Americká sonda Psyche je skutečně unikátní. Od začátku je navrhována tak, aby mohla co možná nejlépe prozkoumat typ světa, jaký lidstvo ještě nikdy zblízka nezkoumalo – žádná planeta, měsíc, kometa či planeta navštívené kosmickými sondami totiž nemají tak unikátní složení jako planetka Psyche. Jedná se o kovový svět, který může být pozůstatkem jádra dávné planety. Stejnojmenná sonda má startovat v roce 2022 a už nyní se na svůj úkol pečlivě připravuje. Po pečlivém přezkoumání všech dokumentů ředitelství NASA schválilo vstup mise do závěrečné návrhové a výrobní fáze, která bývá někdy označována také jako Fáze C.
Zdroj: http://www.space.com
V rámci Fáze C týmy specialistů dokončí návrhy systémů, vypracují podrobné plány a procedury pro sondu samotnou i její vědeckou misi. Současně s tím dokončí i sestavování a testy sondy i jejích subsystémů. „Nejenže je tým kolem Psyche nadšený, že máme povolení ke vstupu do Fáze C, ale (a to je ještě důležitější) i my jsme připraveni,“ říká odhodlaně hlavní vědecká pracovnice celé mise, Lindy Elkins-Tanton z Arizona State University a dodává: „Během přechodu do nové fáze této mise se posouváme o velký kus blíže k odhalení tajemství Psyche, obrovské tajemné kovové planetky.“
Posun do Fáze C je významný, ale rozhodně není poslední – na misi čekají ještě další tři fáze. V rámci Fáze D, která by měla začít na začátku roku 2021, dojde k závěrečnému sestavení celé sondy a jejím testům. Součástí této fáze je i start, který je momentálně plánován na srpen 2022. Fáze E začne hned poté, co se sonda dostane do kosmického prostoru. V jejím rámci sonda provede úpravy oběžné dráhy a bude sbírat vědecké informace. Sluší se ještě uvést, že na cestě k Psyche sonda v roce 2023 proletí kolem Marsu a k cíli by měla dorazit 31. ledna 2026. A konečně Fáze F, která začne po ukončení služby sondy, se ponese ve znamení vyřazené sondy z provozu, ale i archivování inženýrských a vědeckých dat z celé bohaté mise.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Planetka Psyche je jedním z nejneobvyklejších objektů v hlavním pásu asteroidů. Zatímco většina planetek obsahuje v různém poměru kameny a led, vědci se domnívají, že Psyche je z většiny tvořena železem a niklem. To by znamenalo, že má podobné složení jako zemské jádro. Nelze vyloučit, že Psyche je odhaleným jádrem dávné planety, která mohla mít velikost Marsu. Některé teorie pracují s myšlenkou, že toto těleso z nějakého důvodu přišlo o své vnější kamenné vrstvy. Jako nejpravděpodobnější možnost se jeví masivní kolize před miliardami let.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, pro vědce by se tak naskytla unikátní možnost – jednak nahlédnout do dávné historie naší soustavy, kdy kolize s podobnými tělesy formovaly Zemi a kdy se v naší soustavě nacházelo mnohem více těles – včetně kamenných planet. Sonda Psyche cílí na porozumění základním principům formování planet tím, že zblízka prozkoumá neznámý typ světa. Kromě určení, zda opravdu jde o odhalené jádro dávné planety, by vědecký tým chtěl určit stáří objektu i to, zda se formoval podobně jako zemské jádro, nebo jak vypadá jeho povrch.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Sonda bude vybavena trojicí vědeckých přístrojů. Magnetometr má za úkol zaznamenat a změřit pozůstatky magnetického pole planetky. Multispektrální snímkovací zařízení se postará o snímky s vysokým rozlišením. Různé filtry před snímačem pak pomohou rozlišit kovové a křemičitanové složky. Třetím přístrojem je gamma a neutronový spektrometr, který má zmapovat povrch Psyche z hlediska chemického složení. Na sondě se navíc bude testovat inovativní metoda laserové komunikace Deep Space Optical Communications, která zvládne přenášet větší objemy dat než tradiční radiové prostředky.
Celkovou správu mise, systémové inženýrství, integraci, testy a provoz bude mít na starosti kalifornská Jet Propulsion Laboratory. Výkonné fotovoltaické panely dodá firma Maxar Space Solutions, známější pod starším názvem Space Systems Loral, která sídlí v kalifornském Palo Altu.
Zdroje informací:
https://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://sslmda.com/images/pressrel/psyche_010517.jpg
http://www.space.com/images/i/000/061/379/original/SP_170104_lucy_psyche.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DdVRERCVwAEQDTq.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tdm_dsoc.jpg
Protože se na tuto misi extrémně těším, mám současně i obavy, aby nepřišlo zklamání.
1. Pokud na povrchu planetky Psyche 4 miliardy let nikdo neuklízel, bude tam možná nastláno dost smetí. Běžný regolit a kameny. Nemusí tedy být vůbec vidět to, no nás nejvíc zajímá. Kdyby se mise doplnila o impaktor, dávalo by mi to větší smysl.
