Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.
Seznamte se s BepiColombo
BepiColombo je mezinárodním projektem, na kterém spolupracuje Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s Japonskou kosmickou agenturou (JAXA). U obou dvou organizací se jedná o vůbec první misi k planetě Merkur a to rovnou v nevídaném měřítku. Každá z agentur totiž na oběžnou dráhu dopraví vlastní vědeckou družici, které tam doputují za pomocí společného přeletového modulu. Start proběhne z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane 5 a to přesně za týden, v sobotu 20. října ve 3:45:28 středoevropského letního času.
Merkur je nejméně probádanou planetou vnitřní Sluneční soustavy a doposud se k němu vydali pouze dvě sondy. V obou případech šlo o robotické průzkumníky americké NASA. Prvním z nich byl mezi lety 1974 a 1975 Mariner 10, který však kolem Merkuru pouze třikrát prolétl. Jeho mnohem pokročilejším následovníkem pak byl Messenger, který mezi lety 2011 a 2015 první planetu našeho systému zkoumal z oběžné dráhy. A právě na celou řadu významných objevů Messengeru, které ale také daly vzniknout velkému množství dalších otázek, naváže evropsko-japonská sonda BepiColombo. Informace, které nám poskytne, se nebudou týkat jen a výhradně Merkuru, ale budou samozřejmě aplikovatelné i na jiné planety, které vznikly a vyvíjely se blízko své mateřské hvězdy. Díky tomu budou mít například vědci studující exoplanety lepší obecné znalosti o objektech svého výzkumu. Mimoto se BepiColombo během dvou průletů důkladně podívá i na Venuši. V neposlední řadě pak pro Evropskou kosmickou agenturu půjde o velkou technologickou zkoušku. Sonda totiž bude pracovat v nesmírném žáru blízkého Slunce, což bude klást vysoké nároky na veškeré její systémy. Díky tomu ESA získá zkušenosti pro plánovanou sluneční observatoř Solar Orbiter, která se ve dvacátých letech ke Slunci vydá ještě blíže.
Mezi hlavní vědecké cíle BepiColombo bude patřit zkoumání povrchových i podpovrchových struktur Merkuru, jeho chemického složení, vzniku, vývoje, magnetického pole, magnetosféry a exosféry. Ve velké části svého bádání naváže BepiColombo právě na výsledky amerického Messengeru, který o Merkuru zjistil celou řadu doposud nevysvětlených zajímavostí. Bylo například zjištěno, že na Merkuru kdysi panovala čilá vulkanická aktivita, o čemž svědčí množství geologických důkazů. Na druhou stranu planeta nemá deskovou tektoniku. BepiColombo se dále bude pokoušet potvrdit teorie o tmavé barvě povrchu Merkuru. Ten má totiž velmi nízké albedo, tedy odrazivost, a vědci se domnívají, že za to může uhlík. Jeho zdroj však doposud není znám. Jednou z nejočekávanějších oblastí výzkumu bude zkoumání trvale zastíněných kráterů na obou pólech Merkuru, ve kterých by se měly nacházet depozity vodního ledu. Kromě toho pak bude nepochybně zajímavé sledovat slabou magnetosféru Merkuru a její velice dynamické interakce s blízkými a silnými projevy sluneční aktivity.
Jak již bylo napsáno výše, BepiColombo se skládá z několika částí. První a hlavní vědeckou družicí, která je v režii Evropské kosmické agentury, je 1,2 tuny vážící Mercury Planetary Orbiter (MPO). Ta se usadí na nízké polární oběžné dráze Merkuru a bude se proto soustředit zejména na studium jeho povrchu, topografie, geologie, chemického a mineralogického složení, gravitačního pole, vnitřních struktur planety, exosféry a magnetického pole. Za tímto účelem na své palubě MPO ponese 11 vědeckých přístrojů, které si podrobněji představíme a popíšeme v některém z příštích dílů seriálu.
Druhou částí mise BepiColombo je vědecká družice Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) o hmotnosti 255 kg, o jejíž výrobu a budoucí provoz se postarala Japonská kosmická agentura. MMO, jak už název napovídá, se bude soustředit především na magnetosféru Merkuru a s ní související oblasti. Družice se usadí na vysoce eliptické oběžné dráze, odkud bude studovat elektrická pole, plazmové a rádiové vlny, magnetosféru a její interakce se slunečním větrem, vysokoenergetické částice, meziplanetární prach a exosféru Merkuru. Pro svou práci je MMO vybaven pěticí vědeckých přístrojů, které si rovněž blíže popíšeme v jednom z příštích dílů tohoto seriálu.
