Nádrž na kapalný vodík bude největším dílem nové americké rakety Space Launch System (SLS) – to není nová informace. Ale všichni víme, že podobná slova jaksi nevnímáme, když s nimi není spojen nějaký konkrétní vjem. Když pak vidíme třeba fotografii, vyrazí nám rozměry dané konstrukce dech, ačkoliv jsme již dříve věděli, jaké má rozměry. Stejné pocity se nás zmocnily, když NASA zveřejnila fotografie z usazení testovacího exempláře vodíkové nádrže na testovacím stanovišti 4693 na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Vodíková nádrž bude tvořit významnou část centrálního stupně nové rakety – ten bude měřit na délku 61 metrů a jeho průměr bude 8,4 metru. Centrální stupeň má ve svých útrobách ukrývat hlavně dvě nádrže – jednu se zkapalněným kyslíkem a druhou se zkapalněným vodíkem. Ty vytvoří pohonnou směs pro čtveřici motorů RS-25.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Testovací exemplář vodíkové nádrže je po strukturální stránce identický s letovým hardwarem, který bude při v raketě SLS zabírat celé 2/3 centrálního stupně. Do této nádrže se vejdou více než dva miliony litrů zkapalněného vodíku o teplotě -252 °C. A v čem vlastně spočívá úkol tohoto testovacího kusu?
Klíčovou roli hraje věžovitá konstrukce s výškou 65 metrů, do které byl 14. ledna vsazen. Ta je totiž vybavena desítkami hydraulických pístů, které mají za úkol natahovat, stlačovat, ohýbat a kroutit testovací nádrž. Cílem je vystavit zkušební exemplář stejnému zatížení, jaké zažije letový hardware při startu a v průběhu mise. Dojde tak k ověření, že návrh konstrukce odpovídá definovaným požadavkům.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4242da574cebea87cc6d3546f5e7bd4d&oe=5CD00E63
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…a7b50c1fcf49c5666106a9699403badb&oe=5CB59394
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/msfc_011519_sls_lh2_lift-12.jpg
Už aby to celé stálo na rampe a nastal odpočet. Vďaka za článok.
Jedna vec mi troška pri tej SLS nedá. Koncept 2 boostrov je tu od začiatku, v plane je dokonca nahradit ich jednotkami na kvapalne palivá, ale čo tak pridať ďalšiu dvojicu boostrov (na obdobu Energie) – výpočtom by to mohlo mať nosnosť okolo 180ton…
To s sebou nese nutnost úprav mobilní odpalovací plošiny a je otázka, zda by to umožňovala pevnost centrální konstrukce.
to je samozrejme. Aj terajšia podoba odpaľovacej plošiny nie je definitívna. Predpokladám, že plánovaný prechod na nové boostre si to vyžiadaju. Skôr tá centrálna konštrukcia, to dáva zmysel. Ale škálovateľnosť nosnosti by to malo lepšiu.
V takovém případě by musel být silnější i druhý stupeň,aby se z takové změny vytěžilo co nejvíce. Problém by byla hmotnost a její nárůst,se kterou se plošiny perou již nyní. Úprava rampy rovněž,neboť počítá s dvěma boostery.
Předem se moc omlouvám za off-topic ale jen jsem se chtěl zeptat, co přineslo avizované úterní jednání s představenstvem Mall.tv? Řešily se živě komentované přenosy? Díky za případné info 🙂
Řešilo se toho docela dost. V první řadě jsem se dozvěděl, že se přenos odehrál v době, kdy měly problémy linky serverů (nejsem technik, takže to neříkám přesně). Prý šlo o nejvážnější problém za několik měsíců fungování portálu a prý byla realizována opatření, která tomu mají předcházet do budoucna. S tím souvisely i některé problémy, které diváci hlásili – nemožnost přehrávat záznam ve vysokém rozlišení, dlouhé čekání na načítání, přeskakování kvalit automatickým hlídačem kvality a tak dále. Předal jsem jim i zpětnou vazbu o tom, že by bylo vhodné dát někam viditelně kontaktní e-mail, třeba do patičky, aby to lidé nemuseli hledat. Technici tam hned začali řešit podobu formuláře. Prý bude možná možné zachránit záznam chatu z prvního přenosu.
