Není to tak dávno, co se na internetu objevila informace o tom, že soukromá společnost Blue Origin si pořídila novou loď a také my jsme Vás o této události krátce informovali.  Nakonec jsme se však přeci jen rozhodli věnovat celé události trochu větší pozornost a na loď si více „posvítili“, protože zároveň s novou zprávou se vyrojila řada nejrůznějších spekulací – k čemu by mohla ona zakoupená loď asi sloužit nebo co je tato loď vlastně zač? Ani my samozřejmě zatím neznáme všechny podrobnosti. Oficiální prohlášení o podrobnostech zatím nejsou, ale několik informací se dá již teď alespoň dobře odhadnout. Navíc neoficiální zdroje také mnohé prozrazují. Jedno je však jisté, známe první plavidlo z plánované flotily společnosti Blue Origin, které bude sloužit k přistávání prvních stupňů raket New Glenn.

Svět se neustále mění, a zatímco ještě před pár lety byly rakety vracející se z vesmíru pouhé sci-fi, tak dnes jde v podstatě o normální věc. Je také více než pravděpodobné, že i tento proces se bude nadále vyvíjet. Zatím je těžké odhadnout kam, ale jedno víme jistě. Znovupoužitelnost proměnila moderní tvář kosmonautiky a pomalu se stává její součástí. Nejvýraznějším hráčem v této oblasti je zatím soukromá společnost SpaceX, které však pomalu ale jistě „šlape na paty“ další privátní společnost Blue Origin.

Společnost Blue Origin v současnosti vyvíjí těžký nosič New Glenn, který by měl být po vzoru rakety Falcon 9 taktéž znovupoužitelný. První stupeň této rakety by se měl vracet a přistávat na plovoucí platformě, která bude v pohybu. Již delší dobu se rojí nejrůznější spekulace, jak tato loď Blue Origin bude asi vypadat a zdali bude autonomní, čí ovládaná posádkou na palubě.

Vše začalo začátkem roku 2017, kdy společnost zveřejnila video, které představilo zmíněnou raketu a také podobu přistávací platformy, která skutečně vypadala jako drobně upravená námořní loď. Nyní již víme, že nově zakoupená loď Stena Freighter je skutečně onou přistávací plošinou z videa. Ta se ve finále samozřejmě bude od vizualizace ve videu lišit. Pojďme si tedy některé důležité informace shrnout.

Moderátorce Ariane Cornell, jeden vedoucí zaměstnanec Blue Origin v  nedávném rozhovoru prozradil, že jejich plavidlo bude během přistávání v pohybu, aby mohlo být zaručeno přistání i na rozbouřeném moři. Půjde tedy o trochu odlišný profil přistávání prvních stupňů na vodě, než na jaký jsme v současnosti od SpaceX zvyklí.

Z toho lze také snadno odvodit, že plavidlo Blue Origin bude muset mít vlastní pohon. Na rozdíl od SpaceX, která používá plovoucí pontony s mobilními stabilizačními jednotkami Thrustmaster. Elon Musk sice tvrdí, že plošiny ASDS, které SpaceX používá jsou lodě, ale to není tak úplně pravda.

Přistávací platformy v pohybu mohou mít své výhody, ale samozřejmě také řadu nevýhod. Jednou z předností je například lepší možnost ustálení plavidla pomocí stabilizátorů, které fungují nejlépe když je loď v pohybu. V současnosti existují také aktivní stabilizátory, které jsou ovládány gyroskopickým řídícím systémem. Když soustava detekuje změnu polohy lodě, změní automaticky úhel náběhu stabilizačního křídla tak, aby vyvinulo sílu, která vyrovnává vzniklý náklon. Účinnost těchto stabilizačních prvků stoupá s rychlostí plavidla. Naopak nevýhodou může být například větší obtížnost přistávacího manévru stupně rakety a celkově složitější nároky na provoz plavidla a jeho celkovou přestavbu. Blue Origin se přesto rozhodla tuto nelehkou cestu vyzkoušet.

Stena Freighter

Blue Origin celkem dlouho hledala vhodné plavidlo, které by vyhovovalo všem zvoleným požadavkům a dalo se přestavět na přistávací plochu pro rakety. Společnost neponechala nic náhodě a na tento nelehký úkol si dokonce najala lodního konstruktéra, který pomáhal s výběrem. Přes všelijaké spekulace můžeme s jistotou říci, že nově zakoupená loď Stena Freighter bude v následujících měsících předělána a stane se první skutečnou lodí určenou k přistávání raket.

Loď byla původně vyrobena jako moderní trajekt typu ro-ro (Roll-on/Roll-off). Tento typ plavidel se vyznačuje velkým vnitřním nákladovým prostorem, který slouží především k transportu kamionů nebo samostatných návěsů. Využívá se ale také pro přepravu jiných kolových strojů, či kontejnerů. Dalším typickým rysem je mechanická rampa, která zaručuje rychlý přístup do nákladového prostoru a umožňuje samostatné vyložení nebo naložení nákladu bez nutnosti velkých jeřábů.

Nejedná se o žádného „drobečka“, jak je celkem dobře patrné z přibývajících fotografií. Stena Freighter měří na délku téměř 183 metrů a na šířku má 25,5 metru. Loď byla vyrobena v roce 2004 v italské loděnici Esercizio Cantieri S.p.A. a v současné době čeká v přístavu Pensacola, kde by mohlo dojít ke zmíněné  přestavbě na přistávací platformu.

Když si loď dobře prohlédneme, tak snadno odhalíme, že má můstek a prostory pro posádku situovány na přídi. To by ostatně mohl být jeden z důvodů, proč si Blue Origin vybrala právě plavidlo tohoto typu. Ještě se k tomu později vrátím. Za nástavbou se pak rozkládá dvoupatrový nákladový prostor zakončený hydraulickou rampou pro snadnou nakládku a vykládku.