2. S iontovými motory se nedá na planetce přistát, jako se přistávalo na Erosu.
Ještě mně napadá, že na Psyche by se možná dal nabrat vzorek magnetem – proti všem těm složitým odběrným mechanismům by to bylo za hubičku. Spoustit magnet na provázku a lovit.
Složení planetky je známo ze spektrálních charakteristik, takže kovový povrch musí být alespoň v některých místech odhalený nebo je regolit také kovový. Ale impaktor by se mi líbil také, škoda.
Přistání nepřipadá v úvahu už kvůli gravitaci planetky. Psyche má asi osmnáctkrát větší únikovou rychlost z povrchu než Eros (přesně to změří až sonda). Na to by byl potřeba poměrně masivní lander. Ne, že by to nešlo, ale sonda je stavěna v rámci programu Discovery, který má realizovat nízkorozpočtové mise, takže na něj prostě nejsou peníze. To souvisí i s odběrem vzorků a jejich návratem na Zemi.
Velmi zajímavé, díky za perfektní článek!
Rádo se stalo. 😉
Take se velmi tesim na tuto misi. Jestli se skutecne podari, bude minimalne stejne vyznamna jako mise ESA ke komete G.Č. Asi i o vetsim vyzmamu, Psyche je totiz naprosto exoticky objekt. Opravdu nemam predstavivost na kovovy asteroid, ktery by velikosti preklenul vzdalenost rekneme od Ostravy nekam k Pardubicim nebo dokonce az k Praze… Souhlasim s Vojtou, jiste na povrchu budou po impaktech mista mladsi nez nekolik desitek ci stovek milionu let, takze verim, ze skutecne probehnou mereni mimo mista povrchoveho regolitu. A data budou velkou pomoci a prinosem i pro geology. Ikdyz jde „pouze“ o monitorovaci misi, vyznam bude jiste mimoradny. Libi se mi toto „malolitrazni“ projekty. Dekuji za skvely (jako vzdy) clanek pane Majere. Drzim palec.
Díky za pochvalu. Tohle je moje oblíbená mise. 🙂
Zajímavé…nikde jsem se nedozvěděl jakou má gravitaci a jak silné magnetické pole… alespoň předpoklad, kvůli porovnání… nevíte někdo? Děkuji Filip
Magnetické pole nejspíš není možné na dálku změřit, pokud se navenek neprojevuje (jako třeba u Slunce erupcemi), takže je nutné počkat na to, co změří sonda.
Jinak je o Psyche docela dost informací a odkazů na další zdroje na anglické Wikipedii (https://en.wikipedia.org/wiki/16_Psyche). Konkrétně gravitační síla na povrchu je asi 3 % pozemské. Ale nejspíš půjde o odhad založený na velikosti a složení povrchu, takže předpokládám relativně velkou korekci založenou na obězích sondy kolem planetky.
Otázka je, má-li vůbec nějaké magnetické pole.
R.
Pro představu gravitace těles používám únikovou rychlost. Třeba 67P má 0,5 m/s, takže Philae mohl být vyslán volným pádem bez rizika. Po odrazu mu chybělo opravdu málo, aby kometu opět navždy opustil. Eros (kde dosedla NEAR) má 10,3 m/s (to pro „přistání“ bez pohonu bylo také přijatelné). Ale Psyché má 180 m/s, což je dost. Tady by použití třeba Philae nebylo možné. A ještě pro porovnání – druhé nejhmotnější těleso pásu planetek (Vesta), má únikovou rychlost pouze dvojnásobnou, takže Psyché opravdu není žádný drobeček.
omlouvam se predem za nesouvisejici dotaz, ale pri cteni mne napadlo, zda vidime za slunce? Nemuze se stat, ze by za sluncem na „stejne“ obezne draze byla jina planeta?
Predpokladam, ze nejake oko v podobe druzic tam nemame?!
Za Slunce ze Země nevidíme, ale příslušný Lagrangeův bod je pouze metastabilní. Případná planetka by časem vyplavala. Nejsem si jistý, jestli to nějaká sonda přímo zkoumala, ale sond s dostatečně výkonými teleskopy bylo mimo oběžnou dráhu Země vypuštěno už dost. Třeba MRO se tam může podívat skoro kdykoliv, Rosetta se během své cesty za kometou 67P k tomu bodu hodně přiblížila…
Celkom určite tam nie je žiadne väčšie teleso, a dlhšiu dobu tam ani nikdy nevydržalo, gravitačné poruchy od ostatných planét by ho odtiaľ vypudilo. Spomínané miesto sa v rámci iných úloh už mnohokrát spoľahlivo preskúmalo. Zaujímavejšie by bolo preskúmať planetku v L4 či L5. Tá nás po mnoho miliónov rokov sprevádza, je to vlastne náš druhý mesiac, či skôr mesiačik, Nikdy sa od nás priveľmi nevzdiali.
pb 🙂
Mesiačik vlastne neustále pendluje medzi L4 a L5.L Dráha pripomína skôr podkovu ako elipsu.
