Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.
Právě dnes se Parker Solar Probe poprvé přiblížila k Venuši a provedla první gravitační manévr. Přesně v 10:45 našeho času se dostala nejblíže k povrchu druhé planety Sluneční soustavy. Překvapivé je, že nikde na internetu není uvedena vzdálenost průletu. Požádali jsme tedy o pomoc Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a díky jeho hledání Vám můžeme sdělit, že průlet měl byl plánovaný na vzdálenost 2548 km. Nyní je již sonda na cestě ke svému prvnímu průletu nejnižším bodem dráhy u Slunce – proletí jen 43 milionů kilometrů od naší hvězdy. Pokoří tak dosavadní vzdálenostní i rychlostní rekordy vztažené ke Slunci – oba drží od roku 1976 sonda Helios 2.
Zdroj: http://www.imagehosting.cz
Díky Michalu Václavíkovi Vám můžeme přinést informace o plánovaných vzdálenostech všech průletů sondy Parker Solar Probe kolem Venuše:
- První 2548 km – 3. října 2018
- Druhý 3023 km – 26. prosince 2019
- Třetí 834 km – 11. července 2020
- Čtvrtý 2392 km – 20. února 2021
- Pátý 3786 km – 16. října 2022
- Šestý 3939 km – 21. srpna 2023
- Sedmý 317 km – 6. listopadu 2024
EDIT 3. října 21:25
Sonda nakonec prolétla 2 428 km od povrchu a máme dispozici i údaje o změně dráhy:
Před manévrem: 0.208 × 1.014 AU × 5.6 deg (31 × 152 mil km)
Po dnešním manévru by to mělo být 0.166 x 0.938 AU × 3.4 deg (25 × 140 mil km)
Do nejnižšího bodu své dráhy by se sonda měla dostat 6.11. ve 4:29 SEČ.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/274/2018/10/Parker-Venus-2-300×166.png
http://www.imagehosting.cz/images/pspvenowo.png
Podle tohoto tweetu sonda proletěla ve vzdálenosti 2428 km od povrchu.
https://twitter.com/planet4589/status/1047489178592849922
Parametry dráhy:
Před manévrem: 0.208 x 1.014 AU x 5.6 deg (31 x 152 mil km)
Po dnešním manévru by to mělo být 0.166 x 0.938 AU x 3.4 deg (25 x 140 mil km)
Do nejnižšího bodu své dráhy by se sonda měla dostat 6.11. ve 4:29 SEČ.
Díky, večer to doplním do článku.
Takže proletí ve vzdálenosti 43 nebo 25 mil. km?
Mělo by to být spíše 25 mil km, opravím to.
Boční rychlost? Co je to za prazvláštní termín? Neexistuje žádná boční rychlost.
Je to určité zjednodušení, které používáme pro lepší názornost. U kruhové dráhy letí družice vpřed , ale když ji zpomalíme (ubereme jí tuto boční rychlost, tak začne padat blíže k centrálnímu tělesu). Tento výraz používáme od startu, kdy jsme ukazovali přeložené video – (viz čas 22:20). Veřejnost si pak celou věc představí mnohem snáze.
Rozložte si vektor obecné rychlosti na elipse do radiální soustavy se středem ve Slunci a podívejte se na to shora. Jedna šipka povede do Slunce, druhá do boku 🙂 Nelpěte na odporných termitech, je to dost pochopitelné i bez nich.
7.průlet cca 317km, není to překlep? Atmosféra sahá u Venuše přece jen trochu výš a s podobnou chybou jako při 1.průletu by byl 7.průlet třeba na 200km…
Může být. Cassini měla 300 a 600, MESSENEGER taky 300…
Mělo by to tak opravdu být.
Wiki uvádí výšku atmosféry 250 km.
No tam jsem právě koukal a citace z Wiki:
Atmosféra planety sahá do výšky okolo 1 000 km nad povrchem planety, kde se nachází vodíková koróna. Pod ní se do výšky 300 km nachází atmosféra tvořená převážně héliem.
Je mi jasný, že už v 300km není tak hustá, ale i tak. Je to pro mě nová info, že jdou (a i v minulosti již vícekrát šli) částečně přes atmosféru.
Přísně vzato i ISS obíhá v exosféře. Je to jak píšeš – ten odpor atmosféry ve 300 km bude už dost malý na to, aby ten manévr měl opačný efekt. Pokud to dobře chápu, tak výška atmosféry je v logaritmické závislosti vůči tlaku na povrchu a přes velmi rozdílné tlaky na povrchu bude tedy její výška +- srovnatelná s pozemskou. Tedy, velmi hrubě.
Každá atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru a nemá žádnou ostrou hranici. V závislosti na tom, jaký konkrétní parametr nás zajímá, lze definovat různé hranice atmosféry podle toho, kde se ten parametr mění pod/nad určitou hodnotu. Pokud se někde uvede „jakási“ hranice, aniž by bylo popsáno, co konkrétně se tím myslí, pozbývá to smyslu.
U Země se často jako hranice mezi atmosférou a okolním prostorem bere výška 100 km. Zhruba zde leží tzv. Kármánova hranice, pocházející z aeronautiky: na Kármánově hranici by se letadlo udržované v dané výšce vztlakem vytvářeným obtékáním křídel muselo pohybovat už rychleji, než je orbitální rychlost.
Venuše má Kármánovu hranici ve výšce cca 250 km ( http://webserver.dmt.upm.es/~isidoro/tc3/Space%20environment.pdf ), což bude asi ta hranice, kterou cituje Dan z wiki.
Teď nevím, jak to myslíte s tím opačným efektem manévru. Pokud máte na mysli zpomalení sondy, tak to nemá nic společného s tím, jestli má planeta atmosféru nebo ne. Jde jen o to, zda sonda prolétne před nebo za planetou ve směru jejího heliocentrického pohybu.
Spytihněv>
Teorie říká, že při využití gravitačního praku je odletová rychlost sondy stejná, jako příletová, vztaženo k planetě. PSP chce těmi manévry snižovat perihelium. Ale – pokud by se dostatečně zbrzdila o atmosféru planety, bude její odletová rychlost nižší, než příletová a tudíž by se heliocentrická dráha sondy v krajním případě (na hranici Hillovy sféry by se rychlost blížila nule) prakticky srovnala s dráhou té planety. A právě toto srovnání vektorů rychlosti povede k opačnému efektu (za předpokladu, že už před manévrem je perihel sondy níž, než perihel planety a sonda jej chce snížit ještě víc).
Dan: No přiznám se, že o využití atmosféry planety při gravitačním zpomalovacím manévru jsem snad nikdy nečetl ani neuvažoval.
Já taky ne. Ale každá brzda dobrá, ne?
Jo, každá brzda dobrá. Tedy pokud je Danem popsaný mechanismus k tomuto opravdu využíván.
Dobrý den,
dal by se ukázat detail trajektorie průletu kolem Venuše? Aby bylo názorně vidět, jak Venuše sondu vůči Slunci zpomalí.
Objevil jsem tento obrázek. Nic lepšího asi nenajdeme.
Zde je odkaz https://www.youtube.com/watch?v=IdRsH4kdhHM na animaci která názorně ukazuje trajektroii letu PSP včetně jednotlivých gravitačních manévrů kolem Venuše.
Vyborne video, dik.
To je strasne, ako dlho to trva. A to len preto, lebo nemame poriadne pohony.