SpaceX míří k nepilotovanému testu Crew Dragonu

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

Jestli je letošní rok něčím skutečně mimořádný, pak je to skutečnost, že by v roce 2019 mělo poprvé dojít k připojení soukromé lodě s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. O to by se měly postarat lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. Obě by měly před vstupem do ostré služby provést dvě testovací mise – první z nich bude nepilotovaná, druhá pilotovaná. SpaceX má zatím proti Boeingu náskok pár měsíců a její první testovací mise by měla přijít během pár týdnů. Jasný důkaz přišel včera, když Falcon 9 určený pro tuto misi provedl statický zážeh.

Takto zvěčnil statický zážeh Falconu před misí DM-1 Emre Kelly.

Takto zvěčnil statický zážeh Falconu před misí DM-1 Emre Kelly.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Raketa se vydala na startovní rampu už v úterý 22. ledna a zážeh měl přijít o den později během večerních hodin našeho času. Ještě během odpoledne však byl Falcon sklopen do horizontální polohy a bylo jasné, že se zážeh odloží. Za pár hodin se ale raketa opět dočkala vztyčení a předpokládalo se, že se zážeh odloží o 24 hodin. Ve čtvrtek 24. ledna (shodou okolností na den přesně rok po statickém zážehu prvního Falconu Heavy) se Falcon skutečně probudil k životu – okno pro zážeh bylo otevřené od osmi večer našeho času, k několikasekundovému zážehu devíti motorů Merlin na prvním stupni došlo přesně v 22:00 SEČ. Zážeh potvrdil, že předtím probíhající činnosti simulující průběh předstartovních příprav neodhalily žádný problém.

Raketa je v době vydání článku připravována ke sklopení, což obnáší hlavně odčerpání paliva z nádrží, protože s plnými nádržemi by byl Falcon moc těžký a navíc by šlo o velké bezpečnostní riziko. Experti ze SpaceX zatím provádí hloubkovou analýzu údajů nasbíraných celou řadou senzorů během statického zážehu. Raketa bude v nejbližších hodinách sklopena a očekává se její návrat do montážní haly HIF u startovní rampy 39A.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon pro misi DM-1 čeká na statický zážeh.

Falcon 9 s lodí Crew Dragon pro misi DM-1 čeká na statický zážeh.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Právě zde proběhnou dodatečné kontroly a předstartovní příprava. Na rozdíl od klasických misí nebude po zážehu v montážní hale k hornímu stupni připojen náklad – v tomto případě loď Crew Dragon, protože zážeh proběhl už s ní.

V minulých dnech se hojně spekulovalo o tom, zda statický zážeh proběhne i s lodí nebo ne. Když Falcon zamířil na rampu i s Crew Dragonem, bylo jasno. SpaceX od provádění zážehů s nákladem ustoupila po nehodě z 1. září 2016, kdy raketa několik minut před zážehem explodovala a zničila i telekomunikační družici Amos-6.  V případě Crew Dragonu je však situace jiná – jednak je vybaven motory SuperDraco, které fungují jako záchranná věžička, takže v případě problémů odnesou loď pryč od nebezpečné rakety.

Druhým důvodem je ukázka bezpečnosti zvoleného procesu. NASA v minulých letech dlouho trvala na tom, že je bezpečnější, aby posádka nastoupila do lodi v době, kdy je již raketa natankovaná a stabilizovaná. SpaceX však prosazovala metodu, která počítá s nástupem posádky do lodi v době, kdy jsou nádrže rakety prázdné a s tankováním by se mělo začít až několik desítek minut před startem. SpaceX chce nyní NASA ukázat, že je tento postup bezpečný. Podobná demonstrace se dá očekávat i u dalších misí, takže celkem by měla mít NASA k dispozici data hned z pěti plnění:

  1. Statický zážeh DM-1
  2. Start DM-1
  3. Statický zážeh In-flight Abort testu
  4. Start In-flight Abort test
  5. Statický zážeh DM-2

