sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Near Space Network

NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.

Ariane 6

Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.

Space Network Services

Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.

U.S. Space Force

U.S. Space Force udělily téměř 45 milionů dolarů Rochesterskému technologickému institutu a Michiganské univerzitě, aby vedly pokročilý výzkum vesmírné energie a pohonu.

Lockheed Martin

Lockheed Martin získal kontrakt v hodnotě 297,1 milionu dolarů na vývoj mapovačů blesků pro budoucí geostacionární konstelaci Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
Smlouva nařizuje vyvinout dva letové přístroje a zahrnuje opce na dva další.

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Známe novou loď Blue Origin

Není to tak dávno, co se na internetu objevila informace o tom, že soukromá společnost Blue Origin si pořídila novou loď a také my jsme Vás o této události krátce informovali.  Nakonec jsme se však přeci jen rozhodli věnovat celé události trochu větší pozornost a na loď si více „posvítili“, protože zároveň s novou zprávou se vyrojila řada nejrůznějších spekulací – k čemu by mohla ona zakoupená loď asi sloužit nebo co je tato loď vlastně zač? Ani my samozřejmě zatím neznáme všechny podrobnosti. Oficiální prohlášení o podrobnostech zatím nejsou, ale několik informací se dá již teď alespoň dobře odhadnout. Navíc neoficiální zdroje také mnohé prozrazují. Jedno je však jisté, známe první plavidlo z plánované flotily společnosti Blue Origin, které bude sloužit k přistávání prvních stupňů raket New Glenn.

Svět se neustále mění, a zatímco ještě před pár lety byly rakety vracející se z vesmíru pouhé sci-fi, tak dnes jde v podstatě o normální věc. Je také více než pravděpodobné, že i tento proces se bude nadále vyvíjet. Zatím je těžké odhadnout kam, ale jedno víme jistě. Znovupoužitelnost proměnila moderní tvář kosmonautiky a pomalu se stává její součástí. Nejvýraznějším hráčem v této oblasti je zatím soukromá společnost SpaceX, které však pomalu ale jistě „šlape na paty“ další privátní společnost Blue Origin.

Společnost Blue Origin v současnosti vyvíjí těžký nosič New Glenn, který by měl být po vzoru rakety Falcon 9 taktéž znovupoužitelný. První stupeň této rakety by se měl vracet a přistávat na plovoucí platformě, která bude v pohybu. Již delší dobu se rojí nejrůznější spekulace, jak tato loď Blue Origin bude asi vypadat a zdali bude autonomní, čí ovládaná posádkou na palubě.

Vše začalo začátkem roku 2017, kdy společnost zveřejnila video, které představilo zmíněnou raketu a také podobu přistávací platformy, která skutečně vypadala jako drobně upravená námořní loď. Nyní již víme, že nově zakoupená loď Stena Freighter je skutečně onou přistávací plošinou z videa. Ta se ve finále samozřejmě bude od vizualizace ve videu lišit. Pojďme si tedy některé důležité informace shrnout.

Letový profil rakety New Glenn
Letový profil rakety New Glenn
Zdroj: https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
Překlad: Dušan Majer

Moderátorce Ariane Cornell, jeden vedoucí zaměstnanec Blue Origin v  nedávném rozhovoru prozradil, že jejich plavidlo bude během přistávání v pohybu, aby mohlo být zaručeno přistání i na rozbouřeném moři. Půjde tedy o trochu odlišný profil přistávání prvních stupňů na vodě, než na jaký jsme v současnosti od SpaceX zvyklí.

Z toho lze také snadno odvodit, že plavidlo Blue Origin bude muset mít vlastní pohon. Na rozdíl od SpaceX, která používá plovoucí pontony s mobilními stabilizačními jednotkami Thrustmaster. Elon Musk sice tvrdí, že plošiny ASDS, které SpaceX používá jsou lodě, ale to není tak úplně pravda.

Moderní stabilizační zařízení na boku lodi s gyroskopickým řídicím systémem.
Moderní stabilizační zařízení na boku lodi s gyroskopickým řídicím systémem.

