Tento článek je založen na textu Romana Ponnappana The world of small satellite launchers. Spolu s tím, jak klesá cena výroby malých satelitů, zvyšuje se poptávka po nosičích, které by tyto satelity cíleně, levně a v krátké době vynášely na požadované orbity. Malým satelitem (smal sat) se označuje satelit s „mokrou“ (wet) hmotností, tj. vč. vlastního paliva pro manévrování do 500 (600) kg – různí se to podle zdroje informací.
Malé satelit se dále dělí na:
| Kategorie | Wiki | FAA |
| Mini satelity | 100 – 500 kg | 201 – 600 kg |
| Micro satelity | 10 – 100 kg | 11 – 200 kg |
| Nano satelity | 1 – 10 kg | 1,1 – 10 kg |
| Pico satelity | 0,1 – 1 kg | 0,09? – 1 kg |
| Femto satelity | <0.1 kg | 0,01 – 0,1 kg |
Počet vypouštěných malých satetitů dramaticky roste. V období 2012 – 2017 to bylo více než 1 000 malých satelitů (z toho 700 cubesatů). Z toho jen v roce 2017 to bylo 335 kousků. Většina z nich (67%) byla komerčních – poskytovala placené služby.
Je pravděpodobné, že řada ze společností, které nyní mají nebo připravují své nosiče, uspěje (někteří ale nikoli) – to ukáže čas. Následuje nevyčerpávající přehled těch, o kterých se nejvíce mluví a autorovi připadají nadějné:
ARION 2 (PLD Space – Španělsko) – je podporována Evropskou Komisí i Evropskou kosmickou agenturou. ARION 2 je třístupňová raketa na kapalná paliva. První stupeň má být znovupoužitelný. ARION 2 má být schopna vynést náklad max. 150 kg na LEO. Testovací let je plánován na polovinu roku 2020 a komerční lety od roku 2021.
Zdroj: http://cdn.parabolicarc.com/
Electron (RocketLab – USA/N.Zéland) – první úspěšný let z ledna 2018 zatím nebyl následován dalším. RocketLab používá vlastní kosmodrom Mahia na Severní ostrově N. Zélandu a hledá další. Pokud se podaří dosáhnout stabilní slibované kadence 1 startu za měsíc (úvahy jdou až na 100 startů za rok) může RocketLab využít výhody již nyní funkční dvoustupňové rakety Electron (s možností třetího stupně) a získat počáteční výhodu na trhu malých satelitů.
Eris (Gilmour Space Technologies – Queensland, Australia/Singapore) – Eris je třístupňový kompozitní nosič používající vlastní chráněnou hybridní pohonnou technologii. V prvním stupni bude 8 hybridních motorů G-70, ve druhém 4 a ve třetím jeden. Eris má doručovat zásilky do 400 kg na LEO. Očekávaná cena za kg nákladu je USD 25 000 až 38 000. Komerční starty se předpokládají od 4Q 2020.
Zdroj: https://i0.wp.com
GO Launcher2 (Generation Orbit, USA) – Generation Orbit testoval motor Hadley v červnu na kosmodromu Cecil v Jacksonville na Floridě. Tento motor by měl být schopen použití v GO Launcher1, jednostupňové, ze vzduchu vypouštěné sondážní raketě. GO Launcher2 má být dvoustupňová raketa pro náklady o hmotnosti do 40 kg startující ze vzduchu s cenou za start pod 3 mil. USD.
Kuaizhou 1A (ExPace, pobočka China Aerospace Science and Industry Corporation – CASIC, Čína) – Kuaizhou 1A již úspěšně startovala v lednu 2017 a je připravena k použití – doručila 3 malé satelity na polární orbitu. Je to třístupňová raketa na pevná paliva se čtvrtým (satelitním) stupněm na kapalná paliva. Dopravní kapacita je 300 kg na LEO, očekávaná cena je USD 10 000 per kg.
LauncherOne (Virgin Orbit, USA) – dvoustupňový nosič bude vynášen do výše cca 11 km vele-opakovaně použitelným letadlem Boeing 747-400 „Cosmic Girl“. Raketa bude schopna donést na SSO ve výši 230 km 500 kg nákladu. První start je plánován letos. Cena jednotlivého startu je předpokládána mezi USD 10 až 12 miliony. Mluví se o schopnosti až 24 startů za rok.
