Sierra Nevada Corporation (SNC) oznámila, že získala povolení NASA začít s výrobou prvního plnohodnotného exempláře nákladní verze svého miniraketoplánu Dream Chaser. 18. prosince bylo oznámeno, že byly úspěšně dokončeny kontroly nutné pro splnění milníku Integrated Review 4 (IR4) v rámci kontraktu Commercial Resupply Services (CRS) 2.
IR4 představuje, podle Fatiha Ozmena (spoluvlastníka a CEO SNC), sérii kontrol zpráv, dokumentace a datových výstupů, které jsou vyvrcholením mnoha let projektových prací, analýz a testování v průběhu postupu konstruování stroje. Splnění IR4 dovolí přechod Dream Chaseru do výrobní fáze, takže SNC jej bude moci, co nejdříve to bude možné, uvést na trh jako zásobovací loď. Sestavení a zahájení testování prvního kusu této verze miniraketoplánu se předpokládá do října 2019. Výsledky budou použity pro změny a vylepšení při výrobě druhého exempláře.
CRS 2 zahrnuje tři smlouvy z ledna 2016 – se SNC, SpaceX a Northrop Grumman Innovation Systems – které zaručují každé z těchto společností přinejmenším 6 zásobovacích misí na ISS. Dream Chaser, původně vyvíjený pro komerční pilotované lety, byl upraven pro přepravu nákladu (např. složitelná křídla dovolující využít řady existujících krytů více nosičů a přídatný modul pro náklad). Dream Chaser bude schopen vynést na ISS 5 500 kg a dalších 3 400 kg v nákladním modulu. Vracet na Zem se bude jen vlastní miniraketoplán (s přistáním na letišti a ponese až 1 850 kg vracejících se experimentů a dalšího nákladu).
První Dream Chaser má být vynesen Atlasem 5 od ULA nejdříve ke konci roku 2020. Nosiče pro další lety Dream Chaseru zatím nebyly, podle Steva Lindseye, vice-prezidenta pro systémy kosmického průzkumu SNC, vybrány – mj. protože cena za vynesení prostřednictvím ULA představuje 80 % celkových nákladů spojených s misí. Pokud budou, vlivem konkurence, ceny za vynesení raketoplánu klesat, otevře to další možnosti jeho komerčního využití – např. jako samostatně letící platformy pro experimenty v kosmu (na LEO). Nezbývá, než popřát „Lovci snů“, aby se sen o jeho provozu splnil bez větších problémů a s co nejmenším zpožděním proti plánu.
Zdroj informací: https://spacenews.com/
Zdroj obrázku: https://spacenews.com/…/dreamchaser-afterlanding.jpg
Silně připomíná sovětské pokusy před padesáti lety.
ty ovšem silně připomínaly ještě o něco starší americké pokusy 🙂
Kliknul jsem na odpovědět a chtěl jsem se drobet rozepsat. Ale pak jsem uviděl komu odepisuji a tak jsem vyplodil tenhle usmrk.
Tak to prosim rozepiste takto nema Vas komentar moc hodnotu. Me by to treba zajimalo narazi pan Alois na buran? Ten mi to totiz nepripomina ani nahodou
Asi naráží na ten MiG z padesátých, označení si nevybavím.
MiG-105
Z šedesátých… 🙂
Zdrojom pre Dream chaser má byť BOR-4. ZSSR projekt. Viac podrobností je možné nájsť na stránke:
http://www.buran-energia.com/bor/bor-desc.php
Prikláňam sa osobne skôr k vizuálnej zhode s BOR projektom ako s predchadzajúcimi projektami USA. Podľa zdrojov na internete ide skutočne o pokračovanie projektu NASA HL-20 z konca 90tych rokov.
Viac možno na:
https://arstechnica.com/science/2016/01/nasas-newest-cargo-spacecraft-began-life-as-a-soviet-space-plane/
Me naopak casto neortodoxni Aloisovi poznamky nevadi, a nekdy by me i na foru chybely. To neznamena ze s nim souhlasim, ale je fajn , kdyz nekdo obcas vybocuje a ma jiny pohled na vec. Proc ho odrazovat, navic co vim Alois mluvi sam za sebe a do nikoho se nenavazi, spise musi snaset opak.
Porad je pan Alois lepsi nez jeden konkretni clovicek na jednom serveru o spacex.