NASA tato data vyhodnotí a pokud v nich neobjeví závadu, povolí použít tento tzv. Load-and-Go režim i u startu pilotované mise DM-2. Ale do startu DM-2 zbývá ještě několik měsíců – počítá se s ní nejdříve v červnu. Pojďme se tedy zaměřit spíše na mnohem bližší DM-1. Už při včerejším statickém zážehu bylo vidět, že SpaceX bere statický zážeh opravdu hodně vážně. Bylo to vidět třeba na práci s ramenem CAA (Crew Access Arm), kterým budou do lodi nastupovat astronauti. Zpočátku bylo rameno přimknuté k lodi, ale před začátkem tankování se odklopilo. Na palubě Crew Dragonu samozřejmě během zkoušky nikdo nebyl, ale SpaceX tím simulovala situaci, která bude před startem pilotované lodi běžná.

Pad Abort Test lodi Crew Dragon provedený v květnu 2015 otestoval záchranný systém motorů SuperDraco

Pad Abort Test lodi Crew Dragon provedený v květnu 2015 otestoval záchranný systém motorů SuperDraco
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Dokud do rakety neproudí palivo, je vše naprosto bezpečné. Je proto vhodné mít rameno přiložené ke dveřím, aby bylo možné v případě potřeby zajistit přístup k posádce. Jakmile se však začnou nádrže plnit stovkami tun pohonných látek, může nastat situace, že bude potřeba loď odnést pryč od nebezpečné rakety. V tu chvíli by přiložené rameno překáželo – proto se před začátkem tankování odklopí do dostatečné vzdálenosti. Nedaleko od pobřeží dokonce kotvila loď GO Searcher, která by pomohla vylovit Crew Dragon z vody, pokud by při statickém zážehu došlo k mimořádné situaci a aktivování záchranných motorů SuperDraco.

Kdy se Falcon s Crew Dragonem vrátí na floridskou rampu 39A, to zatím nikdo s jistotou neví. Ještě před pár dny se hovořilo o startu 9. února, ale stále častěji je slyšet o odkladu na 16. února, což ale zdaleka nemusí být poslední přesun. V nedávném článku jsme rozebírali aktuální situaci, která je ovlivněna hned několika faktory – od vládního shutdownu po omezený počet astronautů na ISS. Zapomínat nesmíme ani na to, že půjde o první letovou zkoušku zbrusu nové lodi – zástupci SpaceX i NASA proto budou maximálně opatrní, aby skutečně nic nepodcenili.

Spodní část transportéru TEL s připojenou raketou Falcon 9.

Spodní část transportéru TEL s připojenou raketou Falcon 9.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

První stupeň pro nepilotovanou testovací misi DM-1 nese výrobní označení 1051 a je zajímavý tím, že obsahuje novou generaci tlakových nádob COPV na helium. Ty se testovaly již na dřívějších misí Es’hail-2 a Dragon CRS-16, nicméně podle dostupných informací šlo u těchto misí o kombinaci nových a starších exemplářů. Falcon, který ponese nepilotovaný Dragon, by ale měl mít pouze COPV nové generace, o které Elon Musk mluví jako o nejdokonalejších tlakových nádobách, jaké kdy lidstvo vyvinulo.

Až nastane Den D, Falcon odstartuje z rampy 39A a nabere kurs nad Atlantik. Dráha bude prakticky stejná, jako když stejná raketa vynáší zásobovací loď Dragon. Otázkou je, jaký osud potká první stupeň. Většinou statický zážeh (po kterém vždy vydáváme představovací článek mise) probíhá jen pár dní před startem, takže odpověď na tuto otázku bývá ve většině případů jasná. Jenže v případě DM-1 dělí statický zážeh (a tedy i vydání tohoto článku) a samotný start několik týdnů – možná i měsíc. Je pravděpodobné, že se SpaceX pokusí se stupněm vrátit na pevninu. Hmotnost Crew Dragonu by se neměla příliš lišit od zásobami naplněného nákladního Dragonu. Dá se ale očekávat, že rozřešení otázky přistávání se dočkáme v nejbližších týdnech.

