23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.
VZLUSAT-1 je dvoukilogramový cubesat o velikosti 2U – má tedy rozměry zhruba 20 x 10 x 10 cm. Prvních 500 dní na oběžné dráze hodnotí Vladimír Dániel z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (po kterém družice nese svůj název) velmi pozitivně: „Mise nám pomohla ověřit si celou řadu postupů, které nyní můžeme rozvíjet na dalších, pokročilejších projektech. 500 dní na orbitě rovněž znamená, že družice prokázala nadprůměrnou životnost v rámci své kategorie. Co se týče samotných přístrojů, družice VZLUSAT-1 prokázala, že dokáže provádět měření na stejné úrovni, jako mnohem větší a nákladnější satelity, v tom patří naše mise ke světové špičce. Navíc testované kompozitní materiály k odstínění radiace od české firmy 5M prokázaly velmi dobré vlastnosti.“
Slovenskou družici SkCube sice potkaly technické problémy, ale cubesat stále funguje. „Jsme velmi spokojeni, že družice i po 500 dnech na oběžné dráze stále pracuje a posílá nám zajímavé údaje. Některé komponenty dokonce během této doby nezaznamenaly ani jediný problém. Také s ní děláme i zajímavé vzdělávací a popularizační aktivity. Kromě toho považujeme za úspěch, že ze 22 plánovaných experimentů a měření se nám podařilo uskutečnit až 19. Navíc stále nekončíme, máme plány na další zajímavé pokusy s naší družicí, o kterých budeme v blízké době informovat,“ uvedl Jakub Kapuš ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity SOSA, která tento 1U cubesat o velikosti zhruba 10 × 10 ÷ 10 centimetrů postavila.
Češi a Slováci tedy mají být na co hrdí. Závěrem článku nám dovolte popřát oběma „našim“ cubesatům hodně úspěšných pozorování a měření, minimum technických problémů a ještě minimálně jednu další „pětistovku“ dní v aktivní službě.
Zdroje informací:
https://www.vzlu.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.vzlu.cz/images/thumbs2/nanodruzice-vzlu-sat1-ilustrativni-20170726084227.jpg
http://www.skcube.sk/wp-content/uploads/2016/05/skcube-2-700×524.jpg
Projekty placené z grantů obvykle musí mít publikace, lidé z projektu by měli mít přednášky na konferencích, nic nebylo?
Myslím, že něco určitě bylo. Nevím samozřejmě o všem ,ale minimálně zde propagace probíhala: https://kosmonautix.cz/2018/06/prazska-vesmirna-noc-ve-znameni-cubesatu/
Projekt byl sice placen z grantu, ale ne Grantové, ale Technologické agentury. Její přesná pravidla pro udělení grantu neznám, ale u grantu pro VZLÚSat se lze dočíst, že očekávanými výsledky nebyly publikace, ale 1x Výsledky s právní ochranou (užitný vzor, průmyslový vzor) a 4x Technicky realizované výsledky (prototyp, funkční vzorek).
https://www.rvvi.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=TA03011329
Kromě toho měl i publikace a přednášky, viz tentýž odkaz.
Jen doplním info od „vlastního“ zdroje: problém VZLÚSatu byl především v tom, že kvůli všem odkladům a změně nosiče satelit nakonec startoval dávno po skončení grantu.
Poslední věta bohužel ukazuje, že i po 10 letech členství v ESA není Česká republika schopna podporovat rozumně kosmické projekty na národní úrovni s respektováním specifik jaké kosmický výzkum přináší.
Trochu OT, ale – byl první světový „cubesat“ Magion, nebo před ním byly ještě další?
Magion nebyl cubesat, nesplňoval požadavky, kterými jsou dnes cubesaty definovány. Byl ale prvním sekundárním nákladem rakety.
Proto jsem to taky psal v uvozovkách, tehdy ještě nikdo o standartech pro cubesaty pochopitelně nevěděl. Ale co, první auto mělo taky jen tři kola 🙂
Díky za odpověď, u těch prvních trpaslíků v pozici sekundárních nákladů jsem si nebyl jistý.
Tak to se omlouvám, že jsem uvozovky nepochopil, v tom případě je vše v pořádku. 😉
Nebyly prvními sekundárními náklady Americké Oskary?