Evropská kosmická observatoř Gaia mapuje pozici miliardy hvězd v naší Galaxii, což je její hlavní úkol. Kromě toho však zvládá zaznamenat i mnohem bližší kosmická tělesa, takže velmi často zachytí i planetky obíhající kolem Slunce. Dnes Vám přinášíme obrázek, na kterém jsou zachyceny dráhy více než 14 000 známých asteroidů. Tyto vyobrazené dráhy jsou založeny na údajích, které pochází z druhé várky dat teleskopu Gaia, která byla zveřejněna v roce 2018. Většina planetek patří do tzv. Hlavního pásu (vyobrazeny jsou v jasně červených a oranžových odstínech), které se nachází mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Tmavě červená barva pak patří Trojánům Jupiteru. Kombinace barev zachycující vědecké objevy má navíc i podobu moderního umění.
Zdroj: http://www.esa.int/
Žlutě, blíže ke středu obrázku, jsou zvýrazněny blízkozemní planetky, které Gaia sledovala. Jde o objekty, které se ke Slunci přibližují na vzdálenost 1,3 AU. jelikož naše Země obíhá 1 AU od Slunce, mohou se tyto planetky dostat do naší blízkosti. Gaia samozřejmě viděla většinou planetky již objevené. Občas se ale stane, že vidí objekt, jehož údaje se neshodují s žádným záznamem v databázi. To je případ tří planetek, které Gaia objevila jako nejnovější a v obrázku jsou jejich dráhy šedivé.
Stopy těchto tří planetek byly poprvé zaznamenány v prosinci 2018 a jejich existenci následně potvrdila francouzská observatoř Haute-Provence, díky čemuž bylo možné upřesnit detaily jejich oběžných drah. Tato zpřesněná data se pak ještě jednou porovnala s databází a potvrdilo se, že jde skutečně o nové objevy. Jedná se o součásti Hlavního pásu, ale přesto jsou v něčem neobvyklé. Všechny tři planetky totiž mají sklon vůči orbitální rovině většiny planetek a planet trochu větší – 15 a více stupňů. Planetky s těmito vyššími sklony nejsou až tak prozkoumané jako ty se sklonem menším. Většina analýz se totiž zaměřuje na rovinu, kde je planetek nejvíce. Gaia však dokáže zmapovat celou oblohu, takže je možné, že i v budoucnu může objevit další podobné objekty.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/gaia_spacecraft/10164844-2-eng-GB/Gaia_spacecraft.jpg
http://www.esa.int/…/Gaia_s_first_asteroid_discoveries.png
Parádní fotka, už jde do archivu 🙂
Výborné na tom je, že sekundární datové úložiště pro Gaiu je v Česku, konkrétně na Ondřejově, je tedy provozován Astronomickým ústavem Akademie věd a čeští astronomové tedy mají přímý přístup nejenom k datům v rámci projektu ale i algoritmům analýzy dat.
Úložiště Gaia Ondřejov Centre GOC bylo vybudováno v rámci grantu ESA PECS 9058
Díky moc za rozšíření informací!
Gaia má pěkné výstupy. Více obrázků zde: https://www.esa.int/spaceinimages/Missions/Gaia
Díky za odkaz!
Nyní asi trochu píchnu do vosího hnízda. Již řadu let poslouchám dojatá
a procítěná tvrzení, jak se najednou našim „vědcům“ začal Vesmír rozpínat před očima, jak najednou všechno vzalo jiný konec, ale logika se prostě vytratila. Protože co nechceme, aby se vědělo, to přeci být nemůže.
Proč už konečně nevzít rozum do hrsti a vyjít s pravdou ven? Mnoho lidí
podlehlo sebeklamu. O co vlastně jde? Je to jednoduché a přitom zásadní.
Určování vzdálenosti ve Vesmíru podléhá staré známé Hubblově metodě pozorování vzdálených objektů, zvláště jejich rudých, či modrých posuvů spekter. Rudých, že těleso se od nás vzdaluje, protože energie světla
k nám dopraveného ztrácí energii a posouvá se do červených a posléze infračervených délek, těleso, které se k nám přibližuje pak modrá ve spektru, protože jeho energie se zvětšuje a z modrých frekvencí světla
může nabýt i frekvencí ultrafialových. Větší a zářivější objekty jako jsou Supernovy se staly pomyslnými svíčkami, které bereme jako zpětnou vazbu rozpínání Vesmíru.
Gaia a Hubblův teleskop určili rychlost rozpínání Vesmíru na 74 km/s na Megaparsec na počátku roku 2019 , v dobách Josipa Kleczka v roce 1986 to bylo pouhých 55 km/s na Megaparsec, skutečně nám tak Vesmír poskočil? Nic se neděje náhodou a nelogické, prudké změny se vždy ukáží
jako mylné, mnoho tzv. vědců i zde podlehlo klamu, neuměli se na problém podívat z jiného pohledu. Možná za to budu ukamenován, ale můžu
Vám rozšířit obzory.
