Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.
„Tato mnohaúrovňová malá mise si během letu vedla mimořádně dobře,“ hodnotí Roger Walker, který má v ESA na starost dohled nad cubesaty a dodává: „Její výsledky ukazují, že evropské cubesaty jsou připraveny k operačnímu vypouštění, jakožto první generace cubesatové sítě na nízké oběžné dráze Země, kde mohou plnit různé úkoly. Naše poletové zhodnocení zhodnotilo tuto demonstrační misi provedenou ve vesmíru jako úspěšnou. Ale samotný GomX-4B ještě neřekl poslední slovo. Společnost GomSpace, která jej vyrobila, pokračuje v jeho obsluze.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Vyrobit cubesat trvá oproti klasické družici mnohem kratší dobu a je to i znatelně levnější. Právě proto přichází těchto družicím složeným z unifikovaných kostiček s hranou délky 10 centimetrů na chuť i velké kosmické agentury. Přitahuje je hlavně možnost otestovat na cubesatech nové technologie. Vzorným příkladem je právě GomX-4B, což je 6U cubesat. Je tedy dvakrát větší než jeho předchůdce GmX-3, který pro ESA vyrobila firma GomSpace z dánského města Aalborg. Tato společnost stojí i za stavbou družice GomX-4A, který využívá dánské ministerstvo obrany. Dvojice cubesatů GomX-4 byla vypuštěna 2. února letošního roku z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan.
Zdroj: http://www.esa.int/
GomX-4B po vypuštění použil svůj manévrovací systém na stlačený butan, aby se vzdálil od svého sourozence. Odletěl až na vzdálenost 4500 kilometrů a přitom si stále udržoval požadovanou orientaci. Více se cubesaty už vzdálit nemohly – bránilo jim v tom zakřivení Země, které by způsobilo, že by na sebe neviděly. Cílem bylo ověřit výměnu informací mezi malými družicemi a ověřit možnost jejich přeposílání mezi družicemi navzájem a také mezi družicemi a povrchem Země.
O zajištění pohonného systému se postarala švédská pobočka společnosti GomSpace a její výtvor cubesatu umožnil upravovat rychlost na oběžné dráze. Limit byl pro misi stanoven na 10 m/s – větší změnu rychlosti pohonný systém nebyl schopen dodat. „I přesto, že jsme manévrovali poměrně hodně, tak má GomX-4B stále dost paliva,“ podivuje se Roger Walker a dodává: „Z původních 130 gramů butanu jsme během primární mise spotřebovali pouze 13 gramů.“
Zdroj: https://www.esa.int
Další prvenství, které GomX-4B získal, souvisí s hyperspektrálními snímky. Ty totiž ještě žádný cubesat nepořídil. Nizozemská společnost Cosine Research vyvinula pro ESA kapesní snímkovač pojmenovaný HyperScout. Toto zařízení umí rozdělit paprsky přicházejícího světla na mnoho úzkých svazků rozdělených podle vlnové délky. Díky tomu může tohle malé zařízení sbírat cenné informace o životním prostředí.
Na palubě probíhal i experiment zaměřený na výzkum vlivu kosmického záření na funkčnost počítačových pamětí. Během základní mise se podařilo nasbírat velké množství informací, které musí odborníci průběžně analyzovat. V získaných datech se nachází zdroje důležitých lekcí do budoucna. Na základě těchto poznatků by měla vzniknout mise nová – GomX-5. Půjde o 12U cubesat a jeho stavba by měla v místnosti společnosti GomSpace začít už příští měsíc. Provoz projektu GomX a jeho misí je plně financován z dánského programu Fly, který je součástí Obecné podpory technologických programů od Evropské kosmické agentury. Jejich cílem je vyvinout a ověřit špičkové vesmírné technologie.
Zdroj: http://www.esa.int
Evropská kosmická agentura by v příštím roce ráda vypustila tři technologické cubesaty vyvinuté v Belgii. Qarman bude mít za úkol sbírat informace během vstupu do atmosféry, Simba zmapuje hospodaření země se zářením a Picasso bude sledovat troposféru a stratosféru naší mateřské planety. Technologie, které se levně a rychle otestují na cubesatech mohou být dříve nasazeny na větších družicích, případně mohou dále fungovat na cubesatech. Z nich je možné snadno vytvořit síť mapující sledované jevy na mnoha místech současně – to vše za zlomek ceny jedné velké družice.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/images/2018/12/gomx-4b/19171004-1-eng-GB/GomX-4B.jpg
https://www.esa.int/…/19171115-1-eng-GB/Roger_Walker_with_GomX-4B_model.jpg
http://www.esa.int/…/16179568-1-eng-GB/GomX-4B_with_GomX-4A.png
https://www.esa.int/…/2018/01/hyperscout/17323417-1-eng-GB/HyperScout.jpg
http://www.esa.int/…/01/qarman_cubesat/15180805-1-eng-GB/QARMAN_CubeSat.png
Hodně tomu „cubesatění“ pomáhá s EU domluvený Intel, respektivě jeho irská pobočka ( bývalý Movidius) s jejich čipy Myriad s otevřenou architekturou .
Nedávno v Cernu jeho verzi 2.0 podrobili poměrně drastickým testům odolnosti proti radiaci, předchozí verze čipu by měla být právě v HyperScoutu na palubě GomX-4B
„Toto zařízení umí rozdělit paprsky přicházejícího světla na mnoho úzkých svazků rozdělených podle vlnové délky.”
Ďakujem, dobre som sa pobavil. Ešte som sa nestretol s takým zábavným a vcelku pravdivým popisom spektroskopu pre laikov. Podal pravdivú informáciu a pritom nepovedal nič podstatného. Neviem nakoľko to mohlo pomôcť sa trošičku orientovať v tejto problematike, ale pripadá mi to celkom vtipné.
pb 🙂
Nahodou, ja ako laik, som si to z toho popisu celkom dobre predstavil. Aspon uz viem, co robi spektroskop 🙂
Popularizace je o tom sdělit základy technologických tajů laikům. Odborníci mohou říct, že je to nepřesné, ale jejich popisy by zase přišly laikům nesrozumitelné. Proto přichází popularizátoři, aby dělali mezi těmito skupinami tlumočníky. Vždy ale bude jedna skupina nespokojená. Když popularizátor použije řeč odborníka, potěší jej, ale laik může být zmaten. Když použije jazyk laika, potěší ho, ale odborník bude mít připomínky, že daný popis není přesný. On ani nemá být přesný. Cílem je vytvořit povědomí o daném problému. Kdo má zájem o detailní informace, ten si je může dohledat.
Inteligent pochopí, trouba zakejhá.
Bez silných slov, prosím! 😉