Přistávací platformy v pohybu mohou mít své výhody, ale samozřejmě také řadu nevýhod. Jednou z předností je například lepší možnost ustálení plavidla pomocí stabilizátorů, které fungují nejlépe když je loď v pohybu. V současnosti existují také aktivní stabilizátory, které jsou ovládány gyroskopickým řídícím systémem. Když soustava detekuje změnu polohy lodě, změní automaticky úhel náběhu stabilizačního křídla tak, aby vyvinulo sílu, která vyrovnává vzniklý náklon. Účinnost těchto stabilizačních prvků stoupá s rychlostí plavidla. Naopak nevýhodou může být například větší obtížnost přistávacího manévru stupně rakety a celkově složitější nároky na provoz plavidla a jeho celkovou přestavbu. Blue Origin se přesto rozhodla tuto nelehkou cestu vyzkoušet.

Stena Freighter

Blue Origin celkem dlouho hledala vhodné plavidlo, které by vyhovovalo všem zvoleným požadavkům a dalo se přestavět na přistávací plochu pro rakety. Společnost neponechala nic náhodě a na tento nelehký úkol si dokonce najala lodního konstruktéra, který pomáhal s výběrem. Přes všelijaké spekulace můžeme s jistotou říci, že nově zakoupená loď Stena Freighter bude v následujících měsících předělána a stane se první skutečnou lodí určenou k přistávání raket.

Základní popis lodi Stena Freighter, kterou zakoupila společnost Blue Origin.
Základní popis lodi Stena Freighter, kterou zakoupila společnost Blue Origin. Zdroj: https://commons.wikimedia.org Popis: autor

Loď byla původně vyrobena jako moderní trajekt typu ro-ro (Roll-on/Roll-off). Tento typ plavidel se vyznačuje velkým vnitřním nákladovým prostorem, který slouží především k transportu kamionů nebo samostatných návěsů. Využívá se ale také pro přepravu jiných kolových strojů, či kontejnerů. Dalším typickým rysem je mechanická rampa, která zaručuje rychlý přístup do nákladového prostoru a umožňuje samostatné vyložení nebo naložení nákladu bez nutnosti velkých jeřábů.

Nejedná se o žádného „drobečka“, jak je celkem dobře patrné z přibývajících fotografií. Stena Freighter měří na délku téměř 183 metrů a na šířku má 25,5 metru. Loď byla vyrobena v roce 2004 v italské loděnici Esercizio Cantieri S.p.A. a v současné době čeká v přístavu Pensacola, kde by mohlo dojít ke zmíněné  přestavbě na přistávací platformu.

Když si loď dobře prohlédneme, tak snadno odhalíme, že má můstek a prostory pro posádku situovány na přídi. To by ostatně mohl být jeden z důvodů, proč si Blue Origin vybrala právě plavidlo tohoto typu. Ještě se k tomu později vrátím. Za nástavbou se pak rozkládá dvoupatrový nákladový prostor zakončený hydraulickou rampou pro snadnou nakládku a vykládku.

Lze očekávat, že loď bude rozšířena o boční křídla podobně jako je tomu u plošin SpaceX. Paluba sama o sobě totiž není dostatečně široká. Rozšíření je navíc patrné také na zmíněném videu. Další nezbytnou úpravou bude muset projít celá horní paluba, na kterou budou přistávat první stupně raket New Glenn. Je přitom velmi pravděpodobné, že loď dostane vylepšené stabilizační prvky a v neposlední řadě to vypadá tak, že posádka bude během přistávacího manévru na palubě, protože jinak by byly nutné velmi složité recertifikace plavidla a nejen to.

Plně autonomním systémům v námořní dopravě totiž brání legislativa. Pravidla námořního provozu stanovují minimální počty posádek pro různé typy plavidel a s loděmi zcela bez osádky nepočítají. To v krátkosti znamená, že v současnosti nelze nechat plout loď s výtlakem nad 500 tun v mezinárodních vodách bez minimálního počtu lidí na palubě. Výjimku tvoří vojenské lodě. Dalším problémem by byla nejspíš pojistka, protože podle většiny pojišťoven na trhu nejsou bezpilotní lodě schopné plavby, a proto je zatím nepojišťují.