A co se mu rozhodně nedá upřít je, že má přehled a pracuje s fakty.
Nic proti.jen jestli je animační fotka správná, nějak si nedokážu představit jak se tam dá narvat 5,5 tuny materiálu jinak samozřejmě fandim
Tak sotva to uveze 5,5t peří, stejna hmotnost rekneme treba zeleza nebude problem. Konstrukce draku je z kompozitu, ta nosnost je velice slusna.
Pokud vím, nosnost má být 1,75 t nahoru uvnitř raketoplánu, 3,25 t nahoru v přetlakovém jednorázovém modulu na zadku raketoplánu a až 500 kg v nepřetlakovaném prostoru. 1,75 t má být schopen dopravit i dolů. Vzhledem ke stavu vývoje lodi ale nejspíš nosnost výrazně klesne, s tím, jak se bude vybavovat a upravovat – osobně odhaduju 1+2,5+0,5 t nahoru a 1 t dolů. I tak by to bylo dobré.
Dobre zpravy vespolek. Tesim se na prvni ostry let tohoto raketoplanu. Co mi prijde zvracene v nadchazejici ere pilotovane kosmonautiky je to, ze lidske posadky se budou houpat jak na pouti pri otevreni brzdicich padaku a nakonec splouchnou do vody (s nenulovou sanci na utopeni) cekajice na zachranu flotilou lodi, potapeci, doktory a buhvi kym jeste. Na druhou stranu cargo v Dream Chaseru si pohodlne pristane s nizkym pretizenim na runwayi a prijede jej vyzvednout ridic nakladaku okamzite po pristani. Je to naruby! Muzete me vyjmenovavat vsechny mozne duvody, proc to tak bude, ale na vysledku to nic nemeni. Nemyslim si, ze by byl technicky problem vybavit startujici sestavu tohoto raketoplanu zachrannym systemem pro lidskou posadku. Osobne vinim agenturu NASA, staci se podivat na jeji neochotu povolit motoricke pristani Crew Dragonu. Jsem ale optimista a verim, ze se pilotovane verze tohoto raketoplanu dockame.
Raketoplanum se neda uprit jejich elegance. Mohlo by to skoncit do budoucna i puvodne zamyslenou pilotovanou verzi.
Kdyby se to posadilo misto Atlasu na F9, tak naklady jsou trochu jinde smerem dolu. Jak je naznaceno v clanku, zabou na prameni ohledne cen je ULA.
V dnesni dobe je vubec rozjeto spoustu slibnych projektu, tak hlavne at se dotahnou zdarne dokonce.
Pokud by používali třeba 3-4x letěné Falcony, tak by ta cena mohla být zajímavá pro všechny. A SpaceX by měla zajištěn odbyt letěných stupňů.
Složitelná křídla by vyřešila problém s aerodynamickými kryty.
Vzhledem ke konstrukci lodi by ani nemusel být problém se záchranným systémem pro nouzové přerušení letu.
Doufam ze bude vyvoj pokracovat,
a bude pouuzivan jako zachrane taxi z LEO.
Nejen na ISS, ale i u dalsich soukromych prjektu
Výhodou tohoto prostředku je že při přistání dochází k mnohem menšímu přetížení. Velmi vhodné pro některé na přetížení citlivé výsledky experimentů. Poptávka po takovéto dopravě z ISS již evidentně je. Jakmile vznikne poptávka po“citlivé“dopravě osob z LEO pak odpověď bude pokud se osvědčí jistě verze tohoto projektu pro posádku. Bude vhodné pro kosmonauty kteří překonaly rekord v pobytu ve vesmíru, pro kosmické turisty a jak jste napsal jako záchranka. Se zlomenou nohou asi nebudete chtít zažít silné přetížení. Takže i když to nikomu nepřeju první zlomenina ve vesmíru by patrně uspíšila vývoj pilotováné verze tohoto prostředku která dříve či později téměř jistě vznikne.
Nízké přetížení při vstupu do atmosféry je důležité, ale myslím, že důležitější je přistávání na letišti a s tím spojené nízké přetížení při dosednutí a možnost rychlého obsloužení pozemním týmem. Škoda, že se SpaceX nepovedlo dotáhnout motorické přistávání Dragonu, to by bylo zajímavé srovnání.
