Americká mincovna (U.S. Mint) vydává každoročně řadu pamětních mincí. V roce 2019 mj. vyrazí jednodolarovou minci „American Indians in the Space Program“ (Američtí indiáni ve vesmírném programu) patřící do série Native American, která vychází každoročně od roku 2009. Tato mince, která bude uvolněna do prodeje 13. února, oslavuje individuality význačných původních obyvatel Ameriky a jejich úspěchy v práci ve prospěch NASA, v desetiletích mezi programem Gemini a ISS.
Hlavním tématem reverzní strany je Mary Golda Ross, první původní obyvatelka Ameriky, o které je známo, že se stala inženýrkou. Rossová pracovala pro Lockheed Martin na navrhování horního stupně rakety Agena, kterou NASA používala v polovině 60. let pro zkoušky setkávání a spojení s pilotovanou lodí během programu Gemini.
V Lockheed Martin mj. patřila mezi 40 inženýrů, kteří od začátku pracovali na tajném projektu „Skunk“, který se zabýval vývojem experimentálních letadel (mj. U2). Rossová, která byla čerokézského původu (pro zajímavost – Čerokí mají svou slabičnou 86 písmennou abecedu od r. 1821 a tištěné noviny od r. 1828), zemřela v roce 2008 ve věku 99 let.
Rossová je na minci pojednána jak zapisuje výpočty a sedí před zobrazením startující rakety Atlas-Agena a kouřem z raketových motorů. Správný vzorec zobrazený na minci pomohl mincovně identifikovat Willis Jenkins, vedoucí programu oddělení sluneční fyziky v NASA. Ilustrátorka Emily Damstra, která se věnuje vědeckým ilustracím a tuto minci navrhla, řekla, že život Rossové na ní hluboce zapůsobil, a že od začátku počítala s tím, že do návrhu mince zahrne její postavu.
Třetím hlavním tématem reverzu je astronaut na kosmické vycházce. Mincovna tuto postavu popisuje jako symbolického astronauta, původního obyvatele Ameriky, vč. Johna Herringtona. Mincovna zvolila toto dost krkolomné vysvětlení, protože v USA je zakázáno poctít žijící osobu zobrazením na oficiálních mincích (i bankovkách). John Bennett Herrington se stal prvním členem některého z indiánských kmenů (je příslušníkem národa Čickasavů – Chikasaw, dalšího – vedle Čerokézů – z pěti tzv. civilizovaných kmenů), který letěl do kosmu. Při letu STS 113 raketoplánu Endeavour v roce 2002 strávil na orbitě necelých 14 dní a provedl tři EVA (19 hod. 55 min.), při kterých pomáhal připojovat další část ISS.
Ještě dříve se stal astronautem William „Bill“ Pogue, který strávil 84 dní ve třetí (a poslední) posádce americké vesmírné stanice Skylab, který měl některé předky z národů Čerokí a Čoktavů. Pogue ale nebyl členem žádného kmene. Pogue byl členem první posádky zrušeného letu Apollo 19.
Podle infogramu NASA, lidé příslušející k AIAN (American Indian and Alaska Native) tvoří 2 % populace USA (6,8 miliónu osob). Jen 0,1 % populace USA nad 5 let věku (354 000 osob) hovoří běžně doma jedním z původních jazyků. V NASA tvoří 1,5 % jejích zaměstnanců (oproti 1,8 % v celé federální administrativě USA), což představuje asi 200 kmenových zaměstnanců – bez pracovníků kontraktorů. Příslušníci AIAN představují jen 0,8 % zaměstnanců NASA na pozicích tzv. STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics) – my bychom řekli nejspíše vědecko-techničtí pracovníci. V NASA existuje American Indian/Alaska Natives Program, který vychází z nařízení prezidenta Nixona z roku 1969, kterým byl ustaven Program rovných příležitostí při/v zaměstnání (Executive Order 11478, Equal Employment Opportunity in the Federal Government).
Zdroj informací: https://www.space.com/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/
Pokud Mary Ross pracovala od počátku v tzv. Skunčích dílnách,tak respekt. Takové SpX své doby s Kellym místo Muska,rovněž posouvali hranice.
„Čerokí mají svou slabičnou 86 písmennou abecedu“
Není to spíše slabičné písmo? Téměř jistě ne abeceda.
Abeceda je obecným pojmem – může být tvořena písmeny, slabikami, slovy nebo i celými větami.
Skutečně? Žil jsem v domnění, že obecným pojmem je písmo („script“), kdežto abeceda, abugida, abdžád atd. označují jeho jednotlivé typy.
Myslím že máš pravdu, ale bazírovať na tom považujem za slovičkárenie. Neverím že by niekto neporozumel čo mal autor na mysli. V tomto prípade to považujem za O.K.
Viac ma mrzia nepresnosti, občas až nezmysly v odbornej terminológii, napr. notorické chyby v zamieňaní naprosto odlišných termínov veľkosť – hmotnosť čo môže vyvolávať u začínajúcich „kosmonautixov” naprosto mylné predstavy a zmätok v hlavičkách.
A vedel by som uviesť aj dosť ďalších príkladov …
pb 🙂