První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.
Samotný proces CDR je opravdu komplexní, však také trvá několik měsíců. V případě mise JUICE začal v prosinci loňského roku a skončil, jak již bylo uvedeno výše, letos v březnu. Ovšem aby mohl celý proces začít, musely už několik měsíců předtím začít přípravy. Do kritického zhodnocení návrhu se zapojila zhruba stovka špičkových odborníků z Evropské kosmické agentury. Byli to členové posudkové komise, předsedové, recenzenti a členové samotného projektového týmu. Zapomenout nelze ani na velké úsilí a podíl průmyslových partnerů a dalších zapojených organizací.
V rámci přípravy na hlavní zhodnocení proběhlo pět na sobě nezávislých CDR, které se zaměřily na hlavní subsystémy sondy a také 14 dalších CDR zacílených na vybavení. Suma sumárum na začátku hodnotícího procesu se do ESA dostalo více než 400 dokumentů! Samotné hodnotící týmy byly rozděleny do několika dedikovaných skupin (panelů), přičemž každá se zaměřila na specifické aspekty návrhu: mise/systémy, mechanika/teplo, jistota v produkt/kvalita/bezpečnost, elektronika, sestavení, integrace, testování a harmonogram.
4. března mohla hodnotící komise prohlásit, že mise JUICE úspěšně splnila CDR, což znamená, že se při tomto komplexním hodnotícím procesu nepodařilo identifikovat žádné překážky, které by mohly bránit vstupu mise do kvalifikační a výrobní fáze. Zhodnocení potvrdilo, že celý projekt je pod kontrolou a že hodnocený návrh by měl podle očekávání splnit vědecké požadavky mise.
„JUICE je v polovině svého vývojového programu a všechno šlape jako hodinky přesně podle plánu,“ raduje se Giuseppe Sarri, projektový manažer mise JUICE a dodává: „Perfektní výsledek CDR jasně potvrzující náš návrh, nám dává jistotu, že splníme plánovaný termín startu.“ Poté, co se sonda v roce 2022 dostane do kosmického prostoru, začne její sedm a půl roku dlouhá přeletová fáze vstříc Jupiteru. Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2029 vstoupit na oběžnou dráhu největší planety naší soustavy, aby mohla začít studovat podmínky v jejím okolí, ale i tři velké ledové měsíce – Ganymed, Europu a Callisto.
„Přípravy na kritické zhodnocení návrhu zabraly hodně času, ale ta příprava se ukázala jako velmi užitečná. Mohli jsme po několika letech rychlého vývoje od předběžného zhodnocení návrhu PDR (preliminary design review) zkonsolidovat stav celé mise,“ říká Robert Furnell, manažer systémů sondy JUICE a dodává: „Výsledek je důkazem, že všechny týmy pracují správně a že návrh je zajištěn. CDR proběhlo podle plánu prakticky přesně dva roky po předběžném zhodnocení návrhu PDR. Ukázalo se, že jsme na správné cestě vstříc startu v roce 2022.“
Zhodnocení vědeckých možností mise bylo velmi pozitivní. Ukázalo se, že přenosová kapacita od sondy k Zemi předčí požadované parametry. Energie podporující provoz palubních systémů poskytuje dostatečné rezervy třeba pro průlety kolem měsíce Europa. Definované požadavky splnil i orientační systém a rozpočet hospodaření s palivem je adekvátní ke splnění požadavků mise.
Hlavní vědecké úkoly obsahující opakované průlety kolem měsíce Europa a závěrečný vstup na oběžnou dráhu 500 kilometrů nad povrchem měsíce Ganymedu byla ze strany průmyslových partnerů potvrzena. „Kritické zhodnocení návrhu nám ukázalo, že tato skvělá mise je na správné cestě,“ říká Olivier Witasse, hlavní vědecký pracovník mise JUICE a dodává: „Naše cesta k vývoji sondy, která umožní nejkomplexnější průzkum systému Jupiteru probíhá dobře. Mise umožní charakterizovat podpovrchové oceány na obřích ledových měsících.“
V další fázi, začne tým integrovat a testovat letový exemplář sondy. Začne se samotnou základovou konstrukcí, ke které se připojí chemický pohonný systém. Souběžně s integrací letového modelu bude pokračovat testování makety – inženýrského modelu pro elektrické a funkční zkoušky. Ten je momentálně ve francouzském Toulouse vybavován dalšími prvky, které jsou nezbytné k dalším testům. Ale hodnotícím procesům ještě není konec. Na konci roku 2021 má proběhnout zhodnocení souhlasu s letem FAR (flight acceptance review). Tento proces má deklarovat, zda je sonda připravena ke startu.
