Společnost Intelsat si musí poradit s nečekanou komplikací – družice Intelsat 29e se dostala do situace, kdy není schopna poskytovat požadované telekomunikační služby. Její provozovatel uvedl, že 7. dubna došlo k poškození pohonného systému. Blíže neupřesněný podnět způsobil únik paliva, který vedl k vyřazení družice ze služby. O dva dny později se pozemní operátoři snažili obnovit fungování družice, ale místo úspěchu je potkala další anomálie. Tentokrát družice začala mít přerušovanou komunikaci.
That's not good – Intelsat 29E pic.twitter.com/NrxqSomOlA
— Scott Manley (@DJSnM) April 12, 2019
Operátor pokračuje ve spolupráci s inženýry firmy Boeing, která 6,5 tuny těžkou družici vyrobila, v činnostech, které se snaží o obnovení provozu. Aby výpadkem netrpěli zákazníci, převedla firma úkoly poškozené družice na jiné zástupce letky Intelsat, ale i na některé partnerské družice třetích stran. Intelsat 29e byl vypuštěn v lednu 2016 na raketě Ariane 5 a netradičně tehdy letěl sám. Usadil se nad 50. poledníkem západní délky a jeho úkolem bylo pokrývat signálem oblast Latinské Ameriky, Karibiku, ale i lokality v severním Atlantiku. Intelsat 29e má v názvu písmeno e, které má svůj význam. Jde o první exemplář nové řady EPIC, která má do roku 2020 čítat hned šest družic. Intelsat disponoval komunikační kapacitou, která je srovnatelná s 270 tradičními transpondéry, což je 3–5× více, než na běžném komunikačním satelitu.
Příčin selhání může být více a vyšetřování by mělo tento široký okruh co nejvíce zúžit. První problém, tedy netěsnost palivového systému a následný únik pohonných látek může mít jak interní tak externí původ. Spektrum příčin sahá od výrobní vady (nekvalitní spoje palivových rozvodů) až po zásah mikrometeoritem. Ztráty komunikace by se zase daly vysvětlit neřízenou rotací družice. Ale počkejme na výsledky vyšetřování. Pravděpodobnost, že se družici podaří uvést zpět do běžného provozu je však relativně nízká.
Zdroje informací:
https://www.satellitetoday.com/
https://twitter.com/
https://arstechnica.com/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/07/SEF15-06017-032_High_Res-879×485.jpg
Při současných kvalitách vývoje podobných družic bych tipoval na zásah mikrometeoritem. To se může stát kdykoli kterékoli družici.
Dobrý den,
By mě zajímalo jak dlouho trva nahradu vyrobit. Nebo jestli jsou nejaky skladovky
Díky
Hezký den, skladovky nejsou. Bavíme se o horizontu let.
Osboně by mě zajímalo, před spacex, na co se čekalo dýl, na novou družici, nebo na nosič?
Myslím že dnes, alespoň u Muska je pokud by někdo hodně spěchal nosič otázkou pár měsíců maximálně, pokud nebude vadit letělí. Bude zajímavé zda se tomu přizpůsobí i dostupnost družic.
Vývoj družic trval vždycky déle než stavba rakety.
Vývoj, ale z věty „Jde o první exemplář nové řady EPIC“ jsem myslel že těch 6 bude prakticky stejných a tedy vyrobit novou neznamená ji vyvinout, ale jen postavit.
U vývoje je to jasné, pokud by jsme tedy nesrovnávaly vývoj nosiče s vývojem družice.
Jasně, ale i stavba trvá pár let, zvlášť když započítáme zkoušky.
Ok, já se to jen chtěl ujasnit.
Jen osobně doufám že masová sériová výroba pro Starlink, oneweb,… povede ke zlevnéní a urychlení výroby družic. I když by prodávaly celou platformu, pro geostacionarni orbitu by se asi nehodily, ale alespoň motory a některé další komponenty by to mohlo zlevnit a hlavně by nějaké prostě mohly „ležet na skladě“. S poklesem ceny nosičů by se dlouhodobě mohla snížit náročnost testování a tím taky zlevnit a zrychlit produkci, jen proti tomu zas bude obava z kosmického smetí…
Některé družice se budou vyrábět sériově – hlavně ty malé, kterých je potřeba hodně. Ale těch velkých zase tolik potřeba není a tam se pak více hodí současný pozvolný a jednotlivý přístup.
Mohlo by být zajímavé vyslat k takovému satelitu další družici, která by obsahovala jen motory a palivo. Přilepila by se ke stávající družici jako protéza a fungovaly by společně.
Pokud ta družice nekontrolovatelně rotuje -tak připojení jiné družice k ní by bylo zřejmě dost problematické.
Nemoze to byt troska po raketovom zostrelovani satelitu, ako to nedavno predviedla India?
Indie nestřílela na GTO/GEO, takže ne.
To bych spíš řekl, že v tom nesedí čas, než „výška“.
Proč myslíte že tam nesedí čas? Ty trosky tam doletět mohly, času na to bylo dost. Nezapomeňte že i každý úlomek má svoji oběžnou dráhu. Tady jde spíš o to, že když něco sestřelíte na nízké dráze, tak i při výbuchu je velmi malá pravděpodobnost že by se nějaká část dostala na dráhu jenž dosahuje až ke geostacionární dráze.
To sestřelení družice Indií není zase takový problém jak se to prezentovalo. Družice byla na nízké dráze a i kdyby nějaký kus byl hodně urychlen, tak pořád bude na eliptické dráze procházející místem výbuchu. A právě to míso leží ve výšce, kde už je tření o atmosféru nezanedbatelné, takže postupně všechny trosky shoří v atmosféře.
Pokud si dobře pamatuju, tak z toho indického sestřelu bylo nejvyšší apogeum asi 2000 km.
Jo, Dušane, takové číslo tuším psali buď na Spacenews nebo na nsf. Taky si ho pamatuju
Díky za potvrzení.
Hm špatná zpráva pro aerolinky a námořní dopravu Atlantiku , je dost pravděpodobně že na výpomoc přijde Intelsat 32e který už stejně pokrývá část severního Atlantiku.
Část pokrytí momentálně dle narychlo uzavíraných kontraktů přebírá i SES 14