Dnes v 18:00 našeho času by měla na Kennedyho středisku na Floridě začít tisková konference, na které vystoupí Jim Bridenstine – administrátor agentury NASA. Hovořit by měl o plánech agentury, které souvisí s lety na Měsíc a později na Mars, přičemž vystoupení zřejmě souvisí s přípravou rozpočtu NASA na další fiskální rok. Není pravděpodobné, že by na tiskové konferenci zazněly nějaké nové informace, spíše se očekává potvrzení trendu nastaveného již před dvěma lety. V rámci tohoto plánu by se Američané rádi vrátili na Měsíc, ale tentokrát již na delší dobu a udržitelným způsobem. V tomto článku najdete kromě vysílání NASA TV i psaný online přenos.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lunartestbed_6116.jpg
Mohli by vypsat novou soutěž pro dopravu na Měsíc soukromníky. Space x by jistě uvítala pár miliard na StarShip
To by museli nejdříve zrušit SLS…
Kamile, Vy jste vizionář. Teď jsem se dočetl, že v návrhu rozpočtu na rok 2020 je SLS 1B zrušeno, a že nákladní doprava na DSS má být komerční.
Nějaký zdroj by nebyl pls.
To je velke riziko z hlediska zdrzeni projektu DSG, i pro FH je myslim doprava nakladu na DSG na hranici nebo dokonce za hranici jejich mnoznosti.
Projekt DSG je relativne rozpracovany a je pro nej nutna stabilita v zakladnich bodech(doprava modulu, nakladu a lidi), souteze at si vymysli pro dopravu primo na Mesic a na zaklade toho at se rozhoduji co dal. A nic nebrani tomu, az bude DSG hotova vypisovat souteze na dopravu nakladu, ale zatim jina alternativa k verzim SLS neni a nebude hotova ani hned.
Otazka co je ucelem techto napadu, z hlediska DSG je to spise hrebicek do jeji rakve. Tezke nosice se vyvijeji i deset let.
Na DSG pracujem (ESPRIT a iHAB) a mozem to povedat, ze stabilne nie je takmer nic. Vsetko je len vo forme konceptov. Interface k PPE visi vo vzduchu, UM je nespecifikovany, atd.
ESA rozbehla projekty, ale zatial nedodala vlastne poziadavky, vsetko sa stale redizajnuje… Jeden den dodava subsystem jedna agentura, na druhy den ina.
SLS Block 1B není zrušen, jen odložen. Původně měl mít premiéru v roce 2024 (Orion + ESPRIT + užitkový modul). Nově mají být ESPRIT + užitkový modul vyneseny komerčním nosičem za pomoci tahače, a následně má SLS Block 1 v roce 2024 vynést Orion s posádkou pro návštěvu Gateway.
Kamile,Vy jste vizionář. Teď jsem se dočetl že v návrhu rozpočtu na rok 2020 není SLS 1B financování, a že doprava nákladū na Gateway má být komerční.
Kdyby se vypsala soutěž, že se rozdělí 20 miliard USD mezi 3 soukromé společnosti, které dopraví lidi na Měsíc do X let a odvezou zpět např. 50 tun kamení, tak to by hnulo výrazněji s kosmonautikou.
Cílem kosmonautiky není vozit lidi na Měsíc, natož vozit zpět kamení.
a co je cielom kozmonautiky?
Například geologický výzkum Měsíce. Měřit ho čistě podle přepravených tun či lidí opravdu nejde.
Nebo výzkum nových technologií, jako třeba silnější iontové motory, těžba vody na Měsíci nebo stavba stanice z místních zdrojů. Díky těmto technologiím by se staly supertěžké rakety, které by vznikly díky této soutěži, téměř zbytečné.
kdyby někde leželo zbytečných 20 miliard dolarů, tak by se více vyplatilo je dát do výzkumu třeba těch iontových motorů a určitě by to znamenalo daleko větší progres v kosmonautice.
aky zmysel ma stavat lunarnu stanicu z miestnych surovin, ked cielom kozmonautiky nie je vozit ludi na mesiac? Pre koho by sa ta stanica stavala?