Lidé si často psali o možnost vrátit se v přenosu o nějaký čas zpět, tato funkce bude nasazena do konce ledna. V pokročilé fázi přípravy je označování ostatních diskutujících v chatu. Již brzy bychom se měli dočkat možnosti spustit chat ještě před samotným přenosem, přenos se začne přehrávat bez nutnosti refreshnout stránku, zobrazení počtu sledujících přehrávačů by mělo být zobrazeno. Stejně tak by stránka s přenosem měla mít odpočet do začátku vysílání – to vše má přijít již velmi brzy. Co se naopak odkládá a nemá jistý termín je volba kvality přímého přenosu, ale prý se na tom budou snažit zapracovat, aby netrpěli lidé na datech.
Lidé si často stěžovali na hlasité reklamy, bylo mi odpovězeno, že to bude velmi rychle srovnáno. Dostal jsem i příslib, že budeme za přenosy honorováni. Zdůraznil jsem, že proto to neděláme, ale i tak zástupci trvali na tom, že bychom měli něco dostat. Jen zatím není jisté od kdy, případně kolik by to bylo. Doufám, že jsem na nic důležitého nezapomněl. Osobně jsem se přesvědčil o to, co jsem již věděl. Mall.TV o naše přenosy opravdu stojí, stejně jako o zpětnou vazbu a kvalitní obsah a uživatelský zážitek. Skutečně na tom pracují a snaží se. Z jednání mám obecně velmi dobrý pocit.
P.S. Zatím to není oficiální ale 29. ledna by se v Praze mohlo uskutečnit setkání fanoušků našich pořadů o kosmonautice na Mall.TV. V první hodině by diváci dávali zpětnou vazbu kolegyni, která by zaznamenávala jejich názory, požadavky a tipy. Ve druhé hodině bych tam pak přišel já a mohli bychom si povídat o kosmonautice, diváci by se naživo ptali a já jim odpovídal. Měl by jít o přátelské setkání, které Mall.TV přinese zpětnou vazbu od lidí, divákům zase odpovědi na některé otázky. 😉 Ale ten termín zatím není jistý. O konání budu určitě informovat na FB profilu pořadu Vesmírné zprávy.
Jo to je přesně to co se mi na té změně líbí. Budování platformy nezávislé na YT,Twitch a podobně bez „family friendly“ nánosu a s podporou ochotnou něco řešit. Věc nevídaná. Pokud tohle doladí a zapnou i timeshift, tak super.
A peníze si berte a dejte je třeba Elonovi a nebo si pořiďte lepší linku doma či si kupte nějakou techniku na přenosy (profi mikrofon třeba pokud ho už nemáte)
Díky, mikrofon jsem si už koupil. 😉
Dugiho mikrofon je OK. Na řadě jsou mikrofony kolegů, kteří ho občas střídají.
Nevim a netusim, kde je problem u Lukase Housku, mluvi zajimave, ale straslive potichu. Netusim, jestli tam nekde v nastaveni to nema ztisene systemove v nastaveni hlasitosti. Velmi si ho vazim, ale fakt je nekde problem, tohle by stalo za to poresit v nejakem soukromem skypu nebo neco, poradit mu, prijit na to co se deje.
Mozna je to nemistne, ale kdyz to posloucham a sleduju na telefonu, tak u Martina ani Dusana nemam problem s hlasitosti, u Lukase fakt musim peclive poslouchat. Jeho komentar je kompetentni a dobry, dela to dobre, jen ta hlasitost.
Já nevím ale s hlasitostí jsem problém neregistroval, mám to ale na PC s reprobednama které jsou na 18% hlasitosti… tak zda to máte na telefonu nějak na hraně že jednomu rozumíte a druhému ne…
Ja sledujem na mobile a Lukáša Houšku (predpokladám, že on je ten, ktorý v prenosoch riešil svoju hlasitosť) bez slúchadiel počujem hranične. Niečo áno, niečo nie. Otázka je, či je to spôsobené mikrofónom, pretože napriek tomu, že Lukáša bolo počuť slabo, klikanie myšou a šuchotanie papiermi som počul zreteľne. Možno by Lukáš mohol vyskúšať posunúť mikrofón vpravo, vľavo, bližšie, ďalej, hovoriť na neho priamo, hovoriť na neho z uhla – možno je ten mikrofón iba málo všesmerový.
Možná je problém právě v tom, že ten mikrofon je všesměrový. Vnímá potom hlavně vzruchy okolí.
