CAA (Crew Access Arm) pro přístup posádky. Máme v plánu i nějaké nácviky z kategorie SCAPE (Self-Contained Atmospheric Protective Ensemble – činnost v ochranných skafandrech – pozn. aut.) a čeká nás i kompletní testování elektroniky. Je tu i něco, čemu říkáme demonstrační zkouška startovních příprav. V rámci tohoto procesu se zaměříme na jednotlivé činnosti, které budou probíhat během přípravy na start – zajištění výtahů, povolování přístupu, tlakování systémů, zaklápění ramene CAA a podobně,“ upřesňuje Lanham a dodává: „Máme i pár úkolů na struktuře, které nebudeme provádět ve VAB, ale na rampě. Jde o natírání, architektonické dokončování, instalaci akustických desek a podobně.“

Jakmile skončí léto plné zkoušek a plošina se vrátí zpět do haly VAB, začnou další testy, které budou probíhat společně s formálním zhodnocením certifikace dokončení prací na plošině a připravenosti na start. „Máme v plánu několik komplexních zkoušek v hale VAB a také nás čeká zkušební skládání postranních urychlovacích bloků, což bychom rádi udělali v říjnu,“ upřesnil Lanham. Tato zkouška, využívající testovací díly bez skutečného paliva, bude podobná zkoušce, která již dříve proběhla v High Bay 4. Práce budou probíhat na levé i pravé straně, ale nedojde při nich ke kompletnímu sestavení štíhlých bílých válců. Na Kennedyho středisko má také dorazit Pathfinder centrálního stupně SLS, tedy konstrukce, jejíž rozměry a hmotnost přesně odpovídají centrálnímu stupni SLS. Tato replika, momentálně umístěná na Stennisově středisku, bude na Kennedyho středisku využita ke zkouškám manipulace a usazení.

Jak již bylo uvedeno výše, po všech těchto zkouškách přijde na řadu sestavení letového exempláře rakety SLS a lodi Orion. Po dokončení sestavy má plošina znovu vyjet na rampu 39B pro kompletní nácvik předstartovních procedur WDR (Wet Dress Rehearsal). Následovat bude návrat do haly VAB kvůli finálním inspekcím. Pokud nebude odhalen žádný problém, měla by se plošina i s raketou vrátit na rampu. Tady už půjde do tuhého, protože do startu bude zbývat sotva týden. Součástí přípravy bude i dvoudenní odpočítávání před roky očekávaným startem.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/44638130341_53c7fec524_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/SLS-Umbilical-Access-Configuration-V4-Nov-2015-med1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/46497355704_e55b836dbf_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/06/KSC-20180908-PH_CSH01_0006_large.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/ML-1.ESP-Lift-01.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/39B-LH2-Systems-2018.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2019/06/KSC-20180130PH_KLS01_0008orig.25pct.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…97203a7d6e387d6cbc67c95258843629&oe=5D2F5BC5