Loď Crew Dragon pro misi DM-1

Loď Crew Dragon pro misi DM-1
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Horní stupeň pak dosáhne oběžné dráhy, kde uvolní loď Crew Dragon. Ta pak s pomocí vlastních motorů upraví oběžnou dráhu tak, aby se začala blížit k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew Dragon se od zásobovacího Dragonu liší v několika důležitých věcech – na první pohled je třeba vidět, že z jeho nehermetizovaného servisního modulu / nákladového prostoru netrčí žádné solární panely – ty jsou umístěny na polovině trunku. Z bezpečnostního hlediska je to výhoda – nemusíme se bát, že se panely nepodaří rozevřít.

Samotné solární články jsou spojené do skupin a přilepené na nosné panely. Tyto panely jsou po celé ploše pokryty průhlednou vrstvou povrchové úpravy odolnou vodě a teplu, která vytváří zcela hladkou vnější stěnu. Panely mají různé tvary a velikosti (velká část z nich je ohnutá) aby dobře pokryly polovinu válcovitého trunku.

Kolik času uplyne od startu do příletu k cíli, zatím není jisté, ale je velmi pravděpodobné, že to budou dva dny. Tady přijde ke slovu druhý významný rozdíl, kterým se Crew Dragon liší od nákladního Dragonu. Zatímco zásobovací loď zastaví deset metrů pod stanicí, aby ji mohla posádka zachytit robotickou paží a připojit ke stanici, Crew Dragony se budou dokovat automaticky (stejně jako Starlinery od Boeingu). Za tímto účelem budou dva staniční porty vybaveny dokovacími adaptéry IDA, které umožní připojení soukromých lodí s posádkou. Zatím je takto vybaven jen jeden port, ale časem přijde čas i na druhý.

Loď Crew Dragon v hangáru HIF

Loď Crew Dragon v hangáru HIF
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Není jisté, zda a případně co bude mít nepilotovaný Crew Dragon na palubě. Dá se spekulovat o nějakém nákladu jednoduchého rázu – třeba voda, nebo potraviny. Rozhodně nečekejme žádné drahé vědecké přístroje, které se vozí v zásobovacích Dragonech. Je poměrně pravděpodobné, že na palubě bude nějaká legrácka – podobně jako když vůbec první zásobovací Dragon letěl na oběžnou dráhu s bochníkem sýra. Crew Dragon zůstane u ISS připojený několik dní, během kterých posádka stanice i pozemní obsluha provede celou řadu kontrol.

Loď se pak sama oddělí od dokovacího prstence IDA a vzdálí se od ISS. Následně provede brzdící zážeh, který ji stáhne z oběžné dráhy do atmosféry. Návratová kabina se pochopitelně před vstupem do atmosféry zbaví již nepotřebného trunku a přistávat bude na padácích. Je poměrně pravděpodobné, že Crew Dragon žbluňkne do vln Atlantiku nedaleko Floridy, kde už na něj bude čekat loď GO Searcher. I to bude změna oproti zásobovacím Dragonům – jejich návratové kabiny totiž přistávají do Tichého oceánu.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému - zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.

Loď Crew Dragon (stejně jako Starliner) sází na tlačné motory záchranného systému – zde na vizualizaci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Tím bude testovací mise DM-1 zakončena, ale pro loď samotnou se chystá ještě jedno využití. Pravděpodobně v květnu letošního roku podstoupí tzv. In-flight Abort Test, tedy zkoušku záchranného systému lodi za letu rakety. K této zkoušce, která odstartuje z rampy 39A se využije první stupeň, který bude obětován, horní stupeň bez raketového motoru a loď Crew Dragon z mise DM-1. Ta se během práce prvního stupně v době nejvyššího aerodynamického odporu pokusí odletět od rakety a simulovat tak únik od nebezpečného nosiče. Pokud se loď zachrání v nejsložitější fázi letu, měla by už zvládnout i všechny další situace.

