Parker Solar Probe se už umí chladit

13. září sonda začala naplno využívat systém SACS (Solar Array Cooling System), který je prvním svého druhu. SACS má chránit solární panely sondy, které vyrábí elektrickou energii před intenzivním slunečním žárem. Panely jsou totiž citlivé na přehřátí, takže Parker Solar Probe, která se ke Slunci přiblíží víc, než jakákoliv sonda před ní, dostala aktivně vodou chlazené panely. Tekutina protéká skrz drobné kanálky zabudované do solárních panelů a odebírá z nich teplo. Ohřátá voda pak míří do čtyř radiátorů, které uvolní nasbírané teplo do okolního vesmíru. Jelikož budou solární panely ochlazené, budou moci efektivněji vyrábět energii.

Na této fotografii jsou dobře vidět jak solární panely, tak i radiátory, které odvádí teplo pryč.

Na této fotografii jsou dobře vidět jak solární panely, tak i radiátory, které odvádí teplo pryč.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Ačkoliv se tepelný štít sondy rozpálí v těsné blízkosti Slunce až na téměř 1400°C, SACS zajistí, že solární panely, které budou stále částečně vystaveny záření z naší hvězdy, budou mít maximálně 150°C. Chladicí systém byl podle plánu částečně aktivován již krátce po startu. Zhruba hodinu po vypuštění sonda autonomně uvolnila zámky na dvojici solárních panelů a vyklopila je. Následně mohlo dojít k uvolnění zhruba 2,5 litru deionizované vody z vyhřívané nádrže do dvou velkých radiátorů, které jsou umístěny pod tepelným štítem.

13. září, když byla sonda vzdálená zhruba 135 milionů kilometrů od Slunce, mohlo dojít k uvolnění i zbývající litr a čtvrt vody, čímž došlo k aktivování zbylých dvou radiátorů a systém SACS tak byl plně funkční. Průběh celé operace kontrolovali pozemní specialisté z Johns Hopkins Applied Physics Lab ve městě Laurel, stát Maryland.

Realizaci Parker Solar Probe byla možná díky několika technologickým průlomům,“ popisuje Andy Driesman, projektový manažer této mise a dodává: „SACS je takové srdce a vůbec celý oběhový systém sondy. Bez něj by solární panely nedokázaly přečkat žár ze Slunce. Nemohli bychom provozovat naše přístroje, které prozkoumají sluneční korónu.

Pokud by Vás zajímalo, kde se zrovna sonda Parker Solar Probe nachází, pak jistě využijete této stránky, kde najdete i vizualizaci oběžné dráhy, grafy a údaje. Dnes, tedy 16. září v 11:00 SELČ byla Parker Solar Probe vzdálená od Slunce 0,886 AU, tedy 190,5 slunečních poloměrů. Od Země ji dělilo 0,238 AU a obousměrná cesta signálu by trvala 3 minuty a 57 sekund. Parker Solar Probe se vůči Slunci pohybuje rychlostí 23,42 km/s a bude ještě hodně zrychlovat.

Údaje o pozici sondy Parker Solar Probe ze 16. září 11:00 SELČ.

Údaje o pozici sondy Parker Solar Probe ze 16. září 11:00 SELČ.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/

Zdroje obrázků:
https://assets1.bigthink.com/…/65924/size_1024/Parker_probe_1.jpg?1533851981
https://blogs.nasa.gov/…/uploads/sites/274/2018/09/dpsponthirdstage-0.jpg
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/whereispsp/Current/psp201809_0370.svg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Parker Solar Probe se už umí chladit”

  1. Fx napsal:

    Nebolo by jednoduchsie, lacnejsie a z hladiska hmotnosti aj efektivnejsie, keby tie solarne panely namontovali do zatienenej oblasti na sonde a svetlo na ne odrazali jednoduchym vyklopnym panelom/foliou s definovanou odrazivostou, kt. by sa nemusel chladit?

  2. Alois napsal:

    Jestliže se panely ohřejí na 150°kolik bude mít cirkulující voda ? V každém případě systém bude citlivý na těsnost. Bude namáhaný ohybem, pokud vím, tak se panely budou pohybovat. Přehřátá voda nad 100°bude systém namáhat tlakem a jakákoli netěsnost systém zřejmě vyřadí. Cykly horko – zima též systému neprospějí.

  3. Alois napsal:

    Mimo mísu : Os-Rx je již cca 750 tis. km od cíle.

  4. Fx napsal:

    Asi viem, na co narazate, ale to plati pre elektricky vodive materialy, kde sa indukuje el. prud. V podstate to moze byt lubovolny (el. nevodivy) material, schopny zvladnut dane teploty. Navyse, bol by skloneny pod nejakym uhlom, takze by sa mnozstvo ziarenia rozlozilo na vacsiu plochu. Predpokladam, ze toho svetla je tam az privela, tak by asi by stacilo, keby ten material bol skoro priehladny, takze by absorboval iba malu cast energie.

  5. Petr Kašpar napsal:

    Zajímá mě, jak mají ošetřené, že ta voda v radiátorech nezmrzne, až bude sonda daleko od slunce?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.