Cieľom je prieskum vesmíru, toho bližšieho i vzdialenejšieho, zatiaľ iba v rámci slnečnej sústavy. Doprava vedeckých prístrojov na prieskum planét, mesiacov, asteroidov, komét, Slnka a Zeme. Preprava ľudí na ISS či DSG má zatiaľ zmysel len na Mesiac o pár desiatok rokov možno ma Mars. Predstava že ľudia budú lietať na planéty a ich mesiace a pod. je zatiaľ v nedohľadne, je to iba čistá scifi najmenej na niekoľko storočníc. Čo by tam ľudia robili ?, výlučne by iba bojovali o holé prežitie, na nič iné by nezostal čas. V najbližších niekoľkých 100 rokoch budeme odkázaní iba na robotický prieskum. Predstava že BFR dobraví 100 ľudí na Mars je naivní. Čo by tam robilo 100 ľudí keď ich jedinou úlohou bude prežiť ! Iba bývať v BFR niekoľko rokov ! Nič iné zatiaľ by tam ľudia zatiaľ nezvládli.
pb 🙁 🙂
Ste úplne mimo a typicky ťažký pesimista. Ľudia ako vy nikdy neposunú ľudstvo ako také ďalej.
Nie pesimista, ale realista !
Vysvetlite mi čo bude robiť 100 ľudí na Marse ! ?
Okrem toho že sa budú snažiť prežiť !
No tak se budou snažit přežít. Bude to samozřejmě složitý život, ale úkol bude dán a ti lidé ho dobrovolně a rádi přijmou. Připraví základní podmínky pro další expedice. Ani ti další samozřejmě nebudou mít klid a pohodu. Atd…. O tom je dobývání nových světů. Známe to i ze Země. A nebojím se, že by se dobrovolníci nenašli.
kazdy pesimista o sebe tvrdi, ze je realista :)) Faktom je, ze nema zmysel cakat „az na to budu technologie“ – buducnost ani technologia nepadaju zo stromov ani neprichadzaju casom. Je to výsledok tvrdej prace ludi, ktori maju viziu alebo zadanie.
re: Jaro Pudelka
Dobrý den, pro srovnání na Antarktidě žije PŘECHODNĚ cca 5000 lidí. (většinou jen sezónně přes letní období). Toho jsme jako lidstvo dosáhli po více než 100 letech dobývání (kdy do toho byly a jsou zapojené i armády velmocí).
To vše na vzdálenost stovky kilometrů od civilizace (pár dní cesty lodí, či pár hodin letadlem) a jedinou smrtící komplikací je mráz v zimním období. Jinak tam můžete běhat třeba v trenýrkách.
Já si myslím, že pbpitko je spíš optimista, poněvadž věří, že do kosmonautiky poteče min. tolik peněz jako dneska. I když bych si osobně to osobně přál, aby tomu tak nebylo, není zaručeno, že nějaký populistický politik to značně omezí.
To není jen vyslat 100 lidí na Mars a vybudovat pro ně patřičnou infrastrukturu, ale celou základnu udržovat v provozu. Jen pro potraviny a ošacení a další nezbytné věci pro život bude nutno vyslat minimálně dvě zásobovací lodě každé dva roky do konce jejich pobytu na Marsu. Z čeho to ti kolonisté zaplatí? Jen uvažte, co stojí udržování ISS z 6 lidmi, které je fakticky „za rohem“.
Co by lidé dělali na jiných planetách? To myslíte vážně? A proč by se tam měli hned natrvalo usazovat? Pokud vím tak to ani SpaceX nemá v plánu, poslat už při první misi lidi na Mars aby tam už rovnou zůstali. Třeba já bych se tam podívala tuze ráda. Na výlet, chápete? Nechci tam žít, ale chtěla bych to místo navštívit, vidět na vlastní oči, poskákat si v té nižší gravitaci… Je mi jasné, že je to jen sen, že meziplanetárního turismu se nejspíš nedožiju a i kdyby, tak na to nebudu mít peníze, ale stejně… A takových lidí jako jsem já jsou zástupy.