Americká vlajka, vynesená na ISS při poslední misi raketoplánu, čeká, až ji na Zemi dopraví první posádka startující z území USA.

Americká vlajka, vynesená na ISS při poslední misi raketoplánu, čeká, až ji na Zemi dopraví první posádka startující z území USA.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Po In-flight Abort Testu bude na zbrusu nový Crew Dragon čekat druhá testovací mise, označovaná jako DM-2. V jejím rámci vyrazí k ISS Doug Hurley a Robert Behnken, ostřílení astronauti se zkušenostmi z raketoplánů. Pokud SpaceX udrží svůj náskok před Boeingem, měla by právě DM-2 být první pilotovanou výpravou vypuštěnou z území Spojených států od poslední raketoplánové mise STS-135. Její posádka by tedy měla na stanici vyzvednout americkou vlajku, kterou tam v roce 2011 nechala posádka posledního raketoplánu a kterou má podle dohody odnést posádka první lodi, která odstartuje z území USA a doletí na stanici. Po návratu mise DM-2 začne finální certifikační fáze, po které by se měly Crew Dragony zapojit do běžné rotace posádek. První ostrá (nikoliv testovací) mise nese zatím označení Crew-1 a byli do ní jmenováni Američané Micheal Hopkins a Victor Glover, přičemž jména dalších členů posádky z jiných agentur by měla být oznámena později.

Posádka první ostré mise lodi Crew Dragon. Zleva Victor Glover - Mike Hopkins.

Posádka první ostré mise lodi Crew Dragon. Zleva Victor Glover – Mike Hopkins.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.elonx.cz/
https://livestream.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/crewdragon_iss_graphic.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DxtKyhsWsCAlKTN.jpg:large
https://forum.nasaspaceflight.com/…=dlattach;topic=47095.0;attach=1540895;image
https://www.spaceflightinsider.com/…falcon_9_pad_abort_test-michael_howard.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…=dlattach;topic=47095.0;attach=1537498;image
https://c1.staticflickr.com/5/4906/31433487287_6a9e6b45af_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-04-222943.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165458.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/Starliner.png

SpaceX míří k nepilotovanému testu Crew Dragonu, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 5 214 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 5 214 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “SpaceX míří k nepilotovanému testu Crew Dragonu”

  1. Alois napsal:

    Jak se zdá Dragon vyhrává. Ovšem první nepilotovaný let na LEO je jen první poločas, řečeno sportovně. Rozhodující bude první pilotovaný. Oba soupeři jsou i tak ve skluzu, který je ku podivu prakticky stejný a nepříjemný, neb prodlužuje závislost USA na předpotopních Sojuzech. Na startovní čáře měl Space X výhodu tím, že vlastně ” jen ” modifikoval funkční návratovou zásobovací loď, zatímco Boenig začínal ” od nuly”.

    • JaGa napsal:

      Osobně mi přijde, že Starliner je oproti Crew Dragonu podstatně složitější stroj. Jak na konstrukci (vývoj) tak na výrobu. Samozřejmě tak mohu usuzovat jen z dostupných článku a fotek na internetu.

  2. Tomáš Kalisch napsal:

    Dobrý den. Hezký článek. Nemáte chybu v datu? ” před pár dny se hovořilo o startu 9. ledna.”
    Nemá tam být 9. února?

  3. Vojta napsal:

    Pěkné detaily Dragonu z obou stran. Z dálky ta křidélka vypadala jen jako navařené kusy plechu a ony jsou docela masivní. A z těch solárních panelů je pěkná skládačka. Takhle si člověk řekne, že je škoda trunk zahodit.
    Napůl zasunutý motor druhého stupně do interstage vypadá taky luxusně a vynikne délka jeho trysky. Jen škoda, že nejsou žádná videa z integrace (jak stupňů tak Dragonu/nákladu). Zrovna v tomto Rusové hodně vedou.

    • android napsal:

      Taky si myslim, že to zahazovat je škoda. Jen solární články tam budou za obrovské peníze. Když se podívám kolik stojí solární panely pro vesmír v nějakém eshopu s cubesaty… tak je to fakt škoda.

