120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz  míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba  7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

V noci před vývozem byla věž plošiny slavnostně nasvícena.

V noci před vývozem byla věž plošiny slavnostně nasvícena.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com

Na rampě 39B budou probíhat komplexní zkoušky, které ověří vzájemnou kompatibilitu systémů rampy a mobilní plošiny. V rámci příprav na novou éru americké kosmonautiky se totiž nemodernizovala jen samotná plošina s věží, ale značných úprav se dočkal i pásový dopravník a samotná startovní rampa. Nejviditelnější změnou je zbourání obslužné konstrukce a změna kanálu pro odvod spalin včetně jejich deflektoru. Práce na rampě a jejím těsném okolí však ještě nejsou dokončeny – musí se ještě upravit zásobníky kyslíku a vodíku, které vytvoří pohonnou směs centrálního stupně rakety SLS. Pro první verze SLS jejich kapacita dostačuje, ale pro další verzi Block 1B potřebují zvětšit.

Po dokončení těchto zkoušek se celá sestava vydá zpět, ale na konci cesty zajede do montážní haly VAB. Tím bude odstartována další velká etapa, která bude trvat téměř rok do třetího čtvrtletí příštího roku. V jejím rámci se bude ověřovat, zda jsou plošina i montážní hala připravené na skládání rakety SLS.

Pokud byste chtěli sledovat přímý přenos z této majestátní a velmi pomalé jízdy, můžete využít této stránky, která sdružuje záběry z různých kamer v okolí.

Pásový dopravník CT-2 vyváží mobilní startovní plošinu ML k rampě 39B.

Pásový dopravník CT-2 vyváží mobilní startovní plošinu ML k rampě 39B.
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dl34CcTX0AEsMyD.jpg:large
https://c2.staticflickr.com/2/1885/43462614075_1358f88607_o.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1889/44321446522_1dff1b86d8_k.jpg

120 metrů vysoký kolos v pohybu, 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 3 061 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 3 061 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


28 komentářů ke článku “120 metrů vysoký kolos v pohybu”

  1. Roman89 napsal:

    Není to zbytečně nákladné převážet odpalovací věž tám a zpět? Přijde mi že SpaceX to má rozhodně snažší s Falconem Heavy.

    • Dušan Majer napsal:

      Jenže FH je proti SLS drobek. 😉

      • Roman89 napsal:

        Větší sice je, ale pořád nechápu proč chtěji převážet celou raketu i s rampou jako to dělali u Saturnu V. Sovětská N-1 taky nebyla žádný drobek a převáželi ji na rampu sklopenou.

        • Jiří Hošek napsal:

          Vychází to z dědictví – hala VAB je určená pro vertikální montáž.

        • Roman89 napsal:

          Díky Jirko, to by mohl být asi hlavní důvod. Protože ten pásový transportér musí být neskutečný žrout paliva

        • Dan napsal:

          V porovnání s tím, kolik paliva spálí raketa je 350 litrů / km docela málo 🙂

        • Jiří Hošek napsal:

          Plus samozřejmě – každý z pěti segmentů každého vzletového motoru SRB je naplněn tuhým palivem již od výrobce. To není jako překlápět prázdnou raketu N-1.
          Mimochodem, pásové transportéry drandily v éře raketoplánů s mobilními vypouštěcími plošinami sem a tam (samozřejmě bez obslužných věží).

          • Petr napsal:

            Zajímavostí je, že dlouho hledali kameny, kterými je vysypána cesta pro pásový transportér: potřebovali něco s nulovým obsahem křemene, aby se zabránilo tvorbě jisker (při kontaktu pásu s podkladem). Nakonec se našly v nějaké řece (tuším v Oklahomě).

        • Roman89 napsal:

          Aha, to jsem nevěděl že SRB už jsou plné paliva při převozu, moje chyba. To pak je jistě jiná váha.

        • Jirka Hadač napsal:

          Pokud vím, tak i proto jsou ty SRB segmentované, protože převážet něco takového těžkého a velkého pohromadě by byl asi i dost problém, odněkud z Utahu.