Jan J: Tak treba u zakladnich potravin bych predpokladal, ze se postupne a realtivne rychle zacnou pestovat na mistnich farmach.
„Dobrý den, pro srovnání na Antarktidě žije PŘECHODNĚ cca 5000 lidí. (většinou jen sezónně přes letní období). Toho jsme jako lidstvo dosáhli po více než 100 letech dobývání (kdy do toho byly a jsou zapojené i armády velmocí).“
A kolik lidí žije v nejcennějších částech Krkonošského parku – případně kolik se tam staví hotelů ?
Nemůžete srovnávat úmyslně omezený počet lidí v přírodní rezervaci s Marsem.
Oni jsou i třeba některé ostrovy, kam je zakázáno bez speciálního povolení přistávat a pobývat – opět jde chráněné přírodní rezervace.
„To není jen vyslat 100 lidí na Mars“
100 lidí se do BFR nevejde. Už jinde se probíralo nemožnost srovnávat kosmickou loď a letadlo – kde potřebný přetlak zajišťují jeho motory, elektrickou energii dodávají též generátory motorů a zásoby jídla a vody odpovídají době letu.
Leda, že by letěla jiná další nákladní loď a z té se zásoby doplňovali.
Prostě bude jich mnohem míň a ti mají zprovoznit především výrobnu paliva a solární panely. Neříká, že tomu tak bude – toto je návrh prozatím.
„co stojí udržování ISS“
Nutno nejdřív odečíst náklady na údržbu a provoz vědeckého vybavení. včetně výstupů ven pro jeho údržbu.
A je i pravda, že optimisté předpokládají, že pokud bude alespoň nákladní loď (start a přistání na Zemi bude bez lidí z důvodu bezpečnosti) létat prakticky za cenu paliva – tak se náklady velmi výrazně sníží.
Doporučuji si srovnat cenu letenky vzhledem k průměrnému platu v roce 1990 a dnes.
re: Tycka
celkový počet vědeckých pracovníků nijak omezen není. Koneckonců Antarktida je fakt velká a většinu plochy zabírá „hloupý“ led. Existuje pouze zákaz exploatace antarktického bohatství a zákaz militarizace. Konkrétní výjimečně cenná místa jsou chráněná samostatně/dodatečně.
Proto by lépe slušel příměř třeba k CHKO Šumava (20 000 stálých obyvatel !) a vnořenému národnímu parku Šumava (1000 stálých obyvatel !). Taková čísla byste asi nečekal ?
Obtíže spojené s pobytem na relativně přívětivé a blízké antarktidě jsou ničím ve srovnání s nehostinným Marsem. Antarktida je obydlená převážně sezonně (v létě cca 5000 lidí, v zimě cca 1000 lidí), asi nikdo tam nežije trvale a přesto spotřební materiál představuje tisíce tun ročně. Každá základna má povinně zásoby na jeden rok (kdyby selhala evakuace). Na marsu tedy budou nutné zásoby nejméně na 2 roky.
Mám pocit že někteří mají problém představit si o čem se to tady vlastně bavíme 😀
“ tisíce tun ročně“
Čím je dražší cena za dopravu – tím více se vyplatí méně hmotné obaly a vybavení, které je ale pro běžné použití mnohem dražší.
A jinak k Antarktidě – těžit se tam nesmí a tak co by tam ty lidi lákalo. Pokud by tento zákaz těžby neplatil – lidé tam žít budou.
Len taká prízemná otázka. Kto zaplatí tie miliardy ? Súkromný sektor na to nedá ani cent ak nechce bleskovo skracovať. Ten si počká až to začne sypať peniaze, alebo aspoň sa bude dať s veľmi veľkou pravdepodobnosťou predpokladať že to v horizonte 10 rokov začne vynášať a tvoriť zisk. Boj o život niekoľkých dobrodruhov im neprinesie žiaden zisk ani úžitok. No Business – No Money !
🙂
“ Boj o život niekoľkých dobrodruhov im neprinesie žiaden zisk ani úžitok.“
Přinese – obří reklama v místě kolonie, která bude vidět ve všech zpravodajských pořadech celého světa. Bez vysílání záběrů té reklamy – bude zakázáno záběry vysílat.
