V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.
„Existuje ve vesmíru druhá Země? To je jedna z nejvíce fascinujících otázek dnešní astrofyziky,“ sděluje Johann-Dietrich Wörner, hlavní ředitel ESA a dodává: „Díky teleskopu Plato se zaměříme na exoplanety zemského typu obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězd podobných Slunci. Půjde o velký krok na cestě k hledání druhé Země.“
Dodávku vědeckého vybavení tvořeného 26 kamerami a příslušnou elektronikou zajistí německá aerokosmická agentura DLR a konzorcium evropských výzkumných center. „Plato je exoplanetární mise nové generace, která bude sledovat tisíce jasných hvězd na velké ploše. Bude hledat drobné, pravidelné poklesy v jejich jasnosti, které způsobují tranzitující exoplanety,“ popsala Ana Heras, vědkyně zapojená do projektu Plato a dodává: „Jelikož planeta zakryje jen drobný zlomek celkového záření vydávaného hvězdou, je zde velká nutnost používat mimořádně přesná, dlouhodobá fotometrická měření.“
Plato však nebude jen hledat nové exoplanety. Vědci se těší, že by s jeho pomocí mohli také prozkoumat vlastnosti jednotlivých hvězd, nebo určit hmotnosti, velikosti a stáří planet s velkou přesností. To by vědcům pomohlo pochopit architekturu exoplanetárních systémů, což by mohlo vést k přesnějším odpovědím na otázku, zda tu mohou být obyvatelé světy. Plato navíc bude studovat i asteroseismologické projevy, tedy seismickou aktivitu hvězd, což pomůže lépe pochopit vnitřní stavbu hvězd a jejich vývoj.
Tato mise rozšíří znalosti získané misí Cheops, která by měla do vesmíru startovat příští rok a jejímž cílem je provést první charakterizaci známých exoplanet. Po Plato zase přijde Ariel s plánovaným startem v roce 2028 – ta má sledovat velké a rozličné vzorky exoplanet a velmi detailně prozkoumat jejich atmosféru. Ale zpět k Plato. Tento teleskop se usadí 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním centru L2 soustavy Slunce-Země.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Searching_for_exoplanetary_systems.jpg
V porovnání s Keplerem nebo TESS, bude lepší?
Samozřejmě, obecně vždy platí, že modernější družice nesou výkonnější elektroniku nebo citlivější detektory.