Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

InSight sleduje počasí na Marsu

V minulých týdnech jsme vám přinesli informace o složitém vyložení prvního seismometru přímo umístěného na povrchu Marsu, načež jsme se věnovali i funkci a výkladu přístroje HP³, který má za úkol proniknout až 5 metrů pod povrch Marsu. Dnes se podíváme na další zajímavý přístroj, kterým je meteorologická stanice a soubor čidel APSS, jež bude sledovat počasí v okolí landeru InSight a pomůže i oběma zmíněným přístrojům. Jedná se již o druhou aktivní meteorologickou stanici na Marsu, první se pohybuje na roveru Curiosity. Statická podstata stanice na InSight je pro někoho možná překvapivě výhodou. Podstatné je totiž znát průběh počasí z jednoho místa, protože jedině tak se dají zjistit údaje, které jsou schopny prozradit tendence a změny na jednom místě. Meteostanice bude navíc poskytovat důležitá data i pro seismometr SEIS.

Údaje z meteorologické stanice jsou dostupné online. Je pouze nutné počítat s třídenním zpoždění ukazovaných dat. TWINS se skládá hlavně z dvou tyčí, které obsahují dvojici citlivých termistorů, které měří teplotu. Na tyčích jsou proto, aby měření teploty nebylo ovlivněno tepelným zářením z některých přístrojů na sondě. Na tyčích jsou také přístroje na měření rychlosti větru. Na rozdíl od Curiosity je InSight vybavena širším balíčkem senzorů (APSS), které poskytnou zatím nejlepší měření meteorologických jevů, jaké jsme kdy z Marsu měli. Dozvíme se tak krom teploty i údaje o rychlosti větru a tlaku okolní atmosféry. Součástí je i magnetometr pro měření změn magnetického pole v okolí landeru.

Například 20. února byla v okolí InSight naměřena maximální teplota -13 stupňů Celsia a minimální v noci -95 stupňů Celsia. Tlak v místě přistání dosahoval průměru 720,7 Pa a rychlost větru kolísala od 10,8 m/s po 0,2 m/s. Data z přístroje jsou zaznamenávána každou sekundu a následně posílána k Zemi. Díky tomu máme přesná data o průběhu počasí v daném místě. Přístroj je dílem americké JPL. „Dává vám (TWINS) pocit z návštěvy cizího světa,“ řekl Don Banfield z Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New Yorku, který vede meteorologické experimenty na InSight. „Mars má své specifické atmosférické jevy, které jsou velmi odlišné oproti těm na Zemi.“

Shromažďování meteorologických jevů však nepomáhá jen výzkumu počasí na Marsu. Tato data jsou úzce svázána s prací citlivého seimometru SEIS. Pomohou totiž detekovat zdroje „šumu“ ve výsledcích měření seismometru, které vznikají například změnami teploty, či rychlým větrem. Stejně tak data o teplotě v okolí pomohou zpřesnit data z přístroje HP³, který měří tepelnou vodivost povrchu v okolí sondy a zejména informace z malých hloubek budou teplotami velmi ovlivněna. „Soubor senzorů APSS nám pomůže odfiltrovat environmentální šum v seismických datech a zjistit, zda jsme skutečně zaznamenali marsotřesení, a kdy naopak jen projevy počasí v okolí landeru,“ řekl Banfield. „Neustálým a kontinuálním přísunem dat budeme znát nejdetailnější průběh počasí, který nám kdy jaká mise přinesla, ostatní přístroje nám totiž dodávaly meteorologická data přerušovaně v různých částech solů.“

Pod okrajem hlavní paluby InSight je magnetometr poskytnutý UCLA, který bude měřit změny v lokálním magnetickém poli, které by taktéž mohly ovlivnit SEIS. Je to první magnetometr, který byl kdy umístěn na povrchu jiné planety.

Přístroj TWINS je mimochodem dalším typickým přístrojem sondy InSight, je totiž recyklovaný. Stejně jako konstrukce sondy ze záložního kusu pro misi Phoenix, či rameno IDA původně plánované pro jednu neuskutečněnou marsovskou misi, jsou i dva termistory záložními kusy, které byly původně připraveny pro rover Curiosity.