Sice nejsem optimista co se týče financovávání, ale ukazuji možnosti.
Čo sa týka potravín. mali by ste sa zaujímať o gigantický projekt Biosphere 2 kde sa skutočne nešetrilo. Cieľom bolo pokúsiť sa udržať funkčný uzavretý eko-systém. Zdalo sa, že nič nebude chýbať a bude tam všetko čo si myslíme že by tam malo byť a aj čosi naviac. Boli tam polia, pralesy, potoky, more, savany, púšte, lesy a lúky, hmyz, chrobáky, včely, vtáky, malé cicavce …
Úlohou bolo len udržať tento prosperujúci eko-systém pri živote. Pracovalo tam 8 ľudí-vedcov na plný úväzok a mali sa o to starať.
Výsledok ? :
Uzavretý eko-systém začal postupne degradovať až nakoniec úplne skolaboval, večšina rastlín uhynula, všetky živočíchy vrátane hmyzu pokapali..
Ľudia-vedci nedopadli o nič lepšie, nervovo skolabovali a takmer sa začínali medzi sebou vraždiť
Keď začali demolovať laboratória, ubytovne, i celý ekosystém a v snahe opustili skleník začali sa prebúravať cez pancierové sklá musela byť povolaná policajná jednotka a všetkých pozatýkala, nasledovali súdne procesy za poškodzovanie cudzieho majetku, snaha o ublížení na zdraví a tiež žaloby ľudí-vedcov na organizátorov celého projektu.
Keď sa obnovil kontakt s normálny eko-systémom je z toho teraz skutočne luxusnú botanická záhrada, ale žiaden samostatný izolovaný ekosystém.
Nakoniec, pozrit si nasledovné odkazy a zamyslite sa !
Biosféra 2
https://en.wikipedia.org/wiki/Biosphere_2
Obrázky
https://www.google.sk/search?q=Biosphere+2&safe=active&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjx8J7ElPvgAhWSL1AKHboDDrkQ_AUIDigB&biw=1920&bih=955
Sprievodca
https://www.google.sk/search?q=Biosphere+2&safe=active&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjx8J7ElPvgAhWSL1AKHboDDrkQ_AUIDigB&biw=1920&bih=955#imgrc=Bsovyet0mcFatM:
Južný pól je už trvalo obývaný, Žijú tam vedecký pracovníci obsluhujúci vedecké vybavenie – ďalekohľady, detektor neutrínoc Ice cude viac ako 1 km3, laboratória, meteorologické stanice. Vedci chodia na pár mesačné pracovné smeny takmer ako normálne do práce. luxusný hotel so zamestancami (upratovačkami, kuchármi, udržbármi …, Stavebnými robotníkmi čo to všetko postali a ešte postavia. Viacero cestovných kancelárii poriada zájazdy na južný pól, nie či v Čechách či Slovensku taká cestovka je, ale nejaká šikovná cestovka by to asi vedela vybaviť cez iné cestovky.
Južný pól je ideálne miesto pre výkonnéšpičkové ďalekohľady, naprosti ideálne počasie aj na IR astro …
Bude tam teda žiť čoraz via a viac ľudí, aj keď jednotliví ľudia len dočasne, ale ľudstvo už zrejme na trvalo. Je tam práca i prac. príležitosti, a hlavne je na čom pracovať. Astronauti napr. na Marse nebudú mať do čoho zakopnúť, jediná ich činnosť bude prežiť. Takmer žiaden hmatateľný úžitok pre najbližšie storočia.
Kto si myslí že investori sa tam budú hrnúť ?
Alebo to zostane iba na vládu ? resp. daňových poplatníkov. Kto iný by ešte investoval ?
🙁
„Keď začali demolovať laboratória, ubytovne, i celý ekosystém a v snahe opustili skleník začali sa prebúravať cez pancierové sklá musela byť povolaná policajná jednotka a všetkých pozatýkala, nasledovali súdne procesy za poškodzovanie cudzieho majetku, snaha o ublížení na zdraví a tiež žaloby ľudí-vedcov na organizátorov celého projektu.“
Tak tuto pohádku jsem ještě nikde nečetl. Lidé samozřejmě byli normálně evakuováni ven.