MPO i MMO budou během startu i celé své sedmileté cesty k Merkuru připojeny ke společnému přeletovému modulu nazvanému Mercury Transfer Module (MTM), o jehož výrobu se rovněž postarala ESA. Jeho hlavním úkolem je dopravení obou družic na oběžnou dráhu Merkuru, k čemuž využije 4 iontové motory. Ty budou muset při cestě do nitra Sluneční soustavy konstantně brzdit, aby dokázaly kompenzovat značnou přitažlivost Slunce, která bude BepiColombo neustále urychlovat. Klíčovým prvkem této meziplanetární cesty pak bude rekordních devět průletů okolo prvních třech planet naší soustavy. Celá sestava totiž váží více než čtyři tuny a představíme-li si, že celou cestu prakticky „padá“ ke Slunci, výsledná rychlost u Merkuru by byla až příliš vysoká a nebylo by možné ji snížit natolik, aby BepiColombo vstoupil na oběžnou dráhu. Proto bude využito jednoho gravitačního manévru u Země, dvou u Venuše a šesti u Merkuru. Každý z nich sondu o něco málo zpomalí a nahradí tak obrovské množství paliva, které by jinak bylo nutné s sebou vláčet.
To by tedy v krátkosti bylo o BepiColombo vše. Ovšem pouze pro dnešek. Již za týden se podrobně podíváme na start, uvedení sondy do provozu, průběh přeletu k Merkuru se všemi gravitačními manévry, plánovaný výzkum Venuše a vstup na oběžnou dráhu Merkuru. A samozřejmě se můžete těšit i na náš živě a česky komentovaný přenos startu.
Zdroj informací:
European Space Agency (ESA): BepiColombo Launch Media Kit. 2018.
Zdroj obrázků:
European Space Agency (ESA): BepiColombo Launch Media Kit. 2018.
Na tento seriál se moc těším. Jen nemohu nelitovat zrušení přistávacího modulu MSE. Finance, chápu, ale to nic nemění na tom, že se jedná promarněnou příležitost. Škoda, že se nenašel nějaký osvícenec, který by leštil kliky na těch správných místech 🙂
Populární termín „gravitační prak“ by se měl zcela a beze stopy vymítit. Pro představu laiků se tedy hodí třeba v případě Voyagerů, to ano, ale jeho používání u této sondy nebo třeba u PSP je matoucí a smysl nedává. Já tedy v dětství, když jsem střílel prakem, jsem ty ložiskové kuličky výhradně jen urychloval. Myslím, že „gravitační manévr“ je naprosto ideální a všezahrnující.
Děkuji za komentář. Naprosto s Vámi souhlasím. Sám jsem si včera říkal, že gravitační prak není to pravé ořechové a měl bych to popsat jinak. Nějak už jsem ale byl pod tíhou únavy posledních dvou dní napěchovaných Sojuzem MS-10 a USAF, a nedocvaklo mi, že manévr je to správné slovo. Děkuji za pošťouchnutí. Jdu to opravit.
Díky za vstřícnou reakci 🙂
No to ale není naše chyba že jste je nestřílel za sebe z jedoucího auta…. 😀
Nechápu co je na tom matoucího. Jestliže výsledný vektor je ve směru pohybu kolem Slunce, rychlost se zvýší a dráha protáhne, jestliže je tomu naopak, rychlost se sníží a dráha zkrátí. Kupecké počty nic víc nic míň.
Souhlasím. Nechápete, co je na tom matoucího.
🙂
Dobrý.
Ale ať se vám to líbí nebo ne, s Aloisem patříte(me) do té stejné obskurní tisíciny promile lidstva, které chápe pojem gravitační prak.
Gravitační prak se používá běžně 50 let, nejedná se tedy o žádnou novinku. Možná, že tehdy zmátl nějakého našeho pradědečka, ale dnes ?
Klidně si prak používejte i pro cesty do vnitřních částí soustavy, ale pro naprostého laika je nevhodný a dnes se již odborně ani nepoužívá. Manévr zahrnuje oba efekty, pro obyčejného člověka (což vy jako odborník na kosmonautiku samozřejmě nejste) je prak prostě urychlení. Manévr je vhodnější. Ale jak říkám-každý ať si používá co chce. Já bych tento termín úplně zrušil.
Pan Spytihněv má pravdu v tom, že gravitační prak může být pro nezasvěceného laika poněkud zavádějící. Tady nejde o to, jestli to „obskurní tisícina promile lidstva“ chápe správně nebo ne, ale o to, že my, redaktoři Kosmonautix, bychom měli informovat správně a přesně. Proto je důležité držet se oficiálních termínů. Tam, kde je v rámci zjednodušení a popularizace nutné použít namísto odborného termínu nějaký zjednodušený ekvivalent, tam to uděláme. Gravitační prak není tento případ, jelikož manévr, přestože se jedná o normalizovaný odborný termín, je srozumitelné slovo i pro laika.
Norma ČSN 31 0001 Letectví a kosmonautika uvádí:
Ještě jednou děkuji Spytihněvovi za jeho upozornění a zpětnou vazbu.
Děkuji za nový seriál.Jen bych chtěl poprosit,jesti by se 3tí obrázek v článku nedal zvětšit,protože je tam mnoho drobného textu ,který se při současné velikosti nedá moct číst.Děkuji.
