V noci z 12. na 13. ledna se malá družice SkCube nečekaně odmlčela. Ještě ve 22:32:21 poslala svůj poslední datový balíček a po půlnoci už bylo ticho. Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání hardwaru. Další desítky hodin se nesly ve snaze obnovit komunikaci, ale pozitivní výsledek nepřicházel. Začíná se tedy zdát, že první slovenská družice ukončila svůj provoz po 569 dnech. Je tedy čas zhodnotit její přínosy a výhledy do budoucna.
Operátoři i nadále vyhodnocují data, která by jim mohla prozradit více o příčinách ztráty. Svou roli mohla hrát i radiace, jelikož údaje z měření ukazovaly, že palubní vybavení postupně degraduje. Tyto znalosti budou velmi užitečné do dalších projektů. Jak ale můžeme zhodnotit více než rok a půl dlouhou službu? Objektivně se dá říct, že ačkoliv cubesat již dříve potkaly technické problémy, neznamenalo to konec jeho služby. SkCube splnila většinu úkolů a překonala očekávání. Cubesaty jsou specifická oblast kosmonautiky – technická úmrtnost je u nich poměrně vysoká. Některé kusy se po vypuštění ve vesmíru vůbec neozvou, jiné selžou po pár týdnech. Skutečnost, že SkCube fungovala přes rok a půl, je důkazem dobré přípravy.
Foto: Dušan Majer
„Nečekali jsme, že (družice – pozn. aut) vydrží pracovat až 569 dní. Z toho některé systémy bez jediného výpadku či anomálie. Během své činnosti družice poslala na Zemi více než milion datových paketů a reagovala na 544 povelů ze Země. Celý projekt hodnotíme jako mimořádně úspěšný. Z 21 naplánovaných experimentů se nám podařilo uskutečnit 19,“ uvádí Jakub Kapuš, hlavní osobnost celého týmu, který stál za první slovenskou družicí.
SkCube ukázala, že na Slovensku mohou vznikat špičkové projekty s technickými inovacemi, že mladí talentovaní lidé umí přetavit teorii do praxe. SkCube mnoha lidem vpravdě změnila život – třeba už jen tím, že díky ní vzniklo několik bakalářských a diplomových prací. Jejím prostřednictvím se podařilo oslovit širokou veřejnost včetně mládeže, pro kterou jde o velmi zajímavou inspiraci. Zkušenosti získané při vývoji SkCube rozhodně nepřijdou nazmar. Už v březnu bychom se měli dočkat oznámení o zapojení týmu těchto slovenských specialistů do mezinárodní cubesatové mise.
Zdroje informací:
http://kozmonautika.sk/
Zdroje obrázků:
http://www.skcube.sk/wp-content/uploads/2016/05/skcube-2-700×524.jpg
Autor
Jenom mimo tema,kdy bude startovat New shepard?
NS-10
Through fixing the ground infrastructure issue, we have determined additional systems need to be addressed. We have changed our target to early 2019 for next launch attempt.
Problemy – přeloženo na začátek r.19
Termín neznáme.
Napravo je „Archiv komentovaných přenosů 15.ledna–NROL-71.“
Při kliknutí se nedovím nic bližšího (ani hodinu). Na elonx.cz nic takového není.
Není náhodou odklad???
Upřímně, proč bychom měli na elonx.cz dělat profil pro misi, kterou zajišťuje ULA s raketou Delta IV Heavy?
Co se týká hodiny startu, neuvádí ji ani SFN, tam je jen poznámka TBD. Nedivím se tedy kosmonautixu, že tento údaj nenapsali. Ani stránky ULA tento údaj neuvádí.
Nový termín zatím nebyl určen. Budu to muset posunout na nějaký zástupný termín.
P.S. ElonX se věnuje projektům Elona Muska. O misi NROL-71 se tam psát nebude.
Nečekané přehřívání = něco jako zkrat?
Spíš fyzické ohřívání.
Nad tim jsem taky uvažoval. Ale to by znamenalo ztrátu orientace. Je otázkou zda vůbec sonda byla nějak aktivně orientovaná. Taky při pohledu na sondu to nevypadá, že by z nějaké strany by se ohřívala nějak výrazně jinak. Systém stabilizace v prostoru tam měli magnetický pomocí cívek. Poloha byla tedy zřejmě celou dobu stabilizovaná. Jinak by asi těžko nějak komunikovali. Použitá patch antena pro 2.4GHZ měla poměrně výraznou směrovou/sektorovou charakteristiku, takže stabilizace byla podstatná.
Jen si vzpomínám.. neměli na začátku nějaký zásadní výpadek hlavního počítače?
Zřejmě došlo k nějakému selhání prvku, který postupně degradoval.
zdravím, nějak moc poruch se v poslední době vyrojilo. Nezdá se Vám?
Hezký den, upřímně řečeno o SkCube informujeme jen kvůli tomu, že je slovenská. Cubesatů se vypouští desítky, stovky ročně. Kdybychom se měli věnovat selháním všech, tak tu máme mnohem více článků. Takže nejde o žádné mimořádné období. A pokud mluvíte o tom, že Hubble a Spektr-R potkaly problémy, tak ano, ale to se stává, oba stroje jsou již za plánovanou životností.
Aj ta moje hlava. větu “ Ale to by znamenalo ztrátu orientace. Je otázkou zda vůbec sonda byla nějak aktivně orientovaná.“ prosím nečíst páč, když jsem jí napsal, tak jsem si pak dohledal jak to měli stabilizované. A větu nesmazal 🙁
Prosimvas, co je to ta Jihoamericka anomalie?
„Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání“
hmm uz jsem zapojil google 🙂 ale mohlo to byt vysvetleno trochu
https://en.wikipedia.org/wiki/South_Atlantic_Anomaly
Dobry den,
Jak je to s cubesaty z hlediska (ne)vytvareni smeti na orbite? Predpokladam, ze casem shori v atmosfere, ale zase kdyz se jich rocne vypousteji stovky …
Dale by me zajimalo, jak s takovym cubesatem operatori komunikuji? Pronajimaji si cas na nejake existujici infrastrukture nebo „to chytaji doma na prut“?
Hezký den,
životnost cubesatů na oběžné dráze se počítá na měsíce (nejnižší dráhy) až nižší jednotky roků (nejvyšší běžně používané dráhy kolem 550 km to mají kolem 5-6 let). Konkrétní doba je závislá třeba na sluneční aktivitě. Ta umí nafouknout zemskou atmosféru a družice pak rychleji třou o její zbytky a dříve zanikají. To, že se vypouští stovky cubesatů ničemu nevadí. Tam nahoře je mnohem víc místa, než se může na první pohled zdát.
Každý cubesat má stanovené své komunikační pásmo, které je nutné velmi přesně specifikovat dlouho před startem – jsou k tomu poměrně dlouhé formuláře a hodně papírování.
„chytaji doma na prut“
I při komunikace s našem vzlusat1.cz/cs/ používají vlastní anténu s rotátorem.
Přes radioamatérské družice běžně navazují spojení radioamatéři též za pomoci své vlastní antény s rotátorem.
Ona ta vzdálenost není zas tak velká – jen je nutné přesně zaměřit anténu a proto ten rotátor řízený počítačem.
A dříve se též přijímali meteorologické družice podobným vybavením.
Ten odkaz:
http://vzlusat1.cz/cs/