Změna legislativy zatím není na pořadu dne a podle odhadů se s ní počítá až někdy mezi lety 2025-2030. Tento fakt také jasně ukazuje, že autonomní plošiny ASDS společnosti SpaceX nejsou právoplatné lodě, a proto mají tu výhodu, že na nich nemusí být přítomna žádná posádka. To byl ostatně jeden z faktorů proč si je SpaceX vybrala. Pojďme ale zpět k Blue Origin.

Důvodů, proč si myslet, že na palubě bude během přistání přítomna posádka, je víc. Tak například dalším nezanedbatelným faktem je, že zakoupené plavidlo Stena Freighter již obsahuje kompletně vybavený lodní můstek i prostory pro posádku. Předělávat podobnou loď na plně autonomní by bylo velice nákladné a také časově náročné. Jako méně pravděpodobná se tedy jeví možnost, že si společnost Blue Origin vyjedná nějaký druh výjimky a nové plavidlo kompletně přepracuje na plně autonomní. Jednou z možností však může být jakási kombinace obou eventualit. Neboli částečně autonomní systém a vyjednaná výjimka, aby se v době přistávání mohla posádka na nějakou dobu vzdálit. Každopádně bude velmi zajímavé sledovat, kterou možnost si nakonec Blue Origin opravdu zvolí.

Pokud se společnost rozhodne pro nejjednodušší variantu a posádka bude skutečně přítomna během přistávání na palubě, věřím, že za část lodní nástavby bude umístěna ochrana (ochranná stěna). Možné je také předělání stávajícího umístění výfukového potrubí v zadní části plavidla, které v současnosti ční poměrně vysoko nad horní palubou.

Nespornou výhodou nové lodě Blue Origin oproti pontonům SpaceX bude větší míra mobility, která umožní prvním stupňům návrat prakticky odkudkoliv a následný přesun větší rychlostí. Loď má totiž v současnosti nainstalované 4 výkonné pohonné jednotky značky Wärtsilä-Sulzer, které pohánějí dva lodní šrouby s natáčecími listy. Každý motor má výkon 7840 koňských sil. To umožňuje lodi dosáhnout rychlosti okolo 20 uzlů při optimálních podmínkách.

Vraťme se teď ale na chvilku k lodní nástavbě s lodním můstkem, jak jsem sliboval. Nástavbu tedy najdeme na přídi plavidla. Toto umístění může být z bezpečnostního hlediska opravdu výhodné, pokud počítáte s tím, že budete na moři v podstatě „terčem“ pro raketové kolosy. Pozice kormidelny totiž umožní plavbu vpřed při přistávání raketového stupně, který se bude zřejmě přibližovat k lodi od zádi. Pokud by přistání selhalo, nebo došlo k havárii, je tu větší pravděpodobnost, že raketa přímo nezasáhne obyvatelný prostor. Na to, jak to bude ale vypadat ve skutečnosti, si musíme ještě nějakou dobu počkat. Předpokládám, že loď dostane nový název a až vyjede z loděnice půjde v podstatě o jiné plavidlo.

Nám nezbývá než se těšit a držet společnosti Blue Origin v jejím počínání palce. Projekt znovupoužitelné rakety New Glenn už běží na plné obrátky a k prvnímu pokusu o přistání na vodě nového nosiče jsme zase o kousek blíže. Věřím, že stejně jako v případě SpaceX půjde o dechberoucí podívanou.

Parametry lodi Stena Freighter:
Rok výroby: 2004
IMO: 9138795
Délka: 182,6 m
Šířka: 25,5 m
Ponor: 7,4 m
Výška paluby: 8,40 m bez lodní nástavby.
Pohon: 4x Wärtsilä-Sulzer 8ZA40S, každý o výkonu 5.760 kW, celkový výkon 23040 kW / 31334 hp
Elektrické generátory: 2x MAN B&W 6L28/32H
Počet hlavních lodních šroubu: 2 s natáčecími listy
Celková nosnost lodi (DW): 10048 t, 21.104 t (GT), 6.331 t (NT)
Ložný metr: 2.715

Zdroje informací:
https://www.niferry.co.uk/
https://www.cnet.com/
https://sv.wikipedia.org/
http://www.scheepvaartwest.be/C

Zdroje obrázků:
http://www.ferry-site.dk/ferry
https://d3tz0vqy2dklh0.cloudfront.net
https://commons.wikimedia.org/wiki/
https://2.bp.blogspot.com
http://www.faktaomfartyg.se