„Uzavretý eko-systém začal postupne degradovať až nakoniec úplne skolaboval, večšina rastlín uhynula, všetky živočíchy vrátane hmyzu pokapali..“
Kdepak jste toto vyčetl – problém tam byl s úbytkem množství kyslíku ve vzduchu a experiment byl ukončen včas. A na vině byli dosud neznámé procesy v půdě jak bylo později zjištěno.
Ano ten neúspěšný projekt Biosféry 2 jen dokazuje oprávněnost tvrzení pbpitka (taktéž i mé), že nejdřív je zapotřebí se naučit žít lidi na oběžné dráze Měsíce a následně budovat vědeckou základnu přímo na Měsíci a Mars nechat automatům. Až to to zvládneme na Měsíci – zdroje energie, výstavbu obydlí, provozování vědecké práce, pěstování potravin, udržování životního prostředí na základně, problematiku života v nízké gravitaci, psychiku života v malé skupině vzdálené od lidstva apod.. Pak teprve můžeme na Mars, na místo, které nám vyhodnotí roboti jako nejvýhodnější pro založení lidské vědecké základny. Samozřejmě Mars není Měsíc, ale většina poznatků bude přenositelná a celkově to bude méně nákladné a méně riskantní.
re: tycka
„Čím je dražší cena za dopravu – tím více se vyplatí méně hmotné obaly a vybavení, které je ale pro běžné použití mnohem dražší.“
1. mluvil jsem čistě o spotřebním zboží (jídlo, palivo, denní potřeby…)
2. Trvanlivé potraviny (ta roční rezerva) pro polární základny se v podstatě nijak neliší od kosmické stravy – je to dehydrované jak kvůli snížení hmotnosti, tak kvůli extrémní trvanlivosti.
Obaly potom tvoří menšinu hmotnosti a klidně bych se vsadil že ty vesmírné někdy mohou být hmotnější a rozměrnější než ty polární (musí být odolnější a jsou skoro vždy porcované)
Nejsem botanik, ale typuju ze nejaka automaticka/poloutomaticka hydroponicka farma na Marsu je neco jineho nez pokus o zcela uzavreny ekologicky system,coz Biosfera 2 byla resp. mela byt.
V pripade martanske farmy by bylo jiste idealni, aby byl system co nejvice autonomni, ale nemel byt problem upravit ze zasobniku upravit slozeni atmosfery ci pridani pripravku do pudy.
Zase tolik deni nesleduju, nevim jak moc se delaji treba podobne experimenty s pestovanim na ISS. Po energii, vode, jsou potraviny rostlinneho puvodu dalsi vec na rade z hlediska sobestacnosti. Dalsim krokem by mohl byt treba chov kraliku :-D.
s tou antarktidou to strasne zjednodusujete. Ludia tam neziju zrejme hlavne preto, ze v dobach, ked narody migrovali, bolo extremne tazke az nemozne domigrovat do antarktidy – proste by na tych voroch umrzli. A aj keby to slo, tichomorske a juhoamericke etnika mali tisice lepsich moznosti.
na opacnom pole je situacia odlisna. Oblast je obyvana inuitmi, ktori tam domigrovali suchou nohou. Dokazu prezit z miestnych zdrojov, ziadne ultra-mega tisicky ton zasob im netreba, a ziju tam dlhodobo. Pritom podmienky su podobne nehostinne ako na tej antarktide.
Takze pokial kultura na urovni doby kamennej dokaze prezit v krajine, kde je len lad, tulene a pol roka tma, tak si myslim ze kultura letov do vesmiru by mohla zvladnut prezit na pusti, kde je sice zima a takmer nulovy tlak, ale inak je tam voda, stavebne suroviny, ukryt a daju sa tam v skleniku dopestovat potraviny.
K yamato 17:14:
Naopak, kde přežil Křovák na Kalahari a Inuit v Arktidě, tam nepřežije moderní člověk bez své techniky. Obydlí, vodu, vzduch a potraviny si možná může dnešní člověk na Marsu postavit či vyrobit, ale k tomu bude potřebovat stovky tun techniky a pak tu techniku pravidelně udržovat.
