Včera to byly přesně dva roky od startu indické rakety PSLV, která nesla na oběžnou dráhu desítky malých družic. Mezi nimi bychom našli i český cubesat VZLUSAT-1. Zástupci projektu v rámci výročí vydali tiskovou zprávu, podle které se českému výtvoru ve výšce 495 km stále daří a je zdrojem cenných dat. „Průměrná délka života Cubesatů se přitom udává 1,1 roku. VZLUSAT-1 tak vstoupil do vybrané společnosti zhruba 15 % cubesatů, které jsou schopny operovat dva roky a více,“ poznamenal Daniel Zeman z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Zkušenosti z provozu prvního českého cubesatu se navíc využijí i při stavbě jeho nástupce.
Zdroj: http://vzlusat1.cz
Družice je stále funkční, přesto je už teď možné celou misi zhodnotit. Jako velmi vědecky zajímavý je hodnocený palubní rentgenový dalekohled, tvořený multifóliovým širokoúhlým systémem typu račí oko, který pokrývá energie záření 3 – 30 keV. „Jedním z nových výstupů je například rozlišení rentgenových a gama fotonů od ostatních ionizujících částic, kterým je družice vystavena. Pro tuto separaci byla provedena nová měření ve speciálním režimu operování detektoru Timepix na palubě VZLUSAT-1,“ popisuje Daniel Zeman. Český rentgenový dalekohled zaujal i ESA, která se spolu s českou stranou podílí na vývoji druhé generace. „Cílem druhé generace je ukázat, že existuje relativně levná varianta malých družic, která by umožnila vědecké monitorování rentgenových
záblesků. Stavbou takového zařízení by se Česká republika zařadila mezi několik málo zemí schopných samostatně vyvinout kosmický rentgenový dalekohled,“ informuje Daniel Zeman.
Zdroj: https://www.vzlu.cz/
VZLUSAT-1 vyvinul Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) ve spolupráci se společnostmi Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o., 5M s.r.o., TTS s.r.o., HVM Plasma s.r.o. a IST s.r.o. a univerzitami FEL ZČU, ČVUT ÚTEF, FEL a FJFI. Na palubě najdeme kromě zmíněného miniaturního dalekohledu i přístroj FIPEX pro měření koncentrací kyslíku v atmosféře planety, nebo český radiační štít z kompozitního materiálu a další experimenty.
Zdroj: http://vzlusat1.cz
Právě u něj se ukázal komerční potenciál českého cubesatu. „Jednotlivé společnosti měly jedinečnou příležitost si ověřit, zdali jejich řešení funguje ve vesmíru, což je příklad kompozitního radiačního štítu od společnosti 5M, jehož radiační vlastnosti jsou měřeny pomocí miniaturního dozimetru, který byl vyvinut ve VZLÚ a který se nyní připravuje jako komerční řešení, které budou moci používat další satelity nebo drony.“
Už za dva roky bychom se měli dočkat nástupce českého cubesatu, který se bude jmenovat stylově VZLUSAT-2. „Na palubě ponese nový přístroj SpacePix vyvíjený společně firmou ESC a ČVUT FJFI. Dále bude na palubě mimo jiné i experimentální kamera pro sledování Země a nové generace přístrojů, které se osvědčily na první družici,“ avizuje Daniel Zeman.
Zdroje informací:
Tisková zpráva VZLUSAT-1
Zdroje obrázků:
http://vzlusat1.cz/public/uploads/images/2016/06/17/large/druzice-png-1.png
http://vzlusat1.cz/public/uploads/images/2016/06/15/large/vzlusat-1-x-ray-optics-jpg.jpg
http://vzlusat1.cz/public/uploads/images/2016/06/15/large/vzlusat-1-radiacni-stineni-jpg.jpg
hosana! o tomhle satelitu se tak malo pise. diky kosmonautixi. doufam, ze jednou prijde nejaky dokument.
Váš díky by měl směřovat k panu Zemanovi, který nám onu tiskovou zprávu poslal. My jsme ji pak rádi využili k tvorbě tohoto článku.
Dobrý den, dokument o VZLUSAT-1 bude na našich stránkách během několika dní. Určitě sem ještě pošlu odkaz.
Daniel Zeman
tak se tesim
tak pánové a dámy,
zatím sem do fóra dávám odkaz na dokument o vzlusat-1. Doufám, že se Vám bude líbit.
https://youtu.be/tyqo0ACCbQs
Jen houšť a víc, díky
Zdravím, mohu se zeptat jak je to s rotací cubesatů kolem své osy obecně? Předpokládám že nedisponují žádným stabilizačním systémem a pokud by chtěli třeba snímkovat zemi je přesné natočení nezbytné.
Stabilizovat jdou i cubesaty, například magneticky pomocí cívky a zemského mag. pole.
Technologie pro CubeSaty prochází neuvěřitelným vývojem. Krom zmíněné magnetické stabilizace cívkami existují řešení převzatá z větších satelitů, např. miniaturizovaná reakční kolečka v několika osách. A nejen stabilizace, už jsou i prototypy pohonných systémů pro CubeSaty, umožnující změnu dráhy.
Díky za vysvětlení, je to hodně zajímavé.