Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)

Týden odkladů, ale i týden startů. Předvánoční čas v kosmonautice rozhodně neznamenal klid, ale tak jako jsme my krvelačně sháněli poslední propriety pro oslavu svátku klidu a míru, rakety se odkládaly a střílely do vesmíru jako na běžícím pásu. Ony se tedy více odkládaly, než startovaly, ale tak už to bývá. Vítám vás u dalšího vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde si shrneme nejzajímavější události z kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Na začátek se podíváme na jeden ledový kráter na Marsu, kterým se oslavilo patnáctileté výročí jedné sondy. V dalších zprávách se podíváme jak na přistání Sojuzu MS-09, tak i na sondu InSight. Přeji vám dobré čtení a příjemnou a klidnou zlatou adventní neděli.

Patnáctileté výročí oslavené ledem

Koroljov ze sondy Mars Express

Koroljov ze sondy Mars Express
Zdroj: https://www.esa.int/

Název článku je trochu kostrbatý, ale vystihuje to, o čem se budeme nyní bavit. Internet zaplavila vlna fotografií kráteru Koroljov, který zdobí krásná ledová zátka a pro mnohé, kteří ho viděli poprvé, to byl až neuvěřitelný pohled, že se něco takového nalézá na Marsu. ESA tuto zajímavou fotografii vydala k patnáctému výročí jedné moc praktické sondy, která u Marsu působí již nějaký ten pátek. Pojďme se na výročí podívat blíže.

Obsah kráteru Koroljov by možná byl ideálním místem pro trávení zimní dovolené, jen pro přepravu na místo, byste krom svého auta a roveru pro jízdu po jiných planetách, potřebovali také raketu a hodně peněz. Nezbude, než si ho představit takto na dálku. Družice, o které byla řeč v úvodu, není žádná jiná, než Mars Express, která 25. prosince oslaví 15 let na oběžné dráze Marsu! Sonda startovala 2. června 2003 a o šest měsíců později se usadila na oběžné dráze Rudé planety. Za tu dobu zvládla posunout naše znalosti o planetě o pořádný kus dopředu a navíc nám přinesla řadu úchvatných snímků.

Právě snímky z kamery HRSC (Mars Express High Resolution Stereo Camera) se staly více než důstojným prostředkem pro oslavu tohoto výročí. Právě kamera HRSC vyfotografovala zmíněný kráter Koroljov. Byl vyfocen v rámci pěti přeletů a z fotografií byl složen tento snímek. Snímek je schválně trochu pootočen, aby vznikl perspektivní pohled, který nejlépe zdůrazňuje topografii kolem kráteru.

Topografická mapa kráteru Koroljov

Topografická mapa kráteru Koroljov
Zdroj: https://www.esa.int/

Kráter Koroljov má v průměru úctyhodných 82 kilometrů a nachází se v nížinách na severu Marsu, kde se v minulosti zřejmě nacházel velký severní oceán. Kráter se nachází jižně od největšího marsovského dunového pole Olympia Undae. Tato oblast má podobný rozsah dunových polí jako dunová pole na Arabském poloostrově, což je zase největší souvislá dunová oblast na Zemi.

Koroljov je příkladem dobře zachovalého marsovského kráteru a býval až po okraj naplněn vodním ledem. V důsledku postupného řídnutí marťanské atmosféry poklesly sněhová pokrývka a led o trochu níže. Přesto je ve středu kráteru led mocný až 1,8 kilometrů. Bílý sníh, který vidíme na fotografii je však nasněžený oxid uhličitý, teprve pod ním se nachází velký rezervoár vodního ledu. Všimněte si i velmi příkrých svahů na okraji ledovce, které jsou způsobeny plošnou sublimací, která nahlodává ledovec ze stran. To, co udrželo tak velký ledovec takto jižně, je však teplota uvnitř kráteru.

Teplota v kráteru vytváří velmi zajímavý fenomén, kterému se říká studená past. Ta vzniká díky tomu, že okraje kráteru jsou dobře zachované a jsou zhruba dva kilometry nad jeho dnem. Velmi hluboké dno kráteru způsobuje společně s uvnitř usazeným ledovcem, že atmosféra uvnitř je velmi chladná a udržuje tak vhodné podmínky pro zachování ledu. V podstatě se nad ledovcem pohybuje souvislá vrstva velmi chladných plynů. Navíc tyto plyny jsou velmi špatnými vodiči tepla, což dále napomáhá vytvářet vhodné prostředí pro uchování ledovce.