Kardinální otázkou je, kdo to všechno bude platit. Právě na tom skončil projekt Apollo a tehdy předpokládaná cesta na Mars. Dnes to není o mnoho lepší. NASA bude ráda, když vybuduje malou stanici u Měsíce a v nejlepším případě minimální základnu na Měsíci. O lidech na Marsu může při tom rozpočtu jen snít. O tom jak a zda situaci pomůže SpaceX můžeme jen diskutovat, nelze odhadnout, zda se raketu pro Mars dle vizí Muska podaří postavit a ještě hůře můžeme alespoň řádově odhadovat náklady na let. A ještě závaznější je otázka, kdo zaplatí obrovské náklady na vývoj, výrobu, dopravu, výstavbu a údržbu celé infrastruktury nezbytné pro pobyt na Marsu.
tak ak sa pozrieme na uspechy NASA s jej megaraketou SLS, vs. doterajsie naklady, a porovname s relativne mladym komercnym sektorom, tak je velka otazka ci tie ohromne naklady nesuvisia viac s NASA ako s vesmirom…
Kamením bylo myšleno samozřejmě včetně geologických vzorků a zároveň hmotnostní demo na schopnost odvézt od někud něco většího zpět. Jinak by se tam nasáčkovaly firmy s menšími kapslemi pro lidi typu Apollo mise.
„Družice mají sbírat informace ve všech částech elektromagnetického pásma a sdílet je s celým světem. NASA nemá dělat doporučení ohledně těchto dat – pouze je nasbírat a předat dál.“
Skvělé!
Díky za přenos 🙂
Rádo se stalo, byť jsme si jeho konec představoval trochu jinak. 😉
NASA má robiť základnú vedu pre vesmír, nemá čo furikovať pár ľudí hore dole. Kozmonautika má hlavne slúžiť zatiaľ hlavne na dopravu vedeckých prístrojov zatiaľ v rámci slnečnej sústavy. Ľudia sú zatiaľ iba postranným nie moc dôležitým úmyslom.
Okrem toho, peniaze ! My to budeme platiť iba v značne zredukovanej sume v rámci EU, platiť budú takmer výlučne americkí daňoví poplatníci.
A oni aj rozhodnú čo a ako. Nás sa nikto nebude pýtať. Skôr my sa budeme dožadovať menej peňazí na vedu a výskum, vrátane kozmonautiky.
Moje řeč: NASA by měla vyhlásit další soutěž na vynášení těžkých nákladů, kde počítám , že by si Spacex vydělala nějaké peníze. Taky chci poděkovat autorům a všem ostatním za zprostředkovaní psaného komentáře-kdy moje angličtina na toto bohužel nestačí. Budu se těšit na další články o tomto tématu. Díky.
Díky moc za pochvalu. 😉
Už pokračují.
A nebo možná ne. Nevim 🙂
Tak to jsem prošvihl, už jsou tam zase jen záběry z ISS.
Byl tam opět Bridestine a za ním projekce nějakého modulu na povrchu Měsíce. Po něm na chvíli vystoupil ještě jeden člověk a pak to zase skončilo.
Pristani lidi na Mesici uz v roce 2024. Docela veletoce, ne ze by me o vadilo, ale DSG je dobry projekt, tak snad to nebude na jeho ukor.
„NASA počítá s modelem smíšeného státního a soukromého financování misí na měsíční povrch s tím, že astronauti by tam měli přistát nejpozději v roce 2024. Dosavadní plány počítaly s rokem 2028.“
https://www.novinky.cz/veda-skoly/499517-nasa-chysta-prvni-ciste-zensky-vystup-z-iss-a-vice-misi-na-mesic.html
Novinky to nepochopily. I po dnešku se počítá s tím, že v roce 2024 má být nepilotované přistání sestupového modulu (bude chybět vzletový modul). Pilotované přistání zůstává cílem na rok 2028.
jj dekuju za upresneni.
