18. srpna 2018 
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Prvky systému FIELDS
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Na palubě sondy se nachází čtyři vědecké přístroje, kterým se budeme věnovat v některém samostatném článku. Každý z nich musí být oživen a připraven na sběr vědeckých dat. Jako první přišel na řadu přístroj FIELDS, který je tvořený nejvíce prvky. 13. srpna byl oživen a operátoři přistoupili k dalším dvěma krokům. Jednak otevřeli svorky, které držely čtyři z pěti antén tohoto přístroje ve složené pozici během startu. K samotnému vyklopení antén by mělo dojít zhruba 30 dní po startu a jejich konstrukce bude vyčuhovat přes okraje tepelného štítu, takže budou v přímém kontaktu s drsným prostředím v okolí Slunce.
Parker Solar Probe u Slunce
Zdroj: https://img.purch.com
Kromě toho sonda plně vyklopila své rameno se třemi magnetometry a pátou, menší, anténou pro měření elektrického pole – vše je součástí přístroje FIELDS. Tím ale práce rozhodně nekončí – na další dny jsou naplánovány další kontroly přístrojů, jejich aktivace a vyklápění. 16. srpna v 16:00 SELČ byla sonda vzdálená 4 667 100 km od Země a letěla kolem Slunce rychlostí 17 435 m/s (62 764 km/h). Parker Solar Probe míří vstříc Venuši, kolem které poprvé prolétne 3. října v 10:44 SELČ. Tento průlet upraví dráhu sondy a sníží její rychlost, takže nejnižší bod dráhy se lehce přiblíží ke Slunci. První průlet přísluním (byť ještě nepůjde o nejbližší průlet) nás čeká 6. listopadu ve 4:27 SEČ.
A pokud Vás zajímají rekordy, pak jistě víte, že kolem Slunce nejrychleji prolétla americko-německá sonda Helios 2. Její rychlost 68,6 km/s překoná Parker Solar Probe už skoro týden před prvním přísluním – 30. října.
Graf rychlosti Parker Solar Probe ve srovnání s dosavadním rekordem sondy Helios 2.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Parker_Solar_Probe.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Parker-Solar-Probe-FIELDS.png
https://img.purch.com/
https://pbs.twimg.com/media/DkwBTFVW0AASo4b.jpg:large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Čtyři dny po startu a rychlost 17,4 km/s. Odletová od Země New Horizons tedy zřejmě s přehledem překonána 🙂 Možná by ale stálo za zvážení uvádět alespoň v některých případech, vzhledem k čemu ta rychost je. Tady máme 17,4 geocentrickou, ale 68,6 Heliosu je heliocentrická. Na porovnání jako jabka a hrušky.
„16. srpna v 16:00 SELČ byla sonda vzdálená 4 667 100 km od Země a letěla kolem Slunce rychlostí 17 435 m/s (62 764 km/h).“
Tych 17,4 km/s nie je geocentricka rychlost. V clanku je napisane ze to je rychlost sondy okolo slnka, teda je to heliocentricka rychlost.
Určitě? V tom případě bychom tu měli zajímavou shodu okolností, kdy je geocentrická rychlost sondy velmi podobná heliocentrické. Nějakou takovou hodnotu měla mít odletová rychlost od Země.
A kedze rychlost Zeme okolo Slnka je necelych 30 km/s, rychlost SPP voci Zemi bude priblizne 13 km/s. New Horizons teda so svojimi 16,26 km/s zostava najrychlejsou sondou, ktora opustila zemske gravitacne pole.
Tych 13 km/s uz urcite kleslo z povodnej odletovej rychlosti ale nemyslim si ze rekord NH bol prekonany. Presnu odletovu rychlost po vypnuti motorov druheho stupna rakety sa mi nepodarilo najst. Dalo by sa to zistit napr. cez aplikaciu NASA Eyes on the solar system, ale bohuzial momentalne ju nemam k dispozicii.
Dá se spočítat z citovaného parametru C₃=158 km²/s². Ve výšce řekněme 300 km by to bylo kolem 16,6 km/s vůči Zemi.
Já vycházel z toho, že když už nasadíme D4H a do toho ještě urychlovací stupeň, tak kdy jindy by měl padnout rekord NH. Pokud by tedy platilo vámi spočítaných 16,6 ve výšce několika set km, tak bylo ještě dost času na zvyšování rychlosti třeba i přes 17 km/s.
Kdyby dosáhla rychlosti 17 km/s nebo větší, muselo by C₃ být přes 170 km²/s². Já počítal rychlost po vyhoření všech stupňů.
Tak jo. Díky. Dejme tomu, že v článku zmiňovaná rychlost 17,4 km/s je tedy opravdu heliocentrická a odlet od Země byl asi 16,6 km/s, takže New Horizons překonána, jak se ostatně dalo čekat.