Není to náhodou spíše pouze komerční obdoba dávno existujícího raketoplánu X-37B ? A dokonce i ten jednou vynesl Falcon.
https://www.kosmonautix.cz/2017/09/zive-a-cesky-spacex-vynasi-tajny-miniraketoplan/
Vzhledem ke konstrukci lodi by mohl naopak být problém se záchranným systémem.
Vlastní pohon raketoplánu bude při startu „blokován“ nákladním modulem a případný vnější systém bude muset být schopen raketoplán stabilizovat ve vodorovné poloze. Narozdíl od stávajících kabin tady gravitace nepomůže, naopak.
Docela pecka negativní informace: v atmosféře Marsu možná není metan a nebo je ho mizivě málo. Sonda TGO ho nedetekuje:
http://astronomy.com/news/2018/12/scientists-puzzled-after-finding-no-traces-of-methane-in-mars-atmosphere
To, že ho je velmi málo, se ví, to není nic překvapivého, navíc má sezónní běh, nevím, proč by to měl být problém?
Asi myslí kvůli ISRU. Kvůli výrobě paliva z atmosféry.
Přesně tak. Měl to být zdroj paliva pro let z Marsu zpět na Zemi.
Aha, jenže to je nesmysl
ISRU je postavené na výrobě z vody a CO2, to že je metanu v atmosféře málo se ví
Jedná se o tuto reakci – běží již i na ISS jako zlepšení efektivity systému zabezpečení životních podmínek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sabatierova_reakce
https://en.wikipedia.org/wiki/Sabatier_reaction
Jedná se o tuto reakci – běží již i na ISS jako zlepšení efektivity systému zabezpečení životních podmínek.
https://en.wikipedia.org/wiki/Sabatier_reaction
Tam jde o to, jestli může metan v atmosféře pocházet od mikroorganismů.
Pokud se objevuje jen sporadicky, půjde asi jen o občasné výrony geologického charakteru.
I když možná mají i bakterie svou sezónu. Uvidíme. Možná žijí jen na určité polokouli v určitém místě pod povrchm a po zahřátí…
Zajímavý bude porovnat údaje z více sond ve stejnou dobu a sledovat pravidelnost výskytu metanu.
Vzhledem k tomu, že tam žádný není, tak to jednoduché nebude, pod krytem nastává problém, že je třeba něčeho, co jej i s lodí odnese do bezpečí
Je dobre, ze pokracuji, plni milniky a docela se na nej tesim. Diky za clanek. Opravdicky jsem zvedav, jak se s tim vsim popasuji. Spacex i NGIS nezacinaji na zelene louce v ramci CRS2, sli do toho s tim, ze uz letaji a zasobuji. Takze, Dream Chasere, vzhuru ke hvezdam.
Ne že bych raketoplánům nefandil, ale jestli to dobře počítám, je to už pátá nákladní loď vyvíjená primárně pro zásobování ISS. No na to hned tak někdo nemá 🙂
Ale nakonec, moje peníze to nejsou.
Konkurence v dopravě na ISS je nezbytná podmínka pro komercializaci celé stanice. Když se NASA rozhodla, že ukončí přímou podporu, dělá vše pro další udržitelnost stanice.
O komercionalizaci ISS se mluví až v posledním cca. roce, kdežto lodě byly vybrány ještě za minulého prezidenta.
„Konkurence v dopravě na ISS je nezbytná podmínka pro komercializaci celé stanice“
Vidim to jako obdobu doby po Kolumbovi kdy se mnoho statu vrho na objevovani Noveho sveta, uz aby to vypuklo 🙂
Mám pocit, že se zvažovala i spolupráce s ESA a využití raket Ariane pro starty Dream Chaseru. I když šlo možná o tu zamýšlenou pilotovanou verzi.
Už se o tom vůbec neuvažuje?
Pár let už je v tomto směru ticho. Pokud si dobře pamatuju, tak se o tom uvažovalo v době, kdy ještě nebyl kontrakt pro pilotovanou verzi.
Ariane Group by radoa, ale Arianespace nechce.
Díky moc za info!
Zvláštní
„Ariane Group by rada, ale Arianespace nechce.“
Přitom Arianespace je dceřinkou Ariane Group.
Asi vyšší hra, které na dálku nelze rozumět
Raději budeme z Evropy koukat jak jiní budují kapacity?