  2. Tomáš Kratochvíl napsal:

    Tak to je kus! Je z toho vidět, že SLS není žádná miniraketka…

  3. Jiří Hošek napsal:

    Informace uvedené v článku mírně doplním.
    K druhému odstavci – zásobníky kyslíku a vodíku pro EM-1 jsou dokončeny a postačují k naplnění SLS. V případě nadměrných výparů při delším pobytu SLS na rampě bude vodík doplněn nákladním autem (nákladními auty) ze zásobníku v komplexu 37 (používaný pro Delta IV). Kapacita zásobníků je však nedostatečná pro verzi SLS Block 1B (centrální stupeň + horní stupeň EUS).
    K třetímu odstavci – ve třetím čtvrtletí 2019 pojede plošina na rampu znovu, ale stále ještě bez SLS. Nynější vývoz nazývají “Fit Check”, ten za rok “Multi-Element verification & validation”. Centrální stupeň SLS pro EM-1 bude tou dobou stále ještě na testovacím stanovišti ve Stennisově středisku kvůli zážehovému testu Green Run.

  4. frank napsal:

    spotřeba je 350 litrů na 1 km…. to je velmi slušné 🙂

  5. Goodman napsal:

    V některých firmách a institucí mají obavy se zneužíváním služebních vozidel pro soukromé účely zaměstanaců. V tomto případě můžou být naprosto v klidu.

  6. Miloš napsal:

    Najmä z toho posledného snímku sa mi nechce veriť, že to má až 120 metrov.

  7. Jiří Hošek napsal:

    Snížení plošiny a připojení na systémy rampy bylo potvrzeno včera ve 23:05 UTC.
    https://pbs.twimg.com/media/Dl9rpueUwAAk2Vg.jpg

  8. Pavel Kralicek napsal:

    Prave jsem si poslechl posledni prezentaci administratora NASA Brindestina pred Poradnim vyborem.
    https://youtu.be/dxV-v_YaboQ
    Musim rict, ze si me ziskal tim, ze mluvil uvolnene jako clovek a vubec ne jako urednik. Co me ale prekvapilo, bylo to, ze v cele vice nez hodinove reci zminil SLS snad jednou a to jeste tak ze slusnosti…a uplne prevzal retoriku EM ohledne znovupouzitelnosti, vcetne dnesniho “zahozeni dopravniho letadla po kazdem letu”. Pracovat na SLS, v Boeingu nebo v NG, uplne dobre bych se necitil…uvidime kolikrat nam ta SLS poleti…muj tip je mene nez petkrat (jestli vubec)

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, je vidět, že názory SpaceX se začínají prosazovat i na místech, kde se to ještě před pár lety nečekalo ani omylem.

    • Jiří Hošek napsal:

      Současný plán, představený na zasedání Poradního výboru NASA W. Gerstenmaierem, zahrnuje čtyři starty SLS. Co přijde po EM-3, je nejasné. Pro EM-3 však NASA bude na rozdíl od předchozích tří startů potřebovat silnější verzi rakety – SLS Block 1. Pro tento nosič je v plánu postavit novou mobilní vypouštěcí plošinu, přičemž v současnosti běží dvoukolové výběrové řízení na dodavatele. Pokud tipujete, že SLS poletí méně než pětkrát, pak tento tip znamená důvěru v žádný, maximálně jediný start z nové ML-2.
      https://pbs.twimg.com/media/DlsrptmV4AEO-cv.jpg

      Snad můžu v tuto chvíli prozradit, že na základě informací ze zasedání Poradního výboru NASA píšu článek, zaměřený na aktuální stav příprav na EM-3 (cca 500 slov).

      • Jiří Hošek napsal:

        Oprava:
        silnější verzi rakety – SLS Block 1B.

      • Pavel Kralicek napsal:

        Diky moc za upresneni a budu se tesit na clanek!;-) 2024 a EM-3 je jeste daleko, uvidime jestli do te doby bude k dispozici BFR/New Glenn, pokud ano, zadne upgrady architektury SLS uz asi neprojdou…

        • Jakub Vanek napsal:

          Jediné, co může SLS nahradit je BFR, ostatní jako jsou NewGlenn či FH jsou na dopravu dál než GTO slabé a na TLI toho moc nepošlou. A pokud chceme na TLI nebo TMI, tak je nosnost SLS prakticky základ a cokoliv nad je jen plusem.
          Holt žijeme v pěkném gravitačním poli a dostat se na TLI a za ní stojí hodně energie.
          A ač je vládáno hodně do vývoje BFR, tak se těmi EM termíny rozhodně nejsem jistej a reálné použití bych viděl tak za 8 let.

Napište komentář k Dušan Majer