Tato oblast je cílem i dalších výzkumů Evropské kosmické agentury. Například rusko-evropská marsovská družice TGO jako jeden z prvních snímků, který poslala na Zemi, byl právě pohled na kráter Koroljov. Kráter jako takový je samozřejmě pojmenován po otci sovětské kosmonautiky – Sergeji Koroljovovi.

Perspektivní snímek kráteru Koroljov vydaný k patnáctiletému výročí sondy Mars Express

Perspektivní snímek kráteru Koroljov vydaný k patnáctiletému výročí sondy Mars Express
Zdroj: http://www.esa.int/

Kosmický přehled týdne:

Dvacátého prosince úspěšně přistála pilotovaná loď Sojuz MS-09, na jejíž palubě byli Alexander Gerst, Sergej Prokopjev a Serena Auñón-Chancellor. Přistání v Kazachstánu ukončilo velmi zajímavou misi, která trvala 197 dní a během které došlo k nálezu díry v orbitálním modulu tohoto Sojuzu a následně i k párání vnější stěny orbitálního modulu a odebírání vzorků z poškozeného místa. Nyní se však podívejme na zajímavé fotografie z přistání a následného vyzvednutí posádky.

Sojuz MS-09

Sojuz MS-09
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Sojuz MS-09 a stav jeho opálení průletem atmosférou

Sojuz MS-09 a stav jeho opálení průletem atmosférou
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Vytahování posákdy z lodi. V případě, že Sojuz zůstane stát na spodku, používá se k přesunu posádky na povrch skluzavka

Vytahování posádky z lodi. V případě, že Sojuz zůstane stát na spodku, používá se k přesunu posádky na povrch skluzavka
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Američanka po přeletu na Bajkonur vystupuje z vrtulníku

Američanka po přeletu na Bajkonur vystupuje z vrtulníku
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Aleaxander Gerst v rámci tradičního uvítání posádky zpět na Zemi

Aleaxander Gerst v rámci tradičního uvítání posádky zpět na Zemi
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Během tohoto týdne se také podařilo vyložit seismometr SEIS landeru InSight na povrch Marsu. Je to důležitý okamžik pro průzkum vnitřku planety Marsu, o kterém nevíme takřka nic. Seismometr má samozřejmě zkoumat otřesy. Nicméně základní otázka, která čeká na zodpovězení je, zda na Marsu vůbec nějaká marsotřesení jsou.

Seismometr na Marsu

Seismometr na Marsu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Pojďme si shrnout některé další starty tohoto týdne. Devatenáctého prosince úspěšně odstartovala raketa Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. Nákladem byla armádní družice pro francouzkou armádu CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). V ten samý den také odstartovala indická raketa GSLV-Mk II., která vynesla telekomunikační družici GSAT-7A. Start proběhl z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Centre a byl úspěšný. Z kazašského kosmodromu Bajkonur zase úspěšně odstartovala raketa Proton-M, která vynesla armádní telekomunikační družici Blagovest-13L. A nesmíme zapomínat ani na čínský úspěšný start téhož dne, rakety CZ-11, která z kosmodromu Jiuquan vynesla první družici systému Hongyun, který má nakonec tvořit 156 družic.

