Legendární startovní rampa na Bajkonuru, na které se 12. dubna 1961 otevřel lidem kosmický prostor, toho má za sebou už hodně. Kromě legendární mise Jurije Gagarina nebo první družice světa odbavil 1. startovní komplex stovky startů. 6. srpna roku 2000 se start zásobovací lodě Progress M1-3 k ISS stal jubilejním 400. startem z této rampy. V roce 2008 Sergej Smirnov, ředitel zdejšího řídícího střediska, které v roce 2008 převzalo provoz na Bajkonuru, že by 1. startovní komplex mohl být v budoucnu přestavěn tak, aby z něj mohly startovat rakety Sojuz 2. Tyto úpravy měly trvat nejméně jeden rok a během stavby by mohly všechny rakety Sojuz startovat z Bajkonuru pouze ze startovního komplexu 31.
V roce 2012 se čekalo, že v příštím roce bude provoz na komplexu přerušen. V květnu téhož roku však agentura Interfax přišla se zprávou, že práce nezačnou dříve než v polovině roku 2014. Zpoždění se nabalovala vlivem zdlouhavého tvoření a schvalování potřebné dokumentace, zakázek, stavebního materiálu a potřebné techniky.
Finanční problémy nakonec agenturu Roskosmos donutily opustit myšlenku na přepracování 1. startovního komplexu, což znamenalo, že by rakety Sojuz 2 mohly z Bajkonuru startovat pouze z komplexu 31. Jenže s tím, jak se nezadržitelně blíží konec raket Sojuz-FG, začala hrozit možnost, že legendární rampa zůstane ležet ladem. Ostatně poslední plánovaný start z ní má být už letos v září – Sojuz MS-15. Tím by skončila 62 let dlouhá služba první kosmické startovní rampy.
Aby se zabránilo jejímu konci, oslovil Roskosmos v březnu 2018 Kazachstán a Spojené Arabské Emiráty, aby společně investovali do úprav 1. startovního komplexu, který by měl odbavovat rakety Sojuz-2M. 7. června letošního roku pak Roskosmos oznámil, že ve spolupráci se svým komerčním odvětvím Glavkosmosem, podepsal dohodu s blízkovýchodními investory na 87 milionů dolarů pro přestavbu 1. startovního komplexu.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/5/59/Soyuz_expedition_19_launch_pad.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Baikonur_Cosmodrome_launch_pad_%287%29.jpg
Sojuz-2M, o akú modifikáciu pôvodného Sojuzu sa jedná?
Přiznám se, že jsem to hledal, ale našel jsem jen pár zmínek bez bližšího upřesnění, takže bohužel nevím.
Skúsil som to hľadať, ale aj na základe komentárov nižšie, by to M mohlo znamenať lety s ľudskou posádkou? Momentálne poznáme len Sojuz-2 ako raketu
https://rg.ru/2019/09/26/raketu-soiuz-dlia-kommercheskih-zapuskov-obeshchaiut-sdelat-deshevle.html
Sojuz 2M je vyvijená varianta Sojuzu 2.1b s restartovatelným 3 stupněm a bez horního stupně Fregat, která by měla nabídnout nosnost 3000 kg na SSO za cenu okolo 30 miliónu USD za start (Sojuz 2.1b s Fregatem má 4400 kg na SSO za 48,5 mio USD)
Tak to je dobrá zpráva,jen co si představit,pod označením rakety Sojuz-2M?Koukal jsem na zdroj a domnívám se,že jsou tím myšleny modernizované rakety Sojuz-2.1a a Sojuz-2.1b,eventuálně Sojuz-2.1v(Tady to myslím nebudou realizovat).Ta částka investic je celková,nebo jen od jednoho investora?Stačilo by koupit jedno sedadlo pro Američana a bylo by na rekonstrukci!Objednané mají dvě,tak jen aby se to nevypařilo!
Co se Sojuzu-2M týče, tak jsem to zkoušel googlit a našel jsem jen pár zmínek bez nějaké konkretizace. Takže nevím. A ta částka je podle mého názoru jen střípek celé mozaiky.
Nemoze tam byt preklep v povodnom clanku ?
Trocha som googlil:
Soyuz-U a Soyuz-M boli zhodne, M-ko malo byt pre armadu. Rusi planovali ozbrojenu stanicu a M-ka mali vozit posadky. Projekt sa ale nikdy nerealizoval, aj ked realne vznikly niektore casti. Trup stanice, 8 rozostavanych Soyuzov-M, ktore nakoniec vyniesli satelity.
Když jsem to dal do Googlu, tak výraz měl asi jen 16 výsledků, ale nikde nebyla daná varianta rozpracována detailněji.
Vdaka za odpoved, ja som sa dopatral len k Soyuz-M.
Dnes som si cital originalny clanok. Predposledny odstavec hovori o Soyuz-2M, v poslednom odstavci (7.6.2019) je Soyuz-2.
Este mam dotaz, tie dva starty MS-13 a MS-15 su tie dve posledne miesta, ktore NASA kupilo od rusov ?
Podle informací z února letošního roku (viz náš článek) má jít o Sojuzy MS-15 a 16.
To by se Koroljov divil, že nejen jeho rampa, ale i jeho ICBM slouží i po šedesáti letech, nemluvě o Sojuzech. Jak to vypadá tak ještě nejméně další desetiletí sloužit budou a není zcela nereálné, že to dotlačí až někam ke stovce.
O rampy nejde. LC-39A taky slouží už padesát let. Ale je fakt, že původního vybavení tam asi moc nebude.
Haha, ony ty vojenské balistické rakety prostě šlapou hodně. Stačí se podívat na americký Atlas. Vylepšili ho jen ruskými motory RD-180 🙂
Zajímalo by mě proč Rusové staví takový obří deflektor spalin? V podstatě hlubokou velkou díru do země? Je to z toho důvodu, že v sušších oblastech s nedostatkem vody nebo vůbec obecně se tento bazén u dna neplní podzemní nebo dešťovou/sněhovou vodou a nemusí se tak vůbec zabývat vodním chladícím hospodářstvím rampy? Vodu dole mají přirozeně a vzhledem k hloubce nešlehají plameny do deflektoru ze strany z takové blízkosti.
I když jsem viděl fotky, kde dole není voda a na rampě je raketa připravená ke startu. Tedy je to hlavně asi důvod nenutnosti vodou chladit vzhledem ke vzdálenostem dna jámy od motorů?
Raketa Soyuz patri do rodiny rakiet R7. Povodna R7 bola planovana ako balisticka strela pre atomove zbrane a tak rusi chceli, aby mohla startovat aj pri nizkych teplotach.
Soyuzy dnes bezne startuju pri teplotach hlboko pod nulou (myslim, ze az do -40°C). V takychto podmienkach nie je vodne chladenie mozne, preto maju taky hlboky a velky deflektor.
Díky. Pak je to jasný.