Na našem webu se snažíme přinášet v článcích odpovědi na nejrůznější otázky, či rekapitulovat události v nějakém kosmonautickém směru. Dnes to však bude trochu jiné. Budeme se totiž věnovat něčemu, u čeho přesný účel neznáme. Domníváme se však, že samotné spekulování o daném systému může být pro naše čtenáře zajímavé. Oč vlastně jde? V přístavu o Los Angeles na západním pobřeží kotví loď Mr. Steven, která se snaží zachytávat aerodynamické kryty, ale kousek vedle ní se na vodě houpe konstrukce, která připomíná hodně zvětšený nafukovací dětský bazének.
Web Teslarati vydal článek, podle kterého by do této konstrukce měla přistát kabina lodi Crew Dragon při návratu z nepilotované mise DM-1. Důvodem má být snaha o zabránění kontaktu s mořskou vodou a díky tomu zkrácení času do dalšího použití. Kabina z této mise se má totiž použít pro zkoušku záchranného systému za letu rakety (tzv. In-flight abort test), ke kterému má dojít jen pár měsíců po DM-1. Možnost takového využití se však zdá poměrně nepravděpodobná.
Nafukovací konstrukce by měla mít průměr zhruba třicet metrů, ale Crew Dragony budou přistávat na klasických kruhových padácích, které se dají ovládat mnohem hůře než ty, na kterých klesají aerodynamické kryty. Zamířit s několikatunovou lodí na takto malý cíl by vyžadovalo extrémní úsilí, které může pokazit jakýkoliv závan větru. K čemu tedy nafukovací konstrukce slouží? Pavel Vantuch z redakce webu ElonX nadhodil v diskusní skupině SpaceX CZ/SK na Facebooku možnost, že by bazének mohl sloužit pro přístup techniků k lodi. Karel Zvoník z naší redakce pak ve stejné diskusi spekuluje o tom, že se jedná o část nafukovacího hradu, který před několika měsíci sliboval Elon Musk k zachytávání aerodynamických krytů. Jaký je tedy skutečný účel této černo-červené nafukovací konstrukce tedy zatím nevíme. O rozměrech si můžete udělat dobrou představu z přiloženého videa.
Zdroje informací:
https://www.teslarati.com/
Zdroje obrázků:
https://cdn.teslarati.com/…/Berth-240-inflatable-072718-Pauline-Acalin-panoc.jpg
https://cdn.teslarati.com/…/08/Mr-Steven-Berth-240-080318-Pauline-Acalin-19c.jpg
Nezapomínejme, že Crew Dragon má možnost aktivně manévrovat pomocí orientačních motorků. Možnost přistání bych nevylučoval.
To by ale bazének musel být nehořlavý – což není vyloučeno.
během klesání na padáku? To mi přijde trochu divoké.
Da se vubec zazehnout manevrovaci tryska kdyz se bude Crew Dragon snaset na kruhovych padacich? Zazehy by ovlinovaly zatizeni padaku a to by se NASA nemuselo libit. Ale kdyz bych si mel vsadit take bych si tipl, ze tahle pristavaci platforma bude pro Crew Dragon…ten je mozna desetkrat tezsi nez půlka aero krytu, takze do site na Mr. Stevena to asi nepujde…
Přesně, toho bych se taky docela bál.
Manévrovací trysky mají navíc maximálně 400 N tahu, což není moc na tlačení několikatunového objektu v rámci maximálně několika desítek sekund závěrečného manévrování.
Trysky nemusí pracovat jen pod padákem. Jako důležitější bych viděl přesnost navedení během sestupu atmosférou. Oproti krytu má Crew Dragon obrovskou zásobu paliva a kryt to musí dohánět právě řiditelným padákem. Manévry pod padákem mi také připadají divoké, ale od SpaceX už jsme viděli i divočejší akce. NASA by to vadit nemuselo. Pokud to změní zatížení padáku, tak k horšímu a přidá to rázy. Kritická sekvence je otevírání a tam motory pracovat nemusí. 400 N není moc, ale ani málo. Na upřesnění přistání o sto metrů by to stačit mohlo.
Pro využití k přístupu k Dragonu ve vodě mi to přijde nepraktické. Čekal bych záliv ve tvaru Dragonu na jedné straně a menší rozměry. K přistání krytu možná, ale zatím se netrefí do podobně velké sítě na lépe manévrující lodi, tak se mi to také dvakrát nezdá. Ale nechme se překvapit, použití evidentně není daleko.