Start indické PSLV Mk II

Start indické PSLV Mk II
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Elon Musk se v noci ze soboty na neděli na Twitteru rozpovídal o změnách systému BFR/BFS. Například by se aktuálně budovaný válec na kosmodromu v Texasu měl během příštího roku proměnit v letu schopnou Starship pro krátké skoky v atmosféře. Dále by nově měla být loď vyrobena z nerezu, respektive nějaké nové slitiny. Radikální proměnou prý prošel i metanový motor Raptor. K prvnímu zážehu přepracované verze by mělo dojít v lednu. Tak uvidíme. První start prototypu Starship by měl začít skákat prý už v dubnu příštího roku. Novinky jsou tak obsáhlé, že my se tomuto budeme jistě věnovat v nějakém samostatném článku, popřípadě už nyní vyšel článek na Elonx.cz.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden byl stejně hektický, jak hektickými se staly Vánoce všude kolem nás. Jeden start za druhým, který byl většinou korunován odkladem. Ale taková je kosmonautika. Jedeme na hranicích možností lidské techniky a snažení a úspěšnost je dána tím, jak moc jste schopni být trpěliví a počkat si, až bude vše dokonale připraveno. Pojďme si nyní shrnout vše, co jsme pro vás za týden vydali. Jelikož těch odkladů bylo pravdu hodně, články, které odkazují na odložený start, uvedu vždy kurzivou. Začali jsme předčasným rozbalováním dárku, který dorazil do čisté místnosti JPL. Po rozbalení dárku jsme se podívali na jedno radioaktivní téma. Evropa se totiž chystá k využívání radionuklidových zdrojů. První pokus o poslední letošní start Falconu 9 byl také prvním, který nevyšel. V úterý jsme již tradičně vyrazili do minulosti a podívali se na zajímavou francouzskou epizodu u ruské stanice Mir. Osmnáctý prosinec byl dnem odkladů. Odloženy byly čtyři starty, k New Shepardu, Sojuzu a Falconu se nakonec přidala i Delta IV Heavy. Vyšel také informacemi nabitý článek o přípravě evropské sondy JUICE. Ani druhý pokus o start Falconu 9 s družicí GPS nevyšel. Na vině byla zevrubná kontrola teplotního čidla na prvním stupni. Pozitivní zpráva přišla od společnosti Sierra Nevada Corp., která dostala zelenou k dalšímu vývoji jejich malého raketoplánu Dream Chaser. Ani druhý pokus o start druhé nejsilnější rakety současnosti – Delta IV Heavy nakonec kvůli bouřlivému výškovému větru nevyšel. Mezitím ve Stennisově kosmickém středisku dokončili přípravu standu pro testování celého obřího centrálního stupně rakety SLS. I přesto, že počasí dávalo dalšímu start Falconu 9 s družicí GPS dvacet procent, se SpaceX alespoň pokusila o start. Nakonec ani ten nevyšel. Uklidnili jsme se u zajímavého videa s českými titulky o lunárním roveru. Další výprava za zajímavými připravovanými evropskými misemi, nás zavedla k tepelné ochraně sondy Solar Orbiter. Podívali jsme se také na to, jak americká mincovna vydala minci připomínající americké indiány ve vesmíru. V seriálu o letu sondy BepiColombo k Merkuru jsme se tentokrát podívali na konstrukci družice MMO. Nakonec nevyšel ani sobotní pokus o start Falconu 9, kdy pro změnu zlobily větry ve vysokých výškách atmosféry a k zastavení odpočtu došlo 27 sekund před startem. Dnes si proto dáme pokus další. Náš Živě a česky komentovaný přenos by měl start okomentovat v plánovaném čase 14:51 SEČ.

Video týdne:

Je těsně před Vánoci a tak je hezké vzkázat nějaké poselství. To nám tentokrát zprostředkuje Alexander Gerst, který se v týdnu vrátil se Sojuzem MS-09 zpět na Zemi. Ještě před odletem nahrál video, které by rád zanechal svým potomkům. Nevyznívá zrovna lichotivě k současnému stavu věcí, ale je v něm kus pořádného vesmírného nadhledu a Alexova práce na ISS si zaslouží vzpomínku. Doporučujeme také projít jeho flickr, kde jsou fantastické fotografie. Bylo příjemné, mít na ISS nějakého pořádného fotografa. Titulky k tomuto videu připravila Česká televize a tak si jej možná nejlépe užijete na tomto odkazu.

Snímek týdne:

Snímkem tohoto týdne se jednoznačně stává první fotografie kompletního Crew Dragonu od SpaceX v hangáru HIF na Floridě, kde se loď ocitla i ve společnosti prvního a druhého stupně Falconu 9, který se postará o vynesení této první soukromé lodi schopné vozit posádku. Není zřejmě nutné zdůrazňovat, že první mise nebude ještě pilotovaná, ale v rámci letu DM-1 se pouze ověří, jak je loď připravena na let s posádkou. Startovat by se mělo v první polovině ledna.

Loď Crew Dragon v hangáru HIF

Loď Crew Dragon v hangáru HIF
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje fotografií:
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/12/Perspective_view_of_Korolev_crater
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/12/Topography_of_Korolev_crater
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/12/Plan_view_of_Korolev_crater
https://pbs.twimg.com/media/DvCNOcCWsAAJaQz.jpg
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/32491835768/in/photostream/
https://www.flickr.com/photos/spacex/31433487787/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/12/Dux5mF8VsAAHt9k.jpg

Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.), 4.9 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 2 089 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (16 votes cast)
(Visited 2 089 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)”

  1. Radim Špetík napsal:

    Nemělo by tam být místo srpna prosinec? U startů raket v jeden den

  2. Radim Špetík napsal:

    U startu raket v jeden den by mělo být 19 prosince a ne srpna. 🙂

Zanechte komentář