Z L4 sa pomaly presúva k L3, teda o 180 stupňov, potom sa vydá k L5, tam sa otočí do protismeru a cez L3 sa vráti do L4. Veľmi zaujímavá dráha typická pre Trojanov aj pre iné planetky v L4 a L5. Trojanov bude skúmať sonda Lucy.
pb 🙂
Niečo viacej o tom nájdete na odkaze :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum
Pred niekoľkými rokmi son natrafil na článok s vynikajúcim vysvetlením vrátane nádhernej a prehľadnej grafiky. Teraz ho neviem nájsť. Budem sa ešte pokúšať. Neviem ani ako sa volá teleso v bodoch L4 a L5 našej Zeme. Aj to bolo v tom článku. Je to vlastne druhý mesiačik Zeme s priemerom zopár km.
pb 🙂
Ešte niečo nájdete aj tu :
https://en.wikipedia.org/wiki/Horseshoe_orbit
Jelikož takový jev neznáme u žádné jiné planety, dá se již samotnou prostou logikou předpokládat, že pravděpodobnost existence planety, která by se Zemí sdílela oběžnou dráhu (jen o 180° posunutě) se limitně blíží nule. Ale máme k dispozici i sondy STEREO, které sledovaly Slunce tak, že jedna letěla 45° před Zemí a druhá 45° za ní. Díky tomu mohly sledovat mnohem větší část slunečního disku. Nějaká planeta velikosti Země by jim zřejmě neušla.
Obě sondy STEREO už momentálně mají za sebou přibližně 270° oběhu kolem Slunce na dráze velmi podobné zemské, blíží se opět k Zemi (každá z jiného směru) a v červenci 2023 se poblíž Země minou a tím každá dokončí oblet Slunce nezávisle na poloze Země. Takže pokud nic nenašly, nic tam asi nebude.
Sondy STEREO byly (jedna už nefunguje) určeny ke sledování Slunce. Neměly vybavení na hledání kamenných objektů s nízkou svítivostí. Planeta velikosti Země by je nejspíš znatelně gravitačně nakopla, ale nějaké drobné planetky si vůbec všimnout nemusely, pokud by se náhodou nepřipletla přesně mezi ně a Slunce. Ale jak píše pan Majer, když ostatní planety nemají protilehlé dvojče (ani Jupiter, který má jinak spoustu trojanů), proč by ho měla mít Země?
Ano, gravitační působení danéhoobjektu je něco, co jsem ve svém komentáři nezmínil. Díky moc za doplnění!
Já mám pocit, že vreckam měl ve svém dotazu na mysli opravdu planetu, nikoliv planetku. A tu by STEREA na víceméně stejné dráze určitě zaznamenaly. A pokud jde o funkčnost těchto sond, tak obě fungují. Jen béčko mělo problém mezi 10/14 a 8/16, kdy opravdu spojení nebylo. Tak pokud nedošlo k dalšímu výpadku, který mi unikl, měly by obě pracovat a posílat data.
Bohužel nemáte pravdu. Sice se povedlo obnovit přerušované spojení se STEREO B, ale sondu se nepodařilo stabilizovat. Minulý rok ji NASA odepsala, ale možná to ještě zkusí, až se dostane blíž k Zemi. https://stereo-ssc.nascom.nasa.gov/behind_status.shtml
A jo. Tak to obnovené spojení jim vydrželo jen měsíc. Díky za info. Nemáte představu, jak daleko od Země budou obě sondy v roce 2023 prolétávat?
Nic bližšího, než je v tom odkazu, nevím. V každém případě je jednodušší se domlouvat se sondou přes její všesměrovou anténu, když je řekněme dva miliony kilometrů daleko, než když byla vzdálená skoro 2 AU v roce 2016.
Ale moc šancí bych tomu nedával. Baterie za ty roky bez pořádného zdroje energie bude nejspíš zničená. Sonda byla stavěná, aby byla neustále natočená ke Slunci stejnou stranou a když rotuje, tak i teplotní podmínky uvnitř budou daleko od normálu. Navíc už obě sondy hodně dlouho přesluhují (plánovaná životnost 2 roky, start 2006).
Placaté asteroidy, dvojité asteroidy, s vodními sopkami, uhlíkové asteroidy, kovové asteroidy, svět Pluto – Charon, Ultima Thule … není to báječné? Kdo to ještě před pár lety čekal? Jak se zdá, asteroidy spolu s kometami se posunují hodné vysoko v pořadí zajímavosti těles sluneční soustavy. A co teprve měsíce velkých planet … Bože, jak je krásné o tom číst, pánové.
Vedoucí mise Psyche Lindy-Elkins Tanton bude v sobotu 22.6. hostem pořadu TMRO:Space.