Zdroje informací:
http://sci.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/science-e-media/img/cb/JUICE_spacecraft_20170711.jpg
http://www.esa.int/…/exploring_jupiter/17065944-1-eng-GB/Exploring_Jupiter.jpg
https://indico.cern.ch/…/JUICE_radiation_measurement_instruments_TorgeirPaulsen.pdf
http://sci.esa.int/juice/58894-jupiter-s-largest-moons/
Vracíme se do éry němého filmu.
Ano, řeč je o vloženém videu a mohu potvrdit, že po odeznění úvodní znělky už opravdu následuje jen a pouze čisté 128 kbps digitální ticho. Nicméně, na webu je i (hudbou) ozvučená verze.
Otázka 1: K čemu je němá verze, když si každý může zvuk vypnout, a datový tok je stejný? Že by se tím šetřily autorské poplatky za hudbu?
Otázka 2: Proč neexistuje verze s komentářem? Zde je více možností:
a) ESA nemá na namluvení 9 minut peníze?
b) ESA chce, aby se lidi učili číst?
c) ESA nesmí nahrát komentář, protože by diskriminovala občany zemí, kde se nemluví anglicky (francouzsky, německy) a musela by jej tedy nahrát v jazycích všech členských zemí a možná i národnostních menšin?
d) Sice neplatí c), ale nějaký manažírek si myslí, že c) je správně?
e) Mluvená vezre bude uvolněna, všechny mutace současně, jakmile se podaří splnit požadavek c).
BTW jestli má někdo pocit, že se vysmívám jisté organizaci, tak nikoli, pouze jistému konkrétnímu počinu, jinak má můj obdiv a projektu samotnému držím palce.
f) zvuk to má a někdo uploadoval šparnou verzi 🙂
Video je senzační, program sondy neméně. Pokud se vše povede výzkum soustavy Jupitera poskočí neuvěřitelně kupředu. Je to ale běh na dlouhou trať, sedm let cesty tam je mnoho, přímý let pomocí superrakety by trval výrazně pod dva roky a ještě by padly všechny váhové limity.
Zajímavý článek, díky za něj. To video je zajímavé, chybějící zvuk mi nevadí, spíše jsem měl problém se orientovat ve znázornění drah. Na tom se počtáři ESA určitě užili své, zejména v Jupiterově soustavě!
Nevím proč tak „brzo“ sonda ukončí svůj život u Ganymeda.
Cesta sondy je zdlouhavá, ale na druhé straně nám přece Jupiter a jeho měsíce neutečou, budou tam skoro navěky, tak nač spěchat? Superraketa by byla rychlejší, ale využití její vyšší nosnosti je diskutabilní – větší sonda by byla dražší a její vývoj by trval ještě déle než té současné, takže ta větší rychlost rakety by zase takový přínos neměla.
Rádo se stalo. 😉
„Jupiter a jeho měsíce nám neutečou, budou tam skoro navěky, tak nač spěchat“. Nač spěchat? Aby to bylo všechno co nejdříve, to dá rozum. Dlouhé roky čekání nikoho z nás nebaví 🙂
Tohle je akrobacie pro mou duši.
(Připomenulo mi to toto bláznivé video z KerbalSpaceProgramu, které posloužilo jako zvuková kulisa =D https://youtu.be/7EWKbHt7Vxs )
U těch flybyů (strašný výraz) mi trochu chyběl Merkur. Ale jinak je to skvělý projekt. Škoda, že jeho závěru se nejspíš nedožiju.