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
DrHorak
DrHorak
5 let před

Díky za zevrubné informace.
Zvláštní je to, že FindShip pod stejným názvem a IMO uvádí loď pod dánskou vlajkou s ponorem 6,4m. Scheepvaartwest, ze kterého čerpáš, uvádí vlajku britskou a ponor 7,4 m.
FindShip mj. stále uvádí jako vlastníka švédskou firmu STENA RORO AB.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  DrHorak

Není zač! Jsem rád, že se článek líbí. Ty ponory jsou ošemetné. Některé stránky totiž uvádějí aktuální ponor. Lodě ho mohou zadávat do systému AIS. Poté již stránku ne editují nebo ponechají ten poslední. Nejedná se však o ponor celkový. Číslo 7,4 m se mi zdá reálné. Pokud se objeví přesnější údaj, tak ho doplním.

jregent
jregent
5 let před
Odpovědět  Karel Zvoník

Diky 🙂

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  jregent

Není zač. 🙂

Jiný Honza
Jiný Honza
5 let před

Pěkná lodička. Být na ní námořníkem, rozhodně bych si nepouštěl ten sestřih nepovedených přistání SpaceX.

Uvidíme, kolik prvních stupňů a lodí spotřebujíu BO, než se naučí přistávat.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  Jiný Honza

Bez testů to rozhodněě nepůjde. Ostatně BO má celý proces o něco jednodušší než SpaceX. Bude velmi zajímavé celý proces sledovat. Snad to nebude trvat až příliš dlouho.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
5 let před

Moc hezké Karle, nezbývá než se vždy sklonit před tvými znalostmi lodí. A je jedno, že se tím živíš. U nás se taky spousta lidí živí obsluhou strojů, a o tom stroji, nebo o principu jeho činnosti neví vůbec, ale vůbec nic. Proto je skvělé, když vidíš, že autor je někdo, kdo se opravdu vyzná.
Já tady spíš u BO vidím jiný problém. SpaceX to dlouho zkoušela do moře, potom se rozbíjela o plošiny, pak úspěchy a nedávno opět do moře. Přičem nepochybuju, že si i při těch nedávných pokusech něco vyzkoušeli. Ale řekl bych, že cena NG bude výrazně vyšší než u F9, takže je každý ztracený stupeň bude o dost víc bolet. Takže ze začátku asi můžou mít dost sekance na tom, že nebudou stíhat výrobu prvních stupňů. A že by jim letectvo hned na začátku povolilo přistávání na CCAFS, to asi taky je spíš scifi. Ale taky vlastně mají šanci se ve spoustě věci poučit od SpaceX. Jako uzavřený okruh kormidel. Už vůbec přitomnost kormidel, F9 je od začátku neměl, atd. Rozhodně to bude zajímavé a budu velice vděčný divák při těch pokusech.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  Jirka Hadač

Díky za hezké slova. Moc si toho vážím. Přiznám se, že mám někdy problém abych až příliš nezabrouzdal do nautiky. Hledám u podobných článků vždy vhodný kompromis. 🙂

Hiut
Hiut
5 let před
Odpovědět  Jirka Hadač

Karel Zvoník se živí obsluhou lodí?

Vladimír Todt
Vladimír Todt
5 let před
Odpovědět  Jirka Hadač

Určitě špízlovali kolem SpaceX jak se dalo, aby se poučili jak ne alespoň dle obecnějších informací.
Ono přece jen přistávat s menším sudem kolmo dolu s 1 motorem ze 100 km na pevnou zem je jiné než přistávat dolu šikmo ze 150 km s tlustým klackem s rozměry desítek m a řádově těžším s více motory a s větší vstupní rychlostí.

Jestlipak taky okopírují vstupní/přistávací zážeh v režimu 1/3/1 pro úsporu paliva místo původních 1/1/1, tedy delší 1.

Amper
Amper
5 let před
Odpovědět  Vladimír Todt

bude hodne zalezet na tom jak moc dokazou regulovat motory. Pokud zvladnou zregulovat tah pod hmotnost prazdne rakety tak budou schopni zaviset (jako new shepard) a budou to mit o neco jednodussi nez SpX ktera musi motor u zeme vypnout jinak by raketa odletela zpet nahoru.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  Amper

Mám stejný názor. New Glenn by mohl být naddimenzován, aby mohl přistávat podobně jako nyní New Shepard, ale kdo ví jak to nakonec bude. Záleží jak moc půjdou motory přiškrtit a jak moc paliva na to bude třeba.

