Loňský rok byl pro SpaceX mimořádně úspěšný a do roku letošního chce také vstoupit ve velkém stylu – téměř na den přesně po dvou letech od prvního startu by mělo dojít k vypuštění poslední sady družic systému Iridium. Falcon 9 zatím nesl šestkrát deset a jednou pět družic tohoto systému, který umožňuje zákazníkům uskutečnit hovor prakticky z jakéhokoliv místa na světě. Nyní na start čeká Falcon 9 s poslední desítkou družic. Start z kalifornského kosmodromu sám o sobě bude zajímavý tím, že při něm bude použit již jednou použitý stupeň, který se pokusí přistání na mořské plošině.
Jak už to tak bývá, přípravy na start na Vandenbergově základně jsou mnohem méně nápadné než ty, které probíhají na Floridě. Okolní hory totiž odstíní zvědavé pohledy, které by v případě rovinaté Floridy snadno viděly, že raketa už je na rampě, že probíhá tankování, nebo, že proběhl statický zážeh. Na kalifornském kosmodromu jsme odkázáni na omezené množství zdrojů a o samotném zážehu se většinou dozvíme až od SpaceX. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Firma oznámila provedení zážehu včera, tedy 6. ledna krátce před jedenáctou hodinou večer našeho času.
Static fire test of Falcon 9 complete. Working with customer to determine best launch opportunity to complete the Iridium NEXT constellation; will announce targeted launch date once confirmed.
— SpaceX (@SpaceX) January 6, 2019
V době vydání tohoto článku je z nádrží nosiče odčerpáváno palivo, které bylo do rakety natankováno v rámci simulace předstartovních procesů. Falcon bude v nejbližších hodinách sklopen do horizontální polohy a převezen transportérem TEL do nedaleké montážní haly. Tady bude k hornímu stupni připojen aerodynamický kryt s deseti družicemi Iridium NEXT. Nejde přitom o jednoduchý proces, který se dělá levou zadní. Jde o harmonogram několika na sebe navazujících kroků, přičemž po těch hlavních vždy následuje posouzení, zda naměřené hodnoty odpovídají očekávaným úrovním. Pokud startu nestojí nic v cestě, může být hotová raketa vyvezena na startovní rampu.
Kdy k tomu dojde, však nikdo neví. Zatím stále platí poslední oficiální datum startu, tedy 8. ledna. Ale platí jen proto, že zatím nepřišla žádná oficiální informace o odkladu. Stačí prostý úsudek – ke statickému zážehu došlo 6. ledna pozdě večer našeho času a aktuálně platný termín počítá s 8. lednem v 16:48 SEČ, tedy sotva 40 hodin po statickém zážehu. Pravděpodobnost, že by SpaceX za tuto dobu stihla raketu přepravit do haly, připojit aerodynamický kryt, vyvézt zpět a připravit na start se limitně blíží nule. Však také SpaceX ve svém výše přiloženém tweetu uvádí, že ve spolupráci se zákazníkem hledá nejlepší termín pro start a že po rozhodnutí tento termín oznámí. Ostatně jakýsi povzdech nad tím, že bude potřeba více trpělivosti projevil na Twitteru i Matt Desch, šéf společnosti Iridium.
Pro tuto misi poslouží první stupeň s označením B1049. Ten si svou premiéru odbyl 10. září loňského roku, když z Floridy vynášel telekomunikační družici Telstar 18V a následně přistál na mořské plošině OCISLY. Tento stupeň z vývojové verze Block 5 (jiné už ani nelétají) absolvoval po přistání přesun přes celé Spojené státy – z východního floridského pobřeží zamířil na západní pobřeží kalifornské.
Tady byl k použitému prvnímu stupni připojen zbrusu nový stupeň horní a sestava včera provedla statický zážeh. Po výše popsaných činnostech se raketa vydá na rampu SLC-4E, kde se začne chystat na svou misi. Startovní okno je u této mise okamžité. Jakýkoliv odklad znamená posun startu na další den. Po startu bude raketa chvíli stoupat kolmo vzhůru a po pár sekundách začne sklánět svou špičku k jižnímu obzoru. První stupeň si po oddělení od stupně horního vyzkouší něco, co už zná – přistání na plošině zhruba sedm minut po startu. Jediný rozdíl je v tom, že tentokrát nebude plošina umístěná v Atlantiku, ale v Pacifiku.
Otázkou je, zda se SpaceX bude při tomto startu pokoušet o zachycení aerodynamických krytů. V tuto chvíli zatím nebylo v této otázce rozhodnuto – minimálně na veřejně dostupných kanálech, takže můžeme jen spekulovat. Pro hraje fakt, že se startuje ze západního pobřeží, což je pracoviště lodi Mr. Steven, která se většinou snaží zachytit klesající polovinu krytu do sítě natažené mezi rameny. Zatímco plošina už vyplula vstříc volnému oceánu, tak tato informace u lodi Mr. Steven zatím chybí.
Horní stupeň provede s velkou pravděpodobností dva zážehy. Ten první začne prakticky bezprostředně po oddělení od stupně prvního a bude trvat zhruba šest minut. Jeho úkolem bude dosáhnout parkovací dráhy kolem Země. S vypnutým motorem pak sestava přejde do přeletové fáze a horní stupeň se zapálí zhruba 51 minut po startu. Tyto druhé zážehy bývají u podobných misí velmi krátké – většinou jen kolem deseti sekund. Tím dosáhne sestava finální oběžné dráhy, která je téměř kruhová, nachází se ve výšce 550 kilometrů a vůči rovníku je skloněna o 86,4°.