Zdroj: https://aemstatic-ww1.azureedge.net
New Line 1 (Link Space Aerospace Technology, Čína) – je dvoustupňová raketa s kapalným palivem (petrolej a LOX). První stupeň by měl být znovupoužitelný. Jeho použití umožní dopravit náklad o hmotnosti 200kg na SSO mezi 250 a 550km. První start je plánován na rok 2020. Cena startu by měla být velmi konkurenceschopná – USD 4,5 milionu pro expendable verzi a USD 2,5 milionu pro start s již použitým prvním stupněm.
Zdroj: http://www.onespacechina.com
OS-M (One Space Technology, Čína) – One Space Technology je soukromá společnost připravující sérii nosičů OS-M. První start je plánován na 4Q 2018. OS-M1 může vynést na LEO náklad 205 kg. OS-M2 se 2 boostery bude moci na LEO vynést 390 kg a 204 kg do 800 km SSO pro Block A a 505 kg na LEO a 274 kg do 800km SSO pro Block B. Také plánují OS-M4 se 4 boostery pro satelity těžší než 500 kg.
RS1 (ABL Space Systems, USA) – s motory Ursa Major Technologies – Hadley ve druhém stupni a párem motorů Ripley v prvním stupni bude schopna dopravovat i náklady nad 500 kg (max. 900 kg). Na orbitu ve výši 200 km uvádí cenu 18 888 USD per kg, do 500 km potom za 21 250 USD/kg. Ke startu nebude potřebovat žádnou fixní infrastrukturu.
Zdroj: https://i.ytimg.com
Small Satellite Launch Vehicle (ISRO/Antrix, Indie) – jedná se o „mini“ verzi rakety PSLV. Předpokládá se, že půjde o dvoustupňovou raketu s pevným palivem s třetím stupněm podle potřeby. ISRO uvádí, že bude schopno snížit čas obrátky (do nového startu) na 3 dny. Očekávaná cena je mezi USD 3 až 5 milionů za start. Raketa SSLV bude schopna dopravit náklady až do 500 kg na LEO. První start by měl být na začátku roku 2019.
Vector-H a Vector-R (Vector Space Systems, USA) – Vector-H je dvoustupňová raketa schopná doručit 95 kg do 1000 km SSO nebo 160 kg na LEO. V případě potřeby lze použít třetí stupeň pro doručení satelitu na vyšší orbitu. Cena startu bude kolem 3,5 až 4,5 milionů při předpokladu až 100 startů za rok – s prvním startem v roce 2019. Vector-R je také dvoustupňový nosič, který bude schopný vyslat 26 kg na 1000 km SSO nebo 65 kg na LEO. Cena za start by měla být mezi 2 a 3 miliony USD.
Volans, Block 1 (Equatorial Space Industries, Singapur) – dvoustupňová hybridní raketa směřuje ke startu ke konci roku 2019. Volans bude schopná doručit na LEO 35 – 70 kg za cenu 1 mil. USD. Znovupoužitelnost ja plánována u dalších vývojových verzí.
Zdroj: https://i1.wp.com
Dále Roman ve svém textu zmiňuje Independence-X z Malajsie, který chce se svou raketou vzlétnout v roce 2023 a Bellatrix Aerospace z Indie, kteří směřují k roku 2022. Samozřejmě jsou i další, a možná zrovna některý z nich překvapí.
Zdroje textu:
http://www.spacetechasia.com/
http://generationorbit.com/
https://equatorialspace.com/
https://brycetech.com/
Zdroje obrázků:
https://makesat.com/…be7ef366141150720f116d79f4a7db2340c.jpg
http://cdn.parabolicarc.com/…/07/Rocket-lab-Peter-Beck-electron.gif
https://i0.wp.com/generationorbit.com/wp-content/uploads/image1.jpg?w=1429
https://aemstatic-ww1.azureedge.net/…/VirginOrbit_rocket.JPG.scale.LARGE.JPG
http://www.onespacechina.com/wp-content/uploads/2015/06/M1.jpg
https://i.ytimg.com/vi/qazacubtHs8/maxresdefault.jpg
https://i1.wp.com/equatorialspace.com/…/newwebsitevolans_inverse.png?w=1080&ssl=1
Díky za super článek…
Nikdy mě nenapadlo, kolik společností plánuje rakety pro malé satelity..
ps: jen doufám, že se vše vejde na oběžnou dráhu… Chtělo by to vymyslet něco na úklid toho „bordelu“ který tam je…
Tak si říkám, když kupujeme elektroniku, platíme v ní i recyklační poplatek.. Možná by nebylo na škodu něco dát i k vynášeným raketám, aby se finance z toho zízkané použily na vývoj technologie k odstranění odpadu ve vesmíru… (akorát se ty peníze nesmí rozkrást 😀 )
Vím, že navrhované družice, se dnes již mají navézt do atmosféry na shoření a nebo na vyšší orbit, kde je alespoň zatím ohromné množszví místa… Ale jedna srážka nebo test protisatelitní rakety….. no vždyť víte…
Cubesaty a i další malé družice se v drtivé většině případů umísťují na nízkou oběžnou dráhu, která má samočistící schopnost.