Lze očekávat, že loď bude rozšířena o boční křídla podobně jako je tomu u plošin SpaceX. Paluba sama o sobě totiž není dostatečně široká. Rozšíření je navíc patrné také na zmíněném videu. Další nezbytnou úpravou bude muset projít celá horní paluba, na kterou budou přistávat první stupně raket New Glenn. Je přitom velmi pravděpodobné, že loď dostane vylepšené stabilizační prvky a v neposlední řadě to vypadá tak, že posádka bude během přistávacího manévru na palubě, protože jinak by byly nutné velmi složité recertifikace plavidla a nejen to.

Plně autonomním systémům v námořní dopravě totiž brání legislativa. Pravidla námořního provozu stanovují minimální počty posádek pro různé typy plavidel a s loděmi zcela bez osádky nepočítají. To v krátkosti znamená, že v současnosti nelze nechat plout loď s výtlakem nad 500 tun v mezinárodních vodách bez minimálního počtu lidí na palubě. Výjimku tvoří vojenské lodě. Dalším problémem by byla nejspíš pojistka, protože podle většiny pojišťoven na trhu nejsou bezpilotní lodě schopné plavby, a proto je zatím nepojišťují.

Změna legislativy zatím není na pořadu dne a podle odhadů se s ní počítá až někdy mezi lety 2025-2030. Tento fakt také jasně ukazuje, že autonomní plošiny ASDS společnosti SpaceX nejsou právoplatné lodě, a proto mají tu výhodu, že na nich nemusí být přítomna žádná posádka. To byl ostatně jeden z faktorů proč si je SpaceX vybrala. Pojďme ale zpět k Blue Origin.

Důvodů, proč si myslet, že na palubě bude během přistání přítomna posádka, je víc. Tak například dalším nezanedbatelným faktem je, že zakoupené plavidlo Stena Freighter již obsahuje kompletně vybavený lodní můstek i prostory pro posádku. Předělávat podobnou loď na plně autonomní by bylo velice nákladné a také časově náročné. Jako méně pravděpodobná se tedy jeví možnost, že si společnost Blue Origin vyjedná nějaký druh výjimky a nové plavidlo kompletně přepracuje na plně autonomní. Jednou z možností však může být jakási kombinace obou eventualit. Neboli částečně autonomní systém a vyjednaná výjimka, aby se v době přistávání mohla posádka na nějakou dobu vzdálit. Každopádně bude velmi zajímavé sledovat, kterou možnost si nakonec Blue Origin opravdu zvolí.

Pokud se společnost rozhodne pro nejjednodušší variantu a posádka bude skutečně přítomna během přistávání na palubě, věřím, že za část lodní nástavby bude umístěna ochrana (ochranná stěna). Možné je také předělání stávajícího umístění výfukového potrubí v zadní části plavidla, které v současnosti ční poměrně vysoko nad horní palubou.

Nespornou výhodou nové lodě Blue Origin oproti pontonům SpaceX bude větší míra mobility, která umožní prvním stupňům návrat prakticky odkudkoliv a následný přesun větší rychlostí. Loď má totiž v současnosti nainstalované 4 výkonné pohonné jednotky značky Wärtsilä-Sulzer, které pohánějí dva lodní šrouby s natáčecími listy. Každý motor má výkon 7840 koňských sil. To umožňuje lodi dosáhnout rychlosti okolo 20 uzlů při optimálních podmínkách.

Vraťme se teď ale na chvilku k lodní nástavbě s lodním můstkem, jak jsem sliboval. Nástavbu tedy najdeme na přídi plavidla. Toto umístění může být z bezpečnostního hlediska opravdu výhodné, pokud počítáte s tím, že budete na moři v podstatě „terčem“ pro raketové kolosy. Pozice kormidelny totiž umožní plavbu vpřed při přistávání raketového stupně, který se bude zřejmě přibližovat k lodi od zádi. Pokud by přistání selhalo, nebo došlo k havárii, je tu větší pravděpodobnost, že raketa přímo nezasáhne obyvatelný prostor. Na to, jak to bude ale vypadat ve skutečnosti, si musíme ještě nějakou dobu počkat. Předpokládám, že loď dostane nový název a až vyjede z loděnice půjde v podstatě o jiné plavidlo.

Nám nezbývá než se těšit a držet společnosti Blue Origin v jejím počínání palce. Projekt znovupoužitelné rakety New Glenn už běží na plné obrátky a k prvnímu pokusu o přistání na vodě nového nosiče jsme zase o kousek blíže. Věřím, že stejně jako v případě SpaceX půjde o dechberoucí podívanou.

Parametry lodi Stena Freighter:
Rok výroby: 2004
IMO: 9138795
Délka: 182,6 m
Šířka: 25,5 m
Ponor: 7,4 m
Výška paluby: 8,40 m bez lodní nástavby.
Pohon: 4x Wärtsilä-Sulzer 8ZA40S, každý o výkonu 5.760 kW, celkový výkon 23040 kW / 31334 hp
Elektrické generátory: 2x MAN B&W 6L28/32H
Počet hlavních lodních šroubu: 2 s natáčecími listy
Celková nosnost lodi (DW): 10048 t, 21.104 t (GT), 6.331 t (NT)
Ložný metr: 2.715

Zdroje informací:
https://www.niferry.co.uk/
https://www.cnet.com/
https://sv.wikipedia.org/
http://www.scheepvaartwest.be/C

Zdroje obrázků:
http://www.ferry-site.dk/ferry
https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
https://commons.wikimedia.org/wiki/
https://2.bp.blogspot.com
http://www.faktaomfartyg.se