56 minut po startu začíná při těchto startech postupné uvolňování družic – hezky jedna po druhé s rozestupem několika desítek sekund, takže ta poslední bývá oddělena zhruba 71 minut po startu. Každá družice váží 860 kilogramů, takže kupeckými počty dojdeme k celkové hmotnosti 8 600 kilogramů. Nesmíme ale zapomínat na to, že raketa nevynese jen tuto hmotnost. Družice jsou při startu usazeny na dvou prstencových adaptérech, které dohromady váží téměř tunu. Ve výsledku se tak hmotnost nákladu pohybuje okolo 9 600 kilogramů.
Družice po vysazení vyklopí své solární panely, o což se postarají výrobky brněnské společnosti Frentech. Ta totiž dodala mechanismy zajišťující vyklopení solárních panelů pro všechny nové družice Iridium. Družice budu mít zajištěné dodávky elektrické energie a bude moci začít jejich postupné aktivování. Pozemní operátoři se s nimi spojí, zkontrolují stav palubních systémů a začnou družice přesouvat na finální oběžné dráhy, které leží ve výšce 625 kilometrů. Tady jednotlivé družice postupně nahradí dosluhující exempláře první generace. Největší obnova satelitní sítě v historii kosmonautiky tak bude u konce.
Ve vesmíru bude obíhat 75 družic Iridium NEXT – k běžnému provozu je jich potřeba 66, ale pro případ selhání bude ve vesmíru připraveno devět záložních kusů. Celkem bylo vyrobeno 81 družic – šest exemplářů zůstává na Zemi jako záloha pro všechny případy. Nové družice pokryjí svým signálem celý svět, aby si mohli zákazníci společnosti zavolat i z pouští nebo polárních oblastí. Kromě pochopitelného vylepšení, které je dané technologickým pokrokem v uplynulých letech, nabízí nová generace i služby, které ta původní neuměla. Nejdůležitějším je prostředek pro sledování lodí a letadel i v oblastech, kam nedosáhnou pozemní radary. Návrh nových družic pochází od společnosti Thales Alenia Space, ale o jejich stavbu se stará firma Orbital ATK. Ta pro Iridia nové generace využila svou platformu ELiTeBus-1000.
Stará Iridia budou postupně nahrazena novými a poté dojde k jejich stažení z oběžné dráhy. Skončí tak jeden z milých zážitků, které jsme znali z minulých let – staré družice Iridium disponovaly lesklou anténou, která velmi dobře odrážela sluneční paprsky. Při vhodné orientaci Země, družice a Slunce, docházelo k odrazům světla na naši planetu, takže pozorovatelé na Zemi viděli něco, čemu se říkalo záblesk Iridium. Tyto jevy trvaly pokaždé jen pár sekund, ale šlo o mimořádný zážitek – před zábleskem i po něm nebyla družice neozbrojeným okem vidět, ale při záblesku svítila často mnohem více, než Mezinárodní vesmírná stanice v maximálním jasu. Jelikož byly dráhy družic známy, vznikly internetové databáze, na kterých si mohli lidé vypočítat, kdy od nich bude záblesk Iridium vidět. Před kamarády pak mohli pod večerní oblohou prohlásit, že za minutu bude támhletím směrem „padat hvězda“. Nyní se však musíme s těmito záblesky rozloučit, protože nová generace již onu lesklou anténu postrádá.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/iridium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DwM9-0-VYAAIX2j.jpg:large
https://c2.staticflickr.com/2/1856/43881229604_6f50904611_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/15BD2126-CB57-4EF4-88D8-0D60FDAC43FE.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/DB6A9yoUIAApo25.jpg:large
http://ccar.colorado.edu/asen5050/projects/projects_2007/jayne_proj/image001.jpg
Dúfam, že niekto zánik starých irídií zdokumentuje. Bude to pekné divadlo 🙂
Velká část už zanikla. Vyřazují a nahrazují je postupně od roku 2017, kdy začaly být vynášeny nové družice.
Kdy bude prosím další díl StatistiX? Děkuji.
Měl by vyjít do konce ledna.
Tak doufejme, že stažení z orbitu dopadne lépe než Iridium SV70, jehož nádrž spektakulárně loni v říjnu dopadla na Kalifornskou farmu 🙂
Jinak všechna čest, část Iridií více než 3x překročila plánovanou životnost a dokonce část z nich co jsou v nejlepším stavu bude prozatím přeparkována jako záloho o cca 20 km níže.
Malá poznámka:
Neměl by být spíš název článku
SpaceX dokončí obnovu největší satelitní sítě v historii
místo
SpaceX dokončí největší obnovu satelitní sítě v historii
?
Obě varianty jsou správné. Je to největší obnova v historii, ale i obnova největší sítě. 😉
Zatím, až do toho naskáče OneWeb a spol, tak to bude už jen největší obnova :-).
Jinak hezké Dušane. Je tam vše, co je třeba. To já se o statickém zážehu taky dozvěděl z twitteru, který mi jeden kolega poslal zprávou :-D.
Díky za pochvalu, některé informace jsme čerpal z profilu na ElonX. 😉