Nečekal jsem, že NASA celkově takto důležitou tiskovku znehodnotí špatnou režií programu.
Mne sa najviac páči že konečne sa začne dávať viac peňazí súkromníkom. Pretože NASA ma za sebou ohromné úspechy ale stálo to nehorázne peniaze ktoré za ktoré by súkromníci spravili viac. Len to chcelo čas pretože firmy ako ULA by sa nesnažili zlacnieť dopravu a radšej by brali štedré dotácie za nič. Takže SpaceX vážne spôsobilo revolúciu a ukázala že to ide aj inak. Dúfam že aj BO sa čoskoro zapojí pretože konkurencia ženie vývoj vpred. Som rád že sa osobne dočkám znova pristania na mesiaci a možno aj na Marse. Ako inak skvelý článok a ďakujem že tu máme kosmonautix.
Díky moc za pochvalu. 😉
No, jsem docela rozpolcen. Skvělé, spolehlivé a úspěšné sondy … a na druhé straně Gateway. Obávám se, že ty plány skončí na penězích a budou jako obvykle značně osekány, jak už bývá zvykem – viz třeba Apollo a další. Ne že se to nedá uskutečnit, ale logistika tohoto projektu bude mimořádně, ale opravdu mimořádně náročná a drahá. Čím dál víc se totiž potvrzuje, že sondy vybavené UI dokáží téměř totéž za zlomek prostředků. Člověk by měl nastoupit až v případě exploatace cíle výzkumu.
Já vím, jsem holt škarohlíd.
Já myslím že NASA to chápe zcela přesně jako vy. Stačí si rozebrat koláč rozpočtu NASA – co jde na roboty a co jde na lidi.
Stanice Gateway je celkem minimalistická a stavebnicová – bude se rozšiřovat o tolik, kolik si USA kongres a mezinárodní partneři zaplatí. A protože čert, pardon Čína nespí a o Měsíci se mluví čím dál víc tak bych se výrazných škrtů nebál (leda by udeřila ekonomická krize typu 1929)
Měsíc navíc máme dálkově proskenovaný celkem dobře, takže může nastoupit ona vědecká exploatace.
Co se přímo povrchu týče, tak tam bylo za posledních 50 let určeno nejméně tucet zájmových oblastí kam by bylo vhodné poslat posádku (dělat vědu, nikoli zapichovat vlaječky). A i zde se evidentně počítá ještě s dodatečným robotickým průzkumem (Aby lidská posádka co nejlépe vyplnila čas vědeckou prací).
Osobně mě nejvíce fascinují lávové tunely a dómy (na měsíci mohou dosahovat doslova obřích rozměrů).
No von Braun dostal vraj Američanov na Mesiac hneď šesť krát. A to iba 7 rokov po prvom orbitálnom lete američana okolo zeme. Škoda že už zomrel. Odvtedy sa Američania k mesiacu ani nepriblížili a ruské motory nevedia ani napodobniť. Prebehlo odvtedy už 50 rokov a Amíci začínajú rozmýšľať nad mesiacom znova. :-))) Ale už nemajú nacistického konštruktéra, ani hollywoodskeho režiséra. A ja dúfam, že sa raz dožijem chvíle, keď nám americká CNN a NASA ukáže zábery tých Apollo, sediacich na povrchu Mesiaca so stopami Armstronga a ďaľších. Už sa neviem dočkať..
Důrazně vás vyzývám, abyste na našem portálu nešířil podobné z prstu vycucané lži a obvinění. u nás se diskutuje o skutečné vědě a technice. Konspirační pitomosti tu nemají místo. Berte to jako poslední varování. Pokud tu chcete diskutovat, tak se o podobných teoriích, které uráží nejen zdravý rozum, ale i nebetyčné úsilí tisíců špičkových odborníků, kteří to pomohli uskutečnit. Slova o režisérech proto vůbec nezmiňujte. Konspirační bláboly tady fakt nechceme.
P.S. Fotografie přistávacích míst pořídila již před několika lety družice LRO a jsou k dispozici volně na internetu.