Představme si, že pozorovatel hledí stále několik let na jednu svíčku, najednou začne její světlo slábnout, proč to? Něco se změnilo, ale ne tak, jak mylně předpokládá, v jisté vzdálenosti se totiž nachází něco, co protahuje vlnovou délku světla a přitom není vidět, nebo to nechce být viděno, což poukazuje na dávné znalosti NASA, které zamlčuje. Výpočty jasně prokázaly, že pokud by ono tělěso umělo světlo ohýbat tak, že by se od něho neodráželo, způsobilo by to však jeho ztrátu energie, nebot´ u velkého tělesa se musí vynaložit velká energie na zastínění a to se projeví prodloužením vlnové délky světla, aby si toho všimly už i naše měřící přístroje. Pokud by se takové tělěso hypoteticky nacházelo na oběžné dráze 100 000 kilometrů za oběžnou dráhou Měsíce tj. cca 500 000 km od Země, což se jeví jako ideální umístění, pak hmotnost takového tělesa z rozdílu Hubblovy konstanty a vzdálenosti by byla 7,9541 krát 10 na 17-tou kg, čili těleso asi 7 000
000 krát lehčí než je Země. Nevidím důvod, proč by se tam nemohlo nacházet 100 000 000 lodí o hmotnosti 7 milionů tun na každou. Vždyt´
naši mocipáni nepřiznají přítomnost mnohem rozvinutějších civilizací
Galaktické Konfederace, ikdyby je přímo tahali za límec. To se budou utrácet stamiliony dolarů nesmyslně na průzkum domnělé komunikace na frekvenci jader vodíku a stavět gigantické radiomajáky, aby se odpoutala pozornost od hlavního problému. Jako vždycky.
Asi čtete hodně sci-fi. S pár takovými lidmi, kterým tyhle pohádky pro dospělé splývají s realitou, jsem se setkal. Věcná diskuse většinou nemá smysl a hlavně tady nejste na tématicky správné portálu. My řešíme klasickou reálnou kosmonautiku. Podobné zcestné (podle vás jistě správné) názory, prosím, prezentujte někde jinde, děkuji.
Vaše odpověd´ mě příjemně překvapila, dokázala, že jakási komunikace
je možná vždycky a cenzura u Vás není absolutní. Nazval jste mě pohádkářem,ale se mnou je to jiné, časem, dřív nebo později mi totiž každý poklepe na rameno a řekně:“ Měl jsi pravdu!“ At´už to bylo v otázce čínsko-amerického špiclování, budoucího i nynějšího chování velmocí, naposledy jsme s Hawkingem hovořili o umělé inteligenci, Hawking velmi dobře pochopil, že počítače rychle poznají sebedestruktivní chování lidí a budou se je snažit zastavit (odstranit).
Dobrá tedy, podřadím na řadící páce o několik levelů níž na stupen´ jedna, budu mluvit jazykem, kterému porozumíte nejlépe.
Co chceme vědět a udělat v té „reálné kosmonautice“, jak jste řekl? 1, Vytvořit gravitační pole podobné jako na Zemi, aby jsme nemuseli prožívat pomalé umírání ve stavu beztíže
2, Vytvořit magnetické pole takové, jaké je na Zemi, aby nás nejen Slunce „neprostřílelo“ jak cedník korpuskulárními částicemi a nerozpustilo radioaktivitou
Řekněme, že obojí dokážu udělat, technická řešení si nechám s dovolením pro sebe a do 3 let by mohla vznikat první hvězdná městečka na orbitálních drahách Země v poklidu ve výšce 10000 km, ale je tu jeden zásadní problém. Zničili jsme si planetu Zemi a nyní chceme někam utíkat? Chceme kořistit a naši válku vzít s sebou do Vesmíru? Jen se podívejte k čemu programují, ti co ovládají televizi, naše lidstvo, když ne vraždy, tak Hitler a nezbytná „procházka“ koncentráky. Proto nesleduji televizi několik let. Ničit a kořistit? Tak to ve Vesmíru nefunguje! Velmi mnoho lidí brzy pochopí, že jediným skutečným akcionářem je Vesmír sám a dividenda za ničení a kořistění je SMRT!
Ted´ něco méně těžkého a veselejšího.
Od dob co byl papež Benedikt sesazen a František se dostal k moci, propírá ročně CIA ve Vatikánské bance cca 60 mld. USD ročně- zisk z prodeje afgánského opia, snad Vás potěší, že od svého založení dle dekretu Donalda Trumpa budou Vesmírné Obranné Síly USA financovány částkou 30 mld. USD ročně právě z těchto „bočních rozpočtů“ CIA.
Nebudu Vás dále dráždit jinými podstatnými detaily a budu se nadále držet „věcné diskuze o reálné kosmonautice“. Sleduji se zájmem to
vaše hemžení a jsem rád, že se tu něco vyřeší, že tu budou další vaše podnětné myšlenky. Za mnou vám sdělené informace neděkujte, rádo se stalo!
Děkovat vám nebudu, protože jste mi nesdělil nic, co by si poděkování zasloužilo. Jen bych vám možná doporučil, abyste začal psát sci-fi. Evidentně vám bujná fantazie nechybí a čtenáři to ocení. Tady na našem webu jste ale mimo.