Máme za sebou týden, během kterého první soukromá loď schopná nést posádku uskutečnila úspěšný let k Mezinárodní kosmické stanici a úspěšný návrat na Zemi. Krom této velké události se už tradičně v Kosmotýdeníku budeme věnovat událostem, které kvůli tomuto velkému dění zapadly. Podíváme se například na čínský start, který je již třístým startem nosičů z rodiny Dlouhý pochod. Vypravíme se však i k Ryugu, nebo na Mars. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám příjemně strávené chvíle u 338. vydání Kosmotýdeníku a pěknou neděli.

Čína vypustila telekomunikační družici nové generace

V sobotu v 18:28 SEČ odstartovala v současnosti nejsilnější plně nasazená čínská raketa CZ-3B/G2 a vynesla novou telekomunikační družici Zhongxing-6C, která nese mezinárodní označení ChinaSat-6C. Raketa odstartovala z kosmodromu Si-čchang umístěného v prefektuře Liang-šan. Družice Chinasat 6C je pokročilá telekomunikační družice, která je schopná provádět vysokokapacitní a velmi kvalitní (4K a více) televizní přenosy, ale bude také přenášet rádio a poskytovat data pro kabelovou televizi. Včerejší start byl již 300. startem rodiny raket Dlouhý pochod.

Družice byla vyrobena Čínskou akademií vesmírných technologií a původně byl start naplánován na září 2017. Družice je postavena na platformě DFH-4 a je vybavena 25 transpondéry v pásmu C, které jsou připraveny pro náročný uplink a downlink. DFH-4 je družicová platforma třetí generace vyvinutá a vyrobená v Číně. Určená je pro družice s vysokým výkonem, velkou kapacitou pro osazení užitečných zařízení a prodlouženou životností. Skládá se z pohonného modulu, provozního modulu a solárních panelů. Rozměry družic této platformy jsou 2 360 mm × 2 100 mm × 3 600 mm, s hmotností 5 200 kg.

Solární panely budou schopné dodávat ke konci své životnosti výkon 10,5 kW, přičemž pro zákazníka a jeho zařízení zbývá k využití 8 kW. Platformu lze dále vybavit transpondéry C, Ku, Ka a L. Používá tříosý stabilizační systém a jeho přesnost je západ – východ ± 0,05 ° a stejně tak sever – jih ± 0,05 °. Polohování antény probíhá s přesností <0,1 °. Životnost na oběžné dráze se očekává 15 let.

Výjimečně si přidáme i informace o nosiči, jelikož raketa CZ-3B/G2 je velmi zajímavý a výkonný stroj.

Třístý let rodiny raket CZ uskutečnila vylepšená verze CZ-3B s dodatkovým označením G2. Tato verze má oproti standardní raketě 3B prodloužený první stupeň, kam se vejde více pohonných látek, vylepšené počítačové a navigační vybavení a vylepšený třetí stupeň, který může být nahrazen i stupněm výkonnějším. Raketa je vybavena aerodynamickým krytem, který umožňuje vynést náklad o průměru až 4,2 metru. Na nízkou oběžnou dráhu je CZ-3B/G2 schopna vynést až 11 200 kilogramů. První start této verze se uskutečnil v roce 2007 a mezi vynesenými náklady je také lunární lander Chang’e 3 s vozítkem Yutu.

První dva stupně, stejně jako čtyři postranní boostery, používají hypergolické palivo (oxid dusičitý / nesymetrický dimetylhydrazin), zatímco třetí stupeň používá kryogenní (kapalný kyslík / kapalný vodík) palivo. Celková délka CZ-3B je 54,8 metru, průměr 3,35 metru, horní stupeň má průměr 3,00 metry. První stupeň využívá motor YF-21C s tahem 2 961,6 kN a specifickým impulsem 2 566,5 Ns/kg. Průměr prvního stupně je 3,3 metru, délka 23,2 m.

Každý postranní booster je vybaven jedním motorem YF-25 s tahem 740,4 kN a specifickým impulsem 2,556,2 Ns/kg. Průměr je 2,2 metru délka je 15,3 m. Druhý stupeň je vybaven jedním YF-24E (hlavní motor – 742 kN/2,922.57 Ns/kg a čtyři Vernierovy motory – 47,1 kN/2.910,5 Ns/kg každý). Průměr druhého stupně je 3,3 metru, délka je 12,920 m. Třetí stupeň je osazen motorem YF-75 s tahem se 167,17 kN se specifickým impulsem 4 295 Ns/kg.

Kosmický přehled týdne:

Po včerejším odkladu, by 15. března měla odstartovat americká raketa firmy ULA Delta IV M+. Původně byl start plánován na 13. března, ale kvůli neupřesněným technickým potížím a nutné časové rezervě na jejich vyřešení, byl posunut. Během startu má být vynesena pokročilá vojenská telekomunikační družice WGS-10 (Wideband Global Satcom) postavená firmou Boeing. Vývoj družic této nové generace má umožnit lepší telekomunikační a navigační služby přímo postupující armádě a to s vysokou datovou propustností. Financování vývoje těchto družic zajistilo společně americké letectvo a armáda. WGS využívá zkušenosti a schopnosti komerčních družic, které společnost Boeing vyrábí, včetně pohyblivých antén a technologií digitálního zpracování signálu, ale i flexibilní architektury, kterou nyní může využít i armáda. Družice je postavena na platformě Boeing BSS-702, přičemž bude mít suchou hmotnost přes 3 000 kg a na konci své životnosti – po 14 letech, budou solární panely schopné stále dodávat 11 kW energie. Systém je dimenzován jako robustní operační družice, která je schopná poskytnout datovou a telekomunikační podporu během náročných a rozsáhlých operací. Na fotografie z přípravy samotného nosiče se můžete podívat níže.