Nevím, jaké zvětšení máte na mysli. Obrázek je v maximálním možném rozlišení. Jeho zobrazení je omezeno šířkou bloku pro článek. Zvětšíte jej tak, že na něj kliknete. Pokud i poté nedokážete text přečíst, chyba bohužel nebude na naší straně. Já text pohodlně přečtu na počítači i na mobilním telefonu.
Děkuji,no bohužel chyba byla na mém notebboku.Na PC je to OK.Takže přijměte moji omluvu.Jinak děkuji za nový seriál,je to zajímavé čtení.
Není se zač omlouvat. Hlavně, že se to podařilo vyřešit. Jsem rád, že se Vám nový seriál líbí a doufám, že budete spokojen i s dalšími díly.
bude se proto soustředit -> proto se soustředí
Zatím tam není, takže se nesoustředí, ale bude se soustředit.
Ve starých L+K jsem objevil článek Mgr. A. Vítka “ Malá lekce z astrodynamiky “ v němž po lopatě vysvětluje našim dědečků a pradědečkům využití gravitačního vlivu Jupitera. Přiznám se, že jsem hlavně chtěl zjistil jak tento efekt tehdy nazval. K mému překvapení nepoužil ani jeden z termínů skloňovaných v tomto článku. Článek je ale velice poučný a problém zcela jasně vysvětluje. Příkladně z obrázku č. 3 lze snadno odvodit že průlet sondy před planetou bude znamenat výsledné zpomalení, což je náš případ.
Ještě bych so dovolil malou poznámku k termínu “ prak“. V tomto případě se nejedná o prak typu Y, kry zrychlení uděluje pružný závěs vskutku jen směrem vpřed,, ale o rotační prak používaný ve středověku / obecně známá husitská práčata/. Tady zrychlení uděluje rotační pohyb, výsledný efekt může být kladný – směrem k nepříteli, nebo záporný – do vlastních řad. To zcela dobře koresponduje s naším případem , rukou je Venuše, pevným závěsem gravitace, “ nepřítel “ je ve směru pohybu Venuše kolem Slunce a “ vlastní řady “ jsou právě na opačné straně.
to Spytihněv : Odborník na kosmonautiku zcela jistě nejsem, pokud bych jím byl určitě bych své zhusta napadané názory hájil. Realita je právě opačná, mnozí servilně mé názory napadají, ať napíši cokoli právě proto, že jsem laik.
Pane Alois, vaše názory nejsou napadány proto, že jste laik. Laici jsme tady všichni. V konfrontaci s autory i s ostatními čtenáři jste často proto, že si tvrdohlavě stojíte za svými názory, které vám všichni ostatní zcela jednoznačně vyvrátí pádnými argumenty, nebo proto, že často diskutujete mimo téma. Tato debata budiž toho důkazem. Přestože vám odcituji oficiální normu pro správnou terminologii v kosmonautice, máte potřebu svůj názor alespoň nějak zachránit a tak začnete plácat kolem dokola, vysvětlovat nám prak (gravitační i středověký), který tady stejně všichni chápeme, a jakkoli se snažíte zastínit fakt, že nemusíte mít pravdu.
Ale já přece nikomu svůj názor nenutím a už vůbec netvrdím, že je správný. Je tomu právě naopak, přece nejsme nějakou sektou, kde každý odlišný, nebo nesprávný názor je kacířstvím a onen kacíř je na sílu tlačen k tomu aby se svého názoru veřejně odřekl. Já přece netvrdím, že by se měl používat termín gravitační prak pro využití pohybu sondy v gravitačním poli dominantního tělesa k výslednému urychlení a v našem případě zbrzdění. Jen jsem reagoval na fakt, že po padesáti letech používání to někoho mate.
Pan Spytihněv, který mne ironicky označil za odborníka zcela jistě středověky prak nezná a proto moje vysvětlení je pro něj určitě přínosné.
Na závěr bych doplnil, že ještě existuje třetí způsob využití gravitačního pole planety a to na zněnu roviny dráhy sondy vůči ekliptice. První takovou sondou byl Pioneer-11 i když změna roviny byla čistě účelová a sloužila jen k dosažení druhé cílové planety. Sondou která změnu roviny nutně potřebovala pro svůj výzkum by Ullyses už po miléniu.
Já bych to možná ani nenazýval třetím způsobem. Všechno je totiž relativní a vždy jde o jednu a tu samou věc. Podíváme-li se na to obecně, tak není důležité, jestli se zrychluje, zpomaluje nebo mění sklon dráhy. Vždycky je to o určité změně rychlosti určitým směrem.
Naprostý souhlas. Uvedl jsem to jen pro důkaz, že se “ středověkým prakem“ dá navíc střílet nejen dozadu, ale i vzhůru a dolů, považujeme-li rovinu na níž stojíme za totožnou s ekliptikou.
Ďakujem za článok a vlastne aj za nápad na takýto seriál. 🙂