Je to určitě přínosné, provédět takové testy. Nicméně kdyby se neco takov ého co dnwes vyžaduje NASA mělo provádět u projektu Apollo, asi by provní starovalo o 20 let později. Nedovedu si přestavit, že by SpaceX prováděl podobnou přípravu na první start Starshipu jako provádí NASA na SLS. To by stálo určitě 100 mld. USD a nebylo by reálné to zvádnout během nekolika let. Je tedy otázkou, zda pro komerční lety do vesmíru začnou platit jiná pravidla než si stanovuje NASA pro lety s lidskou posádkou. Kdyby tomu tak nebylo, nemá Elon šanci letět na Mars. Ale protože zvádl přípravu Dragonu podle představ NASA s v tak kráté době, asi přece jen filozofie předběžné opatrnosti nesystematicky uplatňovaná při různých příležitostech až nesmyslně puntičkářsky není úplně neprůstřelná. Elon je brilantní organizátor a vizionář, ale válka s úřady a blbci na sociálních sítích musí odčervpávat minimálně 2/3 jeho tvůrčí energie. Vůbec mu to nezávidím, jen jej obdivuji.
Podobné testovací stanoviště bylo i pro Saturn V, který se do něj vešel celý. Nachází se přibližně kilometr východně od testovacího stanoviště pro vodíkovou nádrž centrálního stupně SLS. Později bylo využito pro maketu raketoplánu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_V_Dynamic_Test_Stand
Dobrý den,
1) jak píše pan Hošek – během programu Apollo postavili takovou zkušební konstrukci rovnou na celý Saturn V
Odborníci tvrdí že fyzické zkoušky a odstranění závad na raketě byly jedním z klíčových prvků amerického úspěchu (můžeme srovnat se sovětským fiaskem rakety N-1).
2) „zvádl přípravu Dragonu podle představ NASA s v tak kráté době“, to bych poprosil o upřesnění co myslíte:
– pokud myslíte Dragon 1, tak jeho vývoj trval 6 let (žádná tragédie, ale naopak ani trhání rekordů)
– vývoj Dragonu 2 (posádkového) dosud úspěšně ukončený není !
– Raketa Falcon 9 je spolehlivá ale nikoli bezchybná raketa. Zatím má na kontě jeden a půl havárie (havárie zničila právě jeden ze zásobovacích Dragonů pro ISS, a tu půlku počítám za havárii při zkušebním zážehu)
3) Předchozí odstavec se týkal nákladu, takže když se budeme bavit o lidech začne teprve sranda – nejen že by to lidé měli přežít, ale taky by to měli přežít ve zdraví a zůstat práceschopní (jinak letěli zbytečně)
NASA dala Elonovi na vybranou – pustit do firmy auditory z NASA, nebo předvést bezchybnou sérii startů rakety Falcon 9 při zachování stejné konfigurace. Elon si vybral druhou možnost…
Nemyslete si že SpaceX netestuje – „poskakování“ dvou maket Falconu po louce trvalo 2 roky a skončilo havárií druhé pokročilé makety. Pak ještě následoval rok ostrých testů – 4 pokusy – do prvního úspěšného přistání
PS: s raketou BFR bych moc brzy nepočítal – ne proto že by to nešlo, či že by to nakonec nezvládli…
ale evidentně ještě ani ve SpaceX pořádně sami neví co chtějí (viz. „drobná“ změna konstrukčního materiálu – 99% předchozího vývoje tím spláchli doslova do kanálu)
Je to určitě přínosné, provádět takové testy. Nicméně kdyby se něco takov ého co dnes vyžaduje NASA mělo provádět u projektu Apollo, asi by první starovalo o 20 let později. Nedovedu si přestavit, že by SpaceX prováděl podobnou přípravu na první start Starshipu jako provádí NASA na SLS. To by stálo určitě 100 mld. USD a nebylo by reálné to zvádnout během několika let. Je tedy otázkou, zda pro komerční lety do vesmíru začnou platit jiná pravidla než si stanovuje NASA pro lety s lidskou posádkou. Kdyby tomu tak nebylo, nemá Elon šanci letět na Mars. Ale protože zvádl přípravu Dragonu podle představ NASA s v tak kráté době, asi přece jen filozofie předběžné opatrnosti nesystematicky uplatňovaná při různých příležitostech až nesmyslně puntičkářsky není úplně neprůstřelná. Elon je brilantní organizátor a vizionář, ale válka s úřady a blbci na sociálních sítích musí odčerpávat minimálně 2/3 jeho tvůrčí energie. Vůbec mu to nezávidím, jen jej obdivuji.
