Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Na snímku, který je přiložený vpravo vidíme především v prvním odstavci zmíněný tmavý balvan, který najdeme v levém dolním rohu. Když však přejedeme pohledem vzhůru, tedy do levého horního rohu, všimneme si, že sonda vyfotila i prohlubeň či kráter. Toto místo je nadějným kandidátem pro odběr vzorků. Snímek pořídila kamera PolyCam ze vzdálenosti zhruba 4,9 kilometru. Snímek zachycuje oblast širokou 68,6 metru a pro lepší představu tu máme jednu pomůcku. Světleji zbarvený kámen ležící v „nadějném kráteru“ měří na délku 4,8 metru, což jsou rozměry odpovídající třeba trochu většímu osobnímu autu. Snímek vznikl při průletu 5A v rámci fáze Detailed Survey: Baseball Diamond. Při ní má sonda třeba vytvořit globální model povrchu s přesností na 35 centimetrů, vytvořit databázi objektů větších než 8 centimetrů vhodných k optické navigaci, nebo nafotit celý povrch panchromaticky. V době focení se sonda nacházela nad severní polokoulí, přičemž kamera PolyCam mířila dolů a na západ, aby zachytila ranní stíny v této oblasti.
Zdroj: https://www.asteroidmission.org
Druhý snímek nám ukazuje rozeklaný horizont a velké balvany – vpravo pak můžeme vidět známý tmavý balvan. I tuhle fotku pořídila kamera PolyCam ze vzdálenosti 4,9 kilometru – za osm minut, které uplynuly mezi pořízením obou fotek se samozřejmě sonda moc vzdálit nemohla. Snímek zachycuje oblast širokou 69,3 metru a i v tomto případě je k dispozici pomůcka, která umožní lépe si představit zachycené rozměry. Určitě jste si díky výraznému kontrastu všimli, že na tmavém balvanu, o kterém jsme dnes už několikrát psali, leží světlý kámen. Právě jeho velikost je docela dobře srovnatelná s lidskou postavou – na délku totiž měří 1,9 metru. O podmínkách vzniku této fotky můžeme napsat prakticky to samé, co bylo uvedeno u předchozího snímku. Sonda byla během focení nad severní polokoulí planetky Bennu a hleděla dolů a na západ, aby byly vidět ranní stíny ve snímkované oblasti.
Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/
https://www.asteroidmission.org/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/01/MapCam-PS-Equator-Flyby.jpg
https://www.asteroidmission.org/…/2019/05/20190404-Candidate-Site-and-Gargolye-Morning.png
https://www.asteroidmission.org/…/uploads/2019/05/20190404-Gargoyle-in-the-Morning.png
Tento „tmavý“ kámen mi nepřijde nijak výrazně tmavší než je okolní terén.Jen vrhá poměrně velký stín.
Je možné, že rozdíl v albedu je jen pár desetin procenta.
Černý balvan nevidím. Nešlo by ho označit? Možná to na mobilu není dobře vidět.
Problém bude spíše na vaší straně, protože tmavý objekt je vidět poměrně dobře.
Připadá mi to víc jako stín. Jestli bude snímek i z jiného úhlu, bude to jasnější.
Ten bílý objekt, není to záchranná kapsle z nějaké kolemletící ufolodi?
Už jsem to našel.
Zatímco průměrné albedo asteroidu je 4,4%, šutr má albedo 3,3%. Na skoro černý hroudě se válí skoro úplně černý šutr.
Navíc jsem ho neviděl jako šutr, ale jako díru. Musel jsem si obrázek otočit o 90°.
Nevím sice, jak jste mohl světlý objekt na tmavém pozadí vidět jako díru, ale těší mne, že jste jej objevil.