Aha, díky za vysvětlení..
Tak tím je to pak vyřešené…
Prihovaral by som sa za medzinarodnu regulaciu v tomto odvetvi.
Neviem, co by bolo najlepsie (najrealnejsie), ale pride mi, ze by to mohla byt povinnost instalacie motora, ktory by po „expiracii“ satelitu, dokazal tento naviest na drahu, veducu k jej zhoreniu. Netusim, kolko by mohla byt tolerancia (vzhladom na rozne orbity), ale povedzme do 3 rokov (5)? T.j., motor(y?) by mal vediet zabezpecit taku zmenu, ktora by vo vysledku druzicu teda nasmerovala, kam treba (do tych 3,5 r. povedzme).
Je mozne, ze takato povinnost by viedla k vyvoju a masovej vyrobe motorov, ktore by neboli drahe a kupovali/instalovali by sa za tymto ucelom. Berte to ako nazor laika, predpokladam len, ze by to jednoducho bolo v rozumnom cas. horizonte mozne zabezpecit pomocou tych „lacnych“ motorov.
A uplne najlepsie by bolo, ak by nimi bolo mozne (povinne) „osadit“ aj dalsie diely, pri ktorych sa udeje to, ze pri vynasani hlavneho nakladu sa dostanu na „trvalu orbitu“. 🙂
Ako vravim, takto nejako to ako laik vidim. Urcite su tam rozne veci, ktore opominam, ale v principe a pri ochote, by sa to dalo?
Vedie ma k tomu to, co uz som tu videl spominane a bohuzial ma to sameho nenapadlo, – ze ved z druzic mozu „uvolnovat“ rozne ulomky aj mikrometeority a pri nich cast moze byt nebezpecna pre ine objekty. Prosto, ak by bolo mozne zabezpecit, aby objekty, ktore tam hore uz nemaju co hladat, boli odstranovane, tak by to bolo vari len dobre, nie? 🙂
PS Ospravedlnujem sa za dlzku text, nejak sa mi nezadarilo ho skratit. 🙂
Dekuji za super souhrn,
Blizi se doba kdy kluci s Kosmonaitixu nebudou stihat udrzovat i jen tabulky s linky startu 🙂
Zdravím. Děkuji za pěkný souhrn. Pokud budeme aktuálně považovat za velmoci: USA, Evropa, Čína, Rusko a Indie. Tak mi tam jedna velmoc schází. Je to skutečně tak nebo se jedná o pouhé opomenutí ? 🙂
Máš pravdu Rusko schází v originálním textu a já jsem ho nedoplňoval.
Vím jen o společnosti LIN industrial a jejich Tajmyrech, která podle svých slov neslibuje nesplnitelné, ale poslední novinka na jejich webovkách je z října 2016. To mi nepřijde moc nadějné.
Jestli máš aktuální informace, tak o tom napiš.
Povazovat Rusko za kosmickou velmoc by mohla byt chyba…
V rámci „fair-play“ mi připadá patřičné Rusko zmínit.
Ať čtu jak čtu, nikde nevidím žádný seznam kosmických velmocí, ze kterých by bylo vypuštěno Rusko. Jedná se jen o nosiče na cubesaty. Jak jste přišel na to, že Rusko musí být zmíněno vždy a všude?
Politika sem nepatrí. Rusko je rozhodne kozmická veľmoc. Keby USA nežilo z neskutočného dlhu a petrodolárov, ale z reálnych peňazí, som zvedavý, čo by mohli reálne zafinancovať.
Když sem nepatří politika,proč píšete o dluhu USA a petrodolarech? Máte pocit,že Rusko nežije z petrodolarů? Řekl bych, že petrodolary tvoří většinu rozpočtu Ruska.
Vytvořil jsem přehledovou tabulku (berte to jako orientační, ani tam není rozdělené LEO/SSO). Link je i pro editaci, pokud by si s tím někdo chtěl ještě pohrát:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1-u7wEs9dIoh3baR9ti4Xs_sOTZsK7KFNNFSVBCjTy4E/edit?usp=sharing
Trochu jsem tabulku upravil,ale chtělo by to si nad ni sednout trochu déle.