Crew Dragon ale muže teoreticky přistávat motoricky ty motory ta jsou ne ?
V podvěsu pod padákem si to nedokážu představit.
Tak to je pravda, ale bez padáku by mohl motoricky teoreticky přistát na hladině.
Čas ukáže na co to je
NASA nevěří motorickému přistávání a vyžaduje padáky. Certifikace motorického přistávání by byla náročná a proto od ní SpaceX upustila.
Zajímavý údaj by byla hmotnost bazénku. Pokud je dost lehký, může si ho vyfouklý nést kryt a pak na něj přistát, když mají problém se trefit na loď.
To se mi nezdá – při průměru 30 metrů musí být i ve složeném stavu ohromný (v měřítkách krytu).
Taky se mi ta velikost nezdá, ale bylo by to řešení a je to jedna z věcí co mě napadla.
Co kdyby prošli celou přistávací sekvencí a pak v rozumné výšce odstřelili padáky a přistáli pomocí SuperDraco do „bazénku. Když to neklapne tak skončí ve vodě, když to klapne tak ušetří spoustu času s dekontaminací. NASA by nemusela nic namítat, landing na vodu už se testoval vícekrát a určitě se může zopakovat i jako součást in-flight abort test.
Je otázka, jestli by to NASA nebrala jako porušení, či odchylku od standardního průběhu, který se má na DM-1 komplexně testovat.
Tak do hloubky jsem nešel. Je to jen teorie podpořená reusable pokusy a úspěchy poslednich let. Upřímně nikdo z nás neví co mozky SpaceX a NASA vymysleli,třeba by je data z přistání na SuperDraco zajímala. Ale stejně je fajn mít možnost sledovat toto průkopnické období „naživo“. Loď s bazénkem si vyjede na moře a ať už to bude jakkoli, stejne budeme nakonec překvapení 😉
To mi nepřijde pravděpodobné. SuperDraco by bazének nejspíš propálily. Pokud by je chtěli použít, logické by bylo přistát na plošině, na které přistávají boostery.
Jenom technická, něco, co leží na vodě, nejde připálit …
Ale jinak nevěřím, že by to použili pro dragon
a na to si preboha ako prisiel?
a len taka technicka, vrchna cast toho bazmeku nelezi na vode 🙂
Tak určitě :p. Vona tepelná vodivost materiálů, je vlastně taky taková konspirace že?
Zdá sa že tá plachta skutočne neleží na vode ale je pod ňou vzduch a teda je to vzduchový vankúš pod ktorý môžu vzduch tlačiť. A pristávať do vzduchového vankúša je celkom iné kafe. Nech už by tam pristávalo čokoľvek, vzduch pod plachtou by musel unikať postupne po stranách gumového valu čo by mohlo ešte viacej stlmiť dopad než len samotný vzduchový vankúš. Pravda, je tu problém s morom, Zriedka-kedy je pokojné a ovládať sa nedá, na rozbúrenom mori s 10 m vlnami by to asi moc dobre negungovalo, bolo by to obmedzené len sa dobré počasie. Ale to platí aj na sieť nad loďou. A ak by fúkal silnejší vietor a tlačil padák a niekoľkotonového Dragona sem-tam do strán, 400 N motorčeky by boli na nič.
pb 🙂 😮
To po: jednoduše, to vedeli už před 20 tisíci lety, že se voda dá uvařit v koženém vaku nad ohněm ….
a varili to raketovym motorom? 🙂
a varili to na nafukovacom bazene? 🙂
raketovy motor nieje nejaky maly ohnik
a zabudas na tu vrchnu cast ktora na vode rozhodne nelezi, ale „lezi“ na vzduchu 🙂
Propálit … Zatracené opravy
Přesně takovou úvahu jsem měl také, jen bych doplnil, že pokud by se trefili rozumně blízko bazénku, představuji si, že motory by zastavili přistání jen několik metrů nad vodou tak, aby Dragon mohl z té výšky spadnout do vody volným pádem, odstřelili padáky a pak by se Dragon vodorovným letem přesunul nad bazének a přistál. Tedy nemotorické přistání a přelet v jedné sekvenci a splní i všechny bezpečnostní požadavky a nemusí certifikovat motorické přistání, ale jen motorický přelet.
To se mi líbí.