      • Vojta napsal:

        A z druhé strany jsou zase radiátory, které taky nebudou zadarmo. Plus jejich obsluha, elektronika k panelům, akumulátory… No, počkáme na Starship, tam by to mělo být všechno znovupoužitelné.

      • lvy napsal:

        Já si myslím, že tam budou použity vcelku obyčejné panely a ne extra speciální pro dlouhodobé použití a proč si to myslím? No přece cena a taky to, že zatím to budou velice krátké lety, takže není důvod tam dávat drahé panely, které musí vydržet dlouhé roky až desetiletí.

        • android napsal:

          No tohle mne taky napadlo. Ale pamatujte, že Dragon má životnost ve vesmíru naplánovanou na 2 roky a to musí zvládnout i trunk. To nebudou úplně obyč spotřební články.

  4. zdeňek napsal:

    Já bych řekl, že Boeing jen okopíroval Orion který staví pro NASA. Starliner je dvojče Orionu.

    • A podle čeho tak soudíte? To by mě skutečně zajímalo.

    • Jiří Hošek napsal:

      Boeing nestaví Orion. Orion má dvě hlavní části – výrobcem modulu pro posádku (přímým kontraktorem NASA) je Lockheed Martin, hlavním výrobcem servisního modulu (kontraktorem ESA) je Airbus Defence and Space.

    • JaGa napsal:

      Jo a Orion i Starliner okopírovali Apollo! 🙂
      To ,že něco vypadá podobně ještě rozhodně neznamená, že to technologicky i technicky není úplně jiné. Stačí si přečíst pár článků a prohlédnout pár obrázku těchto tří lodí a zjistíte jak moc se mýlíte.

      • Jiný Honza napsal:

        Tak historicky tu máme Vostok/Voschod, Mecury/Gemini, Apollo, Sojuz, STS, a Šen-čou.

        Nezaujatě řečeno, z tohohle výběru jsou Orion i Starliner jednoznačně “kopie” Apolla.

  5. Jiri Novak napsal:

    Kde muzu najit aktuali fotky interieru Crew Dragon. Rad bych zjistil jestli se zmenil od oficialniho predstaveni, kde ten interier vypadal trochu jako koncept auto ktere ma daleko od seriove vyroby.

    • Pokud se nemýlím, tak fotky aktuální podoby interiéru nejsou k dispozici. A to, že to bude uvnitř lodi vypadat jinak, než při jejím představení, bylo přece od prvního okamžiku jasné. Jednalo se pouze o maketu sloužící především pro představení vnější podoby lodi, která uvnitř nebyla vůbec ničím vybavená. Takže vaše otázka “jestli se změnil interiér” moc nedává smysl. Kromě líbivých sedaček a dotykových displejů totiž žádný interiér prezentován nebyl.

      • Marek napsal:

        Celkem pěkné záběry z interiéru Crew Dragona jsem našel zde https://www.youtube.com/watch?v=TJFlVsDjt_U, včetně nastupující posádky ve skafandrech, které … no nezdají se mi během nastupování už tak ‘sexy’ jako při oficiálním focení.

        • Radim napsal:

          Nenechte se mýlit. Ty záběry jsou z trenažéru, ne z letového exempláře. Ten se může, a s velkou pravděpodobností bude, dost lišit. Vzpomeňte na trenážer Apolla (viz film Apolla 13) nebo později STS.

    • Michal Kára napsal:

      Fotky nevím, ale v tomhle článku je video z výcviku kosmonautů a jsou tam i nějaké záběry zevnitř simulátoru, na kterém se cvičí: https://www.theverge.com/2019/1/15/18182243/spacex-nasa-astronauts-human-crew-commercial-space-iss-tourism-bob-behnken-doug-hurley

      Předpokládám, že minimálně ovládání bude identické jako u reálné lodi, jinak by výcvik moc neměl smysl.