Zajímavé je také samotné sledování rychlosti a síly větru. Vědci se totiž dlouho zaobírají otázkou, jakou musí mít vítr na Marsu rychlost, aby zvedl z povrchu jemný prach. Tyto informace budou zjištěny za společné koordinace měřiče větrů TWINS a kamer landeru. Kamery budou kontrolovat průhlednost atmosféry, zatímco se tyto fotky budou kombinovat s údaji o rychlosti větru. S větrem souvisí i podrobné sledování tlaku v okolí InSight. Tlakoměry jsou desetkrát citlivější než ty, které nesly landery Viking a přistávací platforma pro rover Pathfinder. Pomocí měření tlaku se dá totiž vystopovat přibližující se marsovský čertík, tedy prachové tornádo. Jedná se v podstatě o nízkotlaké víry, takže pomocí sledování tlaku se dají dobře vystopovat. „Naše data již ukázala, že v místě přistání je spousta takových prachových čertíků,“ řekl Banfield. „Mít takový citlivý snímač tlaku nám dovoluje, abychom se o nich dozvěděli mnohem více.“

Kosmický přehled týdne:

Při letu Falconu 9, který v pátek úspěšně vynesl telekomunikační družici a izraelský lander pro Měsíc, opět úspěšně přistál první stupeň s číslem B1048, který teprve jako druhý okusil, jaké to je, letět na misi potřetí. Tento stupeň by následně měl při čtvrtém letu být použit pro test únikového systému lodi Crew Dragon. Tento test by měl proběhnout od dubna do června letošního roku. Během testu bude tento stupeň pravděpodobně zničen. Zajímavé také je, že jsme při přímém přenosu mohli vidět výrazné jiskry při vstupu do atmosféry. Ty byly způsobeny tím, že stupeň dle Elona Muska prožil zatím vůbec nejžhavější vstup do atmosféry ze všech a jiskry byly způsobeny odtavenými kousky tepelné ochrany. V těchto chvílích se B1048 blíží zpět k floridským břehům. Přistávací plošina je tažena nově remorkérem Signet Warhorse III, který je rychlejší než dříve používaný Hawk. Mimochodem, připravovaný pokus o záchranu aerodynamických krytů zachycením do sítě lodi Mr. Steven nevyšel, protože člun při cestě na místo pádu krytů byl těžce poškozen meteorologickými vlivy. Podrobně se o tom rozepsal ElonX.

Ze SpaceX ještě jednou. V testovacím středisku společnosti v McGregoru byl v posledních týdnech testován nový metanový motor Raptor, který by v budoucnu měl pohánět raketu Starship/Supeheavy. Motor byl při posledním testu poškozen. To nicméně mělo být dle prohlášení Elona Muska cílem. Tým se totiž pokoušel najít limity motoru, a proto šli s výkonem přes hranu, aby zjistili slabá místa konstrukce. Mezitím se prý již připravuje druhý a nyní již vylepšený model, který by se měl brzy objevit na standu.

Evropa připravuje novou znovupoužitelnou raketu, která nese prozatím název Ariane Next. Raketa bude využívat motor vzešlý z programu Prometheus. Zajímavé je, že před samotnou raketou by měly vzniknout dva demonstrátory. Nejdříve menší Callisto, která otestuje základní technologie, posléze již plně rozměrná demonstrační raketa Themis. Ta by podle aktuálních zpráv mohla vzniknout o dva roky dříve, než se původně plánovalo a to v roce 2023.