Spodní část zkušebního exempláře Starship Hopperu se tento týden rozpohybovala. Spodní díl byl přesunut na novém mobilním transportéru, který SpaceX do jižního Texasu dovezla v minulých dnech, do druhé části SpaceX pozemků na Boca Chica. Právě v druhé část areálu byla vybudována betonová plocha, ze které bude zřejmě Hopper dělat své skoky. Mezitím se přímo na místě sestavuje špička, jejíž předchůdkyni před několika týdny shodil vítr. Podívejte se na video z přesunu zmíněného kolosu.

Podívejte se na skvělé video z úspěšného odběru vzorků japonské sondy Hayabusa 2 z povrchu planetky Ryugu. Video ukazuje sekvenci snímků, které pořídila palubní kamera sondy. Zajímavé je sledovat, jak rychlý odběr byl a co způsobila práce samotné odběrové hlavy.

Čína by se chtěla v roce 2020 vydat k Marsu a to rovnou s landerem a malým vozítkem. Mise nazvaná HX-1 by se tak přidala k americkému Mars roveru 2020 a evropskému roveru Rosalind, které budou startovat ve stejném roce. Na mapě jsou vyznačená místa plánovaných přistání čínské mise. Jedním z nich je Chryse Platinia („nedaleko“ míst přistání Vikingu 1 a Pathfinderu) a v Isidis Platinia u západních úbočí regionu Elysium Mons.

Přehled z Kosmonautixu:

Právě uplynulý týden naprosto opanoval první a také úspěšný let první soukromé lodi určené pro lidskou posádku. My jsme vám však krom zpravodajství o prvním letu Crew Dragonu pravidelně dvakrát denně přinášeli články i o jiných tématech. Pojďme si je shrnout. Začali jsme pohledem na pól planetky Bennu, který nám zprostředkovala sonda OSIRIS-REx. V Evropě jsme se podívali na přípravu sondy, která nese jméno fyzika Josepha Louise Lagrange a bude se zabývat studiem Slunce. Vyšel také další díl našeho nejstaršího video seriálu – únorových Vesmírných výzev. V dalším pokračování seriálu Svět nad planetou se podíváme na velmi netradiční výpravu jedné Britky na palubu stanice Mir. Za dveřmi je další start Falconu Heavy. Tentokrát poletí na svoji první komerční misi. Mezinárodní kosmická stanice poslouží jako platforma pro zajímavý výzkum kosmického počasí. U stanice ještě zůstaneme. Chystá se na ní nová trojice astronautů a počet členů posádky se vrátí do normálu. V anketě jsme se vás ptali na váš názor ohledně plánovaných misí rakety SLS. Tento týden jsme pro vás udělali shrnutí výsledků. Týden vyvrcholil návratem soukromé lodi Crew Dragon zpět na Zemi. Celý průběh od odletu od stanice až po přistání v Atlantickém oceánu jsme pro vás sledovali formou psaného přenosu. Připravovaná nová evropská raketa Ariane 6 již zná svoji první zakázku. Vynese družice společnosti OneWeb. Hubbleův kosmický dalekohled potkala nepříjemnost, zlobila jedna z jeho kamer. Ukrajinská firma KB Južnoje usiluje o to, aby Ukrajina postavila svůj vlastní kosmodrom na pobřeží Černého moře. Také jsme se zamysleli nad tím, jak vlastně říkat lidem, kteří poletí do vesmíru jen na výlet. Na závěr jsme vám zprostředkovali to nejzajímavější, co si myslí ruský nezávislý expert Vadim Lukaševič o Crew Dragonu.

Snímek týdne:

Pátého března pořídil izraelský lander Beresheet své selfie, na kterém je vidět i Země. Fotografie z palubní kamery zabírá palubu landeru určeného pro Měsíc, izraelskou vlajku a Zemi v pozadí. Beresheet postupně zvyšuje nejvyšší bod své oběžné dráhy kolem země, až vstoupí na dráhu kolem Měsíce a pokud vše dobře dopadne, vyvrcholí celý let přistáním. Fotografie samotná byla pořízena ze vzdálenosti 37 600 km.

Video týdne:

Ani tomu nemůže být jinak. Tento týden úspěšně přistála ze svého orbitálního letu vůbec první soukromá loď určená pro lety s lidskou posádkou, která během celého týdne byla připojena k mezinárodní kosmické stanici. Prakticky bez většího problému proběhl premiérový let Crew Dragonu.

Zdroje informací:
https://space.skyrocket.de/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/32364532587/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2017/03/d4wx.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/03/lvos_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/03/2019-03-09-135123.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D1O_7B5X4AAnplT.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/03/2019-03-09-135547.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/zx-6b__1.jpg
https://cdn7.newsnation.in/images/2019/03/09/Untitled-78576703_6.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…e544d57da73cb1183ccaf87c6e9c8e85&oe=5D0B1E56