A ony nebudou motory rozpálené, když chvíli nad mořem a před dopadem do toho bazénu přestanou makat? Stejně tak spálený plyn z trysek bude mít jaký dosah, že se určitě nedostane až k hranici bazénu?
Motory budou rozpálené, ale jsou na boku Dragonu, nesedá se na ně přímo, i když se Dragon asi překlopí. Nevíme Z čeho nafukovací bazének je a kolik má vrstev materiálu. Některé vrstvy moho být na jednorázové použití, ze zpěňujících materiálů a podobně. U spalin z motorů nejde jen o teplotu, ale také o dobu působení tepla a jeho uvolněné množství.
Ja bych si tipnul, ze bazenek neni urcen pro crew dragon ale pro aerodynamicke kryty z jinych misi. Spacex muze zkusit pristat stylem parasutistu na vicemene stacionarni cil.Jejich dopadova plocha vypada dost podobne…
Vím že je to velké Sci-fi, ale co když by pomocí rychlého člunu (vrtulníku, dronu?) dopravili rozložený člun skoro na místo přistání a poté jej nafoukli a pokusili se ho chytnout?
Zatím chytali jednu půlku krytu. Druhá polovina by znamenala další loď se sítí. Takže je možný řizený padákový sestup druhé půlky krytu na „bazén“??
ak nedokazu chytit kryt do siete nad lodou ktora dokaze manevrovat, tak asi tazko ho dokazu chytit do statickeho bazena
ten bazen nema ziadne manevrovacie schopnosti
Jestli jde o přistávací/dopadovou plochu, překvapuje mě, že nahoře není natažena nějaká síť či plachta, která by ztlumila náraz. Pokud by se mělo přistávat přímo na „dno bazénku“, bude to skoro jako dopad na beton.
Počítám, že Dragon bude mít i na padácích takovou dopadovou rychlost, že nepřipadá v úvahu.
Aerodynamický kryt zase přistává s nemalou horizontální rychlostí, snad by ale mohl přistát do „bazénku“ taženého lodí. Nevím, jestli je možné takový objekt táhnout vodou dostatečně rychle. Na videu plují sotva pár uzlů.
Ať ten bazének zvětší aspoň na průměr 300 m a můžeme se bavit do toho něco chytat.
I když Crew Dragon je proti krytům těžkej jako tank a klesání na neřízených padácích zase echt rychlé není a zároveň bude při klesání odolnější vůči stranovým poryvům větru, tak v kombinaci všeho může být dopadová oblast relativně malá. Ale jes¨zdid po moři s t¨30 m nafukovačkou a chytat něco co padá z oběžné dráhy?
Uvidíme, řekl Pú. 😀
Jste všichni mimo. Elon chce strávit klidnou dovolenou u moře a protože je ‚Elon‘, malinko to přepískl. Inspiroval se tady: http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/07/P201607040586101-850×480.jpeg
Přesně!
To je zajímavé, ještě než jsem to otevřel, jsem tušil co tam bude 🙂
To je přeci koupací bazén na sladkou vodu, kde loď Dragon, opláchnou přímo v moři. 🙂
Možná to bylo myšleno jako vtip, ale mně to nepřipadá jako špatný nápad.
Jo, přesně tak. Dragon přistane do moře. Připluje loď , dragona přenese do bazénku, naplní sladkou vodou, opláchnou, vyloví astronauta a čistého dragona naloží na palubu. 🙂
Možná se technikům také v bazénku bude lépe pohybovat. Okraj bazénku může fungovat jako vlnolam. Anebo jdou po nich ekologové že jim z toho uniká letecký petrolej 🙂
NASA nerada motoricke pristavanie, budiz. Snad v buducnu sa nieco zmeni..
Osobne by ma ale zaujimalo, jak daleko je SpaceX s funkcionalitou takehoto pristavania.
Skutocne jedine co k funkcnosti chyba su len certifikacie? Mat tak zvysny Dragon, mohli by ho „obetovat“ na tento ucel a ked nie, s buducimi re-supply misiami na ISS by nebolo odveci demonstrovat technologiu pristavania, kludne aj do vody 🙂
Certifikace by byla zdlouhavá a v podstatě i zbytečná, protože tento typ motorického přistání by se používal pouze na Dragonech. U BFS má být motorické přistávání řešeno jiným způsobem, takže by to bylo i svým způsobem zbytečné.