Společnost Virgin Galactic uskutečnila další test svého malého suborbitálního raketoplánu VSS Unity. Při tomto testu došlo k několika nej. Dosáhlo se zatím nejvyšší výšky (89,9 km) a také nejvyšší dosažené rychlosti (3,04 Mach). Také byl poprvé na palubě krom dvou pilotů i pasažér, kterým byla šéfka výcviku astronautů společnosti Virgin Galactic Beth Moses, která testovala pohyblivost při letu a ve stavu mikrogravitace. Společnost by snad už v blízkém čase chtěla uskutečnit první turistické lety, kdy se na několik minut turisté dostanou nad magickou hranici 100 kilometrů nad zemí a užijí si chvíle ve stavu mikrogravitace. Při tomto posledním letu vznikla i pěkná fotografie, kterou naleznete níže. Mimochodem, parádní video z posledního letu naleznete zde.

Přehled z Kosmonautixu:

Občas na Kosmonautixu máme pocit, že důležité věci se v kosmonautice dějí v chumlech, tedy najednou. Po týdnu klidu přijde jeden dva dny, kdy se toho stane velké množství. Takový týden, zdá se, máme za sebou. Pojďme se proto podívat na přehled všech článků, které za uplynulých sedm dní vyšly na našem webu a informovaly vás o těchto událostech. Začali jsme naším malým výzkumem toho, jak vidíte další vývoj jednotlivých misí programu SLS-Orion. Na oběžné dráze Marsu mezitím začaly přípravy na přílet dalšího vozítka. Naproti tomu na Zemi finišuje příprava dalšího exempláře soukromé automatické zásobovací lodi Cygnus pro ISS. V úterý jste dostali tradiční nadílku, v podobě dalšího dílu seriálu Svět nad planetou. K přípravám u Marsu ještě jedna věc. Vozítko Mars Rover 2020 již pomalu vzniká. Během tohoto týdne probíhaly také přípravy na očekávaný start Falconu 9, který později vyslal izraelský lander k Měsíci. Podívali jsme se také na vědecký výzkum na stanici ISS, tentokrát byl o tankování, astrofyzice a biologii. Po rekordně dlouhém vládním Shutdownu a problémech s financováním americké kosmické agentury, byl konečně definitivně schválen rozpočet NASA na rok 2018/2019. Zoufale brzy ráno jsme se dočkali na první pokus realizovaného startu Falconu 9 s telekomunikační družicí a izraelským landerem pro Měsíc. Samozřejmě Živě a česky. Živě jsme také mohli společně sledovat, jak japonská sonda Hayabusa 2 úspěšně odebrala vzorky z povrchu planetky Ryugu. Hlavní událostí následujících dní bude první start soukromé lodi Crew Dragon k ISS. Připravili jsme pro vás souhrn o tomto důležitém letu. Po měsíci jsme se opět vrátili s Pokecem s Kosmonautixem, kterým vás opět provedl Dušan Majer. Podívali jsme se také na netradiční využití kosmické techniky při sledování otrokářství na Zemi. Velmi pozitivní zpráva přišla z USA na konci týdne. Odborníci zodpovědní za připravenost prvního letu soukromé lodě Crew Dragon k ISS se dohodli, že tato loď může odstartovat na začátku března.

Snímek týdne:

Japonská sonda Hayabusa 2 provedla ve čtvrtek snad úspěšný odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu. Snad je ve větě uvedeno jen proto, že zatím nevíme, kolik materiálu se sondě podařilo získat. Přesto však sonda úspěšně klesla k povrchu a provedla všechny procedury nutné k uskutečnění odběru. Krátce po odběru, v době kdy už sonda stoupala, vznikla i zajímavá fotografie ukazující stín Hayabusy 2 na povrchu Ryugu, který byl viditelně ovlivněn aktivací trysek.

Video týdne:

Sice se zpožděním, ale ESA zveřejnila video z druhého testu nového motoru na tuhá paliva P120C, který bude sloužit při letech rakety Ariane 6. Užijte si video z tohoto testu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/47130341432/
https://media.necn.com/images/1941*1092/PIA22957-Insight-NASA-Weather.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/d8DurH8tJf4zGNWCXuyQ3Y.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dz9H5pdXcAA2hZJ?format=png&name=small
https://mars.nasa.gov/rss/api/images/insight_marsweather_white.png
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/pia22957-16.jpg?itok=Ep63i_MY
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/02/20190222a_01.jpg