Prepáčte p. Majer, nikoho neurážam, je to iba môj názor, a to, že Braun bol nacistický konštruktér zodpovedný za smrť desať tisícov londýnčanov, je fakt. Čo vám vadí na skutočnosti, že američanom pomáhali nacisti? Že hlavným konštruktérom bol masový vrah? Kľudne ma zmažte. A na zábery z nových amerických sond z miest pristátia amerických kozmonautov v 60-tych rokoch sa už teším. Snáď im to nebude trvať dlhšie ako od Sheparda po Armstronga. Pekný večer
Neřeším minulost von Brauna, řeším to, že se snažíte zpochybnit reálnost programu Apollo, což je drzost největšího kalibru. Znovu opakuju, že na našem webu netrpíme žádné hlupáky, kteří se snaží popírat reálnost největšího technologického úspěchu v dějinách lidstva. je to plivání na hroby těch hrdinů.
“ Braun bol nacistický konštruktér“
Ne jen normální konstruktér zbraní. Stejně jako konstruktér bombardéru.
Žádný konstruktér zbraně na světě není odpovědný za její použití.
Fotky z LRO nestačí?
Ty jsou přece podvrh, to nevíte? 😉
Vy to sice myslíte jako vtip, ale smutné je, že někteří lidé to myslí vážně. :-/
A možná ještě smutnější je, že někteří moc dobře ví, jak to bylo, ale přesto šíří tyto konspirace.
I s ohledem na to bych Vám chtěla poděkovat za tento web a veškerou práci, kterou zde odvádíte, i za to, jak se věnujete zdejší diskusi a udržujete ji na úrovni.
Děkuji, diskusi považuji za velmi důležitou součást našeho webu a proto mi záleží na tom, aby měla určitou úroveň.
Minulý týden mě šokoval kolega v práci, kluk po průmyslovce. Koukal co to mám za pozadí na monitoru a povídá „to je z toho studia, jak točili přistání na Měsíci?“. A že prý tomu (podvodu) věří celý svět (asi jeho sociální bublina).
Nevim, nevim, jestli mi uvěřil, když jsem mu barvitě líčil, jak jsem jako kluk sledoval přímý přenos (tuším hluboko v noci).
Áno, ja by som bol tiež zvedavý na prílet novej posádky do priestoru minulých Apollo pristátí. Myslím si, že preskúmanie Apollo konštrukcií by pomohlo overiť poznatky o vplyve Mesačného prostredia na konštrukcie dlhodobo vystavené Mesačnej klíme.
Ako to,že to ešte nepreskúmali, keď sa už chystajú na Mars
Protože to není nic nutného. Reálnost programu Apollo dokáže pochopit každý rozumný člověk. A hlupáci, kteří věří v konspirační teorie se z svého bludu přesvědčit nenechají. Každý důkaz proti jejich pavědecké teorii označí za falešný. Jsou to mentální chudáci. Chtějí vypadat zajímavě – že nejsou ovce, ale přitom jen ukazují, jak jsou hloupí, že se snaží věřit takovým pitomostem.
Pan Majer, myslím že konšpíracie tu nemusíme preberať. Snažil som sa to len odľahčiť. Vyrývačov je na každom webe dostatok. Konštruktívnych prispievačov pomenej. Hold kultúra…
Ano, leč pan Anthraxxx zastupuje právě onu konspirační linku, o kterou tu nestojíme.
Poslední odvážlivci, kteří se pohybovali po Měsíci (start 7.12.1972- přistání 19.12.1972), byli Cernan E.A.,Schmitt H.H. a Evans R.E. Dosedli 11.12.1972 u kráteru Littrow v moři Jasu a zapsali si celkem 22 hodin práce na měsíčním povrchu.
Všechny konstrukční materiály dovezené na Měsíc ze Země,
(včetně koutového odražeče instalovaného posádkou Apolla 11, který se skládá ze stovek malých krychliček z vysoce homogenního umělého křemene Suprasil, rozmístěných na hliníkovém panelu o ploše 46 čtverečních centimetrů),
by mohly posloužit k detailnímu rozboru např. dlouhodobého slunečního a radioaktivního kosmického záření.
Důležité ale je dostat je z Měsíce na Zem.