Nevíte jestli takhle nasucho cvičili i s nádržemi pro raketoplán? Tohle testovací stanoviště přece stavěli až pro SLS.
Ano. Šlo o testovací stanoviště, o kterém jsem psa výše.
https://www.flickr.com/photos/nasamarshall/8640756561
S ohledem na tak dlouhou dobu pripravy si nedovedu predstavit co se stane, jestli skonci prvni start SLS havarii.
A pritom by na tom nebylo nic divneho, u premieroveho startu noveho nosice se to muze relativne snadno stat, ale kdyz si clovek uvedomi jak dlouho se to dava dohromady, tak by to melo rozmer tragedie.
To by fakt asi znamenalo i konec projektu DSG a zacal bych verit ,ze Mesic zazije 100 let bez dalsi lidske slapoty(otisk nohy).
Tak tragédie by to určitě byla, je otázka jestli by to taky byla škoda… 🙂
Co se týče dusání po Měsíci, asi se budeme muset spolehnout spíš na Číňany a Indy.
To myslíte vážně? Jednoznačně nesouhlasím.
Jako s tragedií nebo s Měsícem?
S tou tragedií je to narážka na vtip: Jaký je rozdíl mezi havárii letadla s prezidentem a pochcípáním králíků.
A myslím to vážně. SLS už mám v podobné oblibě. A nemyslím v oblibě jako králíky … 🙂
Nesouhlasím s touto částí věty: „je otázka jestli by to taky byla škoda…“
Jde obecně o rozšíření lidské přítomnosti mimo nízkou oběžnou dráhu Země. V tomhle nedělám rozdíl mezi NASA, SpaceX, Čínou, Ruskem atd. Fandím všem a nikomu nepřeji neúspěch.
no, Starship ma byt o nieco malo vacsi nez tato nadrz. Takze tie fotky su celkom dobre voditko ohladom toho co nas caka (dufajme) :)))
Inak co sa tyka nekonecneho procesu priprav SLS, ono to cele prameni z totalne odlisneho pristupu (ktory zrejme prameni z toho ze NASA je verejny urad, SpaceX je sukromna firma s kultúrou SiliconValley).
Napr. v SpaceX sa uplatnuje tzv. agilny vyvoj, co znamena ze funkcne poziadavky a specifikacie nie su na zaciatku vyvoja uplne zname, a vyjasnuju sa az pocas vyvoja. Inak povedane inzinieri az pri vyvoji zistuju, co presne vlastne potrebuju vyvinut. Druha vec je testovanie – SpX pristupuje k testom hardwaru akonahle je 51% sanca, ze by mohol fungovat. Doteraz zauzivanym standardom je pritom snaha o redukciu rizik, tzn. k testovaniu sa pristupovalo az pri 80-90% sanci uspechu. SpaceX sa drzi hesla „fail early, fail often“ co v skratke znamena, ze neuspesny test povazuju za sucast procesu, nie za zlyhanie. To aj vysvetluje caste zmeny planov a menenie koncepcii – SpX skratka riesi veci za pochodu, nie podla nejakého dopredu schváleného a nemenného planu.
Uvidíme jak to bude fungovat u vývoje BFR rakety. Těžko říct na jakém stupni vývoje je BFR teď po přechodu na úplně jiný konstrukční materiál. (není to teď v podstatě úplně jiná a od rýsovacího prkna nová raketa ?)
Falcon 9 byl z principu naprostá sázka na jistotu (kerolox, dva stupně, otevřený cyklus motoru…), až po zalétání a nasbírání terabajtů dat začali s pokusy o přistání. Tam ta sázka na postupné iterace vyšla krásně.
Jak to bude fungovat u BFR (u které se bude chtít záchrana co nejdřív, pokud možno na poprvé) se teprve ukáže.
ked v tomto stadiu vyvoja prehodili vyhybku z kompozitov na ocel, tak to s najvacsou pravdepodobnostou znamena, ze od zaciatku pracovali na viacerych variantoch. Niekde som cital ze to je pomerne bezny postup. Takze nie su teraz na nule, len zmenili primarny model z kompozitneho na ocelovy. Je dost mozne, ze na tom kompozitovom dalej pracuju, keby sa ukazalo ze bol lepsi.