Jirka Hadač
Jirka Hadač
5 let před
Odpovědět  Vladimír Todt

Tak ono se moc od koho jiného asi nejde učit.
Jinak podotýkám, že SpaceX i zkoušelo a párkrát uskutečnilo přistání na tři motory. např. JCSat-14
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=40544.0

Vladimír Todt
Vladimír Todt
5 let před
Odpovědět  Jirka Hadač

Ano, o přistání na 3 motory se mluvilo. Problémem je nutnost velmi přesného načasování. Asi je to moc riskantní, že to tak často nepoužívají. Případně o blocku 5 s nadvýkonem to zatím nepotřebují ani u nejtěžších družic.

B.Boruvka
5 let před

No tak snad uz jsou v dohlednu konecne dlouho ocekavane vysledky BO a mi se budeme kochat dalsimi stry a pristavanim prvnich stupnu!

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  B.Boruvka

To bude ještě nějaký ten pátek trvat, ale už teď se na to moc těším a věřím, že nejsem sám. 🙂

Geo
Geo
5 let před

Děkuji velmi! Článek je velice zajímavý .
A jen mne napadlo , když loď bude v pohybu ,zřejmě posádka bude nutná. To může znamenat jiné certifikační nároky. A po přestavbě lze očekávat jakési obrněné plavidlo , extrémní ochrana posádky a strojovny , běžná ( z pohledu SpaceX ) ochrana paluby. Úprava výfuků zcela nutná pro uvolnění prostoru na zádi, stejně jako přemístění záchranného člunu někam na příď ( tam kde bude nejvíce lidí)
Další otázky, nákladový prostor zmizí nebo bude zčásti využit ? Umožní stavba lodi umístění jeřábu na loď pro obsluhu přistátého prvního stupně ? A tedy funkčnost lodi jako letadlová loď ( myslím systémově ) Prostě spousta důvodů těšit se na Váš další článek 😀

Jiný Honza
Jiný Honza
5 let před
Odpovědět  Geo

Na to „obrnění“ jsem opravdu zvědav. První stupeň New Glenna by mohl prázdný vážit cca 50 tun + další 10-20 tun zbylého paliva v okamžiku přistání. Na výšku cca 60m.

To už je téměř zbraň hromadného ničení. 🙂 Rozhodně pro takový trajekt. Ale třeba se na rozdíl od SpaceX vyvarují začátečnických chyb a tahle lodička to přežije.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  Jiný Honza

Určitě tu bude snaha o to, aby šance, že stupeň trefí přímým zásahem lodní nástavbu, byla co nejmenší. Pokud trefí horni palubu a udělá do ní díru, tak se v podstatě nic neděje. Něco podobného už přeci známé od SpaceX. Stačí si vzpomenout na díry v palubě ASDS po nezdařeném pokusu.

Jiný Honza
Jiný Honza
5 let před
Odpovědět  Karel Zvoník

No každé ASDS je ocelová prakticky téměř nepotopitelná vana. A všechno ostatní je na palubě jako náklad v podobě kontejnerů a modulárních pohonných „podů“. A zrovna ty „přečnívající kousky“ se po neúspěšných přistáních často měnily. Nebyly to jen díry v palubě.

A co se týče přesnosti, ASDS se chlubí stabilitou +-3m. Jsem zvědavý, jak dobře bude na vlny reagovat poměrně rychle jedoucí trajekt.

Karel Zvoník
5 let před
Odpovědět  Karel Zvoník

Co se týče stability, tak tu bude mít plující loď rozhodně lepší. Je to uvedeno už v článku. Uváděna schopnost SpaceX se týká udržení plošiny na místě určení s přesností na ±3 metry. Plavidlo Blue Origin bude v době přistávání stupně v pohybu a mělo by být schopné záchrany stupně i ve velmi špatných podmínkách.

https://kosmonautix.cz/2018/10/22/zname-novou-lod-blue-origin/