  6. David Suchomel napsal:

    Ad brzdící zážeh, Brzdící zážeh Crew Dragonu obstarávájí motory super draco nebo jen směrové draco? A u normálního dragonu se provádí zážeh jen pomocí draco bo tam jiné motory nejsou, je tak? Nebyla by nějaká animace tohoto procesu deorbitace u obou lodí?
    Díky

    • Dušan Majer napsal:

      O takové srovnávací animaci nevím. Ano, nákladní Dragon má jen motory Draco. A co se týče deorbitu Crew Dragonu, tak i tam by se měly použít motory Draco, ale nechme se překvapit. Ty poslední informace jsou už docela staré.

  7. Vít Výmola napsal:

    O SpaceX se ohledně kosmické turistiky zatím vždy mluvilo jen o obletu Měsíce. Nejsou nějaké nové náznaky, že by nakonec přece jenom chtěli vozit turisty i Crew Dragonem na LEO? Myslím, že nejednoho zájemce by našli. A každý dolar se hodí. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      O tom se zatím nemluví.

    • KarelTv napsal:

      Ano, to je docela zajímavé že SpaceX zatím nic takového nenabízí. Ale asi by letenka stála hodně a moc by na tom nevydělali. Kolik by bylo zájemců za cenu letenky 30-40 milionů při třech turistech ? Třeba deset ? Zatím mají asi dost jiného nákladu, tak proč by se patlali s turisty. Myslím že na turistech se ještě asi byznis moc dělat nedá.

      • Jiný Honza napsal:

        Tak Dragon by měl uvézt 7 lidí. Ale luxusní cesta to zrovna nebude. Na provozování turistiky by asi potřebovali nějakou trvalou stanici. To je sice otázka jednoho startu F9 s nějakou pořádnou, co nejvíc prosklenou “rourou”, doplněnou o servisní modul Dragona, ale momentálně jsou to dost předčasné úvahy.

        Až udělají desátou misi k ISS bez průšvihu, možná dojde i na tyhle úvahy.

    • maro napsal:

      Tenhle sardinkový stroj bez obýváku je dobrý tak na ten půldenní skok na ISS. Jenže na ISS nemá SpaceX žádné své prostory, kde by turistu ubytovala.

      • android napsal:

        Spacák a paštiky + petky at si turista přiveze ze Země. Ať kadí do plen a to ať balí do igelitky. Nechť bivakuje v nějakém k tomu určeném nafukovacím modulu co se tam doveze. 2x denně s doprovodem na 10 minut do kupoly. A pak ať si sedí i miniokýnka v tom nafukovacím modulu. Turista na ISS nemá jinak co hledat. Buď má skutečný vědecký program a je zařazen do posádky a tedy není turista a jinak je prostě čumil co bude sedět v tom nafukovacím nesmyslu. Markeťáci si to nějak okecaj.

  8. maro napsal:

    Nevíte jak je řešeno přistávání s tím toxickým hypergolickým palivem na palubě? Budou okolo toho běhat technici ve skafandrech jako kolem raketoplánu? I tohle byl jeden z důvodů, proč řídící systém přistávací kabiny Sojuzu používá peroxid vodíku jako “palivo” a i ten, který mu zbyde, vypouští v atmosféře pár kilometrů nad zemí před přistáním. U Dragonu ale samozřejmě zůstane toxické hypergolické palivo v nádržích. Co s ním?

    • Dušan Majer napsal:

      Přistane do vody, takže se z povrchu případné ulpěné látky opláchnou. A nádrže jako takové by měly těsnit.

      • Jiný Honza napsal:

        🙂
        Tak nádrže by těsnit měly. A taky ventily by měly být zavřené. A zbytky v spalovacích komorách motorů budou vymyté mořskou vodou… No nakonec to stejně budou na břehu kontrolovat ve skafandrech, protože ví, jak to chodí.

        A po těch potápěčích, co to “vystupování” budou jistit z té hydrazinem vylepšené mořské vodě jako obvykle ani pes neštěkne.

Zanechte komentář