Uz sa vie aka lod bude obsluhovat CRS2 (2019-2024)?
Predpokladam ze stary dragon bude nahradeny a pouziju modifikovanu verziu crew dragonu..? Na rediitu som nieco malo zahliadol ale nic oficialne..
Nejedna sa predsa o kratku dobu, taktiez realne nasadenie BFS je skor smerovane do polky samotneho CRS2 programu, a to este nepadli scenare k moznym zdrzaniam, testom a certifikaciam novej lode..
Spoliahat sa na lod (dragon) ktora je k dispozicii a umi VS. lod ktora este ani neni..
Proste mi tu nieco nehraje, stejny scenar jak s FH..:)
CRS 2 by měly obsluhovat Dragony 2 v cargo verzi.
Jen úvaha.
– kruhová základna, toto má (asi) někde stát, kdyby se to mělo „tahat“ je mnohem lepší elipsa
– nemá to žádnou podlahu, je tam jen něco jako vrstva gumy (vlní se to dle vln), do toho nic těžkého nepřistane (a Dragon už vůbec ne, prošel by tím jako nůž máslem)
– má to mnoho lan po obvodu, některá i leží uvnitř …až tam „něco“ přistane má se to asi přichytit
– tažná lana nejsou přichycena nějak jednoduše, ale jsou na spodní přední části a je jich několik – to nepůjde jednoduše odpojit …typuji že to má někde i z lodí „stát a čekat“
– teorie pro přístup „k čemukoliv“ na moři, ok, ano je tam vidět žebřík, ALE, pokud to má sloužit jen jako pracovní plošina nekreslíte tam centrovací značky (jak na střed tak na obvod)
– na dvou stranách (kolmo k plavbě) to vypadá, že obvodový kruh je zpevněn v místech centrovacích značek další vrstvou gumy (černé pruhy vlevo/vpravo, které vpředu/vzadu nejsou) …na pravé straně je dokonce vidět jak je druhá vrstva zvlněna, jak to nenalepili úplně dobře
– někde to má stát i z lodí a něco na to kolmo dopadne? …bude to asi „ovál/něco delšího“) když zpevnili jen dvě strany?
Na toto má (asi) něco automaticky přistávat, a po několika neúspěších ze sítí (a to i zvětšenou) bych si typnul, že zkusí kryt přistávat „jinak“. Žádná rychle manévrující loď přizpůsobující se klesajícímu krytu. Opticky centrovaný přistávací modul – asi kryty (nic těžkého na to nepřistane).
Druhá varianta je, že je to Muskův vtípek aby zaměstnal komunitu obdivovatelů, než bude další start:-)
BJ
Tak já odhaduji, že jde o přistávací plošinu pro část aerodynamického krytu F9. Váha a tvar krytu by odpovídaly. Ten kryt musí být schopen takového manévrování, aby to zvládl – představit si to umím. Tak schválně 😉
Tak kdyz vsichni spekuluji tak si taky jednu spekulaci prihodim…. Zvlaste kdyz je to tu dneska povoleno 🙂
Osobne si myslim ze na Crew Dragona to nebude, ze spise na kryt. Ai by mne neprekvapilo pokud by se snazili zachranit obe pulky, jednu klasicky lodi a druhou do tohodle „bazenku“.
Vyhoda „bazenku“ je ze je lehky, tudiz by teoreticky stacilo ho dat za rychly clun (ci dva) a manevrovatenost je o rad lepsi nez s jakoukoliv mnohatunovou lodi. Kolik clunu a zda rizene lidmi ci na dalku jsou uz jen drobnosti.
no praveze naopak, manevrovatelnost s tym bazenom bude radovo horsia ako so samotnou lodou
On je problém, že bazén se dá jen táhnout – tlačí se hůř. Naopak loď Mr. Steven je schopná plout všemi směry, aniž by musela otáčet příď.
Tak třeba je ten bazén koncipován jako vznášedlo. Rychlý člun bude dodávat dostatek vzduchu pod bazén, který za sebou potáhne na vzduchovém polštáři 🙂
sa na vasich napadoch dobre smejem, len neviem ci ich myslite vazne alebo zo zartu 🙂
ono to vyzera tak ako by tu bola sutaz ze kto streli najvacsieho capa
RIP – Rapid Inflatable Pool.
To se počká až bude kryt dostatečně nízko, vystřelí se na